Kde se vzaly dvouciferné přírůstky zisků velkých českých společností? Jsou udržitelné? Skutečně firmy víc umějí, nebo jen přitlačily na cenu? Nejpozoruhodnější je ČEZ, který dopadl dvojnásobně lépe ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Ale právě tam hrají vyšší ceny elektřiny velkou roli. Porostou i v příštím roce, přestože už teď podle analýzy Jana Jedličky, Richarda Doležala a Jana Heřmana z České spořitelny domácí průmysloví zákazníci platí za kilowatthodinu více než britští nebo francouzští. Neměli bychom se utěšovat tím, že Němci jsou na tom o polovinu hůř. Vyčteme to z grafu ve studii Energetická politika EU a její nástroje, kterou zmínění analytici vyvěsili na internetové stránky spořitelny.
VYŠŠÍ CENY ELEKTŘINY pro české průmyslové výrobce mohou být odrazem rozdílných vyjednávacích pozic odběratelů elektřiny u nás a v zemích, kde dopadli líp. Co je však horšího, energetická náročnost české ekonomiky na jednotku hrubého domácího produktu je čtyřikrát vyšší než unijní průměr a zhruba ve stejném poměru překračuje i energetickou náročnost severského a průmyslového Švédska. Když se o tom rozvinula v pondělí debata v televizních Událostech, ministr Milan Urban argumentoval větším podílem průmyslu v české ekonomice. Ovšem čtyřikrát víc je čtyřikrát víc. Není pochyb, že v takovém prostředí se výrobcům energie daří, ale zbytek ekonomiky se řítí hlavou do zdi. Postoj ministra možná signalizuje také odlišnou vyjednávací pozici české vlády vůči energetickým partnerům, než jakou mají vlády v zemích, které si stojí lépe.
NĚMECKO MÁ VÝRAZNĚ NIŽŠÍ měrnou energetickou spotřebu než Švédsko a ve srovnání s námi je na tom dokonce pětkrát lépe, takže vyšší ceny elektřiny pro německé výrobce možná nejsou tak velké zlo, jak by se zdálo na první pohled. Energetická politika se teď posunula výše na žebříčku priorit Evropské unie. Je to reakce na letošní ropný šok, který možná ještě neskončil, a také na klimatické změny, hlásící se ničivými vedry, povodněmi a hurikány. Zelená kniha EU o energetické účinnosti žádá lepší technologie a pravidelné roční plány energetických úspor. Do hry mají vstoupit výrazněji spotřebitelé. Stát může nasadit energetické daně a přísnější předpisy