Ano, proc ne?
Najem bytu nebylo mozne legalne v podstate ziskat. Tedy v miste, kde clovek chtel. Ale samozrejme zalezelo i na typu profese. Pro delnicke to bylo jednodussi... I za totace clovek mohl skoncit pod mostem. Ja tak skoncil. Sice jsem "zdedil" najemni smlouvu po pratete (to byl v podstate jediny zpusob jak ziskat najemni smlouvu pro "pracujici inteligenci") a dokonce jsem skutecne v tom byte s ni pres rok bydlel (stacil tehdy bezne den). Jenze o byt mel zajem jeden pravnik z OPBH, OPBH podalo zalobu na neplatnost prevodu najemni smlouvy a ja soud prohral. Vystehovali mne na ulici. Co urednici nerozkradli, tak ulozili na me naklady do skladu.
Takze i za totace byli homelesaci.....
Ve zdravotnictvi v podstate nic bez bonboniery, pripadne vyfutrovane obalky nebylo mozne....
Na maso se staly fronty. Clovek byl rad, kdyz dostal nejake alespon trochu uzvykatelne. Kolo s prehazovackou bylo luxusem. Pokud chtel nekdo alespon trochu lepsi obleceni, tak musel u vexlaka vymenit koruny za bony a obleceni za strasne penize koupit v Tuzexu. Muj spoluzak si tak cenil svych Levisek, ze aby neztratily barvu, tak je pral jednou za pul roku..
Do zahranici se clovek dostal bez problemu jen do NDR a Madarska. Mozna jeste Rumunsko a Bulharsko. nebylo to tak, ze by si vymenil tolik korun, kolik chce a privezl si, co chce. Z NDR se pasovaly boty. Ale take bavlnena tricka, stinidla na lampy. A fotaky. Take z Madarska se vozilo/pasovalo obleceni. (Clovek si musel na cernem trhu vymenit penize, ty propasovat pres celni kontroly, nakoupit pozadovane zbozi a to propasovat zpet....)
Opravdu nikdo se za totace nemel lepe nez nyni. A to ani papalasi. I ti byli v kleci a plno veci nemohli. Nebo je nemohli verejne.
(4)
(2)
(5)
