Za deváté: neuškodí se zamyslet nad strukturou informací týkajících se oslav 25 let od pádu Berlínské zdi a v neposlední řadě nad ignorováním 120letého výročí narození Chruščeva i s oběma událostmi spojeným reparačními platbami Německé spolkové republiky Ruské federaci. S reparacemi Německé spolkové republiky je totiž spojena myšlenka sjednocení. Ta nevznikla v 80. letech, jak si mnozí mladí mohou myslet, ale podle historických dokladů již 10. března 1952. V té době SSSR navrhl vítězným zemím druhé světové války – USA, Velké Británii, Francii – sjednocení Německa. Sjednocené Německo se mělo podle Beriji stát nárazovou a vojensky neutrální oblastí mezi USA a SSSR. S tímto sjednocením byly spojeny reparace, které Berija ohodnotil v tu dobu na 20 miliard USD. Žádná malá suma ve srovnání s Marshallovým plánem ve výši 13 miliard USD. Nebudu se dále zabývat hledáním odpovědí, proč návrh SSSR na sjednocení Německa nebyl tenkrát přijat, proč ani Gorbačov nejednal o reparaci a odškodnění za investice v NDR při sjednocení, když SSSR postavil na nohy NDR, a Německá spolková republika platila až do roku 2010 (!) reparace za 1. světovou válku. Gorbačov se spokojil se 4,5 miliardami DM – podle slov tehdejšího velvyslance SSSR v Německu V. M. Falina, kdy tehdejší hodnota investic SSSR v NDR byla hodnocena téměř 1 trilion DM. Protože se hroutí význam všech dohod, včetně Helsinské dohody z roku 1975, praktická okupace Německa armádou USA neskončila, Balkán se atomizoval pomocí bombardování s následným přepisováním hranic, dovedu si představit, že v blízké budoucnosti, jestliže se to již nestalo, připomene prezident Putin nebo jeho nástupce kancléřce Merkelové nebo jejímu nástupci kolosální dluh Německa k Ruské federaci. Otázka reparací se stane otázkou nacionální hrdosti a tím i vyjednávacím prvkem po boji mezi USA, EU a Ruskou federací v případě, že Ruská ederace zůstane neporažena a suverénním státem.
(2)
(2)
