Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

cháá no to by se zlou potázali kdyby se měla elektřina zvednout ještě více jejich již tak zatížených obyvatelů dorovnávacimi poplatky. Ba ne ten proud již nahoru nepujde, energetické společnosti prostě nebudou mít již takové zisky. Je to jako s naší energetikou. Kolik toho spotřebujeme my a kolik toho zbytečně vyvezeme že. Musíme my mít vlastně nové Temelíny pro svou soběstačnost co, no nemusíme že. Mě by jen zajímalo kam se poděje ten nadbytečný proud. Kdyby se vyprodukovalo jednou tolik tak se stejně spotřebuje. A to je tedy divné, spotřebičů je stále stejně, odběratelů také, odběr také stejný proud zlevní ale televize si vezme stále stejně energie, stejně jako celá EU a ten proud nikde nepřebývá, zajímavé že. On snad každý stát v EU vyprodukuje více elektřiny než ho sám spotřebuje ale ta šťáva nikde nepřebývá, jak je to možné co. A v tom to je, tyto nadprodukty totiž nedovolí dále zvedat tu elektřinu cháá cháá

Vlnu neklidu vyvolal návrh spolkového ministra ekonomiky a energetiky Sigmara Gabriela, který chce zatížit výrobu elektřiny ve starších uhelných kotlích vysokou ekologickou daní. Mezi hlavní postižené budou patřit koncerny RWE a Vattenfall. Nemalý dopad však bude mít daň také na Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený Danielem Křetínským.

Ten v minulých letech investoval řádově miliardy korun do podílů či celých uhelných elektráren na německém území, současně měl v plánu postavit novou elektrárnu v Profenu u Lipska. "EPH nekomentuje návrhy jednotlivých politických proudů v Německu, notabene před jejich schválením, v době probíhající diskuse," reaguje výkonný ředitel EP Energy Tomáš David.

Jak má návrh "Gabrielovy daně" vypadat? V praxi se jedná o postih za překročení daného objemu výroby elektřiny. Například uhelná elektrárna o výkonu 1000 megawattů bude moci v 21. roce svého provozu vypustit do ovzduší maximálně sedm milionů tun oxidu uhličitého. Poté množství každoročně klesá až na tři miliony tun v 41. roce provozu. Za každou tunu nad limit je navržen postih ve výši 18 až 20 eur za tunu vypuštěných emisí. Daň by se měla vybírat od roku 2017.

mnohem více byznys.ihned.cz/c1-64052810-konec-levne-elektriny- ...

V posledním odstavci by se mi místo dovozu "nezdaněné elektřiny z polských a českých uhelných elektráren" víc líbilo "nezatížené příspěvky na OZE".  Doufám, že ČEZ si vstup do německých uhelek rozmyslí.

Všechny státy nemají nadbytek. Výroba = užitečná či placená spotřeba  + ztráty, a to přesně a v reálném čase. Vývoz a dovoz má pro jednotlivé státy charakter přídavné spotřeby a výroby, opět v reálném čase.

Spotřeba by v EU moc pmn narůstat neměla zejména kvůli procesu odchodu nezanedbatelné části výroby do levnějších zemí. To pmn sotva vykompenzuje nárůst množství spotřebičů i když ten dosud nedosáhl vrcholu, např. stále ještě přibývají klimatizace.

Ano, SRN v poslední době vyváží část elektřiny, protože prudký nárůst ve FVE a zejména větru zatím není kompenzován dostatečně rychlým odstavováním klasiky v pořadí mazut, plynovky, jádro, uhelky. První dva druhy pmn jsou již zlikvidovány, likvidace jádra probíhá, likvidace nejstarších uhelek je ve stadiu záměru. EON a další velcí se přeorientovávají, pmn patří mezi velké investory do OZE, zejména do větrníkových plantáží v Severním moři. Investoři do OZE mají ziskovost zajištěnou lépe než klasici.

V mnoha státech je nyní nadbytek výrobních kapacit, ale množství vyrobené elektřiny je vždy přesný součet okamžité spotřeby a ztrát, takže v celé soustavě nikdy nic nepřebývá. Nějaký nadbytek výrobních kapacit byl a bude vždy, protože v neděli v létě nesmí zdroje vyrobit tolik, co musí vyrobit ve středu v zimě. Celoročně tedy musí zdroje vždy vyrobit méně, než kolik by mohly, kdyby byla odpovídající poptávka či spotřeba. Výjimku mají OZE, dokud je jejich podíl na celkové spotřebě nízký. Ty mají trvale zajištěný odbyt pro 100% své výroby.

U vody, FVE a větru je čisté prostředí mimo diskusi, ale rozhodně není pravda, že energie z těchto zdrojů je levnější než z uhlí nebo dokonce z jádra. Když se v Německu vykupuje z OZE v průměru za 120 € /MWh a něco a tato elektřina se pak prodává na burze za méně než 40 €, tak "laciná alernativní" je jen optický klam, protože spotřebitel či daňový poplatník by si k oficiální ceně za MWh měl přičíst také příspěvek na OZE. Ten má na faktuře váhu podle podílu OZE. Např. při podílu OZE 10% je průměrná cena (9 x 40 + 120)/10 = 48 €. Při podílu 100% by průměrná cena byla 120 €. Takže při dnešních cenách OZE je odstavení veškeré klasiky nereálné i z hlediska ekonomické zátěže spotřebitele. Podíl v Německu je snad kolem 20% a Němci začínají reptat, že jejich domácnost platí za kWh asi dvojnásobek toho, co francouzská. Nějaká výroba z klasiky  (určitě více než 50%) musí zatím kromě uvedeného zůstat i kvůli bezpečnosti systému. Nicméně pokud se podaří dostatečné množství starých uhelek zrušit, tak by se klasici měli přestat zoufale podbízet cenou pod 40€, cena na trhu by pak mohla opticky vzrůst, ale pro spotřebitele by se to vyrovnávalo zmenšením dotací OZE, které jsou rozdílem mezi cenami na trhu a výkupními. 

Nákup s velkým předstihem je levnější, než krátkodobý. S elektřinou se obchoduje i v průběhu dne, konkrétní obchodník tedy může denně dokoupit chybějící a prodat přebývající. Je to ale otázka cen, potažmo úspěšnosti obchodníka. Obchodník může krvácet na momentálním přebytku nebo nedostatku elektřiny, ale fyzikálně je v síti vždy výroba shodná se součtem spotřeby a ztrát.

@Sb.

Nevim, jak v Nemecku, ale u nas neni vyse dotace zavisla na cene elektriny.

Mozna jsi vsak pouzil zjednoduseni a myslel jsi to tak, ze kdyz ceny silovky stoupnou, tak uz nebude takovy rozdil mezi cenou z klasiky a dotovanonymi OZE.

A posledni odstavecek. To je velke zjednoduseni, ktere plati rekneme snad v idealizovanem stavu, kdy se ceny dlouhodobych kontraktu nemeni. A ani tam ne univerzalne...

Rozdil je spise v cene ruznych druhu kontraktu. Rocni zakladni pasmo je lacinejsi, nez treba mesicni pasmo v lednu. Pracovni den je drazsi, nez vikend. A podobne. Ve vysledku je pak nakupni cena elektriny pro danou hodinu dana vazenym prumerem cen nekolika (treba i deseti) ruznych typu kontraktu. (Ty navic mohou, ale nemusi byt kupovany v rozdilne okamziky, treba i v rozmezi nekolika let....)

To Mono:

Nevím, podle jakého algoritmu se čerpají dotace na OZE ze státního rozpočtu. Po zastropování příspěvku, zaangažování stát. rozpočtu a OTE se  (pro mně) stal model málo přehledným. Dokud se to vyřizovalo na úrovni distributorů, tak regulátor zajišťoval, aby to bylo pro distributora finančně neutrální a spotřebitelé zaplatili na příspěvcích přesné náklady distributora na výkup z OZE. Korekce záloh příspěvků na přesnou hodnotu trvala dva roky po skončení běžného roku.

Ano, velmi jsem to zjednodušil, aby to bylo přehledné. Domnívám se, že v detailech je obchodování s elektřinou ještě výrazně složitější či nepřehlednější, než jak naznačuješ.

To Tatrman:

Já bych to zatím přirovnal k návštěvě autosalonu. Zatím se jen dívám, mám peníze a mohl bych koupit. Podobně to pmn bylo se slovenskou energetikou.  Já doufám, že ČEZ do německých uhelek nevstoupí ani se slevou. Švédové snad ví, proč chtějí pryč.

@Sb

Jak přesně peníze tečou je vlastně asi jedno.Také si už nejsem jistý, kudy všude putují. A příští rok to zase bude jinak. Tedy minimálně způsob účtování poplatku u konečného spotřebitele.

Ale na strane majitelu FVE je to stale stejne. Mohou si zvolit jeden ze dvou modelu. Bud mohou prodavat svou produkci za cenu stanovenou ERU, pripadne cenu, kterou si domluvi s nejakym odberatelem a k tomu dostanou dotaci pevne stanovenou na asi 20 let (nebo 15 - nejsem si jisty). Ma to i inflacni dolozku. Nebo dostanou pevne stanovenou castku, opet s inflacni dolozkou.

Nevim, ktera varianta prevazuje, ale odhaduji, ze ta druha. Rozdil mezi prvni a druhou variantou je asi 1000 Kc/MWh ve prospech druhe varianty.

Tim chci rici, ze prodejni cena FVE elektriny prakticky vubec nezavisi na cene silove elektriny na trhu. Ve druhe variante je vliv zcela nulovy a v prve by tam teoreticky mohl byt maly vliv (v radu zlomku procenta az jednotek procenta), mam ale neblahy pocit, ze je system nastaven tak, ze cena stanovena ERU muze mezirocne pouze stoupat, ale nemuze klesat. (Ne ze by to tak v zakonu bylo primo uvedeno, ale fakticky klesat nemuze. To by majitele FVE museli byt uplni ... a prodavat za nizsi cenu, nez mohou dle ERU....)

Já mám pocit, že minimální cena byla u FVE původně slíbena s inflační doložkou, ale nechce se mi po tom pátrat. Snad to nebylo zákonem, ale jen vyhláškou. To už se nových zdrojů netýká. Později se asi dalo také dobrovolně přejít na zelený bonus nebo přímého odběratele, (ten se možná dal najít jen teoreticky).

Pokud je u některého výrobce OZE nějaká závislost na tržní ceně, tak se to týká pmn malého počtu i rozsahu závislosti. Já to chci nastudovat, až získám pocit, že poměr výroba/investice se už vylepšovat nebude. To prudké zlepšování se jednou musí ustálit na nějaké hladině. Pak bych uvažoval o malé instalaci na střeše.

Inflacni dolozka je na dotaci.

Pri urcovani vykupni ceny silovky z FVE se vychazelo z ceny v predeslych letech a z cen, ktere nekteri majitele realizovali v dvojstrannych smlouvach. Misto toho, aby od nich povinne elektrinu vykoupil distributor, tak ji vykoupil nejaky obchodnik s elektrinou. A zaplatil vice, nez byla cena stanovena ERU.

Na zaklade toho pak ERU nasledujici rok zvysilo garantovanou vykupni cenu.

V dobe tvorby zakona/vyhlasky nikdo nepredpokladal, ze by cena elektriny mohla klesnout. A uz vubec ne, ze by mohla klesat mnoho let v kuse.

Mimochodem, dnes jsme se u kontraktu pro rok 2016 dostali na historicke minimum...

Mozna jsem to s tim dnem ceny zakrikl....

Ahoj Čezáci! Jelikož už nemám jejich akcie, dal jsem si bobříka mlčení. Teď ale vylezli s ideí postavenou na jádře. Nedivím se jim. Vyrostli v socíku a jádro byla mantra. Beneš sotva rozumí něčemu ce má název koncepce a i kdyby, snaží se uhodnout, co ho udrží na židli déle. A jaderka je velký koláč pro firmy, které zavání dotacemi..  Kdyby si dali práci a srovnali náklady investiční, provozní, údržbové a likvidační, jsem přesvědčen, že vyhraje větrná elektrárna. A to i při nižším využití. Těleso větrníku může držet dvěstě let, údržba minimální, provozní náklady nula a stejně jako likvidace.. To by, dle mne, měl být základ. Doplňkem mohou ( ale nemusí ) být jaderky a paroplyn. Oproti tomu třeba podpořit úspory a to jak tepla, tak elektřiny. Už teď je poloviční proti socíku! No a v odloučených  domácnostech  bych podporoval fotovoltaiku (  jakkoliv jsem jejím odpůrcem ) neboť po sečtení nákladů na elektrizaci jedné osamělé chaloupky zaplatíme my všichni.. Myslím, že koncepce nákladovosti a šetrnosti by zněla vítr, voda, jádro, paroplyn... To co prezentuje Beneš je nesmysl, přání lobistů a nakonec jejich úkol pro politiky..

Luigi, neakcionář a blázen

v důsledku těchto "politických" vizí se ČEZ nezhroutí jenom kvůli tomu, že to za deset let budeme sanovat.. 

Doporučuji včerejší příspěvek o gordickém uzlu energetiky i když je ten článek nechutně dlouhý.

Pro ilustraci: Vítr je skutečně nejlevnější ze zdrojů z OZE. Při výkupní ceně 2,60 Kč/KWh tedy výrobce dostává přes 70 €/MWh, následuje prodej na burze pod 40 €/MWh. Pod 40€/MWh prodávají též jaderky a uhelky s tím podstatným rozdílem, že je spotřebitelé a daňoví poplatníci (zatím) nedotují, musí si na sebe vydělat samy a jsou nezbytnou složkou pro zajištění stability systému, (zatím, dokud nebude zavedeno např. skladování výroby z OZE).

Podle mapy větrnatosti se výroba za 2600 Kč/MWh vyplatí výrobcům jen někde. Větrnatostí na úrovni pobřeží moře se u nás vyznačují jen hřebeny Krušných hor a několik dalších lokalit. Tam musí mít větrník předepsanou vzdálenost od obydlí včetně chat. Kromě toho s výstavbou musí souhlasit katastrálně příslušná obec. Např. společnost EkoWatt má bohaté zkušenosti s tím, jak to nejde v místech, kde by to čistě technicky šlo. Obec by si samozřejmě pomohla finančně, ale (nejenom) chataři nechtějí měnit ráz krajiny, případně slyšet nějaký hluk. Ale i pokud by všichni správci pozemků všechno odsouhlasili, pak by výroba nenahradila klasické zdroje, (nemáme moře a neměl by to vytrhnout ani rozvoj solárů na střechách).

Za energetickou bilanci státu nezodpovídá žádný výrobce, ani ten dominantní, zodpovídá stát. Ten k vytváření prostředí vytváří dlouhodobé koncepce (se střednědobou životností), protože v těchto létech se situace v elektronergetice velmi dynamicky mění, je značně nepřehledná. Např. před pár léty NIKDO neoponoval názoru ohledně výhodnosti plynovek, dnes je to zmařená investice. Navíc tím "gordickým uzlem" se začal zabývat také Brusel, je to problém pro celou EU. Chce vyrábět ekologicky čistě, ale draze a nechce ohrozit spolehlivost dodávek a konkurenceschopnost své výroby. Věřím jenom tomu, že v r. 2020 bude leccos vypadat jinak než dnes. Nepovažuji za nereálné, že v r. 2020 bude další rozvoj jádra považován za nevhodný. Při tom s ohledem na úroveň vývozu bychom do r. 2030 měli být soběstační. Případné dovozy by ovšem měly být dost katastrofa, dokud se u sousedů vyrábí elektřina z OZE za více než 120 €/MWh.

I případně jiné představenstvo ČEZ se pmn se v současných poměrech musí k záležitosti dostavby stavět tak jako to současné. Vyjímaje snad možnost, že by se skládalo výhradně z oblíbených politologů, lékařů apod. (Bez znevažování těchto profesí).