Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Pokud DE uhelky s účinností 35% potřebují k zaplacení paliva a povolenek cenu baseload 30 EUR, měly by ty s účinností 45% potřebovat něco přes 23 EUR. Ergo tohle by mělo být absolutní dno ceny baseload pro uhelné zdroje.

Může jít cena baseload níž, tj. může někdo prodávat za cenu nižší? Ano pokud výrobce:

- má levnější uhlí (a nemůže ho prodat, třeba kvůli dopravním nákladům, nebo neexistující infrastruktuře - hnědouhelné doly s elektrárnama na patě).

- pokud jsou příjmy z prodeje silové elektřiny jen doplňkovým příjmem, když hlavním jsou třeba dotace na obnovitelné zdroje.

Existuje ještě možnost, že má nakoupeny levně CO2 povolenky (potenciálně dalších 5 EUR!!) Ekonomické by ale bylo v téhle situace prodat CO2 povolenky a elektrárnu odstavit. Jenže má-li nasmlouvané uhlí, nebo je (politicky) vhodné provozovat těžbu ve vlastním dole na plánované úrovni, je i tohle cesta.

I na 20 EUR můžou být tací, kteří budou mít zájem baseload prodat. Jen už jich nebude dost na to, aby pokryli spotřebu na celý rok. Tak jak se bude blížit rok, pro nějž budou mít ochotní výrobci prodáno v průměru pod 23 EUR, bude cena růst. Ve zlomovém roce pak mohou opozdilci nakupovat baseload hodně nad 30i EUR.

Pro úvahu kam až může elektřina klesnout je tedy klíčové vědět, jaká je průměrná cena, za kterou mají výrobci předprodáno.

Ta posledni veta nedava moc smysl.

Prumerna cena, za kterou maji vyrobci predprodano je dana cenami, ktere byly v minulosti. Vyrobci zacnou svou produkci prodavat s nekolikaletym predstihem. Pri klesajicich cenach pak jsou samozrejme prumerne ceny vyssi nez aktualni. Kdyby cena elektriny stoupala, tak budou aktualni ceny pro dany rok naopak vyssi nez prumerna prodejni cena vyrobce.

Pokud je tedy trend ceny elektriny klesajici, je nejlepsi prodat svou produkci co nejdrive, protoze cim pozdeji prodam, tim horsi cenu dostanu. Ve stoupajicim trendu je naopak lepsi prodat produkci co nejpozdeji. Pak vsak riskuji, ze neprodam vubec. Vsichni uz maji nakoupeno....

Měl jsem na mysli samozřejmě průměrnou cenou pro dané období (tj. zpravidla rok). Je něco jiného doprodávat po 25 EUR třetinu baseload produkce pro 2017, když máš 2/3 prodané po 35 a něco jiného když na těch 25 EUR máš prodat 100%. V druhém případě budeš zvažovat, zda elektránu raději neodstavit, nebo neprodat jen peak. V prvním můžeš jít až na 20 (budeš mít průměr 30).

Chci říct, že právě díky nárazníkovému pásmu z předprodané elektřiny, mají výrobci tendenci prodávat i za tak nízkou cenu, při které by jinak začali odstavovat. Vlnu uzavírek lze tedy čekat teprve až bude buffer vyčerpán.

Dalším zajímavým efektem je kladná zpětná vazba díky výrobcům elektřiny z uhlí z (zejména) povrchových dolů. V těch je totiž hlavním vstupem cena elektřiny.

No, jo ale za ty nizke ceny prodavaji i na dalsi roky a tam uz nemaji ten vysoky zaklad z predchozich let. Proto jsem rikal, ze ta veta je logicky nespravna.

Z prumerne prodejni ceny vyrobcu muzeme vyvozovat pouze, jak dobry meli jejich obchodnici odhad o vyvoji cen. Tedy, jestli meli snahu prodat produkci co nejdrive (predpokladali dalsi pokles) nebo spise cekali a verili, ze ceny pujdou nahoru.

O tom, za kolik jsou vyrobci ochotni prodavat svedci aktualni ceny na burze. Samozrejme u forwardu na 2016, 2017, ..... Kdyz se podivas na nekolikalety vyvoj, tak je stale klesajici trend a skoro stale plati, ze vzdalenejsi kontrakt ma nizsi cenu nez blizsi. (Ted uz to asi pul roku plati jen castecne a dno forwardove krivky je v roce 2017, ci 2018. Ale i tak je rok 2019 pod rokem 2016)

Naklady na vyrobu maji dve slozky. Fixni (odpisy, udrzba, mzdove naklady, .. ) a variabilni (uhli, voda, ...). Ucinnost elektrarny ovlivnuje pouze ty variabilni. Na druhou stranu, ucinnejsi elektrarna bude drazsi a bude tedy nejspise mit i vyssi fixni naklady.

Jak se bude cena vyvijet uvidime. Zatim nekolik let klesa a mnoho let to jeste vypada na pokles nebo stagnaci.