Já už se v tom začínám docela slušně ztrácet. Nejdříve jsme se s velkým humbukem dozvěděli, že NTS neprošla, viz zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nova-tarifni-struktur ... ,
ale jak nás tady před pár dny upozornil kolega H.S.S., ve skutečnosti už je NTS do Zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie v tichosti implementována, viz § 28, a na uzdě ty nestoudné poplatky drží už jen ta tři roky stará pojistka. Vůbec tomu nerozumím. :DDD
www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-165#cast1
Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
Akcie ČEZ - Diskuze a názory
Faktura a OZE - dodatek
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
Změna na platbu "podle jističe" prošla u solárkovného (ale se stropem 495 Kč, který pro většinu zákazníků znamenal faktické zachování stavu). U plateb za přenos a další regulované služby Vitásková "jarní" návrh nejprve směle představila, následně neméně směle stáhla.
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
@H.S.S.: Tak jsem si zběžně prošel pár článků na toto téma a s hrůzou jsem zjistil, že jsem celou tu dobu opravdu žil v bludu a z pro mne neznámého důvodu jsem tu změnu spojoval s podporou OZE. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že ve stejnou dobu, kdy se začalo mluvit o NTS, se na netu objevily informace i o té tebou zmíněné novele upravující platby na podporu OZE. Z omylu mne nedokázala vyvést ani kalkulačka na stránkách ERÚ srovnávající STS a NTS, kde to bylo jasně vidět. :DDD
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
HS.S.: Já jsem také přesvědčen, že inkasa pro sítě a OZE je třeba účtovat odděleně. U OZE něco zaplatí spotřebitelé a zbytek průběžně během roku dorovnají dańoví poplatníci. Průběžně čistý stůl. Platbu pro sítě daňoví poplatníci nedorovnávají. Proti plánu oprávněných nákladů je plán inkasa a přesné dorovnání trvá snad dva roky. Nechť je třeba pro sítě inkasovat 11 Kč, z toho na spotřebě nezávislá platba za jistič nechť je 1 Kč. Pak při spotřebě 10 kWh je úředně vymyšlená jednotková regulovaná cena elektřiny 1kč/kWh. Obdobně 5kWh/2Kč nebo 20kWh/0,50 Kč. Samozřejmě se nejedná o spotřebu jednotlice, nýbrž o množinu spotřebitelů, nejde o 11 Kč a meziroční rozdíly spotřeby a od ní odvozené jednotkové regulované ceny elektřiny nejsou tak drastické.
Stejné inkaso 11 Kč mohu realizovat i bez počítání přes skutečnou spotřebu a jí přizpůsobenou jednotkovou cenu, pokud celou částkou 11 Kč zatížím jistič. V množině spotřebitelů to musí fungovat, ale je to rána pro ty s minimální spotřebou. Plus optický klam, že na spotřebě nezáleží, čili nemá se šetřit. Pro inkaso pro sítě na spotřebě záleží jen u jednotlivce, množina spotřebitelů neuteče před placením příští rok.
V tom dlouhém článku ve 4. a 3. odstavci zdola autor dává dohromady pokyn z EU, odklon od spotřeby jako základny pro výpočet a údajnou přípravu ERÚ na změny k 1.1.2017. Na rozdíl od zkrachovalé verze prý novou verzi dělá ERÚ bez komise ze zástupců různých organizací, což bylo loni. Do jaké míry se uvedené (ne)uskuteční uvidíme v prosinci.
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
Podle mne by bylo dobre uctovat poplatek za distribuci/site v zavislosti na spotrebe a velikosti jistice.
Podle mne neobstoji argumentace, ze je to spravedlive pouze podle jistice. Kazdy energetik vi, ze funguje nesoudobost spotreby, tedy ze i kdyz nekdo zacne odebirat na maximu, tak jini (v dany okamzik) odebiraji mene. A za chvili se situace muze otocit.
Jasnym potvrzenim tohoto faktu je, ze v bytovem dome nejsou privodni jistice souctem jisticu jednotlivych bytu. Obdobne trafo zasobujici nejakou oblast rozhodne neni dimenzovano tak, aby bylo schopne pokryt takovou spotrebu, jaka by nastala, kdyby vsichni vyuzili kapacity svych jisticu.
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
Ano, to je současný systém, pmn funkční. Dost úspěšný Bismarck říkal, že se nemá hýbat s tím, co funguje. To už dnes neplatí. Je možné, že údajné pokyny z EU nejsou výmysl. Každopádně spotřeba i rezervovaná kapacita jsou asi jediné dva údaje, na které má spotřebitel vliv, dají se prokázat a je tedy možno o ně opřít nějaký algoritmus inkasa. Jakkoliv změněný algoritmus při stejném objemu inkasa v množině spotřebitelů někoho zvýhodní a někoho znevýhodní oproti současnému stavu.
V neregulované složce nemusí mít spotřeba vliv na inkaso, ale nadále platí, že v neregulované složce je nejlevnější ta kWh, která nebyla spotřebována. Samozřejmě je pravda, že kvůli soudobosti výkon transformátoru je nižší než součet všech na něj napojených jističů a byl by pmn nesmysl vynucovat instalaci většího transformátoru, neboť využití všech jističů spotřebitelů na 100% je nereálné. Spíš jde jen o diferenciaci mezi odběrními místy, aby všichni neplatili úplně stejně, když jejich nároky jsou různé.
žádnou z možností nepropaguji, vliv na to nemám a budu muset zaplatit to, co EU a ERÚ určí. Mám pouze právo se zamyslet zda v rámci případně změněných pravidel mohu případně změnit své chování.
Pleteš si platbu za solárkovné a- oprava
ě. odst: V REGULOVANÉ složce nemusí mít spotřeba vliv na inkaso.... sorry
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
@Mono: Už jsem sem ten link na zajímavý názor z jedné diskuze na DF o té hanebné loupeži za bílého dne jednou dával. :DDD dfens-cz.com/e-e-e-et-kontrolni-hlaseni-a-jine-fuj ...
Pleteš si platbu za solárkovné - to delegát
Myslím, že SkReT se opírá o nepřesnosti. Třebas, že stát investuje do sítí 160 mld ročně. Paní Vitásková loni na podzim uvedla " necelých 100 mld". Navíc stát neinvestuje ani korunu, protože všechno platí spotřebitelé. Jediný zásah státu je zákon, který povoluje inkasovat od spotřebitelů v rozsahu nákladů, který uzná nezávislý úřad. Regulátor opravdu neznává všechno. To neuznané si musí distributoři odečíst ze státem naplánované marže. Stát říká spotřebitelům: Když chcete sí´t, tak si ji musíte zaplatit, na korektnost bude dohlížet nezávislý regulační úřad. Stát platí zákonnou spoluúčast jen tehdy, pokud vyvolavatelem změn v síti je složka státu, třebas armáda.
Obdobně nepřesná jsou pmn i další jím uvedená čísla.
OU vodáren je celá cena v kubíku, protože distributor je totožný s dodavatelem. Tam to pmn funguje nejméně v jednom městě tak, že soukromý provozovatel platí opravy a město je majitelem sítě a platí rekonstrukce. Pomluva říká, že provozovatel co nejvíc potlačuje opravy, aby co největší část zaplatilo město. Pro provozovatel je výhodnější "nechat vyměnit střechu", než "pozvat pokrývače na opravu". Nevím, zda i náklady města se promítají do ceny vody. Řekl bych, že v relaci na přes 25 let staré ceny pitná voda zdražila víc, než elektřina.
Když došlo k liberalizaci trhu s elektřinou (a plynem), po r. 2006, tak se konala nějaká konference, kde tehdejší ředitel asi Obchodu pan A. Svoboda byl konfrontován s dotazem, proč ˇ"ČEZ pořád zdražuje". V odpovědi vyjmenoval tři evropské země, (tuším včetně Albánie), kde k výraznému zdražení nedošlo. Vysvětlil to tak, že v těchto zemích nedošlo k liberalizaci obchodu. Velmi mě to tenkrát pobavilo, protože političtí VIP říkali, že liberalizace trhu se zavádí proto, aby spotřebitelé vydělali na tom, že si svobodně zvolí dodavatele komodity.
Pleteš si platbu za solárkovné - to delegát
@Sb: Jj, nad tím jsem taky dlouho přemýšlel, co tím chtěl básník říci, ale z ostatních informací vyplynulo, jaké je účtování dle jističe nesmírný, ale opravdu nesmírný omyl.
Propastný rozdíl v obou obchodních modelech se v plné nahotě vyjeví teprve při nulové spotřebě. V případě nulového odběru vody mi žabožrout nemá co fakturovat, ale za nulový odběr elektřiny mi přijde faktura na 1068.- (Čez Comfort) resp. 342.- (Čez fix). Na chalupě mi tak kWh vychází na několik stokorun.
Největší loupež za bílého dne se odehrála v r. 1998, kdy byla elektřin, pevná paliva a plyn převedeny ze snížené do základní sazby DPH, což znamenalo skokový nárůst o 16%. Teplo přitom ve snížené sazbě kupodivu zůstalo, prý aby se zdražení nedotklo obyvatel bydlících dle dramatikových slov v králíkárnách, takže se majitelé rodinných domků topící výše uvedenými komoditami právem mohli cítit diskriminováni a ožebračováni. :DDD
Pleteš si platbu za solárkovné a platbu za přenos a podobné služby
@Sb: S vlhkým okem vzpomínám na dobu, kdy byla kWh za 45 hal., stálá platba za jistič 270,-/rok a výpočet celkové ceny byl tak triviální, že se vešel na jeden úzký proužek papíru, který roznášela soudružka listonoška. Je podivuhodné, že u vody na rozdíl od plynu či elektřiny se stále ještě platí pouze za spotřebované kubíky bez jakéhokoliv paušálu, ale je fakt, že její cena během posledního čtvrtstoletí zase rostla 10x rychleji. :DDD
Přečtěte si také
Názory a diskuze
Burza Prime 16:28 | ||
Název | Kurz | Změna |
---|---|---|
COLT CZ GROUP SE | 665.00 | +0.76% |
ČEZ | 951.50 | +1.22% |
ERSTE GROUP BANK A | 1 039.00 | -4.55% |
GEN DIGITAL | 556.00 | 0.00% |
GEVORKYAN | 258.00 | +0.78% |
KOFOLA CS | 291.00 | 0.00% |
KOMERČNÍ BANKA | 763.00 | -0.39% |
MONETA MONEY BANK | 98.00 | +0.10% |
PHILIP MORRIS ČR A | 15 140.00 | +0.13% |
PHOTON ENERGY | 43.95 | +1.74% |
PILULKA LÉKÁRNY | 119.00 | -3.25% |
PRIMOCO UAV SE | 920.00 | -3.66% |
VIG | 709.00 | -1.53% |
Kurzy měn | |
Kurzovní lístek ČNB pro 14.06.2024 | |
USD americký dolar | 23.154 |
AUD australský dolar | 15.314 |
GBP britská libra | 29.386 |
BGN bulharský lev | 12.649 |
EUR euro | 24.740 |
HUF maďarský forint | 6.216 |
NOK norská koruna | 2.169 |
PLN polský zlotý | 5.654 |
CHF švýcarský frank | 25.959 |
TRY turecká lira | 70.931 |
Komodity online | ||
Ropa | 82.61 USD | 14.06 |
Zlato | 2331.34 USD | 14.06 |
Stříbro | 29.54 USD | 14.06 |
Káva | 226.13 USD | 14.06 |
Cukr | 19.39 USD | 14.06 |
Bavlna | 71.67 USD | 14.06 |