Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Skupina ČEZ je v rámci Evropy nejvíce ziskovým energetickým uskupením a také energetickým

uskupením nejméně zadluženým. Výborné hospodářské výsledky jsou výsledkem naplňování strategie

firmy, jejíž součástí jsou úspěšné zahraniční akvizice v jihovýchodní Evropě,

cílevědomá optimalizace nákladů a orientace na výkon. Mimo jiné i jako největší přispěvatel do veřejných

rozpočtů je Skupina ČEZ nejdůležitějším ekonomickým uskupením v České republice.

Z celkového objemu elektrické energie vyrobené v České republice připadají na Skupinu ČEZ

téměř tři čtvrtiny. Diverzifikované portfolio elektráren umožňuje pružně reagovat na požadavky zákazníků

a zároveň poskytovat služby nutné pro spolehlivý provoz elektrizační soustavy. Při řízení výroby klade

Skupina ČEZ důraz na zvyšování produktivity. Kromě toho se v posledních letech trvale zvyšuje přidaná

hodnota na jednoho zaměstnance a měsíc – dnes Skupina ČEZ vytváří největší přidanou hodnotu v České

republice. Dlouhodobé snižování nákladů a zvyšování efektivity jsou základními kameny úspěchu Skupiny

ČEZ na liberalizovaném trhu s elektřinou.

Další pokles zhruba na polovinu současné kapacity uhelných zdrojů přijde po roce 2030. Účinnost výroby

elektřiny vzroste v obnovených zdrojích oproti současným cca o 15 %, u nově budovaných o více než 25 %

. Obnova uhelných zdrojů současně přinese další výrazné snížení emisí škodlivých látek do ovzduší.

V průběhu roku 2005 bylo dosavadní územní uspořádání regionálních distribučních společností Skupiny ČEZ

nahrazeno uspořádáním tzv. procesním, které v rámci pravidel Evropské unie respektuje zásadu striktního

oddělení distribuce jako regulované činnosti od obchodu, tj. tzv. unbundling. Klíčové činnosti

rozvodu a prodeje elektrické energie převzaly nové samostatné společnosti ČEZ Distribuce, a. s.,

a ČEZ Prodej, a.s.. Nový procesní model Skupiny ČEZ zahrnuje několik nových společností,

z nichž každá zajišťuje některý z předmětů činnosti energetického koncernu. Sídla společností jsou

rozmístěna rovnoměrně po celém distribučním území. I v novém uspořádání Skupina ČEZ pečuje

o distribuční sítě tak, aby byla zajištěna spolehlivá a bezpečná dodávka elektřiny všem zákazníkům.

Poptávka po elektřině na českém plně liberalizovaném trhu meziročně neustále roste.

Rozhodující část elektřiny vyrobené ve Skupině ČEZ je určena pro domácí trh, zbývající část pro

zahraničí. Po francouzské energetické společnosti EDF je Skupina ČEZ druhým největším vývozcem

elektřiny v Evropě. Energetická společnost ČEZ je také největším dodavatelem podpůrných služeb

pro českou  přenosovou soustavu. Zajímavou obchodní komoditou se staly povolenky na emise CO2.

Smyslem jejich přidělování je omezit vypouštění škodlivin průmyslovými podniky v zemích EU –

kdo ovzduší znečišťuje méně, může povolenky prodat, kdo víc, musí je dokoupit. Plně

konsolidované společnosti Skupiny ČEZ zobchodovaly část svého přídělu, kterou nevyužily při

výrobě elektřiny, prostřednictvím dvojstranných smluv nebo převodem do následujícího roku.

Své know-how v oblasti obchodování s povolenkami, které energetická společnost ČEZ chce

poskytnout i v zahraničí, rozšířil vstup ČEZ na amsterdamskou burzu ECX v lednu 2006.

V průběhu své novodobé historie investovala energetická společnost ČEZ do svého rozvoje a 

ekologických opatření více než 200 mld. Kč. Největší dosavadní investicí do životního prostředí

bylo uskutečnění rozsáhlého programu odsíření uhelných elektráren v letech 1992–1998, do něhož

společnost přímo investovala cca 46 mld. Kč. Program ekologizace umožnil oproti úrovni na

počátku 90. let snížit emise SO2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 %

a oxidu uhelnatého o 77 %. Od konce roku 1998 jsou všechny uhelné elektrárny energetické

společnosti ČEZ vybaveny zařízeními na snižování emisí látek znečišťujících ovzduší.

Technologie pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a jejich parametry, které se dnes

v ČR používají, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technologií doporučovaných Evropskou

unií a umožňují plnit mezinárodní požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší.

Kromě toho téměř 90 % vedlejších energetických produktů z procesu odsíření již nepatří do

kategorie odpadů, ale lze je prakticky využít. V okolí uhelných elektráren došlo k řadě

technických a biologických rekultivací, které mají odstranit následky ukládání zbytku nevyužitých

vedlejších energetických produktů a revitalizovat krajinu.

Ve všech uhelných elektrárnách probíhá od roku 2005 obnova techniky měření emisí a bylo

zahájeno soustavné měření emisí CO2. Ekologickou investicí mimořádného významu je program

obnovy uhelných elektráren Skupiny ČEZ, který přinese další snížení objemu emisí SO2 a NOx o více

než 50 %. Významné je snížení emisí CO2, a to zejména v souvislosti s plněním závazku z Kjótského

protokolu, který stanovil ambiciózní cíl snížit do roku 2012 oproti úrovni roku 1990 emise tohoto skleníkového

plynu o 8 %. Energetická společnost ČEZ je první společností v zemích Evropské unie, která přistupuje ke

komplexní obnově zdrojů podle nových směrnic EU.

Významné environmentální investice se uskutečnily i v případě využití alternativních paliv a při zavádění

systému řízení ochrany životního prostředí EMS. Díky investicím do ekologie, které jsou v případě

energetické společnosti ČEZ největší ze všech podniků v ČR, plní zdroje Skupiny ČEZ nejpřísnější

standardy dané legislativou Evropské unie. Podporujeme výrobu z obnovitelných zdrojů. V rámci Skupiny

ČEZ jsou z obnovitelných zdrojů nejvíce využívány vodní elektrárny, své uplatnění nachází i produkce

větrných elektráren a solární energie. Energetická Skupina ČEZ hodlá v následujících letech využívání

obnovitelných zdrojů výrazně rozšířit.

Nový jaderný zdroj

Vzhledem k nárůstu nejistot na energetických trzích, poklesu velkoobchodních cen a potvrzení Vlády ČR,

že neposkytne žádnou záruku na výstavbu nových jaderných zdrojů, rozhodlo 10. 4. 2014 představenstvo

společnosti ČEZ o ukončení zadávacího řízení na dostavbu 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Od roku 2009, kdy bylo zadávací řízení zahájeno, prošel evropský energetický sektor turbulentním vývojem.

Cena silové elektřiny výrazně poklesla, cena emisních povolenek se také propadla. Zatímco na počátku byl

projekt plně ekonomicky návratný, v současné době jsou ohroženy investice do zdrojů elektrické energie,

které nejsou podporovány státem.

Neznamená to však, že by Skupina ČEZ končila s výstavbou jaderných zdrojů. Riziko, že Česká republika

nebude do dvaceti let schopná pokrýt svoji spotřebu energie, je stále významné. Plány do budoucna se navíc

budou muset přizpůsobit změnám, které se připravují v Bruselu. Úzká spolupráce se státem bude i nadále

zapotřebí.

Upozorňuji na data 2009 a 2014. To se týká i budoucnosti. Je to v souladu s nedávným výrokem paní Drábové, že příprava dostavby si vyžádá 5-7 let.

Alternativou by mohla být leda silná vláda typu Orbán, která postupovala asi bez celosvětového výběrového řízení.

Zajištění dlouhodobého provozu jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze strategických iniciativ

Skupiny ČEZ. Cílem je prodloužení životnosti elektrárny minimálně do roku 2025 při zajištění požadované

bezpečnosti a návratnosti.

Soubor aktivit a opatření po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima jsou, stejně jako opatření

z Periodického hodnocení bezpečnosti, akce projektu prodloužení životnosti jaderné elektrárny

Dukovany (LTO EDU) a opatření pro eliminaci identifikovaných rizik, zahrnuty do programu zvyšování

bezpečnosti elektráren Dukovany a Temelín.

Mezi strategické programy patří také snížení expozice v zahraničí na neperspektivních trzích a cílení na

země s vyšší politickou a ekonomickou stabilitou. Vyžaduje to mj. optimalizovat kapitálovou strukturu

jednotlivých společností.

V oblasti obnovitelných zdrojů energie byl krátkodobý cíl zúžen pouze na výstavbu nejefektivnější části portfolia

a optimalizaci prostřednictvím prodeje vybraných aktiv nebo podílů ze stávajícího portfolia.

Vlajkovou lodí v oblasti domácího portfolia zdrojů čisté elektřiny je projekt modernizace a ekologizace vodních

elektráren, při které je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky, jež umožní dosáhnout vyšší účinnosti

při zpracování hydropotenciálu. Ze stejného množství vody, která proteče přes turbíny, tak elektrárny vyrobí

více elektřiny pro konečného spotřebitele.

Celkově by takto získaný přírůstek produkce měl dosáhnout více než 60 milionů kWh ročně. To bude znamenat

elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností a úsporu emisí CO2 zhruba o 60 tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná

soustrojí zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. v elektrárnách Slapy, Mohelno, Vrané nad Vltavou

a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice. Rok 2014 byl ve znamení dokončení generální

opravy soustrojí TG2 elektrárny Lipno I a TG1 elektrárny Kamýk.

Podnikání v „nové“ energetice je ve strategii Skupiny ČEZ zakotveno v rámci strategického programu 

Nová energetika. Představenstvo společnosti ČEZ ho vyhlásilo na podzim roku 2013, jako reakci na

měnící se energetický trh, tedy především na rozvoj decentralizované výroby a nových technologií.

Podle odhadu analytiků představuje „nová“ energetika ve střednědobém horizontu jednu z největších

růstových příležitostí pro Skupinu ČEZ.

Hledat zajímavé příležitosti bude tým Společnosti ČEZ Nová energetika v první řadě v  tuzemsku a 

následně v zahraničí. Zaměří se například na oblast energetických úspor, distribuované energetiky,

odpadového hospodářství, sběr a zpracování velkého množství dat relevantních pro energetiku –

tedy tzv. Big Data, na oblasti chytrých domácností, řídicích systémů apod.

Do roku 2020 by měla Skupina ČEZ v rámci programu Nová energetika proinvestovat přibližně 5 miliard

korun a do téhož roku také plánuje přispět do výkonnosti Skupiny ČEZ dohromady jednou miliardou korun.

Akcie ČEZ se od 15.6.1993 obchodují na pražské burze a tvoří jeden z pilířů Indexu PX.

ČEZ je nejvíce obchodovanou akcií na BCPP.

Zahraniční expanzi zahájila Skupina ČEZ v lednu 2005. V poslední době se Skupina ČEZ v zahraničí

zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje, a to hlavně v oblasti větrných a vodních elektráren.

V lednu 2005 Skupina ČEZ po úspěchu v privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech

bulharských distribučních společnostech (Elektrorazpredelenie Sofia Oblast AD, Elektrorazpredelenie

Pleven AD a Elektrorazpredelenie Stolichno AD)

V roce 2005 koupil ČEZ od rumunské vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.

V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a

Elektrocieplownia Elcho.Oba zdroje se nacházejí v Polsku nedaleko od českých hranic.

V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS)

o založení společného podniku.Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a

provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda.

V roce 2007 ČEZ a energetické uskupení RAO JES podepsali dohodu o založení společného podniku pro

rekonstrukci elektrárny v oblasti Ščekino v Rusku.

Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s maďarskou společností MOL.

Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku

a Chorvatsku.

Severočeské doly, které patří energetické Skupině ČEZ a finanční skupina J&T koupily v roce 2008 za

404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag.

ČEZ investoval v Rumunsku více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem o výkonu 600 MW.

Půjde o největší projekt svého druhu v Evropě.

V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Partneři

Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím

společného podniku Akcez. Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal

oficiálním partnerem výstavby nového bloku slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.

Ve společném podniku s firmou JVS bude mít ČEZ 49%. V červnu se stal ČEZ majitelem 76% podílu

v jediné albánské distribuční společnosti OSSH. Společnost přejmenoval na CEZ Shpërndarje a začlenil

do své nadnárodní skupiny firem.

V prosinci roku 2011 ČEZ koupil 67% podíl ve společnosti Eco-Wind Construction S.A., což je developer

větrných parků v Polsku.

Další významnou akvizicí Skupiny ČEZ byl vstup do německého výrobce baterií Sonnenbatterie.

Skupina ČEZ do této německé společnosti investovala v červenci 2015 prostřednictvím dceřiné

společnosti Inven Capital a získala kromě vlastnického podílu také možnost podílet se na strategických

rozhodnutích firmy. Tržby společnosti Sonnenbatterie se každoročně více než zdvojnásobují a je tak

přímou konkurencí bateriových systémů společnosti Tesla

V září 2011 předseda politické strany TOP09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že ČEZ skrytě financoval

politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra

František Bublan. Martin Roman, který společnost ČEZ vedl od roku 2004 do roku 2011 ke

spekulacím o jeho vlivu na politiku a skrytém financování politických stran pro časopis Týden uvedl:

„Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím, jak a z jakých

peněz bych mohl někoho financovat.“ Současné vedení společnosti si naopak zakládá na tom,

že je prodlouženou rukou plnící energetickou koncepci jeho akcionáře - českého státu.

Roman: "Nevím, jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat."

Vtip desetileti. :-DDD

Co se delo za Romana (vuci stranam a VIP) se da dovodit i z toho, ze v predromanovske ere platilo: "zmena vladnouci garnitury = vymena na postu generala". Roman prezil zmenu nekolika vlad a kdyby to neprepiskl s chlemstanim, tak by tam byl asi doted....

Jak to za jeho vlady probihalo vim z velmi duveryhodnych neverejnych zdroju. Doufam, ze se jednou zaves odhrne a vyjde na svetlo bozi alespon cast toho, co se tehdy delo... Vyjdu-li z infa z verejnych zdroju, tak minimalne prodej IC Energo a nakupy FVE smrdi v mire vice nez mirne.

Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do

výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného.

Po loňských 271 nových registracích elektromobilů přibylo letos do konce července v ČR

dalších 222 nových elektromobilů. Aktuálně tak počet elektromobilů v ČR atakuje

hranici 1500 vozů. Při uvažovaném průměrném nájezdu jednoho vozu cca 15 tisíc kilometrů ročně

se celková spotřeba elektřiny pro tento objem elektrických aut pohybuje kolem 2,3 milionu kWh,

tj. ekvivalent roční spotřeby 1 tisíce domácností.

Podobně jako v dalších vyspělých zemích Evropy, i v České republice se elektrická auta definitivně

stávají běžnou součástí zejména městského provozu. To se promítá do všech oblastí týkajících se

prodeje a servisu elektromobilů.

ČEZ je v oblasti elektromobility tuzemským lídrem a současně provozovatelem nejrozsáhlejší sítě

veřejných dobíjecích stanic.