Michal Šnobr: Jak se Česko (ne)popere s jadernou energetikou a co to znamená (i) pro kurzové a dividendové vyhlídky ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Čistě technicky:

1. Moderní jaderná elektrárna má plánovanou životnost 80+ let. A je sice kapitálově náročná, ale samotný provoz už je téměř za hubičku. Podívejte se na cenu elektřiny v jaderné francii (8. nejlevnější v EU) a cenu elektřiny v německém zeleno-uhelném mordoru (nejdražší v evropě).

Jestli máte křišťálovou kouli podělte se s námi jaká bude cena zemního plynu za 80 let ?

2. Dneska plyn je a je levný. Zítra vypukne horká nebo obchodní válka a to poslední co potřebujete je aby vás nějaký asijský diktátor držel "za koule". To už by bylo lepší nechat si uhelné elektrárny a prolomit limity těžby.

3. Jaderný odpad z elektrárny ve skutečnosti není tak docela odpad (dá se z velké části přepracovat na nové palivo, nebo dokonce vytvořit více nového paliva v množivém reaktoru - jen je zatím levnější používat nový přírodní uran).

4. Jaderný odpad z elektráren i kdyby se všechen zakopával pod zem (což by byla škoda, viz bod 3) tak pořád bude tvořit jen zlomek všeho jaderného odpadu moderní civilizace - existuje odpad z výzkumných reaktorů, ze zdravotnictví (laboratoře, radioterapie, RTG) a z průmyslu (RTG zářiče).

1. byjvávalo. U nových zdrojů je vše jinak: "Podle smlouvy mezi EDF a britskou vládou má produkce elektrárny garantovanou cenu elektřiny na úrovni 92,5 libry/MWh po dobu 35 let. Částka je uvedena v cenách roku 2012, reálná cena bude záviset na vývoji inflace. Kdyby byla elektrárny spuštěna dnes, činila by garantovaná cena 108,3 liber/MWh v cenách roku 2019. Tržní cena se v posledních měsících pohybuje mezi hodnotami 35 a 65 liber/MWh."

2. uhlí mělo zůstat jako záloha. Uzavírat se měli nejprve škodlivější a nebezpečnější zdroje - tedy ty jaderné které se ani nehodí na regulaci sítě. V budoucnu budou jen překážet.

3. na perpetuum mobile nevěřím, ani na to jaderné. Při přepracování se sice dá část odpadků využít, ale ten zbytek je o to nebezpečnější a škodlivější. Navíc se to nevypatí. "Jaderný komplex u Sellafieldu provázely zásadní problémy v podstatě už od roku 2002, kdy byl uveden do provozu. Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia. Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber."Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření výroby," citoval národní úřad NDA dohlížející na zpracování vyhořelého paliva deník Independent. Britský úřad ovšem nenaznačil, co nyní se stovkou tun jaderného odpadu v Sellafieldu bude.

Jaderný komplex u Sellafieldu a podobně jako Majak jsou nezamořenější místa toxickými a radioaktivními odpady na Světě.

4. Po více jak 60 letech dotavané snahy o komerční rozvoj jaderné energetiky a přehlížení způsobených škod je stále nejvýhodnější jaderné toxické odpadky zakopad pod zem. Viz bod 3.

Nepovedlo se to, jaderná energetika je slepá cesta. Měla by ještě zůstat v laboratořích a jak se snad vyřeší tyto problémy, tak se může pokusit o komerční nasazení.