Nevím, jak jste se kdo dopočítal k tomu, že v současnosti je výhodné přecházet k dodavatelům s nabídkou „spotových“ cen zemního plynu.
Pokud mám stálou cenu např. za m3 nebo za MWh a odečty typu „C“, tedy obvykle v intervalu 12 měsíců, vynásobím na plynoměru zjištěný rozdíl cenou za m3, nebo s jistou nepřesností přepočítám m3 na kWh či MWh a snad, měl bych vědět ... Zvlášť, pokud mám cenu zaručenou závazkem na jeden, dva, nebo tři roky ....
U „spotových“ cen nevím a nevypočítám nic. Ledaže jsem schopen posbírat denní data a provést nejednoduchý a pracný výpočet.
„Spotový dodavatel“ mi slíbuje pouze to, že mi napočítá cenu podle výsledku na denním trhu ke každému tomu dni plus nějakou stálou cenu za poskytovanou službu. Pak to vypadá tak, že vezme denní cenový index komodity buď od OTE nebo Powernext a ty všechny za dané období transformuje podle TDD (typový diagram dodávek), který je tvořen křivkou odběrů pro charakteristického odběratele, např. pro domácnost (diagram DOM3), která plynem topí, ohřívá vodu a na plynu vaří.
Tzn., že pro celkovou cenu jsou (vesměs) rozhodující indexy (tedy nikoli cena, za kterou takový obchodník plyn pořídil) platné v topném období. A právě tehdy jsou ceny zemního plynu nejvyšší ...
Kolem Vánoc indexy charakterizující ceny denního trhu klesly, zdá se ale, že zas zdárně, o nějaké to procento denně, stoupají. Soudím, že za těchto okolností bylo a je výhodné být spíš zákazníkem třeba Innogy. Toho „bezDodavatele“ nejspíš ne. Ono to s tím zemním plynem zdaleka není jednoduché.
(1)
