Tak jako letošní a plánované závratné schodky rozpočtu nelze svádět jen na Putinovu válku, nelze výhradně jí zdůvodňovat aktuální mimořádnou ziskovost podniků typu ČEZ. Ta prý má opodstatňovat onu mimořádnou daň. Statisíce drobných investorů v Česku si v uplynulých letech ovšem pořizovaly akcie ČEZ s tím, že Německu se jeho jednostranná energetická politika vymstí. Což se letos tedy stalo. Drobní investoři v ČR tak mají inkasovat svůj zasloužený zisk. Neměl by jim být mimořádně zdaněn – tedy zabavován. To je amorální. Protože ten zisk rozhodně není jen důsledkem Putinovy války, jak se snaží argumentovat stoupenci zavedení mimořádné daně. Ale také právě důsledkem chybné energetické politiky éry kancléřky Merkelové. Tuto chybu nyní přiznává vláda kancléře Scholze.
Fialova vláda by neměla jako komunisté brnkat na strunu závisti a trestat lidi za to, že investovali prozíravě. Sebere tak totiž Čechům důvěru v burzu a kapitálový trh, což dlouhodobě podváže výkon celé české ekonomiky.
Uvažme, že stovky tisíc Čechů si prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví akcií ČEZ spoří na důchod. Pokud Fialova vláda v důsledku své neschopnosti plnit sliby a přicházet s adresnými programy mimořádně zdaní ČEZ, poškodí tím tudíž nejen českou ekonomiku. Ale také veřejnost demotivuje od toho, aby do vlastních rukou přebírala odpovědnost za svůj život – a zajištění na stáří.
Daň z mimořádných zisků je tudíž rozvratná nejen ekonomicky, ale i celospolečensky. Jejím zavedením vláda veřejné finance neozdraví, na to je daň stále příliš malá, a důvěru veřejnosti si zpět nezíská. Naopak, ztratí své dosavadní stoupence. Daň z mimořádných zisků zkrátka vládu dříve či později pohřbí. Už ji nebude důvěřovat nikdo.
(4)
