Víte takových podpor a dotací z jiných (vesměs západních) zemí tam bylo "něurekom". I naši jihočeští rybnikáři je tam učili chovu ryb, aby vesnice měly z čeho žít a trochu se "pozvedly". Bohužel to vše jsou činnosti, kde výsledky práce se dostaví až po nějakém čase a na to oni nemají mentalitu. Chtějí jíst dnes a neřeší co bude zítra. Celý tento dost nákladný program skončil tím, že po jejich odjezdu během pár dní všechny ryby vychytali,sežrali a za měsíc byli tam kde dříve. Traktory a stroje, které tam byly zdarma dodány pro zefektivnění zemědělství během pár měsíců skončily jako zrezivělý šrot, obilí pro setbu sežrali. Postavili tam i dílny, malé továrny, zaučili je....po týdnu jim dali část výplaty a pak už většina nepřišla ( ten zbytek nepřišel po dalším týdnu). Představa, že by měli makat denně 8 hodin celý měsíc, nebo dokonce rok, je pro ně naprosto nepředstavitelná atd. Prostě je pro ně jednodušší čekat s nataženou rukou, až jim tam někdo pošle potraviny, než se sami snažit. Víte já už patřím ke generaci tzv. "pozdní sběr", ale dobře si pamatuji, že i my jsme na ZDŠ museli přispívat na děti v Africe, páč "nemají co jíst" a to jsme na tom sami finančně nebyli bůhvíjak skvěle. Kam se za těch 50-60 let posunuli? Nikam, jen se mnohonásobně rozmnožili a ruce stále natažené. Prostě pro ně staré "bez práce nejsou koláče" neplatí, spoléhají na to, že jim západ nějaké "drobky z koláčů" dá....hlavně když to bude bez té práce.