Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Měli bychom věci nazývat pravými jmény - nejedná se o zastropování cen ale o energetickou daň se sazbou 100 %. Příspěvek z této daně odběratelům je naznačován jako "podle zvážení jednotlivých vlád".
Návrh EU komise:
- nijak nenutí k šetření s plynem - dokonce povzbuzuje k používání plynu, protože elektřina z plynovek se bude prodávat za jakoukoliv cenu (např. 2 000 EUR/MWh), zatímco používání jiných elektráren bude mít limitovanou marži
- masívní používání plynovek bude výhodné i pro vlády - protože bude šrouobovat "lipské" ceny (na burzu návrh vliv nemá) a tím i absolutní výši této energetické daně
- pro vlády je samozřejmě nesmírně lákavý, protože do rozpočtů budou proudit obrovské sumy peněz (klidně třeba 1 800 EUR z každé MWh) - a z nich (třeba jen část) - bude stát "vracet" odběratelům
- nemotivuje k tržní burzovní ceně - ta bude pro většinu dodavatelů jen "virtuální" (odběratel tuto výši nebude platit) - většinu ceny (konfiskaci dodavatelům a případný příspěvek odběratelům) bude řešit stát
- nijak nemotivuje k provozování jaderných elektráren v Německu (nebude to ekonomicky výhodné) - ekonomicky výhodnější bude místo jádra pálit plyn (jak Habeck plánuje)
- pokud nebude řešit jistinu dodavatelů na burze, může být pro naprosto likvidační - protože burzovní cena může být klidně zmiňovaných 2 000 EUR/MWh - a ty bude muset např. ČEZ zajistit (oproti prodaným 50 EUR/MWh)

Při vší úctě, to co opakovaně popisujete v několika bodech - tedy že návrh Bruselu povede k větší spotřebě plynu pro výrobu elektřiny, s tím se nedá souhlasit. Porovnejme to s druhou variantou - zastropování ceny plynu používaného pro výrobu elektřiny - na tento případ veškerá vaše kritika pasuje dokonale - k plýtvání plynem na výrobu elektřiny by zastropované ceny plynu motivovaly naprosto dokonale. 

Ty vaše úvahy zapomněly na to, že monopol na výrobu elektřiny z plynu nemá jen jedna firma, ale že to bruselské řešení počítá s burzovním (tržním) určováním ceny elektřiny vyráběné z plynu. Cenu určí trh, a ta bude bohužel vycházet z vysokých cen plynu - bude to však tržní cena, do jejíž tvorby vstupuje více výrobců. Pokud by se dala přednost variantě se zastropováním ceny plynu pro výrobu elektřiny, potom by to byla vysloveně hozená sekera do trhu s tímto způsobem výroby elektřiny - kdo by měl důvod šetřit plynem?

Další věc - ve spoustě zemí je výroba elektříny z plynu okrajovou záležitostí. Podezříváte například ČEZ, že utlumí dominující neplynové způsoby výroby elektříny kvůli zastropování zisků? Proč by to ČEZ dělal, ten strop je přeci vysoko nad jeho výrobními náklady, zisk bude i tak vysoko nad čísly z minulých let. Kdyby některý výrobce kapacity neplynových elektráren nevyužíval naplno, tak by ho akcionáři sežrali (dělal by to na úkor svého zisku).

Před ČEZ bude stát následující úvaha (příklad při ceně plynovek 2 000 EUR):
a) vyrábět z uhlí, když prodejní cena je zespod limitovaná emisní povolenkou (cca 80 EUR / MWh) a zhora navrhovaným limitem (můj odhad 130 EUR)
b) vyrábět z plynu, kde prodejní cena je 2 000 EUR - a moje marže nejspíš stanovena % prodejní ceny
Ekonomicky bych volil variantu b).

A ještě dodatek - v příspěvku, který jsem rozebíral, zazněl i argument, že bruselský návrh na zastroppování zisku z výroby "neplynové elektřiny" nemotivuje výrobce takové neplynové elektřiny k tržní ceně. Tento argument je úplně mimo současnou realitu - výrobci neplynové elektřiny přeci v současnosti neurčují tržní cenu, trh se zhroutil a všechny ceny kloužou nahoře po extrémních cenách elektřiny vyráběné z plynu. Vždyť právě toto se bruselský návrh snaží řešit - situaci, kdy ceny elektřiny nejsou určovány mixem jednotlivých zdrojů elektřiny, ale má na ně vliv jen extrémní cena elektřiny z plynu. Oponovat bruselskému návrhu, že výrobci neplynové elektřiny nebudou motivováni k tržní ceně, je nepochopením problému, který se návrh snaží řešit,

Současný španělský systém pokud vím nestropuje ceny plynových elektráren (jinak by použítí plynovek omezoval) - jen jim cenu dorovnává z příspěvku odběratelů - tj. cena plynovek je jen vyřazena z tvorby ceny.
Zkusme srovnat aktuální situaci s navrhovanou.
1. aktuální situace:
- neplynové zdroje jsou dnes mimořádně výnosné - prodávají za cca 500 EUR - to se týká i německých jaderek
- je prováděn reálný "test" tržní ceny dle plynovek - při přílišném růstu je elektřina neprodejná (resp. prudce klesá zájem)
2. navrhovaná:
- neplynovým zdrojům výrazně klesne výnos - bude zastropována cena - uvádí se 200 EUR (osobně odhaduji pro jaderky 80 EUR) - tj. německým jaderkám výrazně klesne profit (ekonomicky = proč nezavřít)
- odběratelé díky státnímu příspěvku nebudou platit burzovní cenu za plynové elektrárny - tj. na burze může být produkce plynovek klidně za 2 000 EUR - ale odběratel zaplatí např. jen 400 EUR = poptávka neklesá

A jak jsem psal - pro stát bude mimořádně výhodné vyhnat cenu elektřiny (díky plynovkám) co nejvýš. Když budu uvažovat udávaný strop 200 EUR, bude inkaso od neplynových zdrojů:
- nízká produkce z plynu (šetřím plyn, nižší tlak na cenu plynu) - burzovní cena elektřiny 500 EUR, stát inkasuje 300 EUR / MWh
- vysoká produdukce z plynu (nedostatek plynu, tlak na cenu) - burzovní cena elektřiny 2 000 EUR (nesmyslná, ale díky dotacím poptávka neklesá), stát inkasuje 1 800 EUR / MWh
Nikde se neříká, jakou část inkasa má stát použít na dotace - pokud použije např. jen 80 % - je to příjem rozpočtu jako hrom.

ono je to trochu jinak, plynaři měli už slíbené obří zisky a počítali s nimi na dalších x let, no a teď by se mohlo stát, že by nedostali ani h.., ale oni ty zisky dostat musí, protože se to domlouvalo přes různý často rusky mluvící osoby a jede v tom kdekdo, a kdekdo z nich, není jen tak někdo a mohl by začít vyprávět, jak to bylo. což nejde, takže plynaři svoje zisky dostat musí. tečka. doplatí to lidi.