Energie: několik nej. Evropa má zásoby břidlicového plynu pokrývající 30 násobek roční spotřeby. - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

za ta rizika to nestojí.

O 30 letech snad nikdo nemluví. 30násobek roční spotřeby znamená třeba třetinové vykrytí spotřeby na 90 let. Což je velmi slušné.

Při frakování se nikdy nevytěží celé ložisko (to ani při klasické těžbě, ...), zakže zásoba pod zemí se nerovná vytěžený plyn. V každém případě se ale každá mld m3 počítá a dělat si hlavu, co bude v energetice za 30 let, ... ;)

Frakování najede tak za rok a půl, pokud jsou hotovy průzkumy a všechno je ready a jde podle plánu, viz: https://oilandgasinfo.ca/know-fracking/how-long-does-fracking-take/ . Za rok a půl budeme mít terminály. Je možné, že budeme mít i takové vztahy s Ruskem, že opět půjde dovážet část plynu z RF.

Jaký by byl případný dopad na životní prostředí? Tím nemyslím, jestli by z toho měla Greta radost, ale jestli by tam nebyly nežádoucí dopady jako třebas v Turówě. Jak jsou daná ložiska výtěžná, dávalo by to ekonomický smysl? Třetí možný problém vidím v tom, že orientace na těžbu většinou není dlouhodobě ekonomicky perspektivní (viz nezaměstnanost a průměrné platy na chomutovsku a ostravsku). S tím jsou spojené náklady na ušlý zisk (nutnost rekvalifikace pracovní síly po omezení těžby) a na státní podporu v nezaměstnanosti, na potírání kliminality. Neříkám "nechodmě do toho," ale nesmí to být akce hurá. Nesmí to stát ranec. A je tu riziko, že to bude hotové ve chvíli, kdy nám to už bude jedno, jelikož si plyn klidně opět zalevno dovezeme z RF a máme kopec terminálů jakožto zálohu pro případ nikoliv přátelských vztahů.

Nikde nepíšu, že se bude plyn těžit do vánoc, je jasné, že to chce průzkum a přípravu těžby a to nějaký čas zabere, proto se to mělo dělat už před lety.

Taky moc nechápu, co má společného povrchový uhelný důl s těžbou plynu z několikakilometrových hloubek.

Frakování je jiný název pro těžbu z nepropustných hornin, tedy: co se tam nažene, to tam taky zůstane a ven se dostane jen vyvložkovaným a utěsněným vrtem. Jakýkoli únik je ztráta a vrtná i těžební společnost se jim snaží zabránit. Proto taky za celou dobu frakování žádný soud a jeho znalci neprokázali souvislost s těžbou plynu a případným jeho výskytem v podzemních vodách, většinou souvisel s jinou těžbou, nejčastěji s těžbou uhlí v okolí vrtu.

Jediná teoretická možnost je narušení vložky vrtu, nebo té nepropustné vrstvy.