V ČR diskuze o dani z majetku budí velké emoce, přitom ve vyspělém světě jde o často používaný nástroj - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

HDP v Nizozemí roste, nestagnuje. Mohu se Vás zeptat odkud čerpáte? Koukal jsem se google trends na data do 2017 v konstatním $ (čili inflačně očištění). Jak v ČR, tak v Polsku, tak v Nizozemí jsem viděl růst:

https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_#!met_y=ny_gdp_pcap_kd&rdim=world&idim=country:CZE:NLD:POL

Z toho istého. Je naozaj rast keď od roku 2008 narástli o necelé 4 percentá? Pozrite sa napr. sem (https://tradingeconomics.com/netherlands/gdp), dajte si pohľad na 5O rokov a odpovedzte si sám kde a prečo sa to zlomilo. Týmto problémom trpí lautr celá Západná Európa, o južnej ani nehovorím. Toto nie je cesta a určite sú aj lepšie zdroje inšpirácie ako formovať daňovú politiku.

Koukali jsme se na jiné věci. Když se podíváte na delší časový úsek tak zjistíte, že byl obrovský nárůst GDP v roce 2008. To ale nebyl nárůst GDP, nýbrž propad USD ve kterém je graf kótován. Od roku 2008 se dolar dostal z 15 kč/$ na 25 kč/$. Je to dobře vidět když si dáte vedle sebe graf Nizozemí co jste posílal a Polska, o kterém jste referoval (https://tradingeconomics.com/poland/gdp). Dané grafy vypadají skoro stejně. Na první pohled slabé roky 2015/2016 jsou roky kdy šel dolar z 20 kč/$ na 25 kč/$ a pak se vrátil zpět někam ke 22 kč/$. Po roku 2008 byly znát dopady finanční krize kvůli propojenosti systémů. Pak tu máme roku 2019 koronáč a následně si teď užijeme energetické legrácky.

Máte tam aj graf HDP na hlavu v parite kúpnej sily alebo v konštantných cenách, čo očisťuje o ... vplyvy. Oboje vyjadruje zaostávanie. A to cena kapitálu akožto paliva rastu štatistického HDP klesala počas celého tohto obdobia. Neviem ako presne sa na to pozeráte vy, ale ja tam vidím dôsledky vyššie popísaných javov a nech robili čokoľvek, nechcem to skúšať na území kde žijem. 

Koukal jsem se na "GDP constant prices" na 10letý horizont. Máte pravdu - je tam vidět koronáč víc v NL (lokální propad a opětovný nárůst), v Polsku tolik ne. Ale oba grafy vypadají jednoznačně rostoucí. V NL se z koronáče vyhrabali v půlce 2021 a potom pokračují po dlouholeté rostoucí křivce (https://tradingeconomics.com/netherlands/gdp-constant-prices , https://tradingeconomics.com/poland/gdp-constant-prices).

Souhlasím, současnej růst a sanace dopadů koronáče byl hnanej kapitálem, teď "ty prachy vyplavaly" a zaplatíme to inflací. Taktéž souhlasím s tím, že experimentování není zrovna šikovné. Na druhou stranu si myslím, že by jsme se měli snažit o postupné zjednodušování státního aparátu. Jinak nás ta byrokracie jednou dočista udusí.

Bral jsem to třebas tak že namísto aby se řešilo kolik akcií a dluhopisů jsem prodal nebo koupil danej rok a kolik jsem dostal na dividendách a výplatách z dluhopisů, tak by se prostě řeklo (plácnu): "máte tolik a tolik akcií a dluhopisů, průměrný dlouhodobý zisk z držení cenných papírů je 6%, daň by jsme chtěli cca 20%. Takže daň z CP bude 1% hodnoty portfolia/rok." - když bych dělal daňové přiznání tak se prostě podívám, zjistím za kolik mám akcie, vypočítám kolik je z toho to 1% a to odvedu. Daleko jednodušší, než počítat za kolik jsem to prodal, za kolik koupil, jestli jsem se vešel s obchodama do 100 tis/rok, časovej test a tak dál.

Samozřejmě na barák ve kterym člověk žije a na auto kterym jezdí do šichty bych se koukal úplně jinak - tam mi přijde daň z majetku nemorální a nešikovná.