Situace v ekonomice je složitější. Peníze se do ekonomiky dostávají několika způsoby a nejenom tím jedním, tj. na dluh. Pokud budu chtít rozjet novou firmu, mohu si samořejmě půjčit od banky (bude chtít zástavu) nebo od investorů (z jejich úspor) nebo čistě ze svých úspor a ze svých příjmů v průběhu rozjezdu a běhu firmy. Mohu mít totiž i jiné příjmy z jiných investic. Omezit to hned na začátku jen na dluhy je tuze omezený pohled. Jdeme dále. Máme tu firmy, které prosperují, máme tu start-upy, které nějaký čas palí hotovost a buď jsou životaschopné nebo ne. Pak tu máme i podvodné firmy (zombie), které falšují, podvádí a přežívají i desítky let, viz Mudoffovo imperium, Enron, Lehmani, v našich vodách KIT Digital apod. Pokud jsou úrokové sazby velmi nízké, lidé si mohou půjčovat na investice do podnikání, na bydlení apod. za velice výhodných podmínek. Ale je známo, také více vznikají zombie firmy a bubliny na trzích akcií, derivátů, nemovitostí, přehřátí na trhu práce a obvykle je po takovém mejdanu potřeba znovu utáhnout měnovou politiku zvednutím úrokových sazeb, jinak to končívá velmi špatně - prasknutím bubliny na trhu nemovitostí, inflační spirálou apod. Dal jste za příklad Japonsko 70. a 80. let. Ano léta obrovského rozmachu na dluh ale VŽDYCKY následovaná očistnou krizí. V krizi se oddělí zrno od plev, životaschopné firmy od neefektivních nebo i podvodných. A kde je Japonsko dnes? Na dluhu 264 % HDP!!! Prosím, nastudujte si něco o ekonomických cyklech a velkých krizích. Podívejte se na dobové fotografie milionů zoufalců, kteří ve velké depresi přišli během pár dní o všecko včetně bydlení. Přečtěte si něco o Enronu o DOT.COM bublině 2000 a velké hypoteční krizi 2008. Podívejte se na vývoj zadlužení jednotlivých rozvinutých států. Doporučuji chuťovky jako Japonsko, Itálie, Francie, Španělsko nebo i USA. Zvláštním příkladem je pak Čína - polokapitalismus - polosocialismus. Jejich skutečné zadlužení není známo, protože soudruzi jaksi nemají rádi nepříjemné statistiky a tak je všelijak "tvořivě upravují". Podívejte se na problémy jejich realitního sektoru. Ono je krásné, že si z Číny můžete objednat výrobek v hodnotě 100 Kč i se zanedbatelným dotovaným poštovným. Čína jede na dluh a devalvaci vlastní měny. Ale ekonomické "perpetum mobile" nefunguje do nekonečna. Masivní dluhy stejně nakonec někde vyhřeznou. Přečtěte si o jejich demografických problémech a o zoufalosti mladé generace. Soudruhy čeká velmi, velmi nepěkná krize...