ČSOB, a. s., pobočka na Slovensku, dostala od Úradu pre finančný trh dve pokuty za porušenie zákona o kolektívnom investovaní.
Porušila ho tým, že nedohliadla na obchody J&T Asset Management s akciami pri výkone svojej činnosti ako depozitára podielových fondov.
Prvú pokutu banka dostala za to, že nedohliadla na to, či J&T Asset Management predal akcie Slovenskej sporiteľne z portfólia Reštitučného otvoreného podielového fondu za najvýhodnejšiu cenu akú možno dosiahnuť na trhu.
J&T Asset Management predal akcie za 1 700 Sk. Kúpila ich Poštová banka prostredníctvom priameho obchodu na Burze cenných papierov Bratislava. Išlo o 179 889 kusov akcií (2,82 % základného imania) za vyše 305,811 milióna Sk. Rakúska banka Die Erste kupovala v privatizácii akcie po 3 200 Sk. ÚFT v rozhodnutí konštatuje, že ČSOB tým, že udelila 18. februára 2003 súhlas na predaj akcií Slovenskej sporiteľne, nekonala v záujme podielnikov Reštitučného otvoreného podielového fondu.
Druhá pokuta sa týka toho, že ČSOB nekontrolovala, či spoločnosť J&T predala akcie VSŽ, a. s., v dňoch 7., 10., 11., 14. a 21. decembra 2001 z majetku podielových fondov, ktoré spravovala v súlade so zákonom o kolektívnom investovaní, teda za najvýhodnejšiu cenu, akú bolo možné dosiahnuť v prospech podielových fondov, a bol v rozpore so záujmami podielnikov podielových fondov.
Miron Zelina, vtedajší riaditeľ Invest Brokers, o. c. p., a. s, ktorá je členom skupiny Penta, zaslal v roku 2001 v súvislosti s obchodmi s akciami VSŽ podnet na preskúmanie manipulácie kurzu akcií VSŽ na Burzovú komoru BCPB.
rave citam v NEUE ZUERCHER ZEITUNG co si vymysleli ruski bürokrati: Odteraz, kazdy zahranicny manager alebo pracovnik, ktory chce v Rusku pracovat, musi uradom predlozit osvedcenie, ze nema Aids, tuberkulozu, lepru alebo iné pohlavné choroby. Toto osvedcenie si musia zadovazit na statnej infekcnej klinike v Rusku. Poplatok je 100€. Toto sa tyka aj zahranicnych vodicov, ktori musia kazdorocne ich auto predviest na kontrolu. Pritom musia tiez priniest potvrdenie o zdravotnom stave, ktoré stoji 100€.Pritom ich nezaujma stav auta alebo vodica, to co ich zaujma su 100€. Toto vsetko sa da zaobstarat bez toho, ze by musel vodic prekrocit prah kliniky, tym, ze zaplati "sprostredkovatelovi" 200€ a ten sa postara o to, ze auto a vodic vôbec nemusia byt predvedeni a "vsjo budet v parjadke"! Vot, eto predprinimanje a la Rus.
Téměř dva tisíce tun těžký raketoplán se zvedl za hřmotu motorů z rampy a vznesl se nad moře, k mírně zamlžené modré obloze.
Dvě minuty po startu se oddělily dva postranní přídavné motory na pevné palivo a po osmi minutách se odpojila i hlavní palivová nádrž.
Startu přihlíželo mnoho hostů, včetně manželky amerického prezidenta Laury Bushové. S určitou nervozitou sledovali start také příbuzní posádky i pozůstalí po členech posádky Columbie.
"Naše dlouhé čekání skončilo. Jménem milionů lidí, kteří pevně věří v to, co děláme, vám přeji hodně štěstí. A nahoře si to užijte," řekl astronautům krátce před vypuštěním ředitel startu Mike Leinbach. Sedmičlenné posádce velí poprvé v historii žena, Američanka Eileen Collinsová.
Minulý start nevyšel Raketoplán se měl na oběžnou dráhu vznést už 13. července, ale několik hodin před startem se objevila závada. Jeden ze čtyř senzorů ukazoval méně paliva, než byl skutečný stav.
Tentokrát ale bylo vše v pořádku. Technici amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) při plnění nádrží zjistili, že všechna čtyři čidla fungují tak, jak mají.
Obavy zpočátku panovaly i kvůli počasí. Aby mohl raketoplán odstartovat, nesmí se v okruhu 37 kilometrů objevit bouřka. Riziko bylo ještě několik hodin před startem 40procentní, postupně se však snížilo na 20 procent.
Cílem dvanáctidenní mise je zhodnotit, nakolik se podařilo zvýšit bezpečnost raketoplánů od katastrofy z 1. února 2003. Při ní zahynula celá sedmičlenná posádka Columbie. - více zde
Obnovení letů je důležité i pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), na níž během odstávky amerických strojů dopravovaly potraviny a materiál výhradně ruské lodě.
Dva členové posádky Discovery se během mise vydají třikrát na procházku do volného vesmíru. Vyzkoušejí některé nové součásti výstroje a nahradí na ISS jeden z přístrojů, který slouží ke stabilizaci stanice.
Poslední snídaně před startemSedmičlenná posádka raketoplánu Discovery se poslední snídani před startem dopřála už v noci na úterý. Velitelka Eileen Collinsová, první a jediná žena, která kdy velela americkému raketoplánu, si dopřála opečený chléb a ovoce. Stejnou kombinaci zvolil i pilot Jim Kelly. Japonský kosmonaut Soiči Noguči měl hovězí sendvič, Steve Robinson a Charlie Camarda zase kuřecí. Wendy Lawrenceová a Andy Thomas zase volili vdolky.
LONDÝN 26. července 2005 | 18:03 Britové oceňují vůdcovské kvality premiéra Tonyho Blaira, které prokázal během bombových útoků v Londýně. Blairovy schopnosti oceňuje 55,5 procenta obyvatel, zatímco dříve to bylo kolem 50 procent. Uvedla to britská agentura Populos.
Nejvyšší podporu (57,5 procenta) měl labouristický šéf britské vlády v květnu 2003, krátce po pádu Bagdádu a režimu Saddáma Husajna.
V letošních volbách dokázal Blair obhájit parlamentní většinu, labouristé ale ztratili 60 křesel. Blair oznámil, že o další mandát usilovat nebude. Začalo se rovněž tvrdit, že ho ještě během tohoto volebního období nahradí "věčný čekatel" ministr financí Gordon Browne.
Blairův odchod si nyní přeje jen 18 procent respondentů. Na 30 procent Britů si dokonce přeje, aby se v příštích volbách ucházel o čtvrtý mandát. Lidé zvláště oceňují jeho odhodlanost v boji proti terorismu a v rámci Evropské unie, které od 1. července předsedá.
Blair se ukázal neoblomný při jednání o rozpočtu EU na červnovém summitu. Podle pozorovatelů mu velmi pomohlo i odmítnutí ústavy EU ve Francii a Nizozemsku. Nemusí tak vést kampaň za ústavu a připravovat k tomuto textu referendum, které by mu bezpochyby zlomilo vaz, protože většina Britů je proti unijní ústavě.
PRAHA 25. července 2005| 14:01 Akcionáři České pojišťovny dnes na mimořádné valné hromadě schválili přechod vlastnického práva ke všem akciím ČP na hlavního akcionáře, kterým je firma CESPO B.V. z finanční skupiny PPF. Ostatní akcionáři za to dostanou od PPF 21.288 korun za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1000 korun. ČP o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
Přechod se týká 68.653 akcií ČP, které vlastní zhruba 6500 akcionářů. PPF jim poskytne peníze do dvou měsíců ode dne zápisu přechodu vlastnického práva k akciím společnosti ve Středisku cenných papírů.
Přiměřenost navržené ceny byla v souladu se zákonem doložena posudkem společnosti Ernst & Young, uvedla ČP.
Podle rozhodnutí valné hromady přejde vlastnické právo na hlavního akcionáře do měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Většinoví investoři s podílem více než 90 procent mohou podle nového zákona přinutit menšinové akcionáře k prodeji jejich podílů; postup je označován jako "vytěsnění".
Výkup zahájí stahování akcií České pojišťovny z pražské burzy. Česká pojišťovna je největší domácí pojišťovací ústav s tržním podílem 37 procent.
Její základní kapitál činí tři miliardy korun, pojišťovna spravuje přes 13 milionů pojistných smluv. Podíl skupiny PPF na základním kapitálu ČP dosahuje 97,7 procenta.
Zisk České pojišťovny se podle auditované účetní závěrky v loňském roce zvýšil na 4,2 miliardy korun ze 3,1 miliardy v předchozím roce. Předepsané pojistné dosáhlo 41 miliard korun, meziročně tak stouplo o osm procent.
Akcionáři začátkem měsíce rozhodli o tom, že loňský zisk bude převeden na účet nerozděleného zisku minulých let.
Dosavadní doporučení:
přečíst
(0)
Vaše doporučení:
-->
ŠARM AŠ-ŠAJCH 26. července 2005| 07:05 Egyptská policie zveřejnila jména pěti Pákistánců, kteří údajně byli přihlášeni v hotelích v Šarm aš-Šajchu a kteří po sobotních krvavých atentátech v tomto městě zmizeli. Ministerstvo vnitra však popřelo, že by mělo informace o zapojení těchto mužů do atentátů, které si vyžádaly desítky mrtvých, včetně několika cizinců a jednoho Čecha.
Podle jednoho z vysokých egyptských představitelů měli Pákistánci prošlá víza a pátrání po nich je součástí rozsáhlejší kampaně proti nezákonným aktivitám v zemi po teroristických útocích.
Zapojení Pákistánců by naznačovalo podíl teroristické sítě Al-Káida na násilnostech v Šarm aš-Šajchu. Tři občané pákistánského původu mají navíc na svědomí i sebevražedné atentáty v Londýně ze 7. července.
Egyptští vyšetřovatelé mezitím informovali, že provádějí testy DNA u dvou těl nalezených v místech výbuchů v Šarm aš- Šajchu, která patrně patřila útočníkům. Jde pravděpodobně o Egypťana a cizince.
Cizinec podle nich řídil vozidlo naplněné až 300 kilogramy výbušniny, které se v noci na sobotu vřítilo do hotelu Ghazala Gardens.
Další atentátník, patrně Egypťan, mířil prý spáchat podobný čin do hotelu Iberotol. Cestou však uvázl v dopravní zácpě u rušného tržiště, z auta vystoupil a vyhodil ho do vzduchu.
Zřejmě se mu však nepodařilo včas uprchnout, protože na místě bylo nalezeno údajně jeho tělo. Oproti dřívějším zprávám také policie sdělila, že i při třetím výbuchu byl útočník možná zabit, ačkoli dosud prohlašovala, že dvě z bomb byly odpálené na dálku.
Dosavadní doporučení:
přečíst
(0)
Vaše doporučení:
-->
LONDÝN 25. července 2005| 18:20 Rodina sedmadvacetiletého brazilského elektrikáře, který byl minulý pátek omylem zastřelen britskou policií, dnes oznámila, že zvažuje podání žaloby na britskou policii. Jean Charles de Menezes byl britskými tajnými policisty mylně považován za nebezpečného teroristu, který se podílel na útocích proti londýnským dopravním prostředkům.
Podle svědků měl na sobě kabát, pod kterým mohl něco ukrývat. Policisté ho zastřelili z bezprostřední blízkosti do hlavy, když se před nimi pokoušel utéct a neuposlechl výzvu, aby zastavil. Brazilec nakonec na útěku před policisty zakopl a byl sražen na pohlahu vagonu metra, kam vběhl.
Později Scotland Yard přiznal, že Brazilec neměl s teroristy nic společného. Vyšetřující komise dnes upřesnila, že byl zasažen sedmkrát do hlavy a jednou do ramena. Svědci dříve tvrdili, že byl zabit pěti střelami do hlavy.
Podle BBC měl Menezes propadlé vízum, bez kterého nemohl v zemi pracovat. To zdá se vysvětluje jeho osudný útěk před policisty, kteří ho v rámci vyšetřování atentátů náhodou sledovali v ulicích Londýna.
"Britská policie musí za toto zabití zaplatit z řady důvodů, ale hlavně proto, že pokud tak neučiní, může zabít mnoho dalších lidí," řekl dnes stanici BBC bratranec zastřeleného Alex Pereira. "Zabili mého bratrance, mohou zabít kohokoli," dodal.
Policie vyjadřuje nad nešťastnou událostí politování, ale trvá na tom, že v nynější situaci zvýšeného veřejného ohrožení ze strany teroristů si musí i nadále vyhrazovat právo použít třeba i smrtících prostředků při snaze zastavit sebevražedné atentátníky.
"V boji proti terorismu používáme celou škálu prostředků, z nichž nejkrajnějším je střelba, která je použita v případě akutního ohrožení dalších lidí," řekl dnes šéf Asociace policejních náčelníků Chris Fox.
Lítost nad smrtí Brazilce vyjádřil i premiér Tony Blair. Zároveň se ale zastal policie. "Je nám všem hluboce líto smrti nevinné osoby. Ale musíme také pochopit, že policie dělá svou práci ve velmi, velmi složitých podmínkách. Myslím si také, že jí musíme maximálně podporovat," řekl.
Ve Velké Británii pokračuje intenzivní pátrání po čtyřech pachatelích čtvrtečních pokusů o sebevražedné teroristické atentáty. Britská policie dnes zatkla další dvě osoby, již dříve zatkla tři podezřelé. Policejní mluvčí odmítl upřesnit, jak významná nová zatčení jsou.
V Londýně byl dnes obnoven provoz ve stanici metra Aldgate, která byla uzavřena od bombových útoků ze 7. července. Nadále však zůstává mimo provoz celá Okružní trasa (Circle Line) metra.