podle mě jsou lidi z J&T většinou ještě v úubertě - chovaj se jak malý děcka. Viděli jste někdy mgr. Galvase z J&T ? Anebo úchyláka Jakaboviče ? to je zážitek na celý život
Ředitel Zoo Praha Fejk Zdroj: Foto LN, Autor: Tomáš Krist
PRAHA 14. srpna 2005| 16:43 Tři roky po ničivé povodni otevřela pražská zoologická zahrada novou expozici nazvanou Vodní svět nebo také Opičí ostrovy. "Udělali jsme zahradu ještě lepší, než byla před povodní," prohlásil ředitel zoo Petr Fejk. Po třech letech tak končí povodňová rekonstrukce zahrady. V novém a experimentálně řešeném prostoru jsou nyní vodní ptáci, tapíři, antilopy a menší opice. Zvířata jsou vystavena bez viditelných bariér.
Vodní svět tvoří soustava vodních ploch a ostrůvků. Budou domovem různých živočichů z několika světadílů, vázaných na vodní nebo mokřadní prostředí. Dotvoření areálu bude podle Fejka trvat ještě několik týdnů. Některá zvířata si teprve musí na nové prostředí zvyknout, jiná do Prahy teprve přivezou.
V době povodní byly v dolní části zahrady podle ředitele "letité věci" - mimo jiné také voliéry a dětský koutek. Hladina Vltavy tady stoupla o osm metrů. "Pro případ, že by někdy opět přišla velká voda, jsme sem nyní už nesměli umístit obtížně evakuovatelná zvířata ani stavby, jejichž poškozením by vznikly velké škody," uvedl Petr Fejk.
Zahradu v Tróji loni navštívilo milion lidí, což je téměř dvakrát víc než v roce 2001. Několik tisíc osob darovalo zahradě na obnovu finanční částky, které v souhrnu přesáhly 50 milionů korun. Fejk v této souvisloti poděloval také pojišťovně a magistrátu.
GAZA 14. srpna 2005| 15:40 Radikální palestinské hnutí Hamas uspořádalo v Gaze velkou tiskovou konferenci a představilo některé své vůdce. Novináři dostali telefonní čísla na více jak třicet tiskových mluvčích, kteří dokáží komunikovat v několika jazycích. Pozorovatelé hodnotí tento čin jako součást boje Hamasu s palestinským premiérem Mahmúdem Abbásem a jeho hnutím Fatah.
Bojištěm je pásmo Gazy, odkud se Izrael ve středu stáhne. Obě strany se zde snaží získat rozhodující vliv a usilují o co největší publicitu. Kromě mluvčích, tiskových středisek a internetových stránek Hamas například zahraničním televizním štábům umožnil přístup do výcvikových táborů.
Hamas dal na tiskové konferenci jednoznačně najevo, že za hlavního protivníka považuje oficiální palestinské úřady, kde mají převahu příslušníci Fatahu. V budoucnu se chce se podílet na rozhodování.
Přes zvýraznění politické činnosti hnutí, se zástupci Hamasu nevzdali ozbrojeného boje. Považují ho za součást svojí strategie a trvají na svém právu udržovat ozbrojené složky.
HELSINKY 14. srpna 2005| 17:31 Paula Radcliffeová (31) ukončila sérii svých neúspěšných pokusů o zlatou medaili. Na helsinské trati si za dvě hodiny, 20 minut a 57 sekund doběhla pro zlatou medaili v ženském maratonu. Bez dvou sekund o plné tři minuty vylepšila dosavadní rekord mistrovství světa. "Je to jednoduše obrovská úleva. Ať si lidi říkají, co chtějí, tohle vítězství je jenom a jenom moje," radovala se Radcliffeová.
Nejlepším umístěním vytáhlé Britky na MS či olympiádě dosud bylo druhé místo na desítce z mistrovství světa 1999 v Seville. Na olympiádě v Aténách maraton ani závod na 10.000 metrů nedokončila. "Vyhrát tady bylo pro mne strašně důležité, já a všichni kolem mne jsem věděli, že na to mám. Měla jsem formu," řekla běžkyně.
Britská závodnice udávala od prvního kilometru tempo a postupně setřásla všechny soupeřky včetně obhájkyně prvenství Catherine Nderebaové z Keni, která získala stříbro časem o 64 sekund pomalejším. Třetí skončila Constantina Tomescuová z Rumunska.
Před osmi dny neuspěla Radcliffeová v závodě na deset kilometrů, kde skončila devátá. Jediné zlato má má z desítky na mistrovství Evropy z roku 2002 v Mnichově.
"Tady jsem byla po desítce zklamaná, protože jsem neběžela dobře," dodala Radcliffeová. "Ale dnes jsem se cítila skvěle, závod jsem si pořádně užila. Navíc mě tady neskutečně povzbuzovali fanoušci," řekla.
Česká závodnice skončila na 27.místě Česká vytrvalkyně Anna Pichrtová obsadila v závodě 27. místo. Oproti olympiádě si tak o jednu příčku polepšila. Časem 2:34:45 zaostala za svým maximem o více než dvě minuty. Na velkých šampionátech ale ještě rychleji neběžela.
"Jsem spokojená, i když jsem věřila, že bych mohla být kolem dvacátého místa. Ale závěr mi moc nevyšel, navíc mi moc neseděly podmínky," zhodnotila závod česká vytrvalkyně.
Už 15. sezónu pôsobíme v Českej republike, 3. sezónu pôsobíme na Slovensku.
Cestovná kancelária Vítkovice Tours je na Slovensku pre rok 2005 poistená v zmysle zákona 281/2001 Z.z. v poisťovni Union.
Vlastná doprava
Dopravu vlastným autom môžete využiť vo všetkých ponúkaných objektoch na Jadrane. Prinášame Vám niekoľko informácií, ktoré Vám pomôžu s prípravou Vašej cesty na Jadran.
Doporučené príjazdové trasy
cez Rakúsko a Slovinsko
- na Istrii:
1) Maribor - Ljubljana - Postojna (diaľničné popl.) - Koper.
2) Klagenfurt (tu na druhej svetel. križov. doľava) - Loibl (priesmyk - len pre osobné automobily) - Ljubljana..
1) ...Postojna - Ilirska Bistrica - Rijeka (pred Rijekou vpravo na Opatiji - Lovran - Rabac a vľavo po smerovkách Split na Crikvenici, Novi Vinodolski, ostrov Krk a ostrov Rab
2) ...Maribor - Zagreb - Karlovac - Crikvenica nebo Senj - ostrov Rab, ostrov Pag
- Dalmácie, Neum a Čierna Hora
1) ...Maribor - Zagreb - Karlovac - Plitvice - Gračac a ďalej:
a)
smer Zadar, Zaton
b)
smer Šibenik - odbočiť na Obrovac, Benkovac, Stankovci do Murteru, Vodic, Šibeniku a Primoštenu
c)
vľavo Knin - Split - Omiš
d)
Knin, Sinj, Cista Provo, Makarska riviera, Neum, Dubrovnik a ďalej do Č.Hory alebo:
e)
Viedeň (A) - Šentilj (SLO) - Macelj (HR) - Okučanj (BiH) - Banja Luka - Jajce - Donji Vakuf - Jablanica - Mostar - Metkovič (HR) - Neum - Dubrovnik - Čierna Hora
cez Slovensko a Maďarsko
Pre cestu do pobytových miest na Istrii využívajte vždy trasu vedúcu Rakúskom a Slovinskom. Nasledujúcu trasu cez Slovensko a Maďarsko môžete použiť pri ceste do pobytových miest na Kvarneri a Dalmácii.
Hraničný prechod Rusovce v Bratislave - Mosonmagyaróvár - Csorna - Szombathely - Körmend - Lenti - Rédics - Lendava - Mursko Središče - Čakovec - Varaždin - Zagreb...
- na Kvarner:
1) ..Karlovac - Senj - Jablanac - ostrov Rab - ostrov Pag
- Dalmácie, Neum a Čierna Hora
1) ...Karlovac - Plitvice - Gračac a ďalej:
a)
smer Zadar, Zaton
b)
smer Šibenik - odbočiť na Obrovac, Benkovac, Stankovci do Murteru,Vodic,Šiben. a Primošt.
c)
vľavo Knin - Split - Omiš
d)
Knin, Sinj, Cista Provo, Makarska riviéra, Neum, Dubrovnik a ďalej do Čiernej Hory alebo:
e)
Bratislava (SK) - Pécs (H) - Harkány - Dolni Miholjac - Našice - Slavonski Brod (BiH) - Bosanski Brod - Doboj - Zenica - Sarajevo - Mostar - Metkovič (HR) - Neum - Dubrovnik - Čierna Hora
Diaľnice v Chorvátsku
Mapu Chorvátska s vyznačenými diaľničnými ťahmi si zobrazíte kliknutím TU.
Domácí Soudci vrátili soudcům 13. a 14. platyZákonodárci peníze arbitrům odebrali kvůli úsporám v rozpočtu
Ústavní soud Zdroj: Foto ČTK
BRNO 12. srpna 2005| 10:43 Téměř o 600 milionů ochudí státní pokladnu další platy pro soudce. Ústavní soud přikázal státu, aby jim zpětně vydal 13. a 14. platy za rok 2003 a 2004. Parlament jim speciálním zákonem dříve platy odebral kvůli úsporám ve státním rozpočtu.
Ústavní soudci argumentovali především nezávislostí soudců. Odebrání platů by ji prý mohlo ohrozit. Ústavní soud se tak přiklonil k verdiktu z roku 2003, kdy obdobně vrátil arbitrům obecných soudů 13. a 14. platy za roky 2001 a 2002.
Nepřesvědčil ho ani argument zákonodárců, že odebrání platů soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu bylo nutné k získání peněz na odstranění škod, které způsobily v Česku povodně v roce 2002. "Soud proti solidárnímu přístupu v takovém případě nic nenamítá, ovšem měl by se týkat všech profesí, ne jen padnout na soudce," řekl ústavní soudce Pavel Holländer.
Proč zřizovali zákonodárci Ústavní soud? Ústavní soud argumentoval státním rozpočtem, podle něhož bylo v daném období všem oblastem státní správy přidáno. "Okolnost tíživé finanční situace tak zjevně ztrácí opodstatnění," uvedl Holländer. "Něco podobného je v západní Evropě nepředstavitelné," řekl a odkázal i na verdikt polských soudců, podle nichž plat soudců musí odpovídat důstojnosti jejich úřadu.
Zrušení části zákonů navrhl brněnský městský soud. Podnět mu dal jeden z jeho členů, který odebrání platů označil za zásah do soudcovské nezávislosti. Městský soud tvrzení nejdříve posuzoval sám. Dospěl k závěru, že zákon není v souladu s českým právem. Následně podal plénu ústavních soudců návrh na jeho zrušení. Několik ústavních soudců si k odůvodnění verdiktu vyhradilo odlišné stanovisko, které ale rozvedou až později písemně.
Místopředseda městského soudu Aleš Dufek rozhodnutí ÚS uvítal. Upozornil, že zákonodárci platy soudcům odebrali i přes dřívější nález ÚS, že to není správné. "Parlament nemůže svévolně měnit zákony. Pak zcela ztrácí smysl činnost Ústavního soudu. Je otázkou, proč ho zákonodárci zřizovali, když se nechtějí řídit jeho nálezy," řekl po vyhlášení verdiktu.
Dimun: Platy mohou ohrozit reformu justice "Pokud jde o ten argument, že jde o ohrožení soudcovské nezávislosti, tak ten považuji za naprosto nesmyslný," řekla zase předsedkyně ústavně-právního výboru dolní komory Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Dodala, že s rozhodnutími ÚS zásadně nepolemizuje, soudí však, že ostatní soudci by měli být jako představitelé jedné z mocí ve státě se státem víc solidární. "A to i tou formou, že by se těchto platů nedomáhali," dodala Parkanová.
Již v roce 2003 Ústavní soud zdůraznil, že redukci platů soudců lze připustit jen jako výjimečné opatření. "Ovšem rozhodně nemohou být dány platy soudců k dispozici vládě, aby o nich rozhodovala podle svých představ," řekla tehdy místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Upozornila na to, že na rozdíl od politiků si nesmějí přivydělávat jinde, například v různých správních radách. Právě k této argumentaci dnes ústavní soudci odkázali. Průměrný měsíční plat soudce přesahuje 66.000 korun.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun řekl, že ministerstvo se bude snažit o to, aby verdikt neovlivnil plány ministra Pavla Němce (US-DEU) na reformu justice. Mimořádný výdaj, by prý totiž mohl ohrozit získání dalších 2,2 miliardy korun, o které ministerstvo žádá na příští rok. Peníze chce využít na zvýšení počtu soudců a státních zástupců v rámci navrhované reformy "efektivní justice". Dimun se obává, že celá reforma by mohla být tímto krokem ohrožena.
Zdeněk Svěrák a Břetislav Rychlík (vpravo) na návštěvě u premiéra Paroubka. Zdroj: Foto LN, Autor: Hynek Glos
PRAHA 11. srpna 2005| 09:48 Zástupci umělců jednali s premiérem o novém ministrovi kultury. Ze včerejší schůzky s Jiřím Paroubkem měl Zdeněk Svěrák dobrý pocit. Premiér si zapsal jméno Jiřího Srstky, na kterém se s umělci shodl.
LN Proč by měli umělci pomáhat premiérovi vybírat ministra? On by se na nás samozřejmě obracet nemusel. My se ale domníváme, že to je v jeho zájmu. Nejen v našem. Když tam dosadí člověka, který nebude mít v kulturní sféře podporu, tak ztrácí i pan Paroubek jako premiér. Je tedy dobře, že nějakou zpětnou vazbu hledá.
LN Nepřejímáte ale takto zodpovědnost za nového ministra? To ano, přejímáme. Ale my se domníváme, že člověk, na kterém se shodneme, nepohoří.
LN Jaký by vlastně měl ministr podle vás být? Pavel Dostál nastavil laťku dost vysoko, řečeno sportovně. Stal se z něj vynikající demokratický ministr. Tím myslím, že pro svůj resort dělal, co mohl, ale zároveň měl takovou podporu u lidí z kulturní obce, kterou neměl žádný ministr před ním. Byla by škoda na to nenavázat. U něj se mi líbilo, že si tu vazbu s kulturním prostředím hlídal, s prostředím, z kterého vyšel. A kdyby vycítil, že s ním jeho kamarádi nechtějí do hospody, tak by zpozorněl, že je asi už někde jinde.
LN Člověk, který přijde po něm, ale bude mít jen necelý rok, aby něco udělal. Má to vůbec cenu? Ten člověk může něco zkazit, ale může i něčeho dosáhnout. Navíc podle premiéra Paroubka není jisté, že to bude jenom na jedenáct měsíců, jestli mi rozumíte.
LN Co by mělo být úkolem nového ministra? Kdybych to věděl, tak bych možná kandidoval...
LN ...a budete? Ne, já ne. Já na to nemám vůbec vlohy, ani talent, ani věk. Ale pro nového ministra vidím několik úkolů - bude svádět boj o kinematografii, bude svádět boj o veřejnoprávní televizi a každoročně také bude muset svést boj o získání více peněz do kultury. O tom přesvědčit poslance, to je věc, kterou musí ministr dělat.
LN Jak na vás působila schůzka s premiérem? Schůzka proběhla v přátelské atmosféře. Jestli bude mít výsledek, který jsme si slibovali, to skutečně nevím. Sešli jsme se tam jako signatáři dopisu, který žádal pana premiéra, aby při volbě nového ministra kultury postupoval uvážlivě a aby se poradil s kulturní obcí. Křeslo ministra kultury by měl obsadit někdo, koho kulturní obec uznává. U těch dvou jmen, která pan premiér Paroubek vyslovil (Vítězslav Jandák a Vladimír Darjanin, pozn. red.), jsme znejistěli a zapochybovali, zda to jsou opravdu ta pravá.
LN Proč se vám nelíbila jména Jandák a Darjanin? Na to vám odpovídat nebudu. My jsme ani panu premiérovi neříkali důvody proč. Nám jako kolegům je nepříjemné říkat konkrétní výhrady. Nicméně jsme řekli, že víme o jiných.
Zahraničí Rumunští odboráři protestovali kvůli Příplatovi
Český podnikatel František Příplata. Zdroj: Foto ČTK
BUKUREŠŤ 11. srpna 2005| 23:20 Vydání českého podnikatele Františka Příplaty, který po svém odsouzení uprchl z Rumunska do České republiky, požadovaly dnes před českým velvyslanectvím v Bukurešti desítky rumunských odborářů. Oznámil to na své internetové stránce rumunský list Adevarul.
Příplata byl letos odsouzen v Rumunsku k osmi letům vězení za podněcování k vraždě odborového předáka firmy Tepro Jasy Virgila Sahleana v září 2000, ale k výkonu trestu nenastoupil a nedávno uprchl z Rumunska do vlasti. Příplata tvrdí, že je nevinný.
Demonstranti provolávali hesla "Ambasáda zločinců!" či "Styďte se!" a v projevech vyzývali českou vládu, aby vydala Příplatu do Rumunska. Memorandum, v němž demonstranti sepsali své požadavky, čeští diplomaté podle listu Adevarul osobně nepřevzali. Učinil tak policista z protiteroristické jednotky, která během demonstrace udělala kordon před vstupem do budovy diplomatického úřadu.
Constantin Rotaru, dnešní šéf odborů v Mittal Steel, která je následnickou firmou Tepro, prohlásil, že vinu nesou i rumunské úřady a justice, které útěku Příplaty do Česka nezabránily. V rozhovoru pro agenturu Mediafax nevyloučil, že rumunští odboráři se za Příplatou vydají do Česka a uspořádají protest i v Praze.
(1)
