Akcie Č. RADIOKOMUNIKACE - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Co se stane když si akcie nenechám proplatit?

To je jedno, soudruh Doležal zařídil, že ti je i tak vezmou. Ušetříš tím jejich náklady na zabavení tvých CP. Mě nejvíc serre, že se všichni baví o způsobu protiplnění atd... ale nikoho v našem posraným státě nezajímá  p r i n c i p  !!  Tím je legalizovaná krádež za "náhradu"!! Už někdo pro pánaJáhna dovedl spočítat, jaká musí být náhrada za dividendy po 20 letech? Proč se necháváte tolik urážet?

to marťani

Naprosto s Tebou souhlasím. Ale nyní mám jen 2 možnosti: Buď všechno vsadit na 1 kartu a trvat na protiústavnosti příslušných §§ (fakticky to JE vyvlastnění, ale chybí zde veřejný zájem na něm) a hnát věc až k Ústavnímu či štrasburskému soudu s tím, že chci akcie zpátky. Anebo přijmu vypořádání a o "doplatek" férové ceny se budu soudit. První cesta je naprosto principiální, ale také náročnější, riskantní a časově náročnější. Druhá cesta je jistější a garantuje mi aspoň něco při zachování eventuální možnosti "dohojit se" případně i na státu (v tom případě ovšem opět ÚS, Štrasburk atd.).

Jsem ve stejné situaci a dívám se na problematiku podobně. Pokud jsou 2 cesty, bylo by dobré a bezpečnější využít obou. Ale chce to čas, peníze a vědomosti. Minimálně je třeba začít znaleckým posudkem, který nutně musí skončit jinou odhadní cenou. Tak jak tedy začneme? Sám jedinec mnoho nezmůže, ale v Jednotě, to je síla...

První cesta je dle mého názoru ve vztahu k Ústavnímu soudu slepou uličkou, neboť již ve stejné věci jednou rozhodl: Pl ÚS 51/03. Ale je prima, že diskuse na tomto serveru se evidentně zkvalitňuje (bohužel nejsem latiník, takže děkuji Kaibabovi za překlad do češtiny).

Tak s tím rozhodnutím ÚS jsem byl možná nachytán v nedbalkách. Mám takové matné tušení, že to bylo ve věci napadení převodu "vyvlastněného" jmění v obch. rejstříku a ÚS se rozhodnutí o meritu věci vyhnul, ale nejsem si jistý. Každopádně díky za info, zkontroluju to. Ale možná by to šlo i jinak. A když ne, tak ten Štrasburk. :-)

Nevím jak to bylo myšleno s tou latinou (taky nejsem bůhvíjaký latiník), snad ne jako výtka. Ale pro jistotu: sui generis = svého druhu, restitutio in integrum = navrácení do předešlého stavu, to je snad všechno.

Pl. ÚS 51/03 se týká rozporu 220p a 131 odst. 3c. ÚS návrh zamítl je a pouze proto, že v době podání ústavní stížnosti už byl zápis do OR učiněn - takže 131 odst. 3c. Protiústavností 220p se proto vůbec nezabýval a stížnost zamítl jako nedůvodnou . Nejsme náhodou v ČEchách??? Známe dostatečně metodu ŽAVES ???

Ano, je to tak, bylo to o neústavnosti 220p a zejména paradoxu, že je-li zápsáno v obchodním rejstříku, nelze již napadnout neplatnost usnesení VH. Obsahuje to však disentní názory některých ústavních soudcům o tom, že byla škoda se tomu takto vyhnout.O latiníkovi to nebyla výtka, naopak se velmi rád poučím.

Jestli je to to rozhodnutí, které znám, tak ústavní soud konstatoval, že postup není protiústavní, protože akcionář má možnost se domáhat soudní ochrany na základě 220k. Je to ono?

Jinak mimochodem, Kaibabe, v případě 220p je dle mého názoru zánik společnosti nevratný a požadováním navrácení akcií ničeho nedosáhneš ani hypoteticky. Společnost zanikne, její aktiva i pasiva jsou převedena na nástupnickou společnost, kde splynou s aktivy a pasivy vyvlastňující společnosti. V době pravomocného rozhodnutí, které by Ti přiznalo akcie zpátky, uplyne od vyvlastnění několik let. Nikdo nebude umět rozdělit aktiva následnické společnosti zpět a sestavit původní vyvlastněnou společnost. Nebude totiž možné určit, jaké zisky generovala společnost vyvlastňující a jaké vyvlastněná, zda investice šly ze zdrojů té nebo oné společnosti, z čeho se vyplácely dividendy, z čeho se splácely úvěry apod. Konec konců není ani jisté, zda v době hypotetického soudního rozhodnutí budou ve společnosti původní aktiva nebo že tam budou vůbec nějaká aktiva.

O něco lepší je situace v případě 183i, kde původní společnost zústává zachována a je tedy možné vrátit akcie zpět jejím původním majitelům. Ale i tak bude mít majoritář několik let, během kterých může legálně vyvést aktiva ze společnosti a nemusí se obávat žalob minoritářů. Takže je otázka, co bys vlastně po návratu akcií získal ....

Obávám se, že z hlediska výtžnosti je jistější žaloba na dorovnání, ústavní stížnost a následně žaloba na náhradu škody ve Štrassburku.

Bohužel jsem téhož názoru. Myslím ale, že mnou zmiňované usnesení je jiné rozhodnutí než to s tou soudní ochranou na základě 220k. Není to tvé v cause naftařů?

Myslím že ano. Jinak zajímavá byla ústavní stížnost v kauze Biocelu Paskov, kde se na ÚS obrátil přímo soudce rozhhodující ve sporu. Ale tam to ÚS zazdil kvůli procedurálním záležitostem.

Biocel je to č.j. ústavního soudu, popsané v příspěvku minulý týden. Z tohoto důvodu žalobu se stejným petitem nemá cenu podat, neboť JTR je už zapsáno. Takže s poučením z MND a Biocelu je třeba vymyslet další nový postup.

Nebo podat stejnou stížnost prostřednictvím 40 poslanců, 17ti senátorů nebo jednoho prezidenta s návrhem na zrušení 220p. :)

Dobrý nápad, znám jednoho prezidenta, konkrétně prezidenta Okresního fotbalového svazu Žďár nad Sázavou, možná by se pod to podepsal...

To Myk Bohužel jsem dosud nestačil kouknout na to Pl. ÚS 51/03, ale ÚS se jím jen vyhnul odpovědi na otázku, zda §220p (tehdy ve staré, "předdoležalovské", podobě) je či není protiústavní.Jinak naprosto souhlasím. V podstatě jsi konkretizoval moje slova o tom, že navrácení do předešlého stavu zřejmě není možné. Stejně by to asi maximálně skončilo ve Štrasburku nějakým peněžním vyrovnáním.Ještě k variantě č. 2: Mezi vícero komentáři k §220k odst. 5 obch. zák. (některé byly úsměvné svými názory o "zlých" šikanujících menšinových akcionářích) jsem našel i toto: "Ustanovení odst. 5 je velmi důležité jak z hlediska procesní ekonomiky, tak z hlediska zajištění stejných práv akcionářů. Poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o základu práva, lze se v soudním řízení dovolávat jen toho, že již stanovený základ práva nebyl pro konkrétní případ aplikován správně, popř. že společnost odmítá dorovnání vyplatit. Nedostatkem ustanovení odst. 5 je, že nespojuje ze zákona do 1 řízení včechna řízení na základě žaloby podle odst. 2. Takové spojení sice může dle §112 osř provést soud, nemá však povinnost tak učinit." (autoři Štenglová, Plíva, Tomsa a kol.). Takže nejkatastrofičtější scénář, který mě napadl: X menš. akcionářů podá žaloby na dorovnání. Soudce z "nějakých" důvodů (ale jinak je spojení i pro soudce samotného evidentně výhodné) odmítne spojit žaloby do 1 řízení dle §112 osř (pokud by spojil, pak by každý akc. měl postavení tzv. samostatného společníka dle § 91 odst. 1 osř). Proti tomuto rozh. se nelze odvolat (§202 odst. 1 písm. a) osř). Pak bude probíhat x řízení o tomtéž, což je pro minority nevýhodné (v případě prohry sporu se neskládají na náklady 1 řízení, ale každý ponese svoji prohru sám; sám musí argumentovat atd.-toto by se ale asi dalo obejít vynucením si postavení vedlejšího účastníka v jiných řízeních a pak "opisovat" od bohatších minoritářů a jejich právníků). Celé se mi to ale zdá nesmyslné a logicky by mělo probíhat jen 1 řízení.Nejrozumnějším řešením se mi zdá spojit síly dohromady a podat společnou žalobu (pokud možno jedinou). Nechápu proč již toto nenavrhli ti nejvíce zainteresovaní (vzhledem k počtu kdysi vlastněných kusů akcií ČRa). Vždyť i pro ně to asi může být jen výhodné. Proto připojuji svůj e-mail pro případnou koordinaci společného postupu.

Přečetl jsem názor a vidím to velmi podobně. Rád se přidám, pokud bude ke komu. Sám nic podnikat nebudu, nemělo by to smysl.

Tak tu vidim cca dva tri lidi, co jsou schopni se domluvit na spolecnym postupu. Sel bych do toho taky, ale potreboval bych alespon ramcove vedet, co to bude stat.

Nejste ten, co je obžalován v kauze Srba?

Ani netoužím se mezi takové dostat. To byl snad nejapný žert?!

Myslel jsem nick Sitar

nechapu souvislost ale ne

Ne

8.7. jsem podal TO na neznám pachatele z okruhu představenstva, majoritáře a znalce pro podvod. Vzhledem k dovolené jsem odsouval jednání s polic., kam jdu koncem týdne. Snaží se mi TO zjednodušit a předefinovat na nepřiměřenost protiplnění. Nějak se mi to nezamlouvá, že bych měl TO měnit. Co vy na to? V případě zájmu mohu poskytnout text osobně i když s tím nemám nejlepší zkušenosti. Nebráním se společnému postupu, ale jsem pracovně poněkud omezen. Podal jsem i obecnější "donquiotské" TO pro podvod v souvislosti s legislativou - zatím bez reakce polic. Připravuji podobně laděná TO i na další tři a.s., kde mám pop pár akcií.

Vážený pane Optimisto,ani já nemám většinou se "společnými postupy" nejlepší zkušenosti, ale v těchto případech bych rád věřil tomu, že čím více smysluplných TO od poškozených, tím větší šance pro nás akcionáře. Nejsem pouze v ČRa mezi obětmi par. 220, ale i v několika a.s. s par. 183. Naštěstí nikde tolik, aby mne to významně finančně poškodilo. Jde mi spíše o princip nenechat ze sebe zbytěčně dělat hlupáky.I já mám určitá pracovní omezení, ale nerad se vzdávám ukvapeně.Rád počkám na Vaši reakci.

Dnes jsem obdržel odpověď z kanceláře premiéra v tom smyslu, že se budou zabývat mou žádostí o sjednání nápravy v legislativě, týkající se vyvlastňování. Dnes se již záležitostí nemohu věnovat. Zítra, nebo v pondělí se ozvu na vaše reakce.

Prosím vysvětlete mi někdo, proč se tady tolik hovoří o TO! Moc tomu nerozumím, co z toho jako akcionáři budou za 2-5 let jako mít. Možná "hezkej pocit", že někomu něco neprošlo tak lehce a (v optimálním případě při vynaložení spousty času a peněz), že snad dostal 6 měsíců podmínku ... Za to já tý mojí novou lednici fakt nekoupím :-((

dopisy@quick.cz

Zapoměl jsem uvést email...

Rozhodně Vám budu vděčný, když mi Vaše texty poskytnete. Já nemám vyvlastňovací problém v ČRa, ale v jedné malé lesní společnosti. Hodlám postupovat podobně, tj. trestní oznámení (směrem k odhadci a zejména dozorčí radě) s napadením ceny. Trochu jsem to zanedbal a teď mne tlačí čas. Na oplátku se podělím se svými zkušenostmi a písemnostmi.

Díky za vaše emotivní příspěvky pánové. Nadále tomu ale nerozumím. Nevím kdo je p. Doležal, nezajímám se o zákony. Jen selský rozum mi říká, že když si ty akcie nenechám proplatit, tak budu dál nějakým způsobem majitelem části nějaké jiné společnosti a budu participovat na jejím hospodaření. Není přece možné, když si nevyzvednu nabízené peníze aby nějaký zákon zrušil moji majetkovou účast úplně. Nebo jo?!

Ano, nerozumíš

No, tak teď jsi opravdu tohle fórum "zkvalitnil". Když sis na jiném místě pochvaloval kvalitu přspěvků, taky by ti huba neupadla, kdybys touto odpovědí nesnížil tázajícího.

Moje odpověď byla taková právě proto, že tazatelův názor mi připadal jak z Marsu. Takže promiňte, marťani.

houby s voctem, možný to je, a Ty budeš mít kulový ...

Neurážím se. Na to jsem prožil už příliš. Spíš se usmívám. Jsem hloupý, že tomu nerozumím, ale můj názor není z Marsu. Myslím, že můj názor je o normální spravedlnosti.

Spravedlnost je obecný pojem, zákonnost konkrétní. Vyvlastnili nás dle platných zákonů, tudíž zákonnou cestou, o spravedlnosti si alespoň v Česku můžeme nechat zdát. Předpokládám, že už máš doma modráka z SCP, který tě přesvědčil, že již žádným akcionářem nejsi, tak běž do HVB, není důvod ty peníze tam nechat ležet. Nevěřím, že kdokoli z diskutujících má tolik síly, chuti, času, peněz, aby se s touto záležitostí dostal do Štrasburku. Já tedy bohužel ne a peníze od Radikomunikací jsem již poslal do oběhu jinam.

Tak jsem to teda prodal. Byla to ale chyba. mYSLÍM, ŽE KDYBYCH NEUDĚLAL V TÉ VĚCI VŮBEC NIC, JEDNOU BYCH MĚL EKVIVALENT 2 000/ ZA AKCII

Tvé uvažování je naprosto správné ale vychází z chybných předpokladů. Asi nejzávažnější omyl je doměnka že: Zákony této země tvoří a schvalují nezkorumpovaní politici kterým jde o spravedlnost a ne o vlastní prospěch.

Fakt tomu nerozumíš ... :-((Nic jsi neprodal, pouze jsi si vyzvedl jakousi náhradu. A jednou by jsi neměl ale vůbec NIC