Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

www.sacez.cz

Čezu zdar.

Nenechte se rozhodit nejakymi plky. At si treba zalozi zdruzeni proti zakladani zdruzeni. Jsem moc rad, ze to vzniklo.

Diky 

Za chvíli budeme mít v České republice sdružení na každý ... (za to slovo se omlouvám, ale jinak jsem nemohl)

Jeden by si řekl, ty plku, nejsi ty náhodou Kozina? Ten taky všechno okomentuje zlehčujícím způsobem. Jinak by mě opravdu, ale opravdu zajímalo, co že to bylo za slovo. Mimochodem, sačez je zájmová skupina na ochranu svých zájmů a majetku, tak proč by v našem státě neměla mít právo na existenci? Nepatříš snad mezi lidi, kteří by všechno kontrolovali, povolovali, usměrňovali a hlídali, co kdo může a nemůže? Nechej to laskavě na nich, oni si s tím už nějak poradí, páč to nejsou určitě socani, nebo komančové (omlouvám se tímto všem indiánským kmenům na západ od našich hranic), kteří potřebují nad sebou vůdčí osobnost. Tady je to o chechtákách a chechtáky jak víme osvobozují. I když v té organizaci nebudu nikdy členem, páč jsem sprostý spekulant, držím jim palce a kdyby bylo v nouzi třeba, i svou podporu nějakým dostupným způsobem bych jim dal. Nicht frštenzí?

hovno. Cenzura má své limity ;-)

píše se s vdojitým "w", jen tak to pohodově censura vysuší,,,,,,,,

Už jsem z oběda (nic moc) - ano to slovo bylo jak napsal KOZINA.

Znal jsem jednu skupinu ta si říkala S - - a připravila podniky (mimochodem i mě - vlastnil jsem akcie např./KB/)  žalobama  na drobné nesrovnalosti VH o pěkný prachy. (nakonec je v tichosti stáhli po vyplacení určité částky).

Je každýho věc, jak si majetek pohlídá. Pravděpodobně jsi v té skupině byl nějak zainteresovaný, to je ale něco jiného. SAČEZ takovou možnost nemá a myslím, že ji vylučuje. Když budeš rozumnej, tak ti tvé akcie ČEZu nikdo neznehodnotí,,,,,,

PLI = PLK

No, jestli považuješ sdružení, které zastupuje kolem 3% akcionářů ČEZu, vlastnící asi 2,4 mld tržní hodnoty akcií za združení na každý ..., tak já tedy ne.  

Nevim koho zastupuje mne určitě ne, ale tato sdružení chápu jako nátlakové (konec konců proti tomu nic nemám), ale nakonec představitelé těchto sdrušení zaštiťujíce se všema drobnýma akcionářema většinou sledujou jen své čistě soukromé cíle.

PLKu, ten podle tebe " soukromý cíl", znamená snahu o záchranu několika miliard korun pro státní rozpočet.To je rozdíl mezi cenou,kterou by zaplatil Apian Group a skutečnou tržní hodnotou SD.

... sdružení akcionářů ČEZu přece bojuje také za právo E.ONu zůčastnit se privatizace SEVDO! Vše jen pro záchranu státních peněz!!! Altruismus jako vymalovaný. E.ON by na rozdíl od AG mohl hnědouhelnou elektrárnu začít stavět z fleku. Kapitál má, odbyt taky, ekologové by vzali uhlí jako menší zlo proti jádru (já ne, ale to sem nepatří...). Řeknu vám něco, co ještě žádnému z vás nedošlo: E.ON doufá přesně v to, co vy (i já) - a to ve zrušení celé transakce. Osobně spíš věřím tomu, že AG přihodí na 1000/akcii CZK u SEVDO. Protože po vstupu do EU už nic podobného vláda udělat nebude smět. Mám jedno hypotetické vysvětlení pro změnu v chování Míla: loni ho ještě pálil E.ON jak čert v patě. Kdyby podíl v SEVDO dostal E.ON bylo by to horší, než když to dostane nějaký šíkovný lobista, co to rád do dvou let prodá za trojnásobek. Po výměně distribuček už se nepřítelem číslo 1 stal AG. Jsem zvědav, jak se situace vyvine, pokud skutečně dojde ke zrušení transakce. BTW: Jak je to sdružení daleko se záchranou několika desítek miliard, o které stát přišel, když distribučky přepustil ČEZu bez výběrového řízení? Už prosadili zrušení transakce? :==)

Milý Kozino,

podle mého názoru jsi nemocný s těma REASkama. Já jsem ti to vysvětloval, dokonce počítal mnoha způsoby a již snad tisíckrát a ty pořád nic, je mi tě opravdu líto !

Stát na prodeji REAS čezu vydělal, mnohem více než kdyby to prodal komukoli jinému za víc peněz. Chápu že jsi byl asi hodně nakoupenej v reas a ne v čez, ale proboha už se s tím porovnej, začínáš být otravný !

 

Kozina má pravdu. A měli bychom si to tu říct všichni bo on nám s těma REASkama nedá pokoj dokud tenhle chat bude existovat :-)

Kozina má pravdu ve věci ČEZ kontra E.ON. Ten přímý souboj o REAS by vždy vynesl asi větší peníze(poprvé to snad uvidíme na UNI, když se tam sešlo tolik vlčáků, cena bude jistě zajímavá). Ale je to zase jen o businessu. Kozina vsadil na špatné koně = Pilipa a Kühnla, kolegy uniodeisty, kteří lobbovali pro E.ON. Bohužel pro Kozinu lobbovali špatně, a to bylo naopak pro nás, kteří vsadili na ČEZ velmi dobře. Kapitál je jen jeden, akorát se pořád přelévá, teď vydělali ČEZmani, zítra to může být Kozina...

 

     Nemůžu s tebou diskutovat po odborné stránce, ale teď za tvým příspěvkem živě vidím p. Soustružníka, když na tebe na Patrii reagoval. Byl nepříjemný a urážel. :(

     Kdyby o distributory mohli soutěžit různé společnosti a nebylo tam diskriminující omezení, pravděpodobně by nezůstalo u cen za které je koupil ČEZ. (Kdyby jsou chyby)  :)

Možná máš pravdu ale na tom co jsem napsal Kozinovi absolutně nic neměním. Na dané téma jsem přímo Kozinovi na těchto stránkách popsal snad rekordní počet příspěvků a po roce diskuzí jsme se nikam nedostali, to je ten problém a Kozina to navíc myslím moc dobře chápe. Jediný jeho problém, je že pravděpodobně vsadil v souboji E.ON versus ČEZ o reasky více na E.ON a on to přes veškerou zkorumpovanost českých politiků nakonec čez přece jen uhrál.

Mimochodem reakce pana Soustružníka mi je, byla a bude vždy fuk, podle mého názoru vědomě podvádí a na tom nic nezměním. To ukáže v delším horizontu až trh a tam jsem si jistý.

... a i kdyby distribučky přeplatil E.ON, můžete hádat, za kolik a kdo by koupil "vypelichaný" ČEZ.

Žádný výpočet, který by se pokusil něco dokázat tady nebyl. Jen strašení, že kdyby ČEZ distribučky nezískal, prodělal by ČEZ a tím jeho majoritář stát mnohem víc (což se mohlo při poklesu cen energií skutečně stát). Jen jste ve své ohromující úvaze vynechali podstatnou drobnost: NIKDO NEMOHL ZABRÁNIT ČEZu, aby E.ON přeplatil, VE SVOBODNÉ SOUTĚŽI! Takže o distribučky přijít nemusel. Jasně, všichni jste pro veřejné a průhledné soutěže vždy a za všech okolností. S jednou jedinou výjimkou: kdy se mají "chechoně" kutálet do vaší kapsy ;-)

ČEZ zítra oznámí konsolidované výsledky podle IAS. 

Kozino, Kozino jestli vy nejedete podle pravidla stokrát vyřčená lež je nakonec pravdou. Kolikrát Vám tady bylo vysvětlováno co se kolem REAS a ČEZ dělo, s tím, že to v žádném případě nebyla pro stát ztrátová transakce a Vy si pořád melete svou. Ohledě E.ONu s Vámi lze souhlasit. Pokud by E.ON tak chtěl investovat do české energetiky, proč si nekoupí nějakou odstavenou starší elektrárnu kolem pánve SD, trochu do toho nezainvestuje a ještě nám ukáže jak se podniká v energetice, nějaké možnosti by v tomto směru určitě objevil. Uznávám  bez státní energetické koncepce to jde těžko, ale ve stejné situaci stojí i ČEZ, či zbylí případní privatozátoři SD. Že by AG přihodil na akcii k první nabídce ještě nějakých 1000 Kč, je úplně sci-fi. Kde by je vzal, zvlášť. když by musel odkoupit podíl ČEZ. Co se týče AG jako nepřítele pro Míla, tak opravdu nevím, kde jste posledního půl roku žil. Vždyť ty články v HN, kdy si Tonda s Jardou navzájem vyznávali lásku a naznačovali jak spolu budou vychovávat děti (nové hnědouhelné bloky) byly více než trapné.

ČEZu zdar.

#Ale byla holoubku, byla. ČEZ dostal distribučky levněji, než kdyby se musel přehazovat ve veřejné soutěži s E.ONem a dalšími. Stát mohl dostat víc, ztráta to tedy byla a to byla ve výši 1/3 z rozdílu cen, kterou mohl realizovat (2/3 se mu vrátili zpět, protože 2/3 ČEZu vlastní). Myslím, že jsme to tady skutečně probrali podrobně a to o tisíckrát opakované lži bude spíš platit pro "oficiální ČEZ+MPO verzi". #Koupit odstavenou elektrárnu a riskovat, že doly bude mít ČEZ? Brrr, do toho nejdu. Raději koupím doly a postavím elektrárnu fungl novou. #Netvrdil jsem, že by AG přihodili dalších 1000 CZK, ale že, cituji: "přihodí na 1000/akcii" tj. nabídne 1000 CZK/akcii. #Co se týče článků, asi jste špatně četl, zkuste to znovu. Nabídnul jsem teorii proč došlo ke zkamarádění (společný nepřítel E.ON, vyhodnocení spropitného pro AG jako menší zlo) a proč k rozkamarádění (rozdělení sfér vlivu mezi ČEZ a E.ON, díky vzrůstu cen E.ON řeší i jiné problémy, než kam s nadbytkem). Opravdu není nereálné, že se Míl snažil být kamarád s AG, jen proto, že nebyl schopen válcovat obě grupy naráz. A nebo mu někdo donesl, s kým Koláček jednal o možnosti výstavby elektrárny.

Když ČEZ koupil tak nestydatě levně distribučky, proč vzorný E.ON stejně nestydatě za stejné ceny odkoupil od ČEZ podíly, které musel ČEZ odprodat? Kdybych byl takovým sveřepým zastáncem E.ON, asi bych jej proklel a bylo by mi trapně a těžko by se mi tu cokoli psalo.

Pokud rozumím tvému příspěvku správně, pak tvrdíš, že pokud byly znalcem určené ceny nízké, pak na nich E.ON nestydatě vydělal a tudíž by mi mělo být trapně? Pak bych ti rád připoměl, že obchod E.ON x ČEZ, který následoval až po státním dárečku do ztřetiny soukromého ČEZu, byl o výměně minorit. Takže jediné co bylo pro oba podstatné byla výše doplatku. Zaplatit 80 a dostat 76 miliard, nebo zaplatit 30 a dostat 26, to vyjde nastejno. Aspoň v mých, před postmoderních výpočtech. Přesněji řečeno téměř - rozdíl je jen v dani ze zisku, o kterou obě společnosti, díky borcům z MPO, odrbali stát. Ano, je mi trapně, jak se uboze bráním pádným argumentům většiny, která ač složena ze samých echt pravicových voličů, mi hravě vysvětluje, že je lepší, když stát prodá majetek předem určené osobě za předem určenou cenu, než když udělá férovou soutěž. Je mi trapněji o to víc, že nyní, kdy byl jako obdarovaný vybrán jiný subjekt, tváří se titíž pašáci, jako by to byl nehorázný škandál.

Slovenské elektrárny hospodaří se ziskem 3,2 mld.Sk

... jak utnout, na moderátorův vkus, až poněkud příliš emotivní diskusi ;-)

Jistě, v tom s Tebou souhlasím. Sdružení zastupuje členy sdružení. Pokud nejsi členem, tak Tě logicky nezastupuje. Pokud je cílem vedení sdružení zajistit růst tržní ceny akcií (třeba poukazem na zkorumpovanou privatizaci SD aj.), tak vůbec neřeším, kolik mají vlastních akcií a jakej "vejvar" z toho nakonec budou mít! Já se rád svezu také!

V té čtvrté větě ses dopustil katastrofálního myšlenkového excesu !!! Nikdo totiž nemůže zajistit růst tržní ceny CP. Věřím, žes to tak nemyslel. Tržní cenu může generovat pouze a jenom trh, pokud možno nemanipulovatelný, tedy peníze a účastníci trhu. Pozor, ať nesklouzneš k centrálnímu dirigizmu. Na zajišťování je tady státní plánovací komise,,,,,,

Pijacku, ty se jevíš jako rozumný investor s odstupem od různách sačezů a jiných skupin. Obrátím se na tebe jako na odborníka s jednou otázkou: co se bude dít s akciemi čezu až ten vetší prodejce opravdu naostro stalčí cenu níže a rozdrtí stoplossy? Anebo co se bude dít až ti všichni sačezáci (když se chlubí, že maj 3%ZK) budou chtít prodat? Pochybuji, že se všichni domluví na společném postupu.... Tady u čezu je jeden obrovský fenomén, na který zatím nikdo neupozornil (alespoň jsem si to nevšim): drtivá většina všech long pozic je koupena na margin!!! Nemám nic proti, kdo chce živit všechna ta FIA, AFT a podobné, ať tak klidně činí, ale pouze upozorňuji na rozevírající se nůžky mezi kolaterály a půjčkami. Nepřipomínám ti to něco? Viz US v 2000.

Alfonso

Nevěřím tomu, že dojde na nějaké domlouvání, nebo drcení stoplossů. Prakticky je to neproveditelné !!! Ještě víc je nepravděpodobné, že většina longáčů jede na margin. To by mě ani ve snu nenapadlo, cálovat úroky a ležet na akciích, brrr. Trochu vážně:

Jaké by mohly být dopady nových kapitálových pravidel, která začnou platit na přelomu let 2006/2007, na banky, to ukázaly celosvětové výsledky kvantitativní dopadové studie QIS 3. České výsledky nasvědčují, že dopady na banky mohou být v ČR tvrdší, než se v průměru očekávalo.

Bankovní sektor na celém světě se připravuje na významnou změnu kapitálových pravidel, která by měla být v praxi uplatňována od roku 2006/2007. Návrh této změny připravený Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) je všeobecně známý pod názvem Basel II a také čtenáři časopisu Bankovnictví měli možnost se s ním v řadě příspěvků seznámit.

Definitivní podoba dokumentu zatím není k dispozici, ale v květnu 2003 byla vydána třetí verze návrhu a žádné další podstatné změny se již nedají očekávat. Třetí verze totiž byla aktualizována jednak na základě připomínek odborné veřejnosti z celého světa, jednak na základě výsledků kvantitativní dopadové studie QIS 3. Cílem studie bylo ověřit dopady Basel II na banky i bankovní sektor jednotlivých zemí. Byla zaměřena hlavně na úvěrové a operační riziko, jichž se Basel II dotýká především. Tento článek informuje o dosažených výsledcích studie a zamýšlí se nad zjištěnými dopady, především z pohledu českého bankovního sektoru.

Do studie se na základě výzvy BCBS zapojilo téměř 400 bank ze 43 zemí světa, z toho v České republice čtyři banky (Česká spořitelna, Komerční banka, Citibank a HVB Bank). Data pro QIS 3 byla shromažďována a zpracována podle pokynů BCBS a národních regulátorů, kteří se na studii aktivně podíleli. V ČR koordinovala studii Česká národní banka (ČNB).

Po přípravné fázi zahájené BCBS a jednotlivými národními regulátory již během jara 2002 probíhala vlastní studie v bankách v období říjen-prosinec 2002. Po zpracování a odevzdání výsledků regulátory byly v lednu 2003 zhodnoceny první souhrnné výsledky. BCBS se po jejich zjištění rozhodl operativně navrhnout některé další úpravy návrhu NBCA. Šlo především o zmírnění podmínek tam, kde byly produkovány příliš vysoké kapitálové požadavky neodpovídající reálně podstupovaným rizikům. Z toho důvodu BCBS postupně v několika krocích žádal regulátory, aby tyto úpravy nasimulovali na odevzdaných datech bank. Souhrnné celosvětové výsledky (již po uvedených úpravách) BCBS publikoval letos 5. května a sloužily také jako jeden z podkladů pro tento článek.

METODIKA ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

BCBS se rozhodl publikovat světové výsledky rozdělené podle následujících kritérií:

1. Podle zemí:

• země G10, které zahrnují všechny členy BCBS (Belgie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a USA);
• země Evropské unie;
• ostatní země (Austrálie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Čile, Čína, Hongkong, Maďarsko, Indie, Indonésie, Korea, Malajsie, Malta, Norsko, Filipíny, Polsko, Rusko, Saúdská Arábie, Singapur, Slovensko, Jižní Afrika, Tanzanie, Thajsko a Turecko).

2. Podle skupin bank:

• banky skupiny 1, což jsou velké, diverzifikované mezinárodně aktivní banky s kapitálem Tier 1 převyšujícím 3 mld. EUR;
• banky skupiny 2, tedy všechny ostatní banky, které jsou menší a zpravidla specializovanější (například na lokální trh).

3. Podle jednotlivých nově navrhovaných metod výpočtu kapitálového požadavku pro úvěrové riziko:

• standardizované (standardised), v níž se zdůrazňuje význam externího ratingu a od něho se odvozují rizikové váhy expozic;
• založené na interním ratingu (IRB), kde se rizikové váhy odvozují od regulatorně stanovené spojité funkce a závisí na rizikových charakteristikách odhadnutých bankou samou. Tato metoda má dvě varianty: základní a pokročilou.

Výslednými charakteristikami jsou změny celkových kapitálových požadavků (včetně operačního rizika) vůči současnému přístupu uvedené jako:

• prosté průměry za jednotlivé skupiny ve výše uvedeném členění podle metod, skupin zemí a bank (nevýhodou průměru je mimo jiné jeho citlivost na odlehlé hodnoty, kterými se soubor dat QIS 3 vyznačuje),
• maxima a minima hodnot bank.

V detailu jsou dále zachyceny průměrné příspěvky ke změně kapitálového požadavku podle portfolií expozic, které jsou odvozeny od váhy těchto portfolií (váha se měří podílem daného portfolia na současném kapitálovém požadavku). Ke srovnání výsledků lze pro české banky považovat za relevantní především skupinu 2 (menší banky) zemí EU, kam ČR směřuje, resp. skupinu ostatních zemí.

Při nahlížení na výsledky je třeba si uvědomit, že:

• výsledky jednotlivých zemí mohou být do určité míry ovlivněny rozhodnutími národních regulátorů, tzv. národní diskrece (jde celkem o 45 oblastí národních diskrecí, v nichž může regulátor vybrat zpravidla jednu ze dvou možností, která podle jeho názoru nejlépe odpovídá daným podmínkám; většina regulátorů - stejně jako ČR - k nim zaujala takový postoj, který by se co nejméně odchyloval od v současnosti aplikovaných pravidel);
• výsledky jsou prezentovány na konsolidované bázi, proto banky, jež byly na základě tohoto principu zahrnuty do portfolia svých mateřských bank, nejsou již samostatně započítávány (to se týká i ČR; výsledky dvou velkých bank zapojených do QIS 3 - KB a ČS - jsou součástí portfolií mateřských bank a promítají se v celosvětových výsledcích souhrnně do průměru za země EU; v rámci konsolidované skupiny se "vyhladí" vyšší dopady NBCA na kapitálové požadavky těchto dceřiných bank na solo, resp. na subkonsolidované bázi);
• informační systémy bank nebyly schopné vždy podat všechny informace potřebné pro výpočet dopadů NBCA. To se týká například informací o kolaterálu a rozlišení expozic vůči malým a středním podnikům (SME). Z tohoto důvodu se BCBS domnívá, že kapitálové požadavky pro expozice (mimo expozic vůči drobné klientele) jsou nadhodnocené.

KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM

BCBS uvádí následující nejdůležitější celkové charakteristické rysy, jimiž se vyznačovaly dosažené výsledky:

• velká variabilita výsledků, a to jak mezi bankami, tak mezi jednotlivými portfolii, tzn. kategoriemi expozic (o tom svědčí zejména vysoká rozpětí mezi maximem a minimem. Především banky s vyšším zastoupením expozic vůči drobné klientele dosáhly podle nových metod významně nižší kapitálové požadavky. V metodách IRB se kromě toho významně promítá kvalita expozic, kdy banky s méně rizikovými expozicemi, resp. při dostatečné kvalitě zajištění dosahují nižší požadavky;
• významné zvýšení celkového kapitálového požadavku přináší nový kapitálový požadavek pro operační riziko, který je rovněž významným zdrojem variability výsledků;
• metody IRB jakožto pokročilejší metody pro úvěrové riziko vykazují potenciál v průměru snížit kapitálové požadavky.

STANDARDIZOVANÁ METODA ÚVĚROVÉ RIZIKO

Ve skupině bank 1 nedošlo u úvěrového rizika v průměru k téměř žádné změně. Významné snížení nastalo u skupiny bank 2 zemí G 10 a skupiny 2 zemí EU, naopak k mírnému zvýšení došlo u ostatních zemí. Toto snížení vyplývá především z vysokého podílu expozic vůči drobné klientele, kterého však české banky nemohou využít, protože podíl těchto expozic je zejména vůči bankám skupiny 2 zemí EU a G 10 relativně velmi nízký. Snížení kapitálového požadavku je proto pouze 2 % například ve srovnání se snížením o 7 % ve skupině 2 bank zemí EU. U podnikového portfolia nedochází k velkým změnám (do -1 do + 1 %), protože většina expozic je celosvětově bez ratingu a riziková váha se tedy nemění (zůstává 100 %). BCBS předpokládá, že při implementaci NBCA by měl být větší počet dlužníků s ratingem. V ČR však ani do budoucna nelze s vyšším využitím externích ratingů počítat. Aby navíc došlo ke snížení rizikové váhy ze současných 100 %, musely by české podniky disponovat ratingem A- a vyšším, což zatím není ve většině případů reálné, proto nelze větší přínosy z tohoto titulu očekávat. Expozice vůči bankám a státům mají v daleko větší míře externí rating, proto se situace u jednotlivých bank liší. Ačkoliv v průměru jde o zvýšení požadavku, nemají tato portfolia významnější vliv vzhledem k jejich nízké váze. Výsledky ČR se v tomto směru neodlišují od ostatních skupin zemí.

Kapitálový požadavek u českých bank významněji zvyšují tzv. ostatní portfolia (o 9 %). Jde zejména o vliv investic do přidružených společností (+ 4 %) a obchodní portfolio (zbývajících + 5 %). Podle současného režimu jsou některé investice do přidružených společností rizikově váženy, zatímco podle standardizované metody je možný pouze odpočet z kapitálu, který představuje nejméně výhodné zacházení. Přírůstek v obchodním portfoliu je způsoben zejména specifickým rizikem, kdy zařazení do pásma rizikových vah se u standardizované metody odvíjí od ratingu nástrojů a ty jsou u portfolií nástrojů českých bank méně příznivé. Kapitálový požadavek pro operační riziko je novým prvkem, který NBCA zavádí. Je nižší u skupiny bank 1 (8-10 %) ve srovnání se skupinou 2 (12-15 %). Odráží to skutečnost, že skupina bank 2 zahrnuje mnoho specializovaných institucí s činnostmi, které nejsou podchyceny v současné kapitálové dohodě (správa aktiv, depozitář a jiné finanční služby).

Připomeňme, že standardizovaná metoda pro operační riziko odvodí kapitálový požadavek jako násobek stanoveného koeficientu/ů a tzv. hrubého příjmu (rozděleného podle obchodních linií). V rámci QIS 3 se potvrdilo, že hrubý příjem v kombinaci s fixně stanoveným koeficientem není dobrým indikátorem operačního rizika a že tato metoda produkuje podstatná zvýšení kapitálových požadavků pro operační riziko, zejména u ba ...

Z výše uvedeného jsem na pár dní ztratil pozornost a opomenul jsem na Alfonzův argument. Současnou stagnaci ČEZu jsem mohl lépe předvídat vzhledem k nestandardním přesunům kapitálu v rámci uváděných bankovních zón.

A ještě jednou z legrace: indikátor 12KN dostane zaracha !!!

Podle mne nejsou hlavními akcionáři ČEZU ti, co jedou na margin (státní podíl neberu v úvahu). ČEZ mají hlavně velcí investoři (fondy atd.) kterým se zejména líbí potenciál firmy (lepšící se hospodářské výsledky), vysoká a pravidelná dividenda, tím pádem i rostoucí kurs, což bude nakonec zakončeno třešinkou na dortu - privatizací za 150 - 200 mld s následným odkupem. Hodnotu jedné akcie při odkupu si laskavě spočti sám.

Jo, sorry, pěkná blbost. Samozřejmě sdružení nemůže nadirigovat růst tržní ceny. Spíš se může snažit pomoci korigovat excesy, které by mohly nějakým způsobem "okrást" minoritní akcionáře, tak to bylo myšleno.

Optiku a jak jsi na to přišel, že zastupují 3%akcionářů??? Pokud to tak je, tak svolejte MVH!!! A nemusíte prudit v Právu...

Myslím, že pokud by byl k svolání MVH vážný důvod, tak sdružení dá ty tři procenta v pohodě dohromady.

Na stránky sdružení jsem se mrknul již ráno, jsou supr. Rozbor SD je perfektní a neomylně poznávám analytický rukopis ČF. Díky za dobrou práci pro ČEZ a pro nás, akcionáře.

ČEZu zdar!