Extremni zdaneni ... souhlas, onehda jsem si to taky pocital:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10207274269609570
Takze EET je v tom nevině, ne? Problém je systémový a zcela někde jinde.
Extremni zdaneni ... souhlas, onehda jsem si to taky pocital:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10207274269609570
Takze EET je v tom nevině, ne? Problém je systémový a zcela někde jinde.
Autor se zameril pouze na dan z prijmu, coz je nedostatecne. Kdyz si vezmeme, ze v modelove situaci ten kdo jde na pivo zaplati jeste polovinu ceny piva jako spotrebni dan a dan z pridane hodnoty. Pripadne kdykoli nekde neco koupi tak je zdanen 18% nebo 21% jaako dan z pridane hodnoty (u cigaret alkoholu a pohonnych hmot jeste vic kvuli spotrebni dani, ktera se mimochodem v DPH znovu dani), takze ze zdaneni cca 50% co je na prijmu se najednou vytvori ciste zdaneni cca 70% (vzhledem k poctum lidi kteri nejsou schopni ze svych platu efektivne vytvaret financni zasoby se da uvazovat pripad kdy vsechno co vydela spotrebuje, cimz je vsechno znovu zdaneno).
re: pokuste se ještě jednou, a asi hodně pomalu, si přečíst, kdo že tento článek psal. Pak požná pochopíte, že ....
jenom ještě že tím že vyženou živnostníky nejen narovnáním, ale rovněž další administrativou a dalšími hrozbami obrovských pokut z už tak vyčerpávajících profesí (často právě řemeslnických - mnoho živnostníků je už teď zadlužených díky systému) tak docílí toho, co chtěli. Získají zpět levnou námezní sílu v kvantech, která jim utekla z řad nezaměstnaných v době krize. Teď, když lidé dokázali, že se o sebe postarají sami, že neskončí na ulici, vládě a velkým firmám se to pochopitelně nelíbí. Když živnostníkům zkomplikují dalšími a dalšími výhružkami a povinnostmi situaci a zároveň podtrhávají cenu koruny tak dvěma způsoby docilují toho že: Roste chudoba, protože se snižuje hodnota běžných platů, zvedá se současně náklad na život - ceny, živnostníci se vrací mezi zaměstnance. Výsledkem je právě opětovné zvýšení nezaměsntanosti, což velkým vyhovuje, protože mohou snížit mzdy a zaměstnanci budou. To nikdo otevřeně neřekne. Źe se jen přehazjí lidi zpátky do chudoby. Kdyby to udělat nechtěli, zjednodušili by nesmyslné stohy pravidel a jak jste psali, klidně i při EET ale snížili by nesmyslně vysoké odvody a daň z příjmu.
Zjistěte si jak je to s tím desátkem, to byl svého času odvod církvi a to zdaleka nebyl jediný odvod, který člověk měl, to samozřejmě záleželo na mnoha dalších majetkových poměrech, často majetku svěřeném, není v ani to v historii konstatní. Něco si o tom zjistěte, ale rozhodně jde souhlasit s tím že jsou dnešní odvody vysoké.
to je dobře, čím víc řevu, tím spíš jdeme správným směrem
Volby rozhodně nerozhodnou. Už se několik let divím, kdo může volit ty, co vyhrávají.
zadna takova velka buzerace to neni. v sousednim nemecku to ma vetsina podnikatelu dobrovolne, uz jen proto, aby meli pd kontrolou sve zamestanacee. nikdo si nestezoval, ze je to administrativne narocne, protoze vubec neni.vse probiha velmi rychle. napr v restauraci uz pri samotne objednavce jidla a piti hostem odchazeji prislusna data na financni urad. pri placeni pak jiz zadna casova prodleva neni. pokud je potreba objednavku opravit, je treba ji vystornovat. vytistena storna objednavek pak zajimaji nejen financni urad, ale i samotneho podnikatele - zda se jeho zamestnanci nepokouseji jej okrast o trzby. cili vsechna storna pozaduje vysvetlit uz sam podnikatel, protoze h o zajima, proc ktere jidlo nebo piti bylo zruseno a nezaplaceno. pak je predlozi financnimu uradu. v nasi restauraci jsme meli cca 1000 az 1500 objednavek denne, pocet storna bylo max. 5.pokud by jich bylo vic, mel by podnikatel podezreni, ze zamestnanec ho nějak šidí.a pokud jde o drobne restaurace, kde prodali 50 jidel za den treba vinarna, tak si budte jisty, ze tam neprokouzla ani mys. zakaznici navic dusledne zadali uctenky, a navic cim dal casteji patili patebni kartou. A to je, technicky vzato, ten uplne nejbezpecnejsi zpusob, jak zabranit financnim unikum. V Dansku si to jiz uvedomili, i kdyz tam to hlavni duvod nebyl. Pro zavedeni bezhotovostni ekonomiky, ke ktere se Dansko chysta vedla uvaha, ze manipulace s hotovymi penezi je proste zbytecne draha, pomala a zastarala. hezky den
oprava: 2 odstavec, 5.ty radek: spravne by melo byt : ... a z pouheho zbytku zaplati DAN ze zisku.
auditor je demagog, jeho výpočty jsou zavádějící: předně, jako člověk s ekonomickým vzděláním by neměl vypustit z úst takovou hloupost, jako že z 1000 koruny, kterou majitel udrzbarske firmy chce vyplatit zamestnanci odejde 123 Kč na DPH. Tak to pozor: DPH nikdy nebylo jeho! Protoze tech 123 Kč pouze od konecneho zakaznika vybral a jako rozdil mezi zaplacenou a prijatou DPH je odvadi do statniho rozpoctu. Podnikatel je pouze jakymsi vybercim teto dane od posledniho v retezci, tj. od konecneho zakaznika. Kde ve skutecnosti DPH hradi, a kdo by mel nadavat, je zakaznik - ekonomicke bremeno nese on, on je zatizen dani. Pan auditor se tedy domniva, ze kdyz nekdo vybere DPH od zakaznika (tedy odvede rozdil mezi DPH prijatou a zaplacenou) ale statu to zataji a neodvede (situace pred EET), ze je to snad neco, cemu by mel občan našeho státu přihlížet jen tak? Od zakaznika je vybere, ale statu je neodvede a strci je dovlastni kapsy???
za dalsí: ten hypoteticky priklad silne pokulhava, protoze ne vsechny trzby vyplaci majitel jako mzdy zamestnancum. Samozrejme ze vyplaci jen malou cast z trzeb zamestancum, a jen z teto casti jsou placeny veskere odvody tj. socialni zdravotni a dan za zamestnance.Drtivou vetsinu trzeb pouzije na nakup materialu, sluzeb, ktere pochopitelne, podobne jako mzdy zamestnancu vykaze jako naklady a o ne ponizi trzby, a z pouheho zbytku plati zisk. Ten priklad je proste zcela zavadejici a nepopisuje situaci podnikatele, ale naopak popisuje de facto stav zamestnance, kteremu z 1000 Kc super hrube mzdy zbyde ne 471 Kc ale 471 Kc plus tech 123 DPH, protoze mzdy se vyplaci jiz z cistych trzeb po odvodu DPH.
Odvody z mezd za zamestance jsou jake jsou. Ale uvazim-li, jako zamestnanec, ze vetsina z toho jde do socialniho pojisteni, tj na duchody, a na zdravotni pojisteni - nevyleti to ve skutecnosti nekam do vzduchu, ale je to utraceno za neco co potrebuji. Chci, aby moje rodice meli duchod, ktery jim umozni dustojne stari, chci i ja, aby moje deti, jako budouci zamestnanci odvadeli dostatek penez do socialniho pojisteni, tak abych i ja mel solidni duchod. Rovnez chci co nejlepsi zdravotni peci, a rovnez chci stedrou nemocenskou, v pripade, ze jsem nemocny. Nebot i v dobe nemoci musim platit najem a zivit rodinu.
Je naprosto odporné, pokud zamestnavatele- podnikatele odmitaji tyto odvody za zamestnance platit. Ja jako zamestnanec davam zamestnavateli sva nejlepsi leta, svuj nejlepsi cas v denni dobe, svoji energii, svoje napady. Nemohu si nic nezapocitat jako naklad na dosazeni svych prijmu, ani benzin, ani ošatné, čiticí prostredky ba dokonce ani čaj, nebo svačinu, které mi manzelka pripravi.
Pred EET rada podnikatelu šidilo 4x: neodvadeli DPH, neplatili dan ze zisku, zamestnancum platili penize na cerno - takze do fondu socialniho a zdravotniho pojisteni i do dani z prijmu zamestnancu slo mene penez, a mnohkdy jeste samotni podnikatele nebo jejich zamestanci cerpali socialni davky kvuli vykazanym nedostatecnym prijmum.
Pokud ma za tuto cenu existovat o nekolik podnikatelu vic, tak dekuji nechci. Bez takovych hospod, ktere neplati sve zamestnance se obejdu. nyni doslo ke snizeni sazby DPH, poctive restaurace by tak teoreticky vlastne mely prostor pro zlevnovani. Doufam, ze to neudelaji, ale ze usporene penize vyuziji na vyssi kvalitu surovin nebo personalu.
Myslim si, ze opatreni vlady ve smyslu zavedeni EET prispeje jednoznacne k narovnani ekonomickych vztahu v nasi zemi.
Jen by mel stat se stejnou razanci zasahnout proti presunum zisku nadnarodnich firem do zahranici, pripadne ceskych firem se sidlem v zahranici.
A posledni vec: pokud vlada dospeje k nazoru, ze je potreba nektera odvetvi ekonomiky nebo dokonce jen nektere geograficke oblasti podporit, neni nic jednodussiho, nez vyhlasit danove prazdniny pro sektor pohostinstvi, nebo pro male restaurace, nebo pro restaurace v pohranici, nebo pro restaurace ve vybranych okresech, kde je vysoka nezamestnanost, nizka turisticka navstevnost...atd. Samozrejme za restaurace si dosadte libovolny sektor, ktery byste chteli podporit.
Ze toto není debilní úvaha prokazuje např. Svýcarsko. Za hospodarskym uspechem Svycarska stoji to, ze zaostalych kantonech, ci dokonce jednotlivych udolich, kde bylo potreba rozvinout vyrobu ci sluzby, byly nulové danové sazby. Diky tomu, se podarily ve Svycarsku rozjet hodinkarske, syrarske, nebo cokoladove podniky.
Ne tak, ze nekde potaji ukradali a nedopravali ostatnim. Pokud nepustite korunu, tak se ani vam nebude darit. Zaplatite-li dobre zamestancum, budou i oni ve vasem okoli utracet vice. I penize vynalezene na socialni a zdravotni sluzby prinaseji podnikatelske prilezitosti. Kde nic neni, ani smrt nebere.
Hezky den a neverte prilis auditorum
EET bere lidem práci. Kde je faktický problém? - zdrojová stránka k tématu diskuze EET bere lidem práci. Kde je faktický problém?.
Zasílání Denního souhrnu názorů na EET bere lidem práci. Kde je faktický problém? e-mailem.
Přidat názor - vložte vlastní názor, doporučení, hodnocení nebo zkušenost k tématu EET bere lidem práci. Kde je faktický problém?.
Burza Prime 13:34 | ||
Název | Kurz | Změna |
---|---|---|
COLT(CZG) | 680.00 | +0.44% |
ČEZ | 874.50 | -0.63% |
ERSTE | 1 125.00 | +1.90% |
GEN(NORTON) | 580.00 | +1.75% |
GEVORKYAN | 256.00 | -0.78% |
KB | 784.50 | +0.26% |
KOFOLA | 303.00 | -0.33% |
MONETA | 102.40 | +0.20% |
PHOTON | 43.70 | +1.63% |
PILULKA | 128.00 | -0.39% |
PM | 15 320.00 | +0.26% |
PRIMOCO | 930.00 | -0.53% |
VIG | 758.00 | +0.13% |
Kurzy měn | |
Kurzovní lístek ČNB pro 28.06.2024 | |
USD americký dolar | 23.386
![]() |
AUD australský dolar | 15.568
![]() |
GBP britská libra | 29.573
![]() |
BGN bulharský lev | 12.798
![]() |
EUR euro | 25.030
![]() |
HUF maďarský forint | 6.334
![]() |
NOK norská koruna | 2.196
![]() |
PLN polský zlotý | 5.810
![]() |
CHF švýcarský frank | 25.976
![]() |
TRY turecká lira | 71.145
![]() |
Komodity online | ||
Ropa | 85.55 USD | 13:18
|
Zlato | 2334.22 USD | 13:18
|
Stříbro | 29.21 USD | 13:18
|
Káva | 225.28 USD | 13:18
|
Cukr | 20.11 USD | 13:18
|
Bavlna | 72.94 USD | 13:18
|
Ing. Tomáš Slavík, SLUTO
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Kdy a Kde Rezervovat Zimní Dovolenou, aby Vaše Peníze Pracovaly pro Vás?"
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Lukáš Raška, Portu
Martin Steiner, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Jaké jsou nejčastější chyby v nahlašování pojistných událostí?
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Fair Credit definitivně přišel o licenci. Problémy začaly již před 2 lety
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Úsporná klimatizace a levná elektřina: Kombinace, která vám může ušetřit tisíce!
Josef Pavelec, Dálnička.cz
Richard Bechník, Swiss Life Select