! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 101 až 110

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností, jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře, (tedy i nepoškozené, kteří získali své podíly až následně v úpisech) by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Správce trustu na Kypru má určité povinnosti a závazky vůči podílníkům trustu. Zde jsou některé klíčové informace, které musí poskytovat:
1. Základní informace o trustu: Správce musí podílníkům poskytnout základní informace o trustu, včetně jeho účelu, struktury a právního základu.
2. Identita settlora a podílníků: Správce musí znát identitu settlora (osoby, která založila trust) a všech podílníků trustu. Tyto informace jsou uchovávány důvěrně.
3. Finanční informace: Správce musí pravidelně informovat podílníky o finanční situaci trustu, včetně příjmů, výdajů a stavu majetku.
4. Změny a rozhodnutí: Správce musí informovat podílníky o jakýchkoli změnách v trustu, jako jsou změny v investicích, strategii nebo právních dokumentech. Také musí konzultovat s podílníky před důležitými rozhodnutími.
5. Transparentnost a odpovědnost: Správce musí jednat transparentně a odpovědně v souladu s právními předpisy a zájmy podílníků.
6. Zprávy a účetnictví: Správce musí pravidelně předkládat podílníkům zprávy o činnosti trustu a účetní výkazy.
7. Ochrana majetku: Správce musí chránit majetek trustu a zajistit, aby byl řádně spravován.
Je důležité, aby správce trustu jednal v souladu s legislativou Kypru a v nejlepším zájmu podílníků.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, může se dopouštět i zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány, oddalovány, nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou, odpovídám ANO.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Pan Jiřík jako správce kyperských trustů HPH Settlement (Trust 1) a HPH Distribution Settlement No.2 (Trust 2) nemusí číst podobná fóra.
Důležité pro něj je mít dobře načteny závazné právní předpisy, přijaté zákonodárnou mocí Kyperské republiky, kdy jen namátkou připomenu například :
Zákon o trustech (Trustee Law)
Zákon o společnostech (Companies Law)
Zákon o daňových záležitostech (Taxation Law)
Zákon o finančním dohledu (Financial Supervision Law)
Zákon o protiprávním obohacení (Unjust Enrichment Law)
Není totiž standardní, aby z nucené správy ustavené soudem byl vyňat svěřenský fond (trust), který poté roky neplní základní povinnosti vůči beneficientům, jež mu ukládá zákon.
Kyperská republika jako alternativní finanční centrum a oblíbený daňový ráj má v posledních letech eminentní zájem na udržení dobré pověsti, vedené snahou o zachování příjmů z toho v zemích EU výhodného postavení, proto i sankce z porušování už tak liberálních zákonných norem jsou za současného přijímání nové evropské legislativy poměrně tvrdé, a nekompromisně vymáhané ..

Tvrzení ing. Ševčíka:
Výplaty z Trustu 1 (HPH Settlement) nelze obnovit, neboť došlo ke smísení vyplacených a nevyplacených podílníků Trustu 1 a majetek trustu tak nelze dle práva na tyto prostředky již rozlišit . Databáze vyplacených podílníků již stejně byla údajně skartována.
Vymítač lží:
Trust, neboli svěřenský fond, je tradiční právní institut, který má původ v anglosaském právu a byl znám již Římanům. Zakladatel (též trustor) svěří svůj majetek do péče správce trustu (též trustee). Správce pak vykonává práva související s majetkem ve prospěch třetí osoby – obmyšleného (beneficiary). Trust představuje soubor majetku, který zakladatel převedl do správy někoho jiného, aby jej spravoval buď ve prospěch zakladatele či ve prospěch třetí osoby. Zakladatel při založení trustu sepíše tzv. listinu přání (statut), ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch.
Po poradě se sousedovic bernardýnem a nastudování statutu jsem dospěl k názoru, že problém se smísením vyplacených a nevyplacených podílníků se stává neúčinným již v momentě, kdy opouští kebuli autora.
Statut Trustu 1 totiž stanoví, že vyplacením každého podílníka (obmyšleného/beneficiary) dochází automaticky k zániku jeho členství v Trustu 1, tudíž v něm nejsou 2 skupiny podílníků (dělících se na vyplacené a nevyplacené), takže nemohlo dojít k jejich pozdějšímu smísení.

Ševčík plodí perly, které nutností doplnit pouze zviditelňují, jací jsme v tom plození záchranných operací k HPH darebáci. Například ta poslední poznámka, že:
“vydíráním Harvardu a žalobami proti úpisu poškozujeme jen ty akcionáře, kteří upsali a kteří tak HPH zachránili.“
Tak nevím Ševčíku, zda jsi to psal v deliriu, neboť doplněním souvislostí z toho zachraňování vyjukne, že naše kroky se jako záchrana HPH pouze tváří.
Vždyť pokud by nás žalobci nezdrželi s odkupy nepřevzatých akcií HPH z výměn za cenu kolem 10 Kč z držení stovek tisíc akcionářů, a my poté, co jsme vystoupením z likvidace úspěšně vybojovali právo legitimity kyperských trustů změnou pohledu na řadu výstupů soudních sporů, jež se zrušením likvidace staly neúčinné, a kdy jsme správu trustů dokonce vyvedením z nucené správy ovládli, pak otočení o 180 stupňů prezentací snahy je férově nedoplatit, nýbrž nestandardním způsobem s převedením pokračování jejich vypořádání do HPH ukončit, by znamenalo co?
Že by se stovky tisíc akcionářů nejprve za desetikorunu na akcii zbavili podílů v HPH, pak se zbavily nedoplacených podílů v trustech, dosahujících hodnoty stovek Kč na podíl, a převedli to stylem, vařily myšičky kašičku v jednom rendlíčku, na duplicitní vyplacení sobě do HPH na miliony nových akcií, upisovaných za 1 Kč?
Tak si již duplicitně po svém vyplacení z trustů opět chtěli vyplácet ještě majetek druhých, mající hodnotu stovek Kč na akcii/podíl v trustu?
Myslíš Ševčíku, že svůj postup ve věci svěřeného majetku trustů z pohledu předchozích let v případě napadení vašeho postupu žalobami nebo trestními oznámeními budete schopni obhajovat z pozice spravedlivého a transparentního procesu, vedeného v souladu s platnými právními předpisy? Já o tom pochybuji :-)