! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 351 až 400

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.

Výkon funkce člena dozorčí rady
1. Základní povinností každého, kdo je členem voleného orgánu právnické osoby (tedy i člena dozorčí rady akciové společnosti) je vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
2. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku).
3. Takto definovaná péče řádného hospodáře je dále upřesněna zákonem o obchodních korporacích, který ve svém § 51/1 uvádí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.
4. Na případné porušení povinnosti péče řádného hospodáře je vázána i odpovědnost člena voleného orgánu za dluhy právnické osoby, a to v § 159/3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
5. Dozorčí rada je oprávněna (a povinna) kontrolovat, zda členové představenstva jednají v souladu se zájmy společnosti a v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře.
Ze zákona je každý člen dozorčí rady povinen svoji funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře a dozorčí rada jako celek by proto měla být kolektivním tělesem, realizujícím kontrolní a dohledovou činnost profesionálně.
Dozorčí rada není subjektem práva a odpovědnost za výkon funkce a případné škody tak nenese jako orgán, ale nesou ji její jednotliví členové, a to podle okolností případu buď solidárně nebo individuálně.

Účetní rozvaha ke dni 31.12. 2018  /  Vlastní kapitál  -13,628 mil. Kč
V účetním roce 2019 bylo dokončeno navýšení kapitálu úpisem 25 milionů akcií s nominálem 1 Kč bez navýšení ceny o ážio,  aby jeho nastavením i přes obrovský převis poptávky třetího kola o 715 milionů kusů akcií /715 mil. Kč (!) vzrostl záporný kapitál z 13 na 21 milionů Kč.
Rozvaha ke dni 31.12. 2019  /  Vlastní kapitál  -21,163 mil. Kč
Chaoticky protisměrná změna kapitálu byla společností realizována v účetním roce 2020 jeho snížením zrušením 1.578.262 ks vlastních akcií jejich výmazem, které  na  základě darovacích smluv z 11.května 2018 (!) nabyla společnost od BERIO HOLDINGS CO. LIMITED a HARMS HOLDING CO. LIMITED. Jejich prodej mohl výrazně snížit zadlužení. Podle dosažené aukční ceny z prodeje 266 tisíc akcií HPH z majetku jiné firmy z 12.7. 2021 v částce 4,57 Kč za akcii o 7,2 milionu Kč. 
Nedůvodný nárůst zadlužení společnosti se záporným kapitálem likvidátoři v rozporu s péčí řádného hospodáře připustili i financováním nákladné změny podoby zaknihovaných akcií na listinné, neúčelně a nehospodárně u likvidací zanikající společnosti s 240 000 akcionářů. Náklady na přeměnu akcií dosáhly 3 169 236 Kč a dle vyjádření společnosti  o dalších 150 tisíc Kč v tomto roce porostou, aby ze zhruba 240 000 akcionářů si  přes opakované výzvy a několikaleté odsouvání termínu prodeje nevyzvednutých akcí si vyzvednulo ke dni 26.3. 2021 akcie pouhých 21 467 akcionářů. (!)
Rozvaha ke dni 31.12. 2020  /  Vlastní kapitál  -30,431 mil. Kč
Po růstu záporné hodnoty kapitálu jeho neúčelným snížením rušením akcií společnost opět chaoticky financuje opětovný  protisměrný pohyb kapitálu jeho navýšením úpisem akcií nových, po předchozím rušení výmazem akcií v majetku společnosti. 
Při hodnotě záporného kapitálu na začátku účetního období roku 2021 ve výši 30 milionů Kč a při započtení společností odhadované roční ztráty 7 – 9 mil. společnost financuje úpis,  navyšující kapitál pouze  o  25 mil. Kč, aby tak zůstal ke konci účetního období záporný kapitál v odhadované výši  14 mil. Kč. A to při vyčerpání úvěrového rámce,  pouhé 3 měsíce před splatností poskytnutého úvěru v březnu roku 2022, kdy dále vzroste o poměrnou část průměrné roční ztráty posledních tří let k odhadované výši Vlastního kapitálu na  -16 mil. Kč.
Uvedené schéma změn kapitálu posledních tří let prokazuje, že není naplňován  záměr  odstranění rizik, plynoucích  z předlužení.
A že je tak činěno vědomě, přes protesty a žaloby akcionářů, v příkrém rozporu s péčí řádného hospodáře ze strany statutárních orgánů, soudem jmenovaných likvidátorů, porušením povinnosti zajistit v rámci všech dostupných možností  bezpečné financování dokončení likvidace pokračováním ve ztrátové činnosti bez přijetí patřičných opatření, za  pasivního nekonání porušením povinnosti spravovat záležitosti společnosti.

Dne 23.5. 2023 Městský soud v Praze zrušil přijaté usnesení VH 2021 ve věci druhého úpisu akcií pro rozpor s § 244 ZOK, kde vyloučení části akcionářů z přednostního práva úpisu nebylo v souladu s § 488 ZOK. Na pořadu dne je určení viníka k vymáhání značné škody, vzniklé neodbornou péčí členů statutárních orgánů HPH, k uhrazení nákladů 2 úpisu, realizovaného v rozporu se ZOK za situace, kdy na své pochybení s nastavením parametrů úpisu byli členové statutárních orgánů HPH protesty akcionáře upozorněni, ale nedbali toho.

Dne 23.5. 2023 Městský soud v Praze zrušil přijaté usnesení VH 2021 ve věci druhého úpisu akcií pro rozpor s § 244 ZOK, kde vyloučení části akcionářů z přednostního práva úpisu nebylo v souladu s § 488 ZOK. Na pořadu dne je určení viníka k vymáhání značné škody, vzniklé neodbornou péčí členů statutárních orgánů HPH, k uhrazení nákladů 2 úpisu, realizovaného v rozporu se ZOK za situace, kdy na své pochybení s nastavením parametrů úpisu byli členové statutárních orgánů HPH protesty akcionáře upozorněni, ale nedbali toho.

Usnesení soudu ke zrušenému úpisu oznamuje, že zástupci harvardu spolu s majoritním akcionářem jako předkladatelem úpisu hrubým způsobem porušili ZOK, §244 upřením přednostního práva úpisu jedné skupiny akcionářů HPH, neslučitelně se zákonem, proto úpis Městský soud zrušil. A jak vyplývá i z judikátů, ke zvrácení tohoto rozhodnutí je šance mizivá.
Byť to leckomu hlava nebere pokusy o hodnocení oprávněnosti postupu soudu spojováním s tím, zda někomu vznikla hmotná škoda, i když tady se toto neřeší, jsou zavádějící.
Je to jako se semaforem a jízdou na červenou, kde pokud ji nerespektuje, je toto porušení daného pravidla spojeno s trestem bez ohledu na to, zda tím někdo došel k újmě, kde debaty o nějaké možnosti legalizace porušování práv při bezeškodném průběhu provinění jsou zcela irelevantní, neboť porušená práva v tomto případě mají nadřazenost právům ostatním, s tímto souvisejícím ..
Jediná šance na zachování nezákonně nastaveného a nepravomocně ztušeného úpisu je v korupci žalobců, například vykoupením jejich podílů, aby ztratili legitimitu po odvolání ze strany HPH dál ve sporu pokračovat.

VH 21.7. 2023 schválila všechna navržená usnesení, jež byla následně napadena několika protesty minoritních akcionářů.
K bodu snížení kapitálu odkazují na obcházení zákona, porušení korporátní loajality členy představenstva, zneužití dominantního postavení ovládajícími akcionáři k získání výhod, dávání nepovoleného pokynu představenstvu, přijetí usnesení o snížení kapitálu v rozporu s §1, odst. 2 oz, a §8 oz, a též §580 odst. 1 oz, a přijetím tak tohoto usnesení v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3325/2016 ze dne 27.6. 2018, kdy dále bylo poukázáno, že zdůvodnění snížení kapitálu v pozvánce je obecné, neurčité a nesrozumitelné, dochází k omezení práva akcionáře na řízení společnosti, tzn. připravit řádně své návrhy a protinávrhy atd.

Proč se harvard topil v dluzích, když mohl být  oddlužen například prodejem 1,5 milionů akcií HPH z držení  kyperek Harms a Berio byl v té době dobře promyšlený krok.
Důvodů pro jejich  nepochopitelné zrušení výmazem mohlo být i jejich podvodné zapojení do úpisu po podpisu darovacích smluv do HPH, kdy trik s jejich darováním  poškozenému harvardu umožnil jejich vytažení z policejní úschovy.
Aby úpisem na jejich práva fakticky mohlo dojít k vyprání majetku spojeného s předchozí trestnou činností, neboť jen v prvých dvou úpisových kolech dle jejich podmínek je šlo mnohonásobně naklonováním  zmnožit, aby akcie darované společnosti později naopak zanikly výmazem prosazeným stejným subjektem, jenž jejich zapojením do úpisu těžil ziskem milionů akcií nových, vzešlých z takto režírovaného úpisu.
Tím došlo k významnému naředění hodnoty podílů všem ostatním akcionářů, když na tyto miliony nových akcií bude později čerpán likvidační zůstatek, aby naopak došlo ke  snížení hodnoty akcií, darovaných do HPH, jež nakonec zanikly výmazem. Harvardu tedy rostly dluhy, zatímco skupina organizátorů těmito kroky získávala u korunových cen miliony akcií HPH.
Nutno zde zmínit i zájem dominantního akcionáře, jenž ze zadlužení HPH těžil nejen nabýváním milionů podhodnocených akcií, ale spojením s úvěrováním HPH též a s inkasem cca 4 milionů ročně na úrocích.
Proč v situaci ohrožení finanční stability tento postup byl výhodný i pro nové likvidátory je otázkou, na kterou nemáme odpověď.
Co zaráželo na tomto přístupu nových likvidátorů  byl rozpor mezi častým odkazováním na hrozbu insolvence HPH s jejich reálným postupem, když ani v roční lhůtě neprodali tyto akcie, byť již 11.5. 2018 došlo k podpisu darovacích smluv, kterými tyto akcie měli propadnou do HPH,  4 měsíce před  VH 2018, kde se řešil nedostatek finančních prostředků a právě z tohoto důvodu se prosadil takzvaný záchranný úpis.
Že bylo možné zpeněžit těch  1 578 262 akcií je zřejmé i z toho, že v úpise byl o akcie HPH za očividného podhodnocení kapitálu obrovský zájem s převisem poptávky o cca 700 milionů (korunových) akcií. Zarážející též je,  že na VH 29.6. 2020 byli akcionáři uvedeni záměrně v omyl, když jim likvidátoři při hlasování o snížení základního kapitálu nesdělili informaci o podmínce k dalšímu zastropování úvěrování ze strany společnosti EuroHost. 
Zde lze odkázat, že  s péčí řádného hospodáře nejednali ti členové statutárního orgánu, kteří věděli o riziku hrozícího úpadku právnické osoby a k jeho odvrácení neučinili žádné kroky [§ 68 odst. 1 písm. b.)].
A jak uvádí Nejvyšší soud, taková péče nepochybně zahrnuje péči o majetek akciové společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také, aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.

Co se Ševčíkovi s Jiříkem daří dokonale, je blokování zpřehlednění majetku spojeného s kyperskými trusty nějakým souhrnným soupisem majetku celého koncernu HPH, odmítáním projednání této věci na valných hromadách viz VH 2018, respektive odmítáním podávat akcionářům informace k této věci odkazem na ust. § 359 ZOK, což jak vyplývá z povrchně vedené diskuse na fóru vnáší naprostý chaos do informovanosti akcionářů HPH i podílníků trustů 1 a 2 o tom, jaká je souhrnná hodnota veškerého blokovanéh majetku koncernu HPH. Kdo z toho stavu těží a jak je zřejmé a právě zpřehlednění této věci by mělo být výstupem prvé svolané VH, trestuhodné by pak bylo, pokud by tak nebylo učiněno před nabídkou nějakých odkupů ..

Vlastimile Jiříku, vysvětlete spolu se Ševčíkem podílníkům důsledky všech změn posledních 2 let v souvislosti s kyperskými trusty a jejich dopad na vymahatelnost jejich pohledávek, na vzrůst hodnoty jeho podílů tak, aby to pochopili!
A nesnažil se je někdo mást zavádějícími a neaktualizovanými závěry a zprávami o neplatnosti trustů, dříve uváděné za jiné situace! Čímž bagatelizují váš pokrok ve zhodnocování majetku stovek tisíc podílníků Trustu 1 a 2, což se jim zákonitě promítne a bohatě zúročí v ceně podílů!
Na co čekáte, podělte se o vaše úspěchy a významný pokrok :-)

A není levnější majetek akcionářů HPH Koženému s Vostrým rovnou poslat a nezatěžovat ovládanou společnost placením náhrad za prohrané spory, když Jiříka se Ševčíkem to odpojování stovek tisíc akcionářů kvůli převzetí jejich majetku zaměstnává tak, že harvard pak stejně všechny spory podělá?
Majetkový spor s Vabergem - poděláno!
Spor o 23 mil. s Ministerstvem spravedlnosti - poděláno!
Spor o 100 mil. s Koženým - poděláno!
Spor o druhý úpis s Frankem a Licehamrem, nepravomocně poděláno!
A jak to dopadlo s žalobou na ochranu naší cti před články o tunelování harvardu?
Darmo mluvit, stažením ocasu nabídkou dohody žalovanému, kde k článkům o našich podvodech jen přidal větičku trestnačka podána, ale věc policií v duchu článků neuzavřena.
Sečteno a podtrženo, dopadli jsme při ochraně své cti jako Němci u Stalingradu!
Prof. Ing. Zdeněk Častorál, DrSc.
www.hph-castoral.cz/

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře, (tedy i nepoškozené, kteří získali své podíly až následně v úpisech) by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností, jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.

A nedramatizovat situaci, kdy nikdo neudělá chybu, když k excelentnímu capucínku dá pár odkrojků bohatě naplněného makového závinu, a tak v pohodě bude přemýšlet, jak bránit před nenechavou tlupou svůj majetek. Já ať počítám jak počítám, tak našinci vypořádání tak rozsáhlého majetku, jako je v trustech, přijde z pohledu investorů, jež jste vykopali či vyředili z úpisů na páky jako nejvýnosnější :-)

Trusty jedou podle kyperského práva, HPH podle českého. Nového akcionáře, který získal akcie po založení trustů, nebude zajímat, že někdo vyplácel někoho podle seznamu akcionářů k určitému dni. Nový akcionář chce právem vrátit původní, zdefraudovaný majetek do HPH, a to kvapem. Pokračovat v nelegálních výplatách z tohoto defraudovaného majetku je poněkud mimo mísu.

Já jsem také za rychlé a transparentní vypořádání trustů, kde výplaty mohly být realizovány již před 1,5 roku, proto se soudu opravdu odkažte na jednoduchost a efektivitu takového postupu. A pokud soudu opravdu doložíte přehledné schéma dopadů vypořádání zbytkového majetku trustů na obě možnosti, kdy neuděláte chybu, když k tomu bude přiložíte matematikem pár zpracovaných propočtů tak nevím, zda soud odklepne nekřesťanské oholení stovky tisíc harvardských penzistů ve prospěch miliardového zisku podivně netransparentně pracujícího pana správce, jenž problém zbytkového majetku trustů mohl vyřešit sám již před rokem ! Kdy jeho postup je za hranicí porušení řady právních předpisů, kdy k podání podnětů na kriminálku vůči němu už chybí jen několik týdnů, ha ha ha

Mě ta zoufale neumětelsky vyfutrovaná argumentace ke snaze po výstupu z likvidace obhajovat zrušení trustů přijde jako mentální degradace člověka..
Vždyť to vezměte selským pohledem, tak vracet majetek trustů do HPH je absolutně neobhajitelný nesmysl v situaci, kdy v trustech zamrzla část majetku určená k vyplacení akcionářům, tehdy shodně určená k výplatě akcionářům jako v režimu likvidace, kdy tím majetkem byla vypořádaná zhruba polovina původních akcionářů, a vy chcete proti zdravému rozumu navrhnout přesun nedoplacenou půlku do HPH, který již v režimu likvidace není a je tak na libovůli majority, jak s ním dál naloží?
Aby po změnách akcionářské struktury ho ani nešlo bez kopírování režimu v trustech vypořádat způsobem, jenž by vedle transparentního byl současně i spravedlivým procesem, jak žádá zákon? A to chcete, aby soud posvětil tak, že polovinu původních akcionářů nechá nevyplacenu, když vypořádání zbytkového majetku trustů standardním postupem v dnes běžném režimu trustů, navíc ovládaných koncernem HPH, se dosáhne všeho, čeho žádá zákon?
A to nejefektivnějším, nejlevnějším, jednoduchým, transparentním a jediným možným spravedlivým postupem majetek trustů vypořádat? Co za blbce by s nápadem obhajovat takovou krávovinu vůbec napadlo lézt k soudu ? :-)

Já se opírám o právní názor, že pokud věc bude posuzovat soud, pak jako komplexní otázku, kdy bude vážit, zda založením trustů a transferem vloženého kapitálu k původním akcionářům došlo k maření původního účelu a smyslu nakládání s majetkem společnosti, jež sledovala likvidace HPH a jaká tím byla působena škoda akcionářům společnosti.
A zda se tímto naplnilo stigma, že cílem založení trustů se dosáhlo právem nepředpokládaného výsledku. Podle mne vznik trustů pouze kopíroval smysl a cíl likvidace a rozhodně se výplatou stovky tisíc akcionářů, kryjících se s identitou akcionářů HPH rozhodně směřovalo dosáhnout předpokládaného výsledku, než naopak.
Soud bude nucen zkoumat, zda náprava stavu vzešlého z obcházení zákona nezpůsobí akcionářům společnosti ještě větší újmu než daný stav, což je komplexní otázka. V praxi tak vždy záleží na konkrétních okolnostech, hodnocení soudce a aplikaci práva na konkrétní případ. V některých situacích může sice soud rozhodnout ve prospěch nápravy, i když to znamená určitou škodu, tady bych to ale nepředpokládal, pokud bude dáno jasné schéma, co ten který stav následně způsobí ve vztahu k poškozeným akcionářům.
To bude pro posuzování soudu asi zásadní, aby upřednostnil zachování stávajícího stavu, pokud by náprava vedla k ještě většímu nepoměru způsobených škod velké skupině poškozených, nebo nespravedlnosti. Tady jsem si ostatně jistý, že neuspějete i proto, že se opírám i o další argumentaci, kterou mi ale není doporučeno ventilovat, tož pouze takto krátce ..

Nakonec se to vyplatilo sem kopírovat stále dokola odkaz na usnesení policie, právníci akcionářů to mohou alespoň rozebrat a udělat si vlastní úsudky pro jejich klienty. Nemáte ještě nějaký jiný takový zdroj doslova nabušený informacemi ?

Právník mi k tomu poslal právě toto (výňatek): . Obcházení zákona:Občanský zákoník neobsahuje samostatnou skutkovou podstatu obcházení zákona (in fraudem legis). Z této skutečnosti nelze dovozovat, že by obcházení zákona bylo přípustné. Obcházení zákona lze podřadit pod případy, kdy je právní jednání v rozporu se smyslem a účelem zákonné úpravy, přesto, že může být v souladu s jeho dikcí. Ústavní soud k obcházení zákona prohlásil: „Jednání in fraudem legis představuje postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Z obsahu usnesení PČR je jednoznačně skutkově prokázáno, že trusty byly založeny in fruadem legis.

A myslíš tedy Duro Drancovači, že když jsou trusty neplatné, je vhodné nečekat a s odkazem na ten informační dizástr, naznačující levoty, aktivovat na Kypru proces, který je dostane pod kontrolu orgánů dohledu? A na českého občana, jenž s nelegálními trusty čachruje dát trestňačku tady, a sdílet starost o osud našeho majetku s kriminálkou, než ten majetek nový správce zpronevěří, nebo zdefrauduje, když není vystaven kontrole?

Prosím o odkaz na právně relevantní zdroj informace který dokládá, kdy a kým bylo u nás o neplatnosti trustů, jež je i dnes stále právně účinné rozhodnuto, a proč jsou na Kypru trusty vedeny jako platné, děkuji.

Tak srandičky si tu dělat můžete - ale vypadá to, že nejen že trusty nebyly nikdy platný, ale že Harvard nikdy nebyl platně v likvidaci. Vám to připadá k smíchu?Právník mi teď psal, že kdyby společnost nevystoupila z likvidace,tak by stejně v likvidaci nebyla v likvidaci každopádně nikdy vlastně neexistoval nárok na likvidační zůstatek a trusty neplatný - takže nárok na výplatu z trustů akcionářům neexistuje. Což ale nemění nic na tom, že společnost má právo na navrácení majetku, který trusty ovládaly a majetku, který se do společnosti beztak musí vrátit.

Souhlas, v materiálech HPH k valné to společnost dokonce zvýraznila tučným písmem, kdyby přeci jen někdo výhrady měl, a nic, všichni jsou za ty dary, vedoucí k rychlému obnovení výplat úročením nadusaných podílů vděční. I já utřel kapesníčkem slzu štěstí a co teprve Mařan, ten bude blahem po svém desetiletém prognózování rychlých výplat sypat z nohavic bobky ..

A je to nakonec vše zapsáno v rejstříku, kde jak všichni víte vždy tvrdím, že to už je jako svaté, a bohem požehnané, hi hi hi

Naštěstí to rozhodnutí soudu nikdo nerozporoval, a souhlasně všichni ten proces nechali bez odvolání, tak to jako hlupáci nebudeme řešit, když jsme se toho domáhali, hi hi hi

Přesně tak, proto se vyprdněme na studování historie a vyjděme z nyní platného stavu, že společnost v likvidaci, jež se mohla bývala odkazovat na snahu obejít její snahu o výplatu majetku trustů cestou likvidace vyplácením jejího likvidačního zůstatku sama pochopila, že tudy dlouhá cesta sporů k rychlému řešení nevede, svoji likvidaci zrušila, aby otevřela cestu rychlého pokračování trustových výplat, čímž ten již dříve započatý proces legitimovala, a trustíky odblokovala.
Tak a teď jedééém, ať se práší za kočárem a Jiřík to jako největší hvězda šoubyznysu konečně může spustit za záře televizních kamer !!!

Tak to máme skutečně situaci, že co dva právníci, to tři právní názory!Můj právník, který je tedy i advokát,mi psal,že soud nemůže zrušit usnesení valné hromady o vstupu do likvidace mimo režim bývalého § 131 obch.zák. (čert ví,co to znamená!) a že může zrušit rozhodnutí o jmenování likvidátora soudem. Tak to jsme namydlený!

Tady se všichni shodneme, že situace je složitá v tom, že každý akcionář je v jiné situaci a bude prosazovat svůj cíl, opřený o vlastní zájmy, jež se střetnou se zájmy ostatních a bude nutné hledat řešení, jež nejméně poškodí všechny akcionáře jako celek. Pokud následné spory bude řešit soud nebo orgán dohledu už je méně podstatné než to, jak srozumitelně u sporu vystihnete jeho podstatu, aby nebylo obtížné pro jakýkoliv orgán následně věcně správně vše posoudit a informovaně rozhodnout.

Tak já přepokládám, že u Trustu 1 již za 2 roky správy akčního pana Jiříka již doběhl audit a bude v nejbližší době sdělena beneficientům hodnota podílů, současně s obnovením pozastaveného výplatního období, kdy se jistě spustí lavina dalších žádostí o výplaty, pokud se to i mediálně následně podpoří osvěto stovkám tisíc podílníkům a akcionářům Harvardu

Stránky hphas.cz - 67 CM 172/2022hph-vz-2022-final s uz-small , (předposlední strana - 13)
6. Významné skutečnosti po konci účetního období a schopnostSpolečnosti nepřetržitě trvat po dobu předpokládané likvidace
4) Počátkem roku 2023 nabylo právní moci Usnesení soudu č.j. 67 Cm 172/2022 o zrušení rozhodnutí valné hromady společnosti Harvardský průmyslový holding, a.s. - v likvidaci, sídlem Uhelný trh 414/9, Staré Město, 110 00 Praha 1, IČ 442 69 595, o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace ze dne 20.8.1997, které je obsaženo v notářském zápisu sepsaném JUDr. Václavou Dvořákovou, notářkou v Praze, pod číslem NZ 217 /97.

Po konzultaci se svým právním servisem k tomu, zda mi poskytl zmatečnou informaci k rušení tak starého usnesení a neuvedl mě v omyl, či tak činí zástupci HPH nepřesnou citací usnesení soudu upřesňuji následující:
Soudní zrušení usnesení o vstupu do likvidace:
Pokud byla likvidace společnosti zahájena soudem, nebo pokud byl likvidátor jmenován soudem a společnost chce ukončit likvidaci, může soud také zrušit původní usnesení o vstupu do likvidace.
Takže další positivní zpráva o konci pochybností nad legitimitou trustů ..

Akciová společnost, jako právnická osoba má postupovat transparentně, pokud přebírá zpět rozsáhlý majetek, který byl vyveden mimo její kontrolu. Zde jsou některé kroky s tím spojené:
1. Průzkum a analýza: Nejprve by měla provést důkladný průzkum a analýzu současné situace. To zahrnuje identifikaci majetku, který byl vyveden, a zjištění, jakým způsobem s ním bylo před jeho převzetím nakládáno.
2. Právní kroky: Akciová společnost by měla konzultovat s právníky a odborníky na oblast obchodního práva. Ti by jí měli poskytnout rady ohledně možných právních kroků, které může podniknout, což může zahrnovat žaloby, arbitráže nebo jiné právní postupy.
3. Komunikace s akcionáři: Transparentnost vyžaduje, aby akciová společnost informovala své akcionáře o situaci. Měla by jim poskytnout relevantní informace o přípravě k převzetí majetku, včetně plánovaných kroků a důvodů.
4. Zveřejnění informací: Akciová společnost by měla zveřejnit informace o převzetí majetku veřejně. To může zahrnovat tiskové zprávy, oznámení na svých webových stránkách nebo jiné komunikační kanály.
5. Spolupráce s orgány dohledu: Pokud je to relevantní, akciová společnost by měla spolupracovat s orgány dohledu (např. finančními úřady, regulátory) a informovat je o situaci
. 6. Interní audit a kontrola: Akciová společnost by měla provést interní audit a kontrolu, aby zajistila, že všechny kroky jsou prováděny transparentně a v souladu s právními předpisy.
Je důležité, aby akciová společnost jednala transparentně a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovala riziko dalších problémů a udržela důvěru svých akcionářů a veřejnosti.
Pokud vypořádání škody způsobené části akcionářů bylo prováděno netransparentně a nespravedlivě, mohou poškození akcionáři požádat orgán dohledu nebo regulátora trhu o zásah. To platí zejména v případě, kdy by soudní spor byl zdlouhavý a nevedl k rychlému a účinnému řešení.

Aby bylo možné spojit podivně protichůdné změny postojů a vyjádření k platnosti či neplatnosti trustů a k možnosti vypořádání jejich zbytkového majetku dovyplacením zhruba poloviny nevypořádaných podílníků změnami, jež je mají poškodit vyplácením majetku trustů způsobem, jenž je v rozporu s dobrými mravy, hospodárností a nakonec i logikou s podvodným jednáním, je třeba prokázat, že si tím někdo na úkor druhých zajišťuje neoprávněný zisk.
Takže podstata problému není ve změně režimu vypořádání majetku trustů, kde naopak v HPH může být pod větší kontrolou, pokud se nenaplní informace, že právě pro podvodné nastavení toho procesu má být veden přenosem sídla HPH v zahraničí.
Pokud je věc vedena transparentním postupem v souladu s právními předpisy, jde tedy hlavně o následné nastavení takovéhoto procesu, který už s odkazem na dvouletý průběh lze dnes považovat za zpochybněný a vedený v rozporu s platnou legislativou ..

Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.
Podvod je nečestné jednání, které má za cíl získat prospěch nebo způsobit škodu jiným osobám. Pro spáchání podvodu je zapotřebí obohacení pachatele nebo jiné osoby, způsobení škody více než 10 000 Kč 
Podvodné jednání je čin, při kterém osoba zneužije cizí nevědomosti nebo důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu nebo obohacení. Typicky se jedná o situace, kdy ...
• Uvede někoho v omyl: Například poskytne falešné informace nebo klamavé sliby.
• Využije něčího omylu: Tedy využije situace, kdy oběť nezná všechny relevantní informace.
• Zamlčí podstatné skutečnosti: Skryje důležité informace, aby dosáhl svého cíle.
Trestněprávní postihy za podvod se liší podle země a konkrétního jednání. Obvykle jsou to pokuty, vězení nebo jiné sankce. Tresty za podvod mohou být odnětí svobody až na 10 let, v závislosti na výši škody a dalších okolnostech spáchání trestného činu.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

Pokud byl majetek společnosti blokován kvůli sporům mezi akcionáři, není automaticky možné ho považovat za zcizený a takto automaticky k němu uplatnit promlčecí lhůty.
U majetku trustů nebyl policií ani soudem ve vztahu ke společnosti HPH, a.s. učiněn závěr, že její majetek byl zpronevěřený, policie zpronevěru majetku společnosti HPH, a.s. v likvidaci sice šetřila, věc ale byla bez závěru odložena.
I kdyby mohl být majetek trustů považován za zpronevěřený, a odhlédněme od problematiky likvidace/nelikvidace, pak jeho blokováním například nucenou správou, nebo blokací na řadě účtů státními orgány různých zemí desetiletá promlčecí lhůta nároku na jeho vrácení byla logicky pro jeho nedostupnost pozastavena.
Z vaší pozice bych tak neřešil jako prioritu pouze osud majetku trustů, ale pozici svoji, kdy se nabízí řada možností vašeho postihu, pokud vy jste situaci s majetkem trustů prokazatelně prezentovali akcionářům vždy odlišně od toho, jak to účelově ve váš prospěch a škodě podvedených akcionářů děláte dnes. Na to být v pohodě, jste se dopustili příliš mnoha školáckých chyb. Nicméně, problém nyní nevyřešíme my, ale můžeme si jeho řešení svými podněty vynutit ..

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností, jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře, (tedy i nepoškozené, kteří získali své podíly až následně v úpisech) by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Správce trustu na Kypru má určité povinnosti a závazky vůči podílníkům trustu. Zde jsou některé klíčové informace, které musí poskytovat:
1. Základní informace o trustu: Správce musí podílníkům poskytnout základní informace o trustu, včetně jeho účelu, struktury a právního základu.
2. Identita settlora a podílníků: Správce musí znát identitu settlora (osoby, která založila trust) a všech podílníků trustu. Tyto informace jsou uchovávány důvěrně.
3. Finanční informace: Správce musí pravidelně informovat podílníky o finanční situaci trustu, včetně příjmů, výdajů a stavu majetku.
4. Změny a rozhodnutí: Správce musí informovat podílníky o jakýchkoli změnách v trustu, jako jsou změny v investicích, strategii nebo právních dokumentech. Také musí konzultovat s podílníky před důležitými rozhodnutími.
5. Transparentnost a odpovědnost: Správce musí jednat transparentně a odpovědně v souladu s právními předpisy a zájmy podílníků.
6. Zprávy a účetnictví: Správce musí pravidelně předkládat podílníkům zprávy o činnosti trustu a účetní výkazy.
7. Ochrana majetku: Správce musí chránit majetek trustu a zajistit, aby byl řádně spravován.
Je důležité, aby správce trustu jednal v souladu s legislativou Kypru a v nejlepším zájmu podílníků.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, může se dopouštět i zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány, oddalovány, nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou, odpovídám ANO.