! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 51 až 100

Dne 30.5. 2024 proběhlo u Městského soudu v Praze řízení ve věci vymáhání údajné škody za původním likvidátorem HPH Prof. Častorálem, kde došlo ze strany žalobce HPH k částečnému zpětvzetí původního žalobního návrhu, kterým uplatňoval nárok na cca 37 milionů, spojených s firmami VSP, Vaberg a dalších, nyní snížený na škodu 7,5 milionů způsobem, který petit původní žaloby podstatně mění, kdy vymáhané částky jsou upřesňovány až několik měsíců po pravomocném rozhodnutí soudu o tomto procesním návrhu HPH a je žalovanou stranou rozporován s odkazem, že se jedná o změnu žaloby, kterou pokud soud připustí, byla by vypořádána námitkou promlčení. Zajímavostí též je, že vystoupením z likvidace a změnou poměrů soud HPH nejspíše odebere i výhodu, zprošťující ho od soudních poplatků.

ČNB muze dorucovat datovkou a ani sidlo nema od hphacka daleko, aby se posta nedala dorucit i osobni navstevou. Na jak dlouho pozici mrtveho brouka v hphacku vidite?

Jinak otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi nadbytečná, neboť přesto, že HPH má placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy, tak u společnosti drhne i tak základní věc, jako je doručování pošty před valnou hromadou, viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Sorry, zapnutý překladač mi upravil text, myšlena byla pochopitelně dynamika :-)

Ano, doručovat do HPH přes ČNB může dát věcem v hph novou dinamiku, vlastně se využití té příležitosti i hodí

To zase nepřehánějte ! Přeci pokud by někdo oholil nevyplacené podílníky o cca 250 - 300 Kč na jejich podíl/akcii a převedl si tyto prašule ke svému opakovanému vyplacení do HPH, kde by tu částku tímto naředil hodnotou podkladových aktiv na cca 60 Kč, že pokud by si šel těch 60 Kč od 220 000 akcionářů do zastropované dražby kupovat za 1 kačku, že by poškozeným neodpusil alespoň tu úhradu dražebních nákladů ?!

Tak vypadá divně, když si podílník trustů 3.dubna napíše správci o informace ke svému majetku a jako naschvál mu je reakcí, že mu budou do schránky zaslány nejpozději zrovna v den, kdy bude dřepět na valné, kde by měl informovaně posuzovat návrhy majetkové povahy, jež právě osud kyperských aktiv nejvíce mohou ovlivnit, vahou nejméně 30 Kč hodnoty jejich aktiv ve vztahu k jedné akcii, která by se v dražbě za 5 let mohla jejich vlastníkům zpeněžit s omezením ceny třeba i za 1 Kč. Což by nejspíš z postižených chudáků akcionářů udělalo vůči HPH s ohledem na náklady dražby dlužníky :-)

Co zkusit dorucovat pres ČNB ?

Jinak otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi nadbytečná, neboť přesto, že HPH má placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy, tak u společnosti a jejích dceřiných firem drhne i tak základní věc, jako je doručování pošty, tak jen pro zajímavost, jak to tentokrát dopadne viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Takže shrnuto, buď HPH spory s lidmi spojenými s prof. Častorálem prohrál, nebo uzavřel smír, jako naposledy ve věci pohledávka Malhotský, nebo ve věci článků o tunelařině v harvardu i přímo s ním, takže výnos z těch sporů mají jenom právníci obou stran ..

Problém působí nejspíš to, že HPH škodu spojenou s VSP spojil nejen s Prof. Častorálem, ale i s Ministerstvem spravedlnosti, po kterém ji neúspešně vymáhal, a pro jistotu ji souběžně prubl vymáhat i po Častorálovi, což si nakonec zpětvzetím původního žalobního návrhu rozmyslel. Podobně jako s Vabergem, se kterým se o údajné škody HPH soudil nejprve přímo, u soudu ale nepochodil a tak cca o polovinu z tohoto důvodu ponížil i částku 8 milionů, vymáhanou souběžně i po Častorálovi, otázkou tedy je, kdy se obě strany uzavřením smíru dopracují k nule ..

Dne 30.5. 2024 proběhlo u Městského soudu v Praze řízení ve věci vymáhání údajné škody za původním likvidátorem HPH Prof. Častorálem, kde došlo ze strany žalobce HPH k částečnému zpětvzetí původního žalobního návrhu, kterým uplatňoval nárok na cca 37 milionů, spojených s firmami VSP, Vaberg a dalších, nyní snížený na škodu 7,5 milionů způsobem, který petit původní žaloby podstatně mění, kdy vymáhané částky jsou upřesňovány až několik měsíců po pravomocném rozhodnutí soudu o tomto procesním návrhu HPH a je žalovanou stranou rozporován s odkazem, že se jedná o změnu žaloby, kterou pokud soud připustí, byla by vypořádána námitkou promlčení. Zajímavostí též je, že vystoupením z likvidace a změnou poměrů soud HPH nejspíše odebere i výhodu, zprošťující ho od soudních poplatků.

Tak už se začínají hrnout k VH dotazy, budou průběžně zveřejňovány na hphas.cz ?

U tak rozporuplneho usneseni je zcela jiste, ze se opet rozroste pocet zalobcu, advokati uz na tom udajne pracuji....

O tom to přeci je, byť z toho po valné dostane dozorový orgán ČNB průjem. Vy 220 000 čekajícím akcionářům zastropujete prodejní cenu jejich akcií na 60 procent momentální cash, na prodej si dáte čas 5 roků, kdy bude všechem majetek již v hpháčku, pak mrknete, jestli se naplnil očekávaný násobek a pokud ano, tak si to za babku bez podstoupení investičního rizika vydražíte. A naopak, kdyby se vaše představy nenaplnili, neboť by se harvard dojil rychleji, než by přebíral pohledávky, tak nikdo do dražby nepůjde a neprodané akcie zůstanou akcionářům. Soudruzi, tohle nemůže být posouzeno jako nemravné, neboť tohle je už uhozené, hi hi hi

No dobře, jak ale chcete dělat v harvardu 15 násobky, když akcionářům strčíte pod nos informaci, že pohledávka, které ve výroční zprávě věnujete nejmenší pozornost má při zrušení druhého úpisu hodnotu 30 - 35 Kč, a harvardští vejlupci chtějí 12 milionů akcií z výměn přidat do svého investičního portfolia za cenu v rozmezí 1 - 8 Kč, to by byli za blbce, zvláště při lhůtě prodeje 5 let, kdy budou nejspíš vymoženy všechny pohledávky! Sádru snad tak dlouho Chvatíkové nenechají. Však to už dražba bude muset být až někde v Belize, protože za ty roky si jít kopovat 12 milionů zastropovaných akcií za zlomek ceny by tady nešlo, to by jste se umlátili! To už bude muset být pouze jeden účastník dražby :-)

Společnost eviduje 7 pohledávek a zkuste se ve výroční zprávě součtem jejich hodnoty dopočítat ke změně účetní hodnoty akcie pro případ, že budou vymoženy. Kam juknete, tam na vás vybafne nějaká lumpárna ..

Taky nemusí vůbec začít, pokud na valnou s policejním antonem přijedou i orgány činné v trestním řízení. Pro všechny případy doporučuji všem nechat si dát obě ruce do sádry, aby přítomné akcionáře nesvádělo na vh se zapojit do hlasování, když představenstvo se fikaně pojišťuje nejen pojistkou, ale i distancem od bodu 6 ! Sice pod záminkou spojení s rizikem neplatnosti části emise vlastních akcií, což jistě bude donuceno rozšířit i na další rizikové prvky. A případné škody tak budou uplatnitelné pouze z titulu porušení nutné loajality akcionáře po těch, co přijdou bez obvázaných rukou a podlehnou pokušení se zapojit ..

letošní valnice se může protáhnout do noci,přijedu obytňákem

Odkupy vlastních akcií a především zpeněžení milionů nepřevzatých akcií z výměn v dražbě při tomto nastavení vidím problémek, k tomu toho bude asi víc, beru na VH větší sváču ..

Klíčovou informací pro akcionáře v HPH je nejasný záměr o dalším nakládání s majetkem trustů, pokud se s řešením tohoto problému dozorovým orgánem sveze i celý řetězec podivností posledních let, tak z toho v ČNB dostane někdo průjem ..

Pokud akciová společnost při odkupu vlastních akcií či zpeněžení nepřevzatých akcií z výměn postupuje netransparentně, Česká národní banka (ČNB) jako dozorový orgán kapitálového trhu může podniknout několik konkrétních nápravných kroků. Tyto kroky jsou stanoveny v příslušných zákonech, zejména v Zákoně o dohledu nad kapitálovým trhem (zákon č. 15/1998 Sb.) a v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) . ČNB má řadu nástrojů, které může použít k nápravě situace a k zajištění dodržování právních předpisů.
Konkrétní nápravné kroky ČNB mohou zahrnovat:
Dohled a kontrola:
ČNB může provést dohledovou kontrolu zaměřenou na zjištění skutečností a na posouzení, zda společnost postupovala v souladu s právními předpisy. To zahrnuje přezkoumání dokumentace, komunikace a postupů společnosti.
Výzva k nápravě:
ČNB může společnosti formálně vyzvat k nápravě nedostatků, které zjistila během své kontroly. Společnost bude mít stanovenou lhůtu, během které musí přijmout nápravná opatření.
Uložení pokuty:
ČNB může uložit společnosti pokutu za porušení povinností stanovených zákonem. Výše pokuty závisí na závažnosti porušení a na právních předpisech, které byly porušeny.
Zveřejnění rozhodnutí:
ČNB může rozhodnout o zveřejnění svého rozhodnutí o uložení sankcí, což může mít reputační dopad na společnost.
Omezení činnosti:
ČNB může nařídit omezení nebo zastavení určité činnosti společnosti, pokud zjistí, že tato činnost byla prováděna v rozporu s právními předpisy.
Závazné pokyny:
ČNB může vydat závazné pokyny, kterými se společnost musí řídit, aby byla zajištěna transparentnost a ochrana práv akcionářů.
Ochranná opatření:
ČNB může nařídit ochranná opatření k ochraně akcionářů a dalších zainteresovaných stran. To může zahrnovat nařízení dodatečného zveřejnění informací nebo zajištění nápravy škod způsobených netransparentním jednáním.
Jak může akcionář iniciovat kroky ČNB:
Podání stížnosti:
Akcionář může podat stížnost k ČNB, ve které popíše nedostatky v postupu společnosti a požádá o prošetření.
Poskytnutí důkazů:
Akcionář by měl poskytnout všechny relevantní důkazy, které má k dispozici, aby ČNB mohla provést řádné šetření.
Spolupráce s ČNB:
Akcionář by měl být připraven spolupracovat s ČNB během šetření, včetně poskytování dalších informací a svědectví, pokud je to potřebné.
Závěr: ČNB má široké pravomoci k zajištění transparentnosti a dodržování právních předpisů na kapitálovém trhu. Akcionáři, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena netransparentním jednáním společnosti, by měli využít možnosti podání stížnosti k ČNB a poskytnout veškeré důkazy k podpoře svého tvrzení. ČNB následně provede šetření a může přijmout nápravná opatření k zajištění ochrany práv akcionářů.

Já to chápu tak, že odkup pro zájemce bude za fixních 8 Kč, zatímco rozpětí 1 - 8 Kč se týká dražby nevyzvednutých listinných akcií.

chápu dobře, že buď se schválí odkup společností za fixních 8, což bych asi jako skalní akcionář akceptoval, nebo to půjde do dražby a vše si bude moci koupit druhá osoba za 8,01 a já ostrouhám, resp. se posunu o další krok k vytěsnění?

Odkup za 1 až 8 Kč? Trošku málo, zdá se, na to neskočí ani čekatel...

https://www.hphas.cz/inpage/pozvanka-na-vh-14-6-2024/

Přesunula se diskuze někam jinam?

Pokud zmiňujete podvodné schéma, tak informační vakuum k majetku poškozovaného do něj zapadá, aby ten neměl povědomí o jeho skutečné hodnotě a mohli jste ho o něj připravit lacino. V našem případě hodně lacino ..

Tomáše jste nakrkli a nemluví s vámi? Nebo dostal náhubek ? Či byl v Pennáči na ten makový zavin s 50% náplně, co ho asi zlevňují mixem s mákem technickým, neboť pokud si dáte pár kousků, tak jste jako opiový závislák :-)

Oni to chlapi asi mysleli dobře, že Vlastík vyčistí harvard a vyhulí majetek 220 000 odpojovaných akcionářů v trustech vyplacením na sebe a své kámoše, a zahraniční pohledávky pak nechá dohodou pobrat Koženýmu a bylo by vymalováno, jenže pokud vy budete Vlastíka brzdit v rozletu, a on by nemohl nic pobrat z HPH, tak těžko dohodou bude něco Koženému nechávat, to se pak o každou pohledávku pobijí do krve!
Vždyť jestli tu Vlastíkovu akcičku nazýváte podvodné schéma a chystáte se ho koncem května po lustraci v trustech předhodit kriminálce, tak potom těžko vyšetřovaní zástupci harvardu budou moci na policajta či soud moci jít s nějakou dohodou s Koženým.
To budou mít při vašem důkazním přezásobení úplně jiné starosti !

Já k majetku trustů na hphas nevidím nic, na stránkách trustů vidím taky prd, přestože trusty podléhají přísné legislativě Kyperské republiky, proč se tedy k tomu majetku neposkytují standardní informace? A to i za situace, že by měly spět do likvidace, vždyť je to vaše povinnost jak vůči podílníkům, tak při snaze trusty nechat splynout s HPH i k akcionářům?
Vy chcete žádat české orgány o souhlas s nějakou generální dohodou s Koženým, a nakládáte se svěřeným značným majetkem podobně, jako to činil Al Capone? :-)

Společnost má veřejné, oficiální internetové stránky prosté dezinformací pro akcionáře zde: www.hphas.cz/

Neco noveho?

Boj proti legitimitě trustu je diletantským časováním a režií nevěrohodný za situace, kdy je majetek trustů spravován firmou téhož koncernu, kdy i nevyplacení beneficienti jsou akcionáři HPH.
O co je tedy boj, o drobnou změnu režimu vypořádání sporného majetku, jež ho má přerozdělit z poškozených původních akcionářů na skupinu ovládajících osob koncernu porušením principu loajality, ze spravedlivého v nespravedlivý, jež ovládajícím subjektům poškozením minoritních akcionářů v pozici nevyplacených podílníků zajistí obrovský zisk? A nejvíce správci trustů, jenž je současně na valných HPH majoritně zastoupen a už 2 roky netransparentním způsobem porušuje práva podílníků, a to při obou pohledech na legitimitu trustů? Stačí letmé sumárum kroků posledních let a vyjukne ze všeho účelovost a kriminální podtext.
Vždyť již v době, kdy jste trusty kontrolovali a měli mít jasno o strategii dalšího postupu jste prokazatelně chystali odkupy akcií 220 000 odpojovaných akcionářů, kde jako důvod pozastavení jste prezentovali pouze napadení úpisu. A podle zprostředkovaného svědectví je právě toto zdržení důvodem i mrtvolné nečinnosti správce trustů, neboť i za cenu porušení právních předpisů jste chtěli nejprve Harvard vyčistit od akcionářů, a až následně je zbavit i podílů zpochybněním trustů, a pak si teprve podvodně získaný majetek nasypat k převzetí a vyplacení na desítky milionů nově upsaných akcií z posledních let.
Kdy za odkupovou desetikačkou získáte z podílů okrádaných beneficientů trustu 1 dnes částku někde u 250 Kč na jejich akcii/podíl. Podle mne trusty bude řešit dříve kriminálka, než aby se to dočkalo až soudního přezkumu, když šance při dobré analytice zvažovaných schémat vaši šanci stejně posune k nule.
Nějaké dohody, vázané na majetek údajně nelegálních trustů někdo na Kypru dělal ?

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Akciová společnost, jako právnická osoba má postupovat transparentně, pokud přebírá zpět majetek, který byl vyveden mimo její kontrolu. Zde jsou některé kroky s tím spojené:
1. Průzkum a analýza: Nejprve by měla provést důkladný průzkum a analýzu současné situace. To zahrnuje identifikaci majetku, který byl vyveden, a zjištění, jakým způsobem s ním bylo před jeho převzetím nakládáno.
2. Právní kroky: Akciová společnost by měla konzultovat s právníky a odborníky na oblast obchodního práva. Ti by jí měli poskytnout rady ohledně možných právních kroků, které může podniknout, což může zahrnovat žaloby, arbitráže nebo jiné právní postupy.
3. Komunikace s akcionáři: Transparentnost vyžaduje, aby akciová společnost informovala své akcionáře o situaci. Měla by jim poskytnout relevantní informace o přípravě k převzetí majetku, včetně plánovaných kroků a důvodů.
4. Zveřejnění informací: Akciová společnost by měla zveřejnit informace o převzetí majetku veřejně. To může zahrnovat tiskové zprávy, oznámení na svých webových stránkách nebo jiné komunikační kanály.
5. Spolupráce s orgány dohledu: Pokud je to relevantní, akciová společnost by měla spolupracovat s orgány dohledu (např. finančními úřady, regulátory) a informovat je o situaci
. 6. Interní audit a kontrola: Akciová společnost by měla provést interní audit a kontrolu, aby zajistila, že všechny kroky jsou prováděny transparentně a v souladu s právními předpisy.
Je důležité, aby akciová společnost jednala transparentně a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovala riziko dalších problémů a udržela důvěru svých akcionářů a veřejnosti.
Pokud vypořádání škody způsobené části akcionářů bylo prováděno netransparentně a nespravedlivě, mohou poškození akcionáři požádat orgán dohledu nebo regulátora trhu o zásah. To platí zejména v případě, kdy by soudní spor byl zdlouhavý a nevedl k rychlému a účinnému řešení.

Aby bylo možné spojit podivně protichůdné změny postojů a vyjádření k platnosti či neplatnosti trustů a k možnosti vypořádání jejich zbytkového majetku dovyplacením zhruba poloviny nevypořádaných podílníků změnami, jež je mají poškodit vyplácením majetku trustů způsobem, jenž je v rozporu s dobrými mravy, hospodárností a nakonec i logikou s podvodným jednáním, je třeba prokázat, že si tím někdo na úkor druhých zajišťuje neoprávněný zisk.
Takže podstata problému není ve změně režimu vypořádání majetku trustů, kde naopak v HPH může být pod větší kontrolou, pokud se nenaplní informace, že právě pro podvodné nastavení toho procesu má být veden přenosem sídla HPH v zahraničí.
Pokud je věc vedena transparentním postupem v souladu s právními předpisy, jde tedy hlavně o následné nastavení takovéhoto procesu, který už s odkazem na dvouletý průběh lze dnes považovat za zpochybněný a vedený v rozporu s platnou legislativou ..

Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.
Podvod je nečestné jednání, které má za cíl získat prospěch nebo způsobit škodu jiným osobám. Pro spáchání podvodu je zapotřebí obohacení pachatele nebo jiné osoby, způsobení škody více než 10 000 Kč 
Podvodné jednání je čin, při kterém osoba zneužije cizí nevědomosti nebo důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu nebo obohacení. Typicky se jedná o situace, kdy ...
• Uvede někoho v omyl: Například poskytne falešné informace nebo klamavé sliby.
• Využije něčího omylu: Tedy využije situace, kdy oběť nezná všechny relevantní informace.
• Zamlčí podstatné skutečnosti: Skryje důležité informace, aby dosáhl svého cíle.
Trestněprávní postihy za podvod se liší podle země a konkrétního jednání. Obvykle jsou to pokuty, vězení nebo jiné sankce. Tresty za podvod mohou být odnětí svobody až na 10 let, v závislosti na výši škody a dalších okolnostech spáchání trestného činu.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

Pokud byl majetek společnosti blokován kvůli sporům mezi akcionáři, není automaticky možné ho považovat za zcizený a takto automaticky k němu uplatnit promlčecí lhůty.
U majetku trustů nebyl policií ani soudem ve vztahu ke společnosti HPH, a.s. učiněn závěr, že její majetek byl zpronevěřený, policie zpronevěru majetku společnosti HPH, a.s. v likvidaci sice šetřila, věc ale byla bez závěru odložena.
I kdyby mohl být majetek trustů považován za zpronevěřený, a odhlédněme od problematiky likvidace/nelikvidace, pak jeho blokováním například nucenou správou, nebo blokací na řadě účtů státními orgány různých zemí desetiletá promlčecí lhůta nároku na jeho vrácení byla logicky pro jeho nedostupnost pozastavena.
Z vaší pozice bych tak neřešil jako prioritu pouze osud majetku trustů, ale pozici svoji, kdy se nabízí řada možností vašeho postihu, pokud vy jste situaci s majetkem trustů prokazatelně prezentovali akcionářům vždy odlišně od toho, jak to účelově ve váš prospěch a škodě podvedených akcionářů děláte dnes. Na to být v pohodě, jste se dopustili příliš mnoha školáckých chyb. Nicméně, problém nyní nevyřešíme my, ale můžeme si jeho řešení svými podněty vynutit ..

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.