! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Jak bylo vidět z poslední VH, majoritně zastoupený akcionář si z harvardu za pomoci členů statutárních orgánů udělal doslova dojnou krávu. Chápete někdo, proč by harvard měl lítat po dražbách a za omezení ceny a prznění tržních podmínek měl vyzobávat jednotlivě takto prodávané vlastní akcie, když sám jich může držet v rámci 10 procent základního kapitálu nikoliv 15 milionů, nýbrž 4,6 milionů, nebo při zrušení 2 úpisu 4 miliony? A zbytek by sám musel dále přeprodávat, když záměr rušit je a zahušťovat tak kapitál oznámen pro vyjasnění dalšího postupu nebyl? Když je naopak zřejmý další postup majoritního akcionáře, jenž si podivným kšeftem s prodejem své firmy Wirax ovládanému HPH vytvořil kapitál 125 milionů Kč, nikoliv asi náhodně potřebný právě na nákup všech 15 milionů akcií? Není právě nyní vhodný čas, aby do toho zřejmého plundrování harvardu a manipulování s jeho pohledávkami a jejich oceněním už vhlédl dozorový či dokonce policejní orgán, na tohle snad poškozovaní akcionáři 20 roků nečekali, nebo snad ano ..?

Za týden bude na hphas zápis z valné s přílohami, do měsíce pak může být vypracována žádost o pomoc se zajištěním odborného dohledu a zapojení znalců, jež mohou harvardu pomoci tu inventuru trustíků a zhotovení znaleckých posudků na hodnotu firmy k jejímu vypořádání odkupy zrychlit :-)

Je pravda, ze soucasnemu spravci aktiv trustu udajna rekonstrukce ucta znemoznuje secist 3 hlavni majetkove polozky v uhrne hodnote 1,2 mld. CZK pro zpracovani odhadu hodnoty vyznamne pohledavky? A to znalec pomeru v DTL Mr. Sevcik neprisel na pomoc z jakeho duvodu? Copak posudek sročka Seifert a partneři nebyl pred 3 roky zakladem pro vyjasneni otazky, kdo byl cinnnosti Sevcika v hphacku nepřímym poskozenym, aby se vystoupenim z likvidace teto vyhodne pozice pro pripadne uplatneni skody vuci vracenemu majetku spojenemu s trusty skupina 120 tisic nevyplacenych drobasu zamerne zbavila?

Počkat, společnost ale musí dělat kvůli změně jména po vystoupení z likvidace další výměny akcií, možná k těm 12,5 milionů ještě i pár nepřevzatých přibude a výměny budou nejspíš rovnou spojeny s následnými odkupy nepřevzatých, a poté společnost zcela jistě předloží na vypořádání nepřevzatých akcií z druhých výměn solidní záměr, například zrušení části akcií nad limitem povolených 10 procent tak, aby jste na nich vydělali všichni, že by to valná pak ale neschválila, a v časové tísni by se někde prodával balík akcií za 120 milionů, o kterých předseda představenstva tvrdí, že jsou toxické je jiná věc. Tak by je holt musel nakonec asi kupovat sám pan majitel harvardu, když vy kapitál jako on obchody se společností plodit neumíte, ne?

Pokud koncentraci kapitálu největším akcionářem HPH upřesním, tak úvěr 65 milionů, na kterém díky nižšímu úročení než u komerčních ústavů vydělal 880 000 Kč je splatný 10.8. 2024, takže s ním počítáno na koncové nabytí 15 milionů harvardem vykupovaných akcií není. Do odkupu má spadnout v první vlně zřejmě 12,5 milionů akcií z úschovy, v další vlně nejspíš akcie z držení kyperek, o které se již vede spor, ty nabývané miliony akcií v těchto počtech ale společnost musí následně zcizit, neboť jejich držením překročí povolený limit 10 procent základního kapitálu, kde na obchod za 8 Kč stačí největšímu akcionáři právě kapitál, získaný prodejem Wiraxu za 125 milionů do HPH, takže jak vidno, odkupová transakce již má svého koncového vlastníka. Harvard tedy bude překupníkem, aby se při zjevné manipulaci s oceněním majetku vyhnul prodeji akcií v úschově dražbou, neboť v ní by se za podhodnocení prodávaných akcií nedal koncový nabyvatel najisto ošetřit ..

30.10. 2024 ve 14:00, 2 patro - jednací místnost 45

Letos bude zajímavé zápis z valné hromady porovnat se záznamem z valné, neboť to, jak se společnost vypořádala s řadou dotazů zaslaných před valnou a stále vedených v režimu tajné bylo minimálně pozoruhodné :-)

Pokud vezmeme v úvahu 12,5 milionů akcií v úschově a dalších několik milionů, jež do HPH spadnou ze sporu Kristiana J. a porovnáme s vytvořeným kapitálem dominantním akcionářem z transaxce prodeje jeho Wiraxu do HPH a půjčkou z Harvardu jeho kotvě, tak připravených 155 milionů naznačuje, u koho tyto akcie mají skončit. Za předem určenou cenu dost pofiderním způsobem, kdy je vykoupí Harvard s poviností je přeprodat následně dál, neboť je nad rámec 10 procent dlouho držet nemůže a pro rušení by si dominantní akcionář nepotřeboval tvořit hotovost v této výši. Že tento proces smrdí v situaci zjevné manipulace s oceněním majetku společnosti, neboť nikdo v ní nedokáže ocenit největší pohledávku dodávat netřeba ..

cotožeto ?

Přátelé, já bych nyní neřešil, jak byla valná hromada dlouhá, nýbrž kdy bude svolána nová, pokud chceme dostat k projednání a schvální usnesení o nabytí vlastních akcií způsobem, slučitelným se zákonem. Zatím k tomuto bodu byly diskutovány a protestovány různé důvody, nikoliv ale ten podstatný, pro který je ten schválený návrh již nyní mrtvý, více k tomu ale snad později ..

tak do kdy trvala včerejší VH ??jestli to není tajné,musel jsem brzy odejít

To,že představenstvo již dříve jmenovalo Jiříka do Trustu na Kypru nelze vidět jinak než jako obrovský střet zájmů a pokud ho nevymění za nezávislého odborníka,nemůžeme očekávat,že tam po jeho správě nějaké větší finance najdeme. Je otázka,zda představenstvo můžeme k takové výměně donutit.

Zendulkův článek je na adrese:https://zpravy.kurzy.cz/771768-akcionari-byvalych-harvardskych-investicnich-fondu-se-mozna-dockaji-odkupu/

Obcházení zákona a jeho důsledkyV souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.Dosavadní doporučení: určitě přečíst (9)Vaše doporučení:určitě přečístpřečístnečísturčitě přečíst (6) 01.06.24 13:40 další info (290293)OdpovědětLoajalita akcionářePrincip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena, respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.) Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“ Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“ Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ...

ČNBPokud akciová společnost při odkupu vlastních akcií či zpeněžení nepřevzatých akcií z výměn postupuje netransparentně, Česká národní banka (ČNB) jako dozorový orgán kapitálového trhu může podniknout několik konkrétních nápravných kroků. Tyto kroky jsou stanoveny v příslušných zákonech, zejména v Zákoně o dohledu nad kapitálovým trhem (zákon č. 15/1998 Sb.) a v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) . ČNB má řadu nástrojů, které může použít k nápravě situace a k zajištění dodržování právních předpisů.Konkrétní nápravné kroky ČNB mohou zahrnovat:Dohled a kontrola:ČNB může provést dohledovou kontrolu zaměřenou na zjištění skutečností a na posouzení, zda společnost postupovala v souladu s právními předpisy. To zahrnuje přezkoumání dokumentace, komunikace a postupů společnosti.Výzva k nápravě:ČNB může společnosti formálně vyzvat k nápravě nedostatků, které zjistila během své kontroly. Společnost bude mít stanovenou lhůtu, během které musí přijmout nápravná opatření.Uložení pokuty:ČNB může uložit společnosti pokutu za porušení povinností stanovených zákonem. Výše pokuty závisí na závažnosti porušení a na právních předpisech, které byly porušeny.Zveřejnění rozhodnutí:ČNB může rozhodnout o zveřejnění svého rozhodnutí o uložení sankcí, což může mít reputační dopad na společnost.Omezení činnosti:ČNB může nařídit omezení nebo zastavení určité činnosti společnosti, pokud zjistí, že tato činnost byla prováděna v rozporu s právními předpisy.Závazné pokyny:ČNB může vydat závazné pokyny, kterými se společnost musí řídit, aby byla zajištěna transparentnost a ochrana práv akcionářů.Ochranná opatření:ČNB může nařídit ochranná opatření k ochraně akcionářů a dalších zainteresovaných stran. To může zahrnovat nařízení dodatečného zveřejnění informací nebo zajištění nápravy škod způsobených netransparentním jednáním.Jak může akcionář iniciovat kroky ČNB:Podání stížnosti:Akcionář může podat stížnost k ČNB, ve které popíše nedostatky v postupu společnosti a požádá o prošetření.Poskytnutí důkazů:Akcionář by měl poskytnout všechny relevantní důkazy, které má k dispozici, aby ČNB mohla provést řádné šetření.Spolupráce s ČNB:Akcionář by měl být připraven spolupracovat s ČNB během šetření, včetně poskytování dalších informací a svědectví, pokud je to potřebné.Závěr: ČNB má široké pravomoci k zajištění transparentnosti a dodržování právních předpisů na kapitálovém trhu. Akcionáři, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena netransparentním jednáním společnosti, by měli využít možnosti podání stížnosti k ČNB a poskytnout veškeré důkazy k podpoře svého tvrzení. ČNB následně provede šetření a může přijmout nápravná opatření k zajištění ochrany práv akcionářů.

Proc myslite, ze mr. Sevcik skoncil s ustrizenou internetovou pripojkou a nahubkem v domaci izolaci? Protoze kudy chodil tudy hlasal, ze k splneni podminek legalizace trustu a mozne rychle vyplaty po auditu, zvladnutelnem do pul roku, stacilo k dovyplaceni zbyle pulky poskozenych puvodnich akcionaru naplnit dve podminky, jez byly prekazkou policejnimu organu. Slo o vystoupeni z kolidujici likvidace a spravu trustu dat pod kontrolu spolecnosti. Uz samo vystoupeni z likvidace ucinilo nektera minula soudni rozhodnuti neucinymi, tim legitimite trustu s ferovym vyporadanim zbytku majetku nestoji v ceste zadne dalsi vazne prekazky, coz se ale stalo v hphacku statnim tajemstvim, proc asi?

Třeba se při pohledu na řadu chybiček svolané hromady placený zaměstnanec bojí chodit do práce, stejně jako statutárové se mohou bát docházet do sídla pro své statisícové platy do doby, než vstoupí v účinnost navržené pojistky na stamilionové škody?
Vždyť chtít projednávat cenu odkupu nebo zpeněžování akcií, když nikde v materiálech společnosti nedohledám hodnotu velké části jí nárokovaného majetku viz zmíněná pohledávka za trusty mi přijde jako ptákovina. To je jako chtít určit prodejní cenu auta a nevědět, zda v garáži stojí mercedes, nebo trabant. Taky nechápu, proč se představenstvo vymezuje vůči bodu 6, nabytí vlastních akcií z důvodu nepravomocně zrušené emise akcií druhého úpisu, když stačí u těchto rozlišitelných akcií například odložit účinnost v případně schváleného návrhu do doby pravomocného rozhodnutí, zvláště když je zřejmé z omezení počtu akcií případného odkupu či dražby, že se věc týká akcií z úschovy, jež nebyly druhým úpisem dotčeny?
Kdy naopak je zřejmé, že místo této účelové hry na bdělé strážce je třeba návrh představenstvem posoudit z pohledu zcela jiných reálných rizik a hledisek. Například mne by zajímalo, proč by případný výnos z úspěchu společnosti z následného a očekávaného převzetí vymáhaných pohledávek při odloženém odkupu či zpeněžení uložených akcií měl jít ve prospěch budoucího nabyvatele, a riziko ve prospěch současného vlastníka prodávaných akcií s omezením ceny jejich prodeje? Proč nejsou představenstvem posouzena tato rizika z nastavení procesu, jenž už na první pohled nápadně připomíná nekalé praktiky, vyplývající ze zneužití postavení ve společnosti, pokud by taková anomálie hlasováním akcionářů prošla za situace, kdy se představenstvo a dozorčí rada spěchá pojisti na stamilionové škody, způsobené společnosti a jejím akcionářům?

Je to smůla, když si akcionář HPH/podílník trustu požádá s více jak dvouměsíčním předstihem o informace, vedoucí k objasnění stavu s majetkem sporné ale významné pohledávky HPH, u které ve výroční zprávě nenajdete její nominální nebo zůstatkovou hodnotu, posouzení její dobytnosti, a co čert nechtěl, odpověď mu do schránky dorazí nejspíš právě v den, kdy bude sedět na valné hromadě s projednáváním bodů majetkové povahy, kterých se ta odpověď týká.Taková smůla zrovna u majetku v odhadované výši 70 milionů USD, což je cca 1,6 miliardy Kč a vy se pak rozhodujte, zda dražit akcie bohatého harvardu s omezením ceny už třeba za 1 Kč/ kousek !
Výzva správci trustů k ukončení informačního vakua a jeho odpověď.
posilej.cz/zasilka/Iio24rDp#link

Tak aktualizace, už 7 den :-)

Mě taky napadlo, když jsem 2,5 měsíce před valnou žádal správce trustů o info, které má vzhledem k složité materii dorazit do mé schránky v den konání VH, že kdyby jeho kancelář nelajdačila a nenechala tu žádost 8 dnů odležet na poště a mě odpověď přišla 8 dnů před VH, což by bylo oukej, zda si nekazí schvalování vlastních návrhů valnou hromadou? Zvláště, když to lajdačení postihlo jako epidemie celý harvard, byť pravda, tam doporučená zásilka bez zájmu zatím leží jen 6 den :-)

Na dotaz, zda reagovat na neprebirani doporucene pošty (napriklad pokusem o prime doruceni zásilky) bych radil ne, poradil bych otevrit chlazenou plzen a v klidu vyckat, nebot společnost si timto postupem sama uzavira moznost odmitnout se vyjadrit k nejake slozitejsi problematice s odkazem na nedostatek casu nebo prostoru, kdyz v pravni praxi plati:
Pokud společnost nepřebírá doporučenou poštu s žádostí o vysvětlení k projednávaným bodům před svolanou valnou hromadou a následně se ukáže, že neplnění povinností (za což je možno považovat i nepřebírání doporučené pošty) by vedlo k poškození zájmů akcionářů nebo společnosti samotné, pokud by následně již nebyl dostatečný prostor na řádné vysvětlení všech projednávaných záležitostí valné hromady nezajištěním dalších nutných žádaných podkladů, může to vést k neplatnosti rozhodnutí přijatých na valné hromadě.
Akcionáři by neměli být zbaveni možnosti seznámit se všemi důležitými informacemi, nutnými pro informované posouzení všech předkládaných návrhů.

názory (290312) ... máte pravdu, neuvědomil jsem si, že si kyperské firmy také nevyměnily akcie.

Otázkou je, co v případě harvardu považovat za normál. Neboť pokud z archivovaných podkladů doručování zásilek do sídla správce s placeným zaměstnancem vidím, že doporučená zásilka je převzata až po 8 dnech odležení na dodávací poště, pak v případě sídla HPH též s placeným zaměstnancem je pro převzetí pošty pár dnů dle tohoto normálu rezerva. Nicméně asi platí, že pokud některé body programu nadcházející VH až nápadně připomínají pokus o zmanipulování prodeje akcií z držení 90 procent akcionářů společnosti a snaze je poškodit, a lze tedy čekat podněty nejen k orgánu dohledu, ale dle výsledku i k orgánům dalším, pak čím více ten proces bude spojen se zjevnými obstrukcemi, tím asi lépe. Však já když opomenu u auta hlídat tachometr a pozdě zaregistruji radar, tak na poštu pro doporučené zásilky taky chodím nerad :-)

A myslite, ze patym dnem od doruceni posty zacne prebirani doporucenych zasilek v hphacku jiz normalne fungovat?

Kyperské firmy ovládali polovinu původního kapitálu. Kdyby Jiřík zamýšlel akcie 2 úpisu, získané za 4 Kč před pravomocným potvrzení jejich zneplatnění nechat odkoupit Harvard za 8 Kč, tak by na to neupozorňovalo jeho představenstvo ve svém doporučení k danému bodu hromady ..

Ten průměr na akcionáře se může zdát velký, byť ho nelze odvozovat pouze od kupónovky, když holding vznikl i sloučením vedle 6 harvardských fondů i se Sklo Union (Teplice), navíc průměr zkreslují akcionáři z řad kyperských firem, ovládajících cca polovinu kapitálu HPH, kteří si taky akcie nevyměnili, určitě tedy ne všechny, s 13 z nich se nyní o akcie HPH z jejich držení soudí Kristian Jiřík ..

Souhlasím, uvedených 12 milionů nemůže být relevantní údaj, neboť pokud v odhadu vyjdeme z původního počtu akcií 16,5 milionu, z kterých je nepřevzatých 91 procent, tak se vypočtem dostaneme k hranici 15 milionů akcií, což odpovídá i předloženému návrhu a je tak zřejmé, že se odkupy i zpeněžení v dražbě má týkat především nepřevzatých akcií v úschově.

Těch 12 milionů akcií je nějaký oficiální údaj? Pokud si listinné akcie nevyzvedlo 220 tisíc akcionářů, tak by průměrný počet na jednoho akcionáře činil cca 55 akcií. To mi připadá hodně, když v obou vlnách kuponové privatizace bylo možné získat maximálně 40 akcií. Myslím si, že mezi 220 tisíci akcionářů je zanedbatelný počet těch, kteří si akcie přikoupili.

No dobře, kdyby ale Vlastík na informacích k pohledávce trusty neklečel, a vedle dobytného Aspenu, kde spadnutí těch peněz do hpháčka visí jen na trvanlivosti sádry Chvatíkové, a do Výroční zprávy vedle těch krásných prašulí pověsil i info o zapomenutých 1,6 miliardy Kč v trustících, tak budete první, kdo ho bude kamenovat za to, že plánuje dražit 12 milionů akcií za zastropovanou cenu, začínající na 1 koruně! Už takhle ta dražba musí jít někam do ciziny, aby jste se v ní tady mezi sebou neumlátili! Však proč myslíte, že si Vlastík z harvardu zajistil půjčku 60 milionů? Drbny sice naznačují spojitost se sanací druhého úpisu, což prý naznačuje i spojitost s divným distancem představenstva od odkupů právě o odkazem na něj opřeným, pokud už tuší, že tahle překážka nějakou dohodou nakonec pomine :-))

Je to smůla, když si akcionář HPH/podílník trustu požádá s více jak dvouměsíčním předstihem o informace, vedoucí k objasnění stavu s majetkem sporné ale významné pohledávky HPH, a co čert nechtěl, odpověď mu do schránky dorazí nejspíš právě v den, kdy bude sedět na valné hromadě s projednáváním bodů majetkové povahy, kterých se ta odpověď týká.Taková smůla zrovna u majetku v odhadované výši 70 milionů USD, což je cca 1,6 miliardy Kč a vy se pak rozhodujte, zda dražit akcie bohatého harvardu s omezením ceny už třeba za 1 Kč/ kousek !
Výzva správci trustů k ukončení informačního vakua a jeho odpověď.
posilej.cz/zasilka/Iio24rDp#link

Otázka, zda žádosti o vysvětlení k VH budou průběžně zveřejňovány na hphas je asi zbytečná, když HPH má sice placeného zaměstnance a statutárové statisícové platy a přesto u společnosti drhne i tak základní věc, jako je bezprůtahové přebírání doručené pošty před valnou hromadou, viz:
PoštaOnline - sledování zásilek
Detailní informace k zásilkám: Doporučená, Prioritní
Nynější stav:
30.5. 2024 Uložení zásilky- adresát nezastižen
30.5. 2024 Doručování zásilky
30.5. 2024 Příprava zásilky k doručení
28.5. 2024 Zásilka převzata do přepravy
28.5. 2024 (8:00) Obdrženy údaje k zásilce

Podílníkem Trustu se stal každý, kdo byl k datu 4. 12. 2002 akcionářem HPH
www.trust-hph.cz/pages/t1oi.html
Vyplacením hodnoty podílu nedochází k prodeji akcií HPH, a tudíž ani ke změně vlastníka akcií. Provádí se výplata pouze celého podílu, po jehož vyplacení již přestává být žadatel podílníkem Trustu, zůstává však jako majitel akcií akcionářem HPH. V případě prodeje akcií HPH zůstává případný nevyplacený podíl v Trustu podílníkovi – původnímu majiteli akcií HPH k výše uvedenému datu.
Výňatek ze zprávy podílníkům
(z odkazu u odpovědi k bodu 5):
www.trust-hph.cz/pages/t1faq.html#none
V této souvislosti bych rád vyvrátil spekulace o tom, že trust po 10 letech končí. Není tomu tak. Smlouva o založení Trustu říká, že trust je založen na dobu 100 let (paragraf 1.24 Smlouvy). Zrušení trustu po uplynutí 10 let také braní samotný text Smlouvy. V paragrafu 61 se, volně přeloženo říká, že trust může být zrušen po uplynutí 10 let nebo kdykoliv později, pokud nebyly podány platné žádosti, lze očekávat, že již žádné podány nebudou a správce nebo pověřená osoba podnikly všechny kroky pro výplatu.
Již základní podmínka není splněna, ke konci roku 2010 eviduje správce trustu celkem 5801 žádostí o výplatu (z toho 1464 správných), které žádají o výplatu více než 870 tisíc USD. Protože každý týden se toto číslo zvětšuje není tudíž splněn ani druhý požadavek uvedený v paragrafu 61. Informace o tom, že trusty budou po 10 letech zrušeny, je tedy šířena někým, kdo chce jen a pouze škodit a vyvolávat paniku.

Ještě připomenutí, že důsledky z nedostatku informací k majetku akcionářů nejdou k jejich újmě, je povinností jak společnosti, tak v případě trustů jeho správce, aby jim relevantní informace zajistil, a pokud to neplněním povinností nebo z důvodů jiných překážek nesplní, pak si nápravu zjednáte u dohledového orgánu, dohlížejícího na transparentní fungování kapitálového trhu.
Pokud je pozice podílníka trustu vázaná na pozici akcionáře zakládající společnosti (její matky), má společnost povinnost při stanovení ceny odkupu akcií zakladatelské společnosti zohlednit i hodnotu majetku, který připadá na podíl trustu. Určitá odchylka od obecné úpravy vyplývá z informace na stránkách Daventree Trustees Ltd., vycházející ze zakladatelské smlouvy Trustu kde se uvádí, že prodejem akcií HPH nezaniká pozice podílníka v trustu, odkazujíce se na rozhodný termín vzniku práva na vyplacení hodnoty podílu v Trustu 1 a 2.
Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některé relevantní body:
Listina přání (statut): Zakladatel trustu při jeho založení sepíše listinu přání, ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch. Tato listina může obsahovat i ustanovení týkající se odkupu podílu trustu.
Odkup podílu trustu: Pokud je podílníkem trustu obmyšlený, může mít právo na odkup svého podílu. Společnost by měla zohlednit hodnotu majetku trustu při stanovení ceny odkupu.
Hodnota majetku trustu: Společnost by měla provést ocenění majetku trustu, aby byla cena odkupu spravedlivá. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, podíly v obchodních společnostech a další aktiva.
Společnost by měla dodržovat zákonné povinnosti a postupovat v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a dalších relevantních právních předpisů, v tomto případě je nutno brát v potaz i právní předpisy na Kypru, aby byla zajištěna správná právní ochrana a dodržení všech povinností.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.

Společnost koncernového nebo holdingového typu Společnost holdingového nebo koncernového typu má na žádost akcionáře na valné hromadě povinnost seznámit ho s její strukturou a majetkem všech dceřiných firem. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 353 odst.  1 Obchodního zákoníku (ZOK)
Trust (svěřenecký fond)Podílník trustu, který je akcionářem holdingu či koncernu se sídlem v České republice, má několik práv a povinností v rámci tohoto trustu. Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některá práva a povinnosti podílníka trustu:
1) Právo na informace: Podílník trustu má právo na informace o majetku a činnosti trustu. Měl by být seznámen s listinou přání (statutem) trustu, která určuje, jakým způsobem má být majetek spravován a kdo má z něj prospěch.
2) Právo na výnosy: Pokud je podílníkem obmyšlený, má právo na výnosy z majetku trustu. To může zahrnovat finanční prostředky, nemovitosti nebo jiné aktiva.
3) Právo na účast na valné hromadě trustu: Pokud je trust organizován jako společnost, podílník může mít právo účastnit se valné hromady trustu a hlasovat na ní.
Je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti podílníka trustu mohou být specifické pro konkrétní trust a jeho strukturu. Je proto vhodné mít k dispozici jeho statut a seznámit se též s právními předpisy na Kypru.

V případě akciových společností se vypořádání zpronevěřeného majetku řídí specifickými pravidly. Zde jsou některé klíčové body:
1. Původní poškození akcionáři:
a) Pokud byl majetek zpronevěřen, měli by původní poškození akcionáři mít právo na náhradu. To zahrnuje ty, kteří byli vlastníky akcií v době, kdy došlo k zpronevěře.
b) Vypořádání by mělo být provedeno tak, aby původní poškození akcionáři obdrželi odpovídající kompenzaci za ztrátu.
2. Současní noví držitelé akcií:
a) Současní držitelé akcií, kteří získali akcie po zpronevěře, mohou mít nárok na náhradu, pokud byli poškozeni, je však důležité zvážit, zda jsou současní držitelé akcií ve stejné situaci jako původní poškození akcionáři.
3. Právní postup:
a) Vypořádání zpronevěřeného majetku by mělo probíhat v souladu s platnými právními předpisy, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní proces.
V každém případě je tak důležité, aby se vypořádání provádělo s ohledem na práva všech zúčastněných stran a v souladu s platnými právními předpisy.

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Jednání v rozporu s dobrými mravy je pojmem, který se v právu používá k omezení subjektivních práv a kritériu pro posuzování platnosti smluv a právních úkonů. Dobré mravy jsou obecně platné hodnoty a normy morálky, které mají právní relevanci.
Dobré mravy:
a) Dobré mravy jsou součástí zásad soukromého práva.
b) Historicky mají svůj původ v římském právu a byly používány jako kritérium pro posuzování platnosti smluv.
c) Nejsou přesně definovány zákonem, ale jsou založeny na obecně platných hodnotách a morálních normách.
1. Porušení dobrých mravů:
a) Právní úkon, který porušuje dobré mravy, je neplatný už tím, že porušuje zákon.
b) V českém občanském právu existuje několik ustanovení, která se týkají porušení dobrých mravů:
- § 3 odst. 1 občanského zákoníku zakazuje výkon práv a povinností v rozporu s dobrými mravy.
- § 39 občanského zákoníku stanoví neplatnost právního úkonu, který je v rozporu k dobrým mravům.
- § 424 občanského zákoníku upravuje odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou odpovídám ANO.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu. Konkrétně se může jednat o trestný čin:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, tak se může dopouštět zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Pokud představenstvo nebo valná hromada akciové společnosti přes protesty akcionářů nakládá s majetkem společnosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu všech svých akcionářů, mohou se dotyční vystavit několika možným postihům:
1. Neplatnost usnesení valné hromady: Pokud valná hromada byla řádně svolána, ale přesto došlo k jednání v rozporu s jejím účelem nebo zájmem akcionářů, může být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady.
2. Individuální odpovědnost členů představenstva: Členové představenstva mohou nést individuální odpovědnost za své rozhodnutí, pokud jednají v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů. To může zahrnovat finanční sankce nebo jiné postihy.
3. Soudní žaloba akcionářů: Akcionáři mají právo podat soudní žalobu proti představenstvu nebo valné hromadě, pokud se domnívají, že bylo jednáno v rozporu s jejich právy nebo zájmy. Soud může nařídit nápravu, například zrušení neplatných usnesení nebo náhradu škody.
Trestní odpovědnost:
Pokud by bylo prokázáno, že členové představenstva nebo valné hromady jednali úmyslně nebo z nedbalosti v rozporu s povinností jednat v nejlepším zájmu společnosti a jejích akcionářů, mohou být obviněni z trestného činu. To může zahrnovat sankce jako pokuty nebo dokonce vězení.
Občanskoprávní následky:
Akcionáři mohou podat žalobu na náhradu škody, pokud utrpěli finanční ztráty v důsledku jednání představenstva nebo valné hromady. Soud může nařídit náhradu škody, pokud je prokázáno, že bylo jednáno v rozporu s povinností.
Je důležité, aby představenstvo a valná hromada jednaly s péčí řádného hospodáře a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovaly riziko těchto postihů.

podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.
Podvod je nečestné jednání, které má za cíl získat prospěch nebo způsobit škodu jiným osobám. Pro spáchání podvodu je zapotřebí obohacení pachatele nebo jiné osoby, způsobení škody více než 10 000 Kč 
Podvodné jednání je čin, při kterém osoba zneužije cizí nevědomosti nebo důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu nebo obohacení. Typicky se jedná o situace, kdy ...
• Uvede někoho v omyl: Například poskytne falešné informace nebo klamavé sliby.
• Využije něčího omylu: Tedy využije situace, kdy oběť nezná všechny relevantní informace.
• Zamlčí podstatné skutečnosti: Skryje důležité informace, aby dosáhl svého cíle.
Trestněprávní postihy za podvod se liší podle země a konkrétního jednání. Obvykle jsou to pokuty, vězení nebo jiné sankce. Tresty za podvod mohou být odnětí svobody až na 10 let, v závislosti na výši škody a dalších okolnostech spáchání trestného činu

Akciová společnost, jako právnická osoba má postupovat transparentně, pokud přebírá zpět rozsáhlý majetek, který byl vyveden mimo její kontrolu. Zde jsou některé kroky s tím spojené:
1. Průzkum a analýza: Nejprve by měla provést důkladný průzkum a analýzu současné situace. To zahrnuje identifikaci majetku, který byl vyveden, a zjištění, jakým způsobem s ním bylo před jeho převzetím nakládáno.
2. Právní kroky: Akciová společnost by měla konzultovat s právníky a odborníky na oblast obchodního práva. Ti by jí měli poskytnout rady ohledně možných právních kroků, které může podniknout, což může zahrnovat žaloby, arbitráže nebo jiné právní postupy.
3. Komunikace s akcionáři: Transparentnost vyžaduje, aby akciová společnost informovala své akcionáře o situaci. Měla by jim poskytnout relevantní informace o přípravě k převzetí majetku, včetně plánovaných kroků a důvodů.
4. Zveřejnění informací: Akciová společnost by měla zveřejnit informace o převzetí majetku veřejně. To může zahrnovat tiskové zprávy, oznámení na svých webových stránkách nebo jiné komunikační kanály.
5. Spolupráce s orgány dohledu: Pokud je to relevantní, akciová společnost by měla spolupracovat s orgány dohledu (např. finančními úřady, regulátory) a informovat je o situaci
. 6. Interní audit a kontrola: Akciová společnost by měla provést interní audit a kontrolu, aby zajistila, že všechny kroky jsou prováděny transparentně a v souladu s právními předpisy.
Je důležité, aby akciová společnost jednala transparentně a v souladu s právními předpisy, aby minimalizovala riziko dalších problémů a udržela důvěru svých akcionářů a veřejnosti.
Pokud vypořádání škody způsobené části akcionářů bylo prováděno netransparentně a nespravedlivě, mohou poškození akcionáři požádat orgán dohledu nebo regulátora trhu o zásah. To platí zejména v případě, kdy by soudní spor byl zdlouhavý a nevedl k rychlému a účinnému řešení.

Tato komise má pravomoc uplatnit sankce proti správcům trustů a svěřenských fondů, kteří nesplňují své povinnosti. Tyto sankce mohou zahrnovat pokuty, omezení činnosti nebo dokonce odnětí licence. Jejich cílem je zajistit transparentnost a důvěryhodnost kapitálového trhu na Kypru.
Zde jsou některé z jejich pravomocí:
Regulace a dohled: CySEC dohlíží na činnost účastníků kapitálového trhu, včetně správců svěřenských fondů a trustů. Jejich cílem je zajistit transparentnost, stabilitu a ochranu investorů.
Stanovení pravidel: CySEC vydává pravidla a směrnice, které upravují činnost svěřenských fondů a trustů. Tato pravidla zahrnují například požadavky na kapitál, transparentnost a řízení rizik.
Licence a registrace: CySEC uděluje licence správcům svěřenských fondů a trustů. Ti musí splňovat stanovené podmínky a pravidla.
Monitorování a inspekce: CySEC provádí pravidelné inspekce a monitoruje činnost správců. Pokud jsou zjištěny nedostatky, může udělit pokuty nebo odebrat licenci.
Ochrana investorů: CySEC sleduje, zda jsou investoři řádně informováni o rizicích a nákladech spojených se svěřenskými fondy a trusty. Dohlíží také na to, aby byly jejich zájmy chráněny. Je důležité, aby správci svěřenských fondů a trustů dodržovali předpisy stanovené CySEC a dbali na transparentnost a bezpečnost investicSprávce trustu na Kypru má určité povinnosti a závazky vůči podílníkům trustu. Zde jsou některé klíčové informace, které musí poskytovat:
1. Základní informace o trustu: Správce musí podílníkům poskytnout základní informace o trustu, včetně jeho účelu, struktury a právního základu.
2. Identita settlora a podílníků: Správce musí znát identitu settlora (osoby, která založila trust) a všech podílníků trustu. Tyto informace jsou uchovávány důvěrně.
3. Finanční informace: Správce musí pravidelně informovat podílníky o finanční situaci trustu, včetně příjmů, výdajů a stavu majetku.
4. Změny a rozhodnutí: Správce musí informovat podílníky o jakýchkoli změnách v trustu, jako jsou změny v investicích, strategii nebo právních dokumentech. Také musí konzultovat s podílníky před důležitými rozhodnutími.
5. Transparentnost a odpovědnost: Správce musí jednat transparentně a odpovědně v souladu s právními předpisy a zájmy podílníků.
6. Zprávy a účetnictví: Správce musí pravidelně předkládat podílníkům zprávy o činnosti trustu a účetní výkazy.
7. Ochrana majetku: Správce musí chránit majetek trustu a zajistit, aby byl řádně spravován.
V nedávné novele zákona, kterým se řídí CySEC a její odpovědnost, získala významnou pravomoc nad subjekty, které reguluje, a to v tom smyslu, že může provádět vyšetřování, vstupovat do prostor a prohledávat, jakož i sdílet jakákoli zjištění se zahraničními regulačními orgány. Dále zavedla rozsáhlé změny jak v registračním, tak v regulačním procesu všech registrovaných subjektů, zahrnující větší transparentnost stávajících subjektů, přísnější pokuty a odebrání licence. Organizace také vytvořila novou strukturu, aby zlepšila vyřizování stížností investorů.