PRŮZKUM: Mlčící většina: 70 % českých společností se neplánuje vyjadřovat k připravované legislativě - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

V čase předchozího režimu jsem měl to štěstí, že podnik zaměstnavatele byl účasten na přípravě jek technických norem, tak připomínkování legislativy. Technické normy byly vyžadovány a poměrně silně se kontrolovalo jejich dodržování, byl systém nástrojů zpětné vazby i zkušeností z realizací, u jakostních a tzv. podnikových norem, zejména v potravinářství byly kriteria velmi přísná a pokud kontrolní orgány zjistily závažné pochybení, řešilo se to až v trestní rovině.
V legislativní přípravě a technické normalizaci prakticky nejel vlak jinudy. Například stavebnictví bylo unifikováno, vzájemné vazby výrobků musely být ověřeny nežli se pustily do výroby a používání. Oblast projekce byla usměrňována vyhláškou, tzv. 5, později 105 a po sametu se používala tzv. 43, která prakticky zrušila všechno dobré a nebylo vodítko ani k tomu, jako kvalitativně posoudit projekt. Výsledkem byly právní spory a prodloužení výstavby. S kombinací toho, že spousta tzv. investorů (stavebníků) kteří neměli zkušenosti se stavebními investicemi, velkou část svých finančních prostředků prohauzírovali za změnách, chybných zadáních, či opravách v realizaci, někdy dokonce to mělo za důsledek pád záměru či ukončení podnikání, a stavební firmy na tom nebyly o moc lépe. To vše je důsledek neuvážené politiky uvolňování, zatímco nebyly promyšleny a připraveny nástroje dostatečně kvalitní, aby tuto úpravu nahradily.Podotýkám, že tehdy byla taková práce prací navíc, nad rámec a bonusem bylo to, že odborník věděl lépe.
Dle zkušeností z nynějších firemních poznatků je jednoznačné, že firmy dělají jen to, co nese zisk a okamžitý prospěch, přičemž ani aktivita pracujících (tedy nejen podnikatele či majitele firmy) není běžná, neboť mají svých starostí dost či se věnují svému soukromí. Lidé s rozhledem (někdy napříč obory) jsou výjimkou, a ta část lidí, kteří na VŠ pracují ve výzkumu bedlivě střeží informace, neboť nechtějí být v grantech předběhnuti.
Důsledkem je nulový přínos, politici řeční a šlapou vodu, a diktát z Bruselu se pak realizuje na poslední chvíli nebo v odloženém termínu, odborníci se nechtějí angažovat v něčem, co jim přináší jen ústrky - každý posel špatných zpráv, jak známo, bává střílen za východu Slunce. Míti odlišný názor od vládního se prostě nevyplácí.
Dovoluji si tento názor napsat, jelikož mi již nemůže tato ovládající skupina více škodit, a takový názor si odůvodním kdekoliv. Biafra ducha není jen u politických rozhodnutí, ale i u dopadů do reálného života. Pokud ztratíme možnost být u tvorby, je dalším bodem jen montovna. Žel, takový je stav, který v posledním roce ještě více narůstá. Jak z takové situace ven? Dle mého názoru je již pozdě. Stav společnosti není svojí kondicí takový, aby mohlo jít řešení postupnými kroky, s diskusí, se zvážením pro a proti, i v jiných oborech vidíme jen výběry mezi špatnými řešeními, za úspěch se vydává dosažení mety ovlivnění vývoje ve prospěch žádoucí skupiny. Takové rozhodování bude jistě jednou draze zaplaceno, jen měny mohou být různé.Být finančním investorem, tomuto prostoru se vyhnu velkým obloukem již s předstihem.