Příspěvky nebo odpovědi uživatele realista

Gratuluju, sám jsem to měl v úmyslu, ale chtěl jsem moc, aspoň 290.

neměl jsem co dělat:-))) a neděkujte, je to jen další názor z mnoha, a když se podle něj budete řídit, můžete mi stejně dobře za měsíc nadávat:-))) to už jsem tady zažil:-)))

Já jsem taky prodej za jednu korunu myslel vážně a každý, kdo oceňuje akcie Radiokomunikací nemůže jejich podíl v Contactelu ocenit jinak. Současný kurs proto určitě nezahrnuje nějaká očekávání ohledně podstatnějšího příjmu z prodeje Contactelu. Z pohledu investice do Radiokomunikací je úplně jedno, kolik prodej Contactelu vynese a kolik shrábne TDC - psal jsem, že i za onu korunu to bude pozitivní zpráva, protože pomine riziko nutnosti nalévat do této společnosti další peníze. Prodat ztrátovou společnost smysl určitě má...Navíc investice do Contactelu byla jednorázově zcela odepsána, takže jeho prodej se může promítnout jen pozitivně. Kdo by ale snad z důvodu prodeje Contactelu očekával dividendu, musí být buď neinformovaný nebo velmi naivní...tato investice stojí a padá s Radiomobilem - doporučuji si přečíst analýzu na stránkách společnosti Cyrrus.

Z pohledu investice do Telekomu (jako kupujícího) ale Vaše poznámka smysl určitě má - samozřejmě, že čím více zaplatí, tím hůře pro jeho akcie...

Na trhu je vidět hodně silná poptávka na 270...proč asi? Podle mne eivdentně proto, že investoři si spočítali rizika a možné výhody:

1. privatizační cena: měla by být ve výši asi 345,-/akcii. Proti 270 Kč na trhu to dává diskont o něco vyšší než 20% (jakousi obecnou hodnotu, která je chápána trhy jako obvyklá v případě takových prodejů; nevím proč to všichni neustále omílají, každopádně pokud tomu číslu věří většina investorů, je to pro tuto akcii dobré; nicméně podle mých zkušeností bych tento diskont viděl jako odpovídající). Kurs by tedy měl mít tendenci se k této úrovni zespoda minimálně vracet.

2. možný odkup: spekulace na to, že konsoricium Deutsche Bank a TDC odkoupí i zhruba třetinový podíl KPN a TelSource. Pokud by se tak stalo, muselo by konsorcium nabídnout odkup i ostatním akcionářům, a to za cenu (raději kopíruji ty dva důležité odstavce):

§183c odst.(3) Obch.zákoník: Cena nebo směnný poměr uvedené v povinné nabídce převzetí musí být přiměřené hodnotě akcií. Při stanovení ceny pro účely povinné nabídky převzetí při ovládnutí společnosti se přihlédne k váženému průměru z cen, za něž byly uskutečněny obchody těmito cennými papíry v době 6 měsíců před vznikem povinnosti učinit nabídku převzetí, které byly evidovány Střediskem cenných papírů podle odstavce 4 (dále jen „průměrná cena”). Jestliže akcionář nebo osoba jednající s ním ve shodě nabyla v posledních 6 měsících cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí, za cenu vyšší, než je průměrná cena (dále jen „prémiová cena”), nesmí být cena navrhovaná v nabídce převzetí nižší než prémiová cena snížená až o 15 %, jestliže stanovy tuto odchylku nevylučují nebo nezpřísňují. Takto snížená prémiová cena nesmí být nižší než průměrná cena.

§183c odst.(5) Obch.zákoník: Přiměřenost ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí musí být doložena posudkem znalce. Přestože cena v povinné nabídce převzetí nebyla přiměřená, je smlouva platná. Ten, kdo takovou nabídku převzetí přijal, je oprávněn domáhat se doplacení rozdílu mezi cenou uvedenou v nabídce převzetí a přiměřenou cenou. Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na doplacení tohoto rozdílu, je co do základu přiznaného práva pro navrhovatele závazné i vůči ostatním osobám, které nabídku převzetí přijaly.

Z uvedeného vyplývá, že spodní hranicí by při odkupu měla být přibližně cena 345*0,85=293Kč.
Ovšem záleželo by rovněž na tom, za kolik by konsoricum od TelSource jeho podíl odkoupilo. Cena třeba kolem 300/akcii by samozřejmě minimálně o 10Kč snížila 6-timěsíční průměrnou cenu a podobně spodní hranici pro povinný odkup. Není ovšem vyloučeno, že odkupní cena by mohla být i vyšší. Konsoricum by totiž v takovém případě ovládalo asi 84% firmy a nejspíše by se ji snažilo stáhnout z trhu. Mohlo by tedy nabídnou o něco více - cena nad 300 by za současné situace uspokojila jistě valnou většinu akcionářů...

3. Výplata superdividendy - asi nejspornější spekulace. Logičtější je, že konsorcium vykoupí co nejvíce akcií z trhu a teprve pak si vyplatí samo bez velkých ztrát dividendu, která mu zaplatí třetinu jeho investice (v podstatě koupi zbylé části firmy)...není tedy důvod proč se rozdělovat s menšinovými akcionáři...Proti výplatě superdividendy by hovořil i případný nákup Contactelu.

V podstatě se ale dá říci, že nákup na úrovni 270 a níže nese poměrně malé riziko. V podstatě nejhorší alternativa by nastala, pokud by konsorcium zaujalo podobný postoj jako v Radiokomunikacích, neinformovalo by a neučinilo ani žádný krok k nákupům dalších podílů. To by asi kursu nahoru moc nepomohlo. Je ale zbytečné spekulovat nyní nad touto variantou, když je jisté, že v nejbližších měsících bude kurs ovlivněn spekulacemi ohledně dokončení celé privatizace, zájmu konsorica o nákup podílu TelSource a jistě i zahraničními trhy. Přestože je riziko na 270 poměrně malé, stejně bych postupoval tak jak jsem uvedl na ČEZu - nakoupit jen něco, vyčkat případného poklesu a dokoupit. Jak je spočteno výše, Telekom neslibuje až zase tak moc atraktivní výnos, takže proč si jej nezvýšit. Dokončení privatizace je plánováno až na konec října, do konce září by spekulanti ještě nemuseli kurs táhnout příliš vysoko...

Prodej Contactelu je samozřejmě pro akcie Radiokomunikací jedině pozitivní zprávou, ať už bude prodán třeba i za jednu korunu...Pořád by to byla dobrá cena proti další kumulaci nekonečných ztrát této společnosti do konsolidované rozvahy Radiokomunikací. Ovšem pro Telekom bude platit naprostý opak - čím vyšší cenu by zaplatil, tím hůře pro jeho akcie...Ze dvou důvodů: nejenže by kupoval ztrátovou společnost, snížila by se také pravděpodobnost výplaty superdividendy, případně její výše, nejen pro potřebu nákup financovat, ale také pro nutnost financování dalších nemalých investic do této společnosti...

Situace Radiokomunikací by se tímto prodejem velmi vyjasnila, neboť podle mého prodej Contactelu jiným způsobem (nebo někomu jinému) než, že si jej TDC přetáhne do Telekomu, by byl oproti prodeji ostatních částí Radiokomunikací zdaleka nejsložitější...

Samozřejmě, na jednom článku v Euru nelze stavět investici, i kdyby se tato (zatím pouze) spekulace vyplnila, dokončení celé transakce potrvá min. do začátku roku, takže kurs se v mezidobí může vydat kamkoliv. Tou dobou bych ale očekával jisté zhodnocení už díky vlivu zahraničních trhů (viz příspěvek na ČEZu), takže toto by byla třešnička na dortu...Radiokomunikace za tyto ceny držím i já, zapřísáhlý nepřítel držení akcií na dlouhou dobu:-)))

P.S. Na prodej Contactelu ale rozhodně nespoléhám, Bivideon je veden evidentně velmi kreativními lidmi, takže není vyloučeno, že si TDC a Deutsche Bank vymyslí zase nějakou formu odloženého prodeje, nebo jiné zhovadilosti...Ke koupi mne vedly důvody, které jsem popsal už 29.7.2002 22:40 (doporučuji k přečtení, teď jsem to četl, velmi pěkně napsáno:-)))

V momentální situaci si myslím, že je úplně jedno jak se člověk rozhodne. Pro to, jestli bude investice úspěšná, bude totiž určující spíš fakt, jestli investor bude kupovat alespoň s horizontem držení řekl bych min. 3 měsíce. Pokud někdo bude spekulovat v kratším horizontu, bude mít velice těžkou pozici (myslím tím spekulace na současných cenách).

Proč? Neexistuje snad nepříznivější stav trhu pro spekulace než je ten současný. Pro dobrou spekulaci jsou důležité dvě věci - pohyb kursu a zpráva, která otevírá prostor ke změně cenové hladiny. V okamžiku, kdy trh reaguje na zprávu neodpovídajícím způsobem, spekulant může vydělat. Takový stav může nastat i tehdy, pokud kurs akcie změní svůj kurs, aniž by se nějaká nová zpráva objevila. Na českém trhu tato změna přichází nejčastěji vlivem zahraničních trhů. Jestliže zahraniční akciové trhy klesají, kursy českých akcií poklesnou rovněž, aniž by pro to byl nějaký fundamentální důvod (jinak je to ovšem zcela racionální a logická reakce trhů...). Dobrým příkladem může být propastný rozdíl mezi hospodářským stavem českých technologií (Telekomem a Radiokomunikaci), jejichž kursy byly staženy paradoxně propadem kursů zadlužených zahraničních technologických společností zápasících navíc s ochablou poptávkou po jejich službách.

Ovšem všeho s mírou... současná cenová hladina českých akcií je natolik nízká, že naprostá většina investorů není moc ochotná na této úrovni prodávat. Naopak je zde dostatek kupujících, kteří rádi i menší poklesy využívají k otevření nových pozic. Stále nikterak příznivá situace na zahraničních trzích však způsobuje, že prostor pro výraznější nárůst je omezen rovněž na pár procent. Bohužel český trh (ale to v dnešním provázaném světě financí platí o naprosté většině ostatních trhů) nemá sílu k výraznějšímu zhodnocení, i kdyby bylo hospodaření českých společností sebelepší, pokud neporostou i trhy zahraniční. Stačí vzít poslední případ Komerční banky, která po vykázání neočekávaně příznivých hospodářských výsledků v reakci na ně sice výrazněji posílila, ale která po vyčerpání pochopitelného okamžitého návalu poptávky začíná rovněž opět podléhat negativnímu sentimentu zahraničních trhů.

Český trh je tak momentálně v zajetí těchto dvou fenoménů - všem je jasné, že kursy českých akcií by za alespoň trochu pozitivnější situace v zahraničí byly na jiné úrovni, takže nabídková strana je velmi pasivní. Na druhé straně poptávající investoři nemají mnoho chutě táhnout ceny nahoru, neboť by zbytečně riskovali, že při komplikacích na zahraničních burzách budou realizovat opětovný pokles z vyšších cen na současnou úroveň.

Zakopaný pes je tedy v zodpovězení otázky, kdy změna sentimentu v zahraničí dovolí českým akciím se výrazněji zhodnotit. Reálně se mi to jeví následovně: stále přicházejí rozporuplné zprávy z makro- a mikrosféry, které sice ukazují na postupné zlepšování hospodářské situace firem, stejně ale také na jisté "zadrhávání" ozdravného procesu. To investorům nedává příliš šancí na vytvoření výraznějších optimistických očekávání, že během dohledné doby bude lépe. Proto už po menších posíleních následují výraznější korekce, neboť se na trhu nenachází dostatek investorů, kteří by věřili, že další ekonomické zprávy budou takové, že pro své akcie najdou brzy kupce na ještě vyšších úrovních. Osobně jsem přesvědčen, že již ke konci roku začnou zahraniční trhy vykazovat známky oživení, protože i přes momentální problémy nepovažuji za pravděpodobné, aby se tak nízké úrokové míry, jaké firmy neměli k dispozici po desetiletí, neprojevily ve výraznější akceleraci hospodářského růstu než je ten současný.

Prostor pro růst v nejbližších měsících bych viděl do deseti procent ze současných hladin. To může být ale podle mých zkušeností docela velká potíž, protože je to málo. Znamenalo by to velice plochou křivku nárustu po docela dlouhou dobu. Tak se akciové trhy nevyvíjejí - v takovém případě často dochází k ochotným vybíráním zisků, neboť mnoho investorů není ochotno riskovat i ty nejmenší zisky a raději je realizují ještě před tím, než přijde nějaká nepříznivější zpráva, což je v takovém období hodně pravděpodobné. Propad je umocněn dále neochotou kupujících ze stejného důvodu zbytečně zvedat kursy. To je typické pro současný český trh. Zároveň však jsou celosvětově akcie na svých dlouholetých minimech, což v trochu delším horizontu značí velký potenciál k růstu. Proto jsem na začátku psal o tom, že je v podstatě jedno, zda nakoupit či ne - i přes případný pokles je podle mne totiž jen otázkou trpělivosti, kdy při další nákupní vlně investor dostane o něco víc než zaplatil.

V této situaci se mi jako vhodné jeví držení klidně až 50% portoflia nainvestováno v akciích, z čehož bych se rozhodně nebál 20-30% už při 10%-ním (možná i menším) posílení kursu zbavit (to pro spekulanty včetně mne:-), výhodnější se podle mne může po pár měsících velice lehce ukázat nezbavovat se ničeho). Naopak při poklesu o 10% a více bych se nebál postupně nainvestovat vše. S plným nainvestováním celého portfolia na současných cenách bych raději počkal, protože k výše zmíněnému je třeba jako rizikový faktor přiřadit potenciální napadení Iráku, což by mohlo vytvořit daleko lepší příležitost, a naopak při plné zainvestovanosti nepříjemné pocity dočasné ztráty a bezmoci nad promarněnou příležitostí...:-) Můj názor je z určitých důvodů ale takový, že Irák napaden do konce roku nebude, pokud vůbec...

Dovolím si tvrdit, že alespoň s jedním větším poklesem lze ať už z jakéhokoliv důvodu v horizontu měsíce, dvou, počítat. Alespoň pokud vycházím ze svých zkušeností. Situace, kdy jsou kursy na dlouhodoběji výhodných úrovních, ale nechce se jim nahoru, je totiž velice zrádná, zvláště když trvá delší dobu. To je momentální případ. Pokud totiž do jisté doby nepřijde stimul k růstu, ochota kupujících držet dosaženou úroveň klesá, protože nikdo není ochoten koupit akcie jen proto, aby po týdnech, ne-li měsících držení inkasoval 5%-ní výnos. Na to jsou akcie příliš riziková záležitost. Stejně tak má trpělivost těch, kteří nedávno koupili, své hranice a jejich ochota raději prodat se postupně zvyšuje. Výsledkem je často iracionální propad bez zjevných příčin (viz zmíněný případ KB, ale rovněž i ČEzu - jistě povodně jej urychlily, ale jen v tom to není). Stejně jako jsem uvedl, že považuji takový pokles za velice pravděpodobný, jsem přesvědčen, že ze současných cen by to byla ideální příležitost pro investici i podle mých "rigidních" pravidel. Přitom nevěřím, že by takový pokles přesáhl u jakékoliv emise na trhu 10%.

Celkově považuji současné ceny za dobrý odrazový můstek, ale pokud by došlo k situaci, že by z nějakého důvodu (třeba v reakci na zlepšení situace v zahraničí) začaly kursy posilovat, rozhodně bych zvolil o 10% výše redukci, protože takový růst by se mi nezdál do konce roku udržitelný, a velice pravděpodobně by byl následován větší korekcí.

V tomto komentáři pomíjím, že do konce roku mohou pochopitelně přijít u Telekomu, Radiokomunikací, ČEZu a Unipetrolu zprávy, které dočasně pohnou jejich kursem, jsem ale přesvědčen, že výsledná převažující tendence bude určena právě vývojem na zahraničních trzích, stejně jako se to názorně projevilo v případě Komerční banky.

 

P.S. Mimochodem, velice oceňuji přístup Pijacka, Koziny apod. (omlouvám se, více mi neutkvělo), kdy ČEZ před dosažením 100 vyprodali, přestože by se nikdo nemohl divit, že kurs stovku překoná - holt, to se pozná zkušenost...:-) sám jsem nakupovat v úmyslu neměl, ale takto jsem byl ušetřen zbytečných výčitek:-)

Taky souhlasím s tím, že old e-Broker je uživatelsky nesrovnatelně příjemnější - i když pominu třeba takovou stupiditu jako zvolení šířky sloupce pro kursy, kdy se KB a PM zobrazují do dvou řádků, evidentně práce grafika - diletanta...

Největší radost myslím musí mít Fio - jestli jste si všimnuli, tuto emisi v Kobosu kotují se 110 kusy - jejich automat tak během jedné minuty vychytal z toho balíku skoro 1000 kousků - milion taky není k zahození...

K poslednímu odstavci bych ještě přidal toto: současné podhodnocení kursu je způsobeno nedůvěrou trhu v Agrofert jako většinového vlastníka Unipetrolu. Řekl bych, že tato nedůvěra se netýká až zase tak jeho manažerských schopností a schopnosti Unipetrol řídit k lepší hospodářské prosperitě, ale je spojena s nedůvěrou trhu ve schopnost Agrofertu zaplatit privatizační cenu bez toho, že by se samotný Agrofert dostal do problémů a snažil se proto odčerpáváním aktiv z Unipetrolu část svého závazku tímto způsobem zbavit. Pro další vývoj bude tedy rozhodující, jak jej bude trh dále chápat - zda jako manařera nebo jako tuneláře. V tomto směru bych osobně viděl po dnešním prohlášení Agrofertu zlepšení ze dvou důvodů: 1. jak jsem v předchozím příspěvku napsal, při koupi za nižší cenu Agrofert nebude pod tak výrazným tlakem, aby se pokoušel z Unipetrolu vyvádět hotovost nebo majetek. Významně by vzrostla pravděpodobnost, že se bude snažit své akcie co nejvíce zhodnotit. 2. Předešlé by bylo ještě umocněno v případě, že by Agrofert koupil Unipetrol společně s KPN Orlen, což by mohlo ještě více snížit dosavadní obavy z netransparentnosti Agrofertu. To by se samozřejmě promítlo do růstu kursu.

 

Pokud by se tedy kurs opět podíval pod 35, v menším množství by to mohla být v horizontu půl roku (ale i daleko kratším, bude záležet na vývoji) docela dobrá investice. Podle mne je však v nejbližší době velmi málo pravděpodobné, že by kurs přešel přes 45, těžké to bude asi i na 40. Viděl bych to spíše na jakési v podstatě nepředvídatelné vlnění v rozmezí 25-45 (spíš asi 30-40) v závislosti na momentální náladě investorů a příchodu jednotlivých informací. Vhodnou taktikou proto asi bude vychytávání poklesů k 30 a rychlé opouštění pozic do 40, protože podle mne důvody pro a proti, které jsem zmínil v tomto a předchozím příspěvku, těžko dovolí kursu z tohoto koridoru výrazněji vybočit.

 

 

Řekl bych, že povodně nám situaci kolem Unipetrolu trochu vyjasnily. O tom, že Agrofert dosud stále neměl jasno v tom, zda Unipetrol nakonec koupí nebo ne, je dnes přesvědčen snad každý. To potvrzuje také vývoj kursu, který by v normální situaci kurs společnosti nezanedbatelně postižené povodněmi poklesl. Akcie však posílily, což naznačuje přesvědčení valné většiny investorů, že dosud váhající Agrofert má o jeden pádný důvod víc, aby Unipetrol nekoupil. Investoři k tomu vzhlížejí s nadějí, že s odstoupením Agrofertu se otevře nemalý prostor pro posílení kursu. Myslím ale, že je to omyl.

 

Proberme si možné alternativy:

1. Agrofert od koupě odstoupí - je to opravdu tak pozitivní zpráva? Co by potom nastalo? Investoři se momentálně stále částečně nechávají unášet sumou, kterou se Agrofert zavázal za Unipetrol zaplatit (104/akcii). Jak však dosavadní vývoj událostí naznačuje, pro samotný Agrofert je tato částka tak vysoká, že byl od počátku ochoten raději od koupě ustoupit než podstoupit riziko nenadálých výpadků v hospodaření, resp. problémů se zahraničním konsorciem v ČRaf (což je pochopitelné). Od doby, kdy Agrofert v privatizaci zvítězil však uplynul příliš dlouhý čas, ve kterém z hlediska hospodaření nedošlo k žádné pozitivní události, naopak k několika negativním. Z hospodářského hlediska tento konglomerát může být jistě perspektivní, ale v tomto směru je nutné vykonat mnoho práce, která zabere spoustu času, přičemž výsledek není odvislý pouze od práce managementu, ale z velké části také na vývoji cen ropy a ropných produktů na světových trzích. Pokud Agrofert od koupě Unipetrolu odstoupí, ať už sám nebo jiný investor bude ochoten nabídnout podstatně menší sumu, která bude odpovídat větším rizikům, které současná situace přináší (60-80/akcii??? - můj odhad). Protože je možná rozumné kupovat za 100Kč/akcii firmu, která je schopna generovat zisk mezi 5-15Kč/akcii, pokud je její hospodaření stabilizované a má narovnané jak vnější tak vnitřní vztahy. Ne však poměrně nedávno vytvořený slepenec firem, který stojí před nutnou restrukturalizací...

 

Neměl bych proto obavu, že kurs v případě Babišova odstoupení od koupě překoná o moc hranici 40 Kč. Jak silnou vlnu zájmu o akcie Unipetrol by tento Babišův krok jednorázově vyvolal těžko odhadnout. Co však vím dobře, je to, že rozumnější investoři se budou těchto akcií při tomto dočasném zájmu chtít zbavit. Protože aby akcie rostla, musí existovat v budoucnosti nějaký záchytný bod, od kterého si bude možné slibovat postupné zhodnocení akcie. Co však maximálně může nastat? V horizontu ne kratším než půl roku nové výběrové řízení - informace o jeho konání by snad mohly udržet kurs blíže k 40 korunám (ovšem zespodu), neboť zájemci by mohli nabídnout rozhodně ne přes 100, ale i 80 by bylo dobrých. Pokud by byly indikovány nižší ceny, kurs by se držel řekl bych podle svých dosavadních zkušeností zhruba někde kolem 50% možné privatizační ceny. Jinou pozitivní zprávu těžko očekávat, rozhodně ne od hospodaření, ve kterém se během následujících měsíců promítnout povodně.

 

2. Babiš bude požadovat snížení ceny - to by na kurs mělo samozřejmě negativní dopad. Přitom pokud by Babiš nabídl privatizační cenu okamžitě zaplatit, je to nejpravděpodobnější varianta. I když by to bylo asi napadnutelné ostatními účastníky výběrového řízení, vláda je tlačena zhoršenou fiskální situací po povodních - novým výběrovým řízením by ztratila příliš mnoho času a dosažená cena by těžko byla o mnoho vyšší než by dostala okamžitě od Agrofertu. Takže investorům by se splnila docela černá můra - majitel Unipetrolu Agrofert, který navíc oceňuje to co kupuje níže než původně...

 

 

3. Babiš Unipetrol nakonec koupí a důvod pro současný růst pomine...

 

 

Tři možnosti, ze kterých podle mého ani jedna nenabízí přílišné zhodnocení. Rozhodně bych se proto vyvaroval nákupu o dost výše než 35 korun. Na druhou stranu, z dlouhodobějšího pohledu je dobré si uvědomit, že fundamentální hodnota Unipetrolu (tedy hodnota aktiv a restrukturalizačního potenciálu) dává na rozdíl od jeho momentální schopnosti generovat zisk rozhodně daleko vyšší hodnotu než činí současný kurs. Je opravdu docela dobře možné, že pod vlivem toho, že se Agrofert stane většinovým vlastníkem Unipetrolu, dojde třeba ze zahraničních zdrojů k výprodejům, které srazí kurs hlouběji pod 30, z fundamentálního hlediska bych však tuto situaci viděl jako podobnou té, ve které jsou nyní České Radiokomunikace - kurs rovněž na mimořádně nízké úrovni z důvodu netransparentnosti majoritního vlastníka. Jako již ve střednědobém pohledu bych ale viděl jako pozitivní, pokud by Agrofert koupil Unipetrol za nižší privatizační cenu - podle mne by z velké části odpadlo riziko, že by se pokoušel majetek z Unipetrolu vyvádět, neboť by k tomu již pod tíhou příliš velké investice nebyl nucen.