Vsadil jsem si sportku a mám stejnou šanci na úspěch asi jako u následujícího dopisu (neboť jsem já hlupák nevěděl, že tam mělo být Doc. a ,CSc.).
Prezident České republiky
Prof. Ing. Václav Klaus
V Praze dne 3.5.2005
Vážený pane Prezidente,
obracím se na Vás jako na hlavu státu a zejména jako na politika, který je v České republice nejvýznamnějším propagátorem pravicových myšlenek.
Dnes, 3. května 2005, přehlasovala poslanecká sněmovna senátní návrh novely Obchodního zákonníku a schválila původní znění této novely včetně paragrafů 183i až 183n. Bohužel se tak sněmovna neztotožnila s názorem pravicových senátorů, že část novely, zavádějící do ochodního zákoníku nový princip vyvlastňování menšinových akcionářů ("SQUEEZE OUT"), je velmi nevyvážená ve prospěch majoritních vlastníků a že ve schváleném znění není dostatečně chráněno základní ústavní právo - právo na vlastnictví soukromého majetku.
Protože si Vás velmi vážím a považuji Vás za člověka, který vždy důkladně hájí principy osobní svobody a práva na soukromého vlastnictví, obracím se na Vás s touto žádostí, zda byste při podpisu schválené novely nezvážil následující argumenty:
Problematika Squeeze out byla do novely obchodního zákoníku zařazena na základě poslaneckého návrhu a dle důvodové zprávy se jedná o implementaci 13. směrnice Evropské unie. Tato implementace je však v mnoha ohledech tvrdší než požadavky této směrnice - novela začíná platit o rok dříve než požaduje směrnice a umožňuje squeeze out u mnohem širšího okruhu společností. Zásahy do vlastnických práv jsou obecně velmi citlivou otázkou, což dokazuje fakt, že zmíněná směrnice EU byla připravována 13 let. Bohužel v naší legislativě neproběhla před implementací této směrnice dostatečná diskuse. Implementace této směrnice proběhla formou poslaneckého návrhu, který bohužel obsahuje řadu nedostatků, zejména v oblasti nároku na spravedlivé vypořádání vyvlastňovaného majetku.
Znění předmětné novelizace např. neobsahuje lhůty, v jakých je majoritní vlastník povinen vypořádat vyvlastněné majetkové podíly. Obsahuje pouze vágní ustanovení "bez zbytečného odkladu". Pokud majoritní vlastník za získané akcie nezaplatí, jedinou sankcí je ztráta hlasovacích práv k majetkovým podílům, které nezaplatil. V případě majoritních vlastníků není takováto sankce nikterak účiná. Znění přijaté poslaneckou sněmovnou nedefinuje, v jaké formě má proběhnout vypořádání menšinových vlastníků. Lze si představit situaci, kdy majoritní vlastník se rozhodne vypořádat menšinové vlastníky naturální formou, např. rozdělením přebytečných zásob, a nalezne proto oporu v zákoně.
Z mého pohledu je nejpodstatnějším argumentem, že schválená úprava zákona nijak nedefinuje postup, jakým se má zjistit výše spravedlivého vypořádání. Výše spravedlivého vypořádání bude podle schváleného znění určována na základě znaleckého posudku. Jakožto přední ekonom jistě víte, že oceňování podniků je velmi složité, exituje několik různých modelů a jejich výsledky velmi závisí na kvalitě vstupních dat. Obávám se, že v případě, kdy znalec oceňuje společnost na základě údajů získávaných od majoritního vlastníka, nemůže nalézt spravedlivou hodnotu společnosti. Z vlastní opakované zkušenosti s postupem znalců při oceňování společností jsem dopěl k závěru, že v situaci, kdy je znalecký posudek placen z prostředků majoritního vlastníka, není mnohdy znalec ani ochoten hledat vyvážené argumenty a velmi ochotně se přiklání k argumentům ve prospěch slnější strany.
Osobně jsem začal investovat do akcií již v kupónové privatizaci a v současné době jsem vlastníkem akcií několika českých společností. Přesto chápu důvody pro koncentraci kapitálu do rukou většinových vlastníků. Domnívám se však, že dnešní schválení nového principu vyvlastnění menšinových vlastníků bylo zbytečné - možnost vyvlastnění menšinových akcionářů již existuje v platném znění Obchodního zákoníku ve formě převodu jmění na hlavního akcionáře dle paragrafu 220p.
V případě, že by Vás tato problematika zaujala, Vám mohu poskytnout právní rozbory, které provádějí srovnání metod squeeze out v zahraničí s metodami aplikovanými v České legislativě a na jejichž základě jsem se pokusil velmi neuměle formulovat argumenty v tomto dopise.
Vážený pane Prezidente, vím, že při podpisu novely obchodního zákoníku důkladně zvážíte všechna pro a proti podepisovaného zákona. Věřím však, že jako Prezident České Republiky nepodepíšete zákon, který významně a velmi nevyváženě zasahuje do základních ústavních práv občanů České Republiky, i když se tento zákon zaštiťuje požadavky Evropské směrnice.
V úctě,