Neústupnost ministra průmyslu a obchodu je velmi těžko pochopitelná. Stát vybral jako vítěze na odkup státního podílu v Unipetrolu holding Agrofert i přes to, že Agrofert nenabídl nejvyšší cenu. Důvody jsou jasné, jedná se o Českou firmu, ekonomicky silnou, ovládající podstatnou část chemie v ČR a zejména se jedná o firmu, která tímto krokem usilovala o konsolidaci chemie v ČR. Nyní to vypadá tak, že stát nezíská za Unipetrol už ani takovou cenu, kterou byl naposledy Agrofert ochoten zaplatit. S Rotch Energy to vypadá velmi obdobně, ale pro stát ještě o poznání hůř. Rotch sice má zájem o Unipetrol, nicméně jeho představitelé stejně jako představitelé Agrofertu upozorňují, že nynější hodnota Unipetrolu je jiná a chtějí pordrobnější prozkoumání ekonomické situace. Dalším mínusem je, že hrozí nebezpečí, že současný holding Unipetrol Rotch Energy rozloží na tisíc kousků a významnou část rozprodá, případně nějaké provozy úplně uzavře. Po shrnutí těchto základních údajů, které se daly predikovat se domnívám, že se jedná o naprosté selhání státních úředníků, a jejich nulovou flexibilitu. Pan ministr neoblomě trval na podmínkách dohody, i když v podstatě sám dobře věděl, že cena za Unipetrol již není reálná. Jsem přesvědčen, že nyní Rotch Energy nabídne po přezkoumání ekonomické situace Unipetrolu ještě menší cenu nebo to koupí jiný investor a stát přijde zase o pár miliard, v lepším případě stovek miliónů. Ještě jednu poznámku o údajné nedůvěryhodnosti Agrofertu. Věřím, že soudná a odborná veřejnost posoudí podle různých ekonomických ukazatelů že tomu tak není. Jak již podotkl ing. Babiš v tisku, podívejme se na firmy, které vlastní Agrofert, např. Deza, Precheza, Lovochemie, podniky ve skupině Aliachem. Nechci se o tom rozvádět, ale srovnejme jaká byla situace těchto podniků před 8 lety a jaká je nyní.
Nechci zde dělat reklamu Agrofertu, ale některé informace v některých denících jsou značně zkreslené, buď záměrně nebo značnou neodborností a neznalostí autorů.