Zapomínáš na jedno, že kraksnu sice koupíš za 30.000, ale měsíčně ti sežere dalších 5.000. Jinak na těch sídlištích stojí také auta za půl milionu, a není jich málo. Dejme tomu, že se ty byty měly prodávat za půl milionu, ale ne za osmdesát tisíc. To byl fakt výsměch. Víš, já měl vždycky smůlu, nebo možná štěstí, že mi nikdo nic nedal zadarmo. můj první byt byl družstevní, ktrerý jsem musel i za socíku tvrdě zaplatit a zadlužit se, a pak každé další bydlení bylo jen za mý peníze. Auto muselo jako žrout peněz počkat. Dneska spousta lidí jen natahuje dlaně, ale vyvinout větší snahu, to už jaksi ne. Byteček skoro zadarmo, vše za dotované ceny, ale na auto, mobily pro děti, diskmany, počítače, to se penízky vždycky najdou. Hochu, nebudeš mi věřit, ale já si svůj vlastnípočítač pořídil až letos na jaře, do té doby na něj prostě nebylo. Většině lidí dneska chybí skromnost, chtěli by prostě všechno, a to nejlépe hned.
