Příspěvky nebo odpovědi uživatele mluvčí

Zase jeden kecálek. Ale těch je tu více.

Jako akcionáři máme právo na takovou informaci. Čas běží a je ticho po pěšině. Někdo toho pak využívá a chce prodat své akcie za cenu, která z ničeho neplyne, pouze ze spekulací. Ta cena akcie může totiž být pochopitelně nulová, protože AGB má záporný vlastní kapitál. Tak řekne k tomu někdo kompetentní něco a bude konečně valná hromada?

Proč ale pak leze nahoru tak líně ve srovnání s Komeční bankou? Může mně to někdo vysvětlit?

No to je tedy sakra rozdíl. Jak je to vůbec možné? To ČNB nebo dříve Komise nezkoumají, za kolik byly akcie v minulosti upisovány? A co dělá Ústavní soud s podanými podněty na nezákonnost novely obch. zákoníku v polovině roku 2005 legalizující zlodějské squeeze-outy? A protože nedělá nic, lupiči se nám opět osmělují. Asi nejen u tohoto titulu, že...

To, že za 1.pololetí dosáhlo čistý zisk zhruba 155 milionů Kč, to že se předpokládá za rok další narůst zisku, může vyústit v čistý zisk zhruba 300 Kč na akcii. Nechme se tedy překvapit !

 I. Název, územní působnost a sídlo Komunistické strany Čech a Moravy

1. Komunistická strana Čech a Moravy je demokratickou politickou stranou působící podle zákona. Pro své označení používá zkratku KSČM.

2. KSČM je právnickou osobou, působící na území České republiky.

3. Sídlem ústředních orgánů KSČM je Praha.

 
II. Programový cíl a charakter strany

4. Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům.
KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.

III. Členství v KSČM

A) Principy a vznik členství:

5. V KSČM nemá nikdo výlučná práva a postavení. Působnost členů a funkcionářů strany je určena usneseními sjezdu, stanovami, organizačním řádem a dalšími vnitřními dokumenty.

6. Se členstvím v KSČM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod občana nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech.

7. Za člena KSČM může být přijat na základě dobrovolného rozhodnutí občan, který je starší 18 let, ztotožňuje se s programem a stanovami a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Právo přijímat nové členy má základní organizace KSČM (ve zkratce ZO KSČM) a okresní výbor KSČM (ve zkratce OV KSČM), který zároveň doporučí základní organizaci, kde může člen pracovat.

8. Pro přijetí žadatele v ZO KSČM, který byl členem či funkcionářem okresních a vyšších orgánů jiné politické strany nebo politického hnutí, je nutné předchozí projednání s OV KSČM, který rozhodne zda je nutné případné projednání s vyššími stranickými orgány. Bez tohoto postupu není možné žádost o přijetí projednat a schválit.

9. Členství, práva a povinnosti s ním spojené vznikají dnem rozhodnutí členské schůze ZO KSČM nebo OV KSČM o přijetí žadatele za člena.

10. Osvědčením o členství v KSČM je členský průkaz, jehož součástí je příspěvková karta, které člen předkládá ke kontrole orgánům strany.

B) Pozastavení a zánik členství:

11. Při chování a jednání člena, které poškozuje vážnost a pověst strany, mu může ZO KSČM nebo vyšší stranický orgán po posouzení situace pozastavit členství nebo výkon svěřených stranických funkcí po dobu nezbytně nutnou.

12. Členství zaniká:
a) vystoupením člena, vznikem členství v jiné politické straně, v politickém hnutí nebo ukončením členství za jednání, které je neslučitelné s programem a stanovami strany nebo stranu poškozuje na veřejnosti, nebo
b) dnem, v němž se členská schůze ZO KSČM usnesla o ukončení členství a člen se ve stanovené lhůtě neodvolal, nebo
c) dnem, kterým členství ukončil vyšší stranický orgán poté, co ZO KSČM je nečinná po dobu delší než tři měsíce od výzvy tohoto orgánu k projednání ukončení členství a člen neuplatnil právo na odvolání, nebo
d) dnem, v němž odvolací orgán s konečnou platností potvrdil rozhodnutí o ukončení členství člena, který se proti ukončení členství odvolal.

13. Proti rozhodnutí ZO KSČM, popřípadě OV KSČM o ukončení svého členství má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k Okresní rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ORoK KSČM) a dále k Ústřední rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ÚRoK KSČM), jejíž závěry jsou konečné. Rozhodne - li o ukončení členství jako první Ústřední výbor KSČM (ve zkratce ÚV KSČM), má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k ÚRoK KSČM a poté ke sjezdu KSČM, jehož závěry mají konečnou platnost. Po dobu odvolání se odvolávajícímu pozastavuje členství.

IV. Práva a povinnosti člena KSČM

A) Práva:

14. Zvolit si ZO KSČM, ve které bude pracovat.

15. Podílet se na formování politiky strany ve své ZO KSČM, stranických orgánech a aktivech, činností i v jiných zájmových kolektivech či klubech KSČM, působících podle stanov strany.

16. Vyjadřovat své názory, připomínky, návrhy a stanoviska na stranických jednáních nebo je podávat písemně příslušnému stranickému orgánu a požadovat jejich vyřízení podle ustanovení článku 36 stanov. Na jednáních stranických orgánů kritizovat kteréhokoliv člena nebo orgán KSČM.

17. Být pozván a zúčastnit se jednání stranických orgánů, na nichž se jedná o jeho osobě, návrzích, připomínkách nebo kritice. O přijatých závěrech být informován.

18. Volit, být volen, navrhován a delegován do orgánů KSČM a doporučován do veřejných funkcí.

19. Být informován o průběhu a závěrech jednání orgánů KSČM.

20. Stanoveným způsobem se odvolávat proti rozhodnutí orgánů KSČM.

B) Povinnosti:

21. Dodržovat Stanovy KSČM.

22. Podílet se na uskutečňování programu KSČM, získávat pro něj další stoupence. Politicky a odborně se vzdělávat. Propagovat a objasňovat politiku strany mezi občany, přispívat ke spolupráci levicového hnutí a všech sil usilujících o demokracii a sociální spravedlnost.

23. Pracovat v ZO KSČM, vykonávat stranické a veřejné funkce, do kterých jej zvolily, delegovaly, pověřily nebo doporučily stranické orgány a skládat jim účty. Informovat stranické orgány o skutečnostech, které vedou k pozastavení členství podle článku 11 stanov.

24. Hmotně podporovat stranu, platit členské příspěvky podle ustanovení článku 71 stanov.

V. Vytváření a činnost orgánů KSČM

25. Působnost stranických orgánů je určena usneseními sjezdu, stanovami, organizačním řádem KSČM a vztahuje se na příslušné území, které odpovídá územnímu principu budování struktury KSČM. Zdrojem všech rozhodnutí v KSČM je demokraticky projevená vůle členů. Členové strany, členové stranických orgánů nebo zvolení delegáti rozhodují v souladu se stanovami o uspořádání své organizace nebo příslušného orgánu a o pravidlech jednání, způsobu hlasování a přijetí usnesení

26. Při tvorbě orgánů KSČM, v jejich jednání a rozhodování se uplatňují principy vnitrostranické demokracie, samosprávy a kolektivnosti. Orgány jsou tvořeny volbou, delegováním nebo vzájemnou kombinací obou způsobů.

27. Na stejné úrovni je neslučitelná funkce člena revizního nebo rozhodčího orgánu s funkcí ve stranickém řídícím orgánu.

28. Nejvyššími samosprávnými orgány na dané úrovni stranické struktury jsou členská schůze ZO KSČM, konference a sjezd. Tyto orgány na svých jednáních v rámci své působnosti formulují a schvalují zásady politiky KSČM, rozhodují o způsobech její realizace a přijímají další rozhodnutí v souladu s programem a stanovami strany.

29. Nejvyšší samosprávné orgány KSČM si na dané úrovni vytvářejí řídící orgány, stranické výbory (výbor ZO, městský, okresní a ústřední výbor), které jsou jim ze své činnosti odpovědné. Tyto řídící orgány si zpravidla od úrovně okresu vytvářejí výkonné orgány – výkonné výbory. Z rozhodnutí ústředního a okresního výboru KSČM mohou být ustaveny v daném území koordinační stranické orgány - výbory či rady. Na tyto výbory či rady mohou přenést část svých pravomocí. Členské schůze volí revizory, konference a sjezd revizní a rozhodčí orgány.

30. Stranické orgány jsou povinny sejít se k zasedání na žádost vyšších stranických orgánů. Celá jednání orgánů nebo jejich části mohou být na základě rozhodnutí většiny přítomných členů prohlášeny za veřejné.

31. Zvolení členové stranických orgánů se při výkonu funkcí řídí programem, stanovami a přijatými usneseními vyšších stranických orgánů.

32. Orgány KSČM jsou schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina zvolených delegátů nebo jejich členů, pokud stanovy neurčují jinak. Usnesení je přijato souhlasem nadpoloviční většiny přítomných delegátů nebo členů.

33. Přijatá usnesení a rozhodnutí jsou pro členy a stranické orgány na téže a nižší úrovni závazná.

34. Stranické orgány sestavují kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev a zákonodárného sboru na základě primárních voleb, jejichž pravidla schvaluje ÚV KSČM.

35. O zásadních otázkách KSČM rozhodují členové strany v referendu. Referendum vyhlásí OV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny ZO KSČM, ÚV KSČM na žádost nejméně jedné třetiny OV KSČM, anebo z vlastního rozhodnutí OV či ÚV KSČM. Referendum může vyhlásit i sjezd KSČM. Referendum v téže věci se může konat nejdříve po uplynutí tří let. Obsahové a organizační zajištění referenda stanoví vyhlašovatel předem.

36. Orgány KSČM se vzájemně informují o své činnosti. Vyřizují připomínky, náměty jim určené a informují předkladatele o způsobu jejich využití a výsledcích řešení.

37. Stranické orgány spolupracují s dobrovolným aktivem členů a sympatizujících s KSČM. Podle potřeby vytvářejí stálé nebo dočasné komise, pracovní skupiny, sekce či rady pro odbornou a koordinační činnost. Do nich podle podmínek zařazují zejména odborníky jednotlivých profesí.

38. Pro zajištění své činnosti zaměstnává KSČM nezbytný počet pracovníků. Pracovně právní vztahy se řídí zákoníkem práce a pracovním řádem, vydaným ÚV KSČM. KSČM pečuje o politický a odborný růst funkcionářů a pracovníků strany.

VI. Vnitřní organizační struktura (jednotky) KSČM

A) Základní organizace KSČM:

39. ZO KSČM vytvářejí podmínky pro uplatňování práv, povinností, politických aktivit a zájmů členů KSČM i sympatizujících. ZO KSČM organizují v okruhu své působnosti plnění přijatých usnesení a podporují veřejné aktivity odpovídající programovým cílům KSČM.

40. ZO KSČM vznikají v územních celcích nebo jejich částech dobrovolným rozhodnutím nejméně tří členů KSČM po registraci příslušným OV KSČM, který vydá o registraci osvědčení.

41. V místech, kde nejsou podmínky pro ustavení a činnost ZO KSČM, působí na základě rozhodnutí OV KSČM stranické skupiny nebo stranický důvěrník; jsou začleněni do jedné ze ZO KSČM nebo je přímo řídí OV KSČM.

42. Nejvyšším samosprávným orgánem základní organizace je členská schůze. Členská schůze ZO KSČM se schází podle potřeby, avšak nejméně 1x za čtvrtletí. Schůze je schopna se usnášet, je - li přítomna alespoň jedna třetina členů ZO KSČM. O konání výročních členských schůzí rozhodne ÚV KSČM, doporučí obsah jednání a stanoví lhůty jejich uskutečnění.

43. Členská schůze zejména:
a) rozhoduje o přijetí za člena a o ukončení členství,
b) vytváří podmínky k tomu, aby se každý člen ZO KSČM mohl aktivně účastnit stranického života,
c) volí a odvolává předsedu, členy výboru, revizory ZO KSČM a delegáty na okresní konferenci, volí, deleguje či navrhuje zástupce do stranických orgánů,
d) rozhoduje o svých zástupcích do jiných orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty a sestavuje kandidátní listiny do místních zastupitelstev, podle článku 34 stanov, navrhuje kandidáty do zastupitelských a zákonodárných sborů, schvaluje pokyny pro jednání, která vedou jménem strany zástupci ze ZO KSČM s jinými orgány nebo organizacemi,
e) schvaluje rozpočet ZO KSČM, kontroluje jeho plnění, schvaluje zprávu o hospodaření a o inventarizaci majetku, které postupuje OV KSČM,
f) ze závažných důvodů může individuálně u svých členů rozhodnout o zproštění plnění některých povinností.

44. Výbor ZO KSČM zejména:
a) rozhoduje o dělbě práce členů výboru,
b) organizuje činnost ZO KSČM, zabezpečuje plnění přijatých usnesení členskými schůzemi a vyšších stranických orgánů,
c) eviduje zájmové kolektivy a kluby strany působící v rámci ZO KSČM a dbá, aby jejich činnost byla v souladu s programem a stanovami strany,
d) sestavuje na základě pokynů OV KSČM a rozpočtových pravidel návrh rozpočtu na kalendářní rok,
e) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM,
f) o své činnosti pravidelně informuje členskou schůzi a skládá jí účty ze své činnosti,
g) je v trvalém styku s příslušným stranickým výborem či radou vzniklých podle článku 46 stanov, pokud pracuje v jeho působnosti a s OV KSČM.

45. Je-li v daném území více ZO KSČM, dohodnou se s OV KSČM o tom, ve které části působí.

46. Rozhodnutím OV KSČM se v územních celcích dané okresní organizace sdružují ZO KSČM a vytvářejí místní, městské, okrskové a střediskové výbory nebo rady. OV KSČM jim vymezují v organizačních řádech postavení, pravomoce a úkoly v rozsahu kompetencí postoupených jim ZO a OV KSČM. Provádí jejich registraci a vydávají o tom osvědčení.

Členové těchto výborů-rad jsou voleni nebo potvrzováni na základě návrhů či přímé volby v ZO KSČM, všeplenárními schůzemi nebo konferencemi, na kterých jsou zastoupeny všechny sdružované ZO KSČM. Tyto orgány volí rovněž předsedu, případně další funkcionáře.

47. Výbory - rady zejména:
a) pomáhají okresním výborům organizovat, koordinovat a sjednocovat činnost základních organizací,
b) sestavují svůj rozpočet, který předkládají ke schválení okresnímu výboru,
c) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM,
d) o své činnosti pravidelně informují ZO KSČM ve své působnosti a okresní výbor.

B) Okresní organizace KSČM:

48. Na území krajů působí okresní organizace KSČM, které sdružují všechny ZO KSČM a stranické orgány vzniklé podle článku 46 stanov. Městské organizace KSČM v Brně, Ostravě a Plzni působí jako okresní organizace s rozšířenými kompetencemi dle organizačních řádů městských výborů KSČM schválených výkonným výborem ÚV KSČM (ve zkratce VV ÚV KSČM). OV KSČM jako vnitřní organizační jednotky strany vznikají registrací, kterou provádí VV ÚV KSČM. O registraci vydává osvědčení.

49. Nejvyšším samosprávným orgánem okresní organizace je okresní konference KSČM, která posuzuje zásadní otázky stranické práce daného území. Svolává ji OV KSČM zpravidla 1x za dva roky na základě rozhodnutí ÚV KSČM, včetně doporučeného obsahu jednání a lhůt jejich konání. Klíč k volbě delegátů stanoví OV KSČM. Mimořádnou okresní konferenci svolá nejpozději do jednoho měsíce OV KSČM na žádost nejméně třetiny ZO KSČM daného území nebo z vlastního rozhodnutí.

50. Okresní konference KSČM zejména:
a) volí předsedu OV KSČM, který je zároveň volen členem OV KSČM a výkonného výboru OV KSČM (ve zkratce VV OV KSČM), volí nebo potvrzuje členy OV KSČM, navržené nebo zvolené členskými schůzemi ZO KSČM. Volí členy okresní revizní komise a jejího předsedu (ve zkratce ORK KSČM) a členy ORoK KSČM a jejího předsedu, dále volí člena ÚV KSČM, delegáty na sjezd, celostranickou konferenci, zástupce do krajské rady KSČM (ve zkratce KR KSČM), doporučuje kandidáty do Ústřední revizní komise KSČM (ve zkratce ÚRK KSČM), ÚRoK KSČM nebo jiných stranických orgánů, komisí a aktivů, schvaluje kandidáty z okresu pro volby do zastupitelstev kraje a zákonodárných sborů podle článku 34 stanov,
b) projednává a přijímá závěry ke zprávě OV KSČM o jeho činnosti a o činnosti okresní organizace, dále ke zprávám ORK a ORoK KSČM za uplynulé období a stanoví jejich hlavní úkoly pro další období,
c) přijímá závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a stanoví další cíle hospodaření okresní organizace KSČM.

51. OV KSČM organizuje činnost okresní organizace strany v období mezi konferencemi. Řídí ZO KSČM, stranické orgány vytvořené podle článku 46 stanov, koordinuje působení aktivů, komisí a jiných iniciativních orgánů. Svolává jej předseda OV KSČM nebo jím pověřený funkcionář nejméně 1x za dva měsíce. Mimořádné zasedání musí být neprodleně svoláno na žádost nejméně třetiny členů OV KSČM nebo z vlastního rozhodnutí.

52. OV KSČM zejména:
a) rozhoduje o přijetí za člena,
b) volí a odvolává členy VV OV KSČM, místopředsedy a případně další funkcionáře. Při snížení počtu členů OV KSČM volí nebo potvrzuje nové na návrh ZO KSČM, volí delegáty na celostranickou konferenci, v případě nutné obměny volí a odvolává své zástupce do KR KSČM,
c) na žádost nejméně třetiny ZO KSČM může dvoutřetinovou většinou členů OV KSČM odvolat předsedu a zvolit nového,
d) schvaluje opatření k realizaci závěrů okresní konference, organizuje a kontroluje jejich plnění a zaujímá stanoviska k politické, ekonomické a sociální situaci v daném území, s pomocí aktivu připravuje zprávy a návrhy dokumentů pro svá jednání nebo jednání jiných orgánů, schvaluje organizační řád OV KSČM,
e) rozhoduje o ukončení členství podle článku 12 písm. b) stanov, o svých zástupcích do stranických orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty do zastupitelstva kraje, zákonodárných sborů a evropského parlamentu, posuzuje a potvrzuje kandidátní listiny do obecních zastupitelstev vytvořených podle článku 34 stanov,
f) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM,
g) schvaluje rozpočet OV KSČM a kontroluje jeho plnění, předkládá ÚV KSČM zprávu o hospodaření a inventarizaci majetku za celou okresní organizaci strany,
h) registruje ZO KSČM a stranické orgány vytvořené podle článku 46 stanov a vydává jim osvědčení,
i) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného podle článku 46 stanov, pokud jejich činnost je v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem a stanovami. Nerozhodne - li OV KSČM, může registraci zrušit VV ÚV KSČM,
j) přispívá k včasné informovanosti ZO KSČM a vyšších stranických orgánů,
k) plní další nezbytné úkoly, vyplývající z usnesení vyšších orgánů.

53. VV OV KSČM je výkonným orgánem OV KSČM. Řídí a organizuje stranickou práci v období mezi zasedáními OV KSČM. Kontroluje plnění přijatých usnesení. VV OV KSČM se schází nejméně 1 x za měsíc, k jednání jej svolává předseda OV KSČM. Ze své činnosti se zodpovídá OV KSČM.

54. Rozhodnutím ÚV KSČM se v krajích sdružují okresní organizace KSČM a v souladu s článkem 26 stanov vytvářejí stranický orgán krajskou radu KSČM. KR KSČM je registrována VV ÚV KSČM na základě schválení Organizačního řádu rady. Organizační řád vymezuje postavení, pravomoce a úkoly rady, včetně kompetencí postoupených OV KSČM a VV ÚV KSČM. O registraci vydává VV ÚV KSČM osvědčení a KR KSČM se tím stává vnitřní organizační jednotkou KSČM.

KR KSČM zejména:

a) pomáhá VV ÚV KSČM a ÚV KSČM organizovat, koordinovat a sjednocovat stranickou práci okresních organizací v kraji, zabezpečovat realizaci usnesení stranických orgánů, včetně kontroly jejich plnění,

b) volí a odvolává předsedu a místopředsedy KR KSČM a další funkcionáře, volí vedení KR KSČM, potvrzuje členy rady zvolené v okresních organizacích,

c) doporučuje zástupce do stranických a jiných orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty do zákonodárného a zastupitelských sborů, sestavuje kandidátní listiny do zastupitelstva kraje a zákonodárného sboru z daného volebního kraje podle článku 34 stanov, které předkládá ÚV KSČM ke schválení,

d) navrhuje a projednává Organizační řád KR KSČM a předkládá jej ke schválení VV ÚV KSČM,

e) podílí se na organizování a zajišťování stranických i veřejných akcí přesahující rámec okresu,

f) pracuje jako krajský volební štáb, zabezpečuje volby do zastupitelských orgánů všech stupňů a zákonodárného sboru v souladu s přijatými závěry stranických orgánů,

g) pravide ...

Chápeme, že okamžiky po nevýhodném prodeji pozemků města Bratislavy jsou emociálně vyhrocené. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nám - elitě z J&T je třeba  více pomáhat, aby nám miliardy rychle přibývali. Na základě výše uvedeného se domníváme, že by bylo v zájmu Slovenska pomoci ještě více J&T a špinavým penězům, které propírá, a  další atraktivní bratislavské pozemky nám darovat. Na závěr bych Vás rád ujistil, že tento náš návrh není veden snahou o osobní konfrontaci, ale naopak je projevem úsilí o urychlené, konečné a důstojné uzavření celé kauzy ve prospěch elity z J&T. 

k  Děvínu. Chápeme, že okamžiky po uvalení nucené správy na obec Děvín jsou emociálně vyhrocené. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nám - elitě z J&T je třeba  více pomáhat, aby nám miliardy rychle přibývali. Na základě výše uvedeného se domníváme, že by bylo v zájmu Slovenska pomoci Děvínu a  sanovat 700 milionovou ztrátu tak, že by jí uhradil stát. Na závěr bych Vás rád ujistil, že tento náš návrh není veden snahou o osobní konfrontaci, ale naopak je projevem úsilí o urychlené, konečné a důstojné uzavření celé kauzy ve prospěch J&T. 

orgány firmy: - Tkáč, Tkáčová, Jakabovič 1, Jakabovič 2, Korbačka...........

Křetínský na tiskové konferenci přeci uvedl, že Vulkan chystají prodat. Na mě to dělá dojem, že se finanční skupina dr. Křetínského a jeho brněnských kamarádů  chce osamostatnit a od  Patrička a Jakaboviče převzít některé firmy. Půjčka z Apollonu do J&T  byla určena na nákup akcií Čezu, za rok mají z cca 500 milionů zhruna dvojnásobek - zisk Apollónu je 5 milionů takže zbytek, odhadem 495 milionů utržili "miliardáři v J&T" pro sebe.

náhodou, Tkáč uvažuje, že by zdarma rozdával svým fotbalistům a Hřebíkovi kondomy z Vulkanu, prý ať si elita užije

dostal jsem za úkol rozhodně dementovat, že Tkáč je blázen. Tkáč z J&T může vypadat jako idiot, může se ambulantně léčit na psychiatrii, ale blázen  není. A vy Sparťanský fanoušci, víte co mu můžete ? Vylízat mu hovnaaa ze zadku !

v pondělí jsem s ním mluvil,  vypadal sice nadrogovaně, ale jinak zdravý

budou až ve čtvrtek