Příspěvky nebo odpovědi uživatele Myk

Láhev není z půlky plná, ale poloprázdná. Jsme 150 Kc od 2000, ale to je spis ironicke konstatovani pro snilky, kteri veri ve 3000. Za 1850 kupuje ten, kdo veri, ze se podari vysoudit navyseni vyporadaci ceny.

Zvlášť v MRSku jsme od 2000 jen kousek, necelých 150 korun. To jde.

Zvlášť v MRSku jsme od 2000 jen kousek, necelých 150 korun. To jde.

toto info získáš ve výroční zprávě a na webu SD.

Jo to znám, taky jsem si na základě téhle pověry koupil kdysi IPB za 83 kaček.

To ti věřím, vyvlastnění není totiž ani dobrovolné ani prodej. Prostě se Tě nikdo nebude ptát, akcie Ti z účtu zmizí a almužnu si buď vyzvedneš nebo nevyzvedneš.Ale to už bude ČEZu jedno. Tvůj optimismus o 2500 nesdílím, tipuju maximálně pár procent nad privatizační cenu.

Divil by se, jak jsou občas soudy vstřícné. Mě to párkrát (mile) překvapilo.

Na můj vkus je tu trošku moc nadšenců, kteří věří a doufají a ani neví v co. Ale určitě se sem nasunou i žraloci, pro které je to business. Ale v nějakou organizovanou protiakci nevěř, jednak bude málo času a jednak je tu menší free float. Zbývá 7 procent a kus ČEZ ještě odkoupí od obcí (je jich 13) a 1-2 procenta jsou mrtvé akcie z kuponovky o nichž vlastníci ani nevědí, že je mají.

Chapu, ze kdo nakupoval za litr, muze drzet. Ale priznejme si, ze proste tahle spekulace nekterym nevysla a meli prodat od 2500 a vejs. A uz vubec nevysla tem, kteri tam nakupovali. To je holt vlastnost akcioveho trhu - aby nekdo vydelal, musi to od nej nekdo koupit a pokud je rust ceny nekde prerusen, je to skoro hra s konecnym souctem - jeden vydela, ale druhy musi prodelat.

Tahle ramena jsou usmevna ....

Na místně příslušném soudu.

Tolik vášní pro nic za nic.

Žaloba na dorovnání byla dle mých informací podána, avšak přiznám se, že v podatelně jsem to neověřoval. Kdo chce, ať si to ověří sám.  

Když si sáhnu do svědomí mám takový nepříjemný pocit, že za 220p zčásti můžu. Schválili ho v roce 2001 a já proti němu začal podnikat konkrétní kroky až ke konci 2004, kdy jsem se začínal bát, že na mě 220p dopadne. A to už bylo pozdě, protože přišla ještě větší zrůdnost ve formě 183i.

Jsem vinen nepodáním ústavní stížnosti v letech 2001, 2002, 2003 i 2004 jakož i neuposlechnutím výzvy k občanskému odporu v roce 2005. Na druhou stranu nebudu tomuto státu platit tak velké daně, jak jsem měl původně v úmyslu, neboť mě studium obchodního zákoníku dovedlo až k podrobnému studiu daňových zákonů. Takže škodolibé potěším tím, že Paroubkovi přispěji menší částkou, realisty zarmoutím tím, že díru ve státních financích budete muset zalepit i za mne.

Ale no tak, bylo to i tady na tomto chatu, nalistuj si polovinu cervence, nebo rovnou klikni:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/komentare_zobraz.asp?ka=1162758

Nelze to vrátit, protože převod jmění ze své podstaty nevratný krok, už jsem to tu psal. Prostě si to představ jako fúzi, kdy splynou dvoje majetky, pohledávky, závazky, činnosti atd. a po krátkém čase už žádný soud není schopen definovat, co patří do původní společnosti a co je výsledkem společné píle zfúzovaných společností. Soud může teoreticky nějaké administrativní dělení nařídit, ale to neudělá, protože na to nemá postup definovaný v zákoně (narozdíl od převodu jmění, které v zákoně definované má).  Jiné je to u 183, kde ti mohou vrátit akcie stále existující společnosti, otázka však je, zda tam ještě bude majetek, který čekáš. 

Můžeš namítnout, že je to můj názor, ale zatím mi ho nikdo nevyvrátil.  

Datle, Datle, Ty jsi opravdu zaspal. Nalistuj si diskusi ze začátku července, kde se píše, že minoritní akcionáři podali žalobu na neplatnost VH (stejně jako v případě EOP a KRPA) a soud tu žalobu zamítl. Žaloba na neplatnost valné hromady byla dle tiskové zprávy důvodem pro zdržení zápisu převodu jmění do OR.

Takže analogie tu je: ve všech třech případech byly podány žaloby na neplatnost VH. Avšak v případě ČRA soud a do rejstříku zapsal výmaz společnosti. Jak je to u EOP a KRPA nevím, analogie bude možná ještě pokračovat, až zamítnou žaloby i tam. Ale i kdyby je nezamítli a minoritáři v EOP uspěli, na ČRA to bude úplně k ničemu, protože společnost už neexistuje a nelze to vrátit.

Sevdo to má na stránkách:

http://www.sdas.cz/cz/redirect.asp?lang=cz&kam=101

Ostatní zjistíš pouze pro kotovane společnosti a podíly větší než 10 procent.

na strankach SCP http://www.scp.cz/  - informační soubory - Podíly 10% a více na kótovaných akciích

Rozkoukáváni zdar.

Díky pánové. Aspoň už nebudu tvrdit bludy a šířit, že kotované akcie 3 měsíční limit nemají.

hmm, pouzivam internetovy zdroj http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d5.aspx

a ve 183i neni ani zminka o kotovanych akciich. Nebo je to trimesicni obdobi upraveno jinde?

Čtu to blbě nebo nám díky novelizaci spojené se zákenem o finančních konglomerátech vypadlo ze 183i omezení pro nekotované akcie na dobu 3 měsíců od účinnosti zákona?

Nebo podat stejnou stížnost prostřednictvím 40 poslanců, 17ti senátorů nebo jednoho prezidenta s návrhem na zrušení 220p. :)

Myslím že ano. Jinak zajímavá byla ústavní stížnost v kauze Biocelu Paskov, kde se na ÚS obrátil přímo soudce rozhhodující ve sporu. Ale tam to ÚS zazdil kvůli procedurálním záležitostem.

Jestli je to to rozhodnutí, které znám, tak ústavní soud konstatoval, že postup není protiústavní, protože akcionář má možnost se domáhat soudní ochrany na základě 220k. Je to ono?

Jinak mimochodem, Kaibabe, v případě 220p je dle mého názoru zánik společnosti nevratný a požadováním navrácení akcií ničeho nedosáhneš ani hypoteticky. Společnost zanikne, její aktiva i pasiva jsou převedena na nástupnickou společnost, kde splynou s aktivy a pasivy vyvlastňující společnosti. V době pravomocného rozhodnutí, které by Ti přiznalo akcie zpátky, uplyne od vyvlastnění několik let. Nikdo nebude umět rozdělit aktiva následnické společnosti zpět a sestavit původní vyvlastněnou společnost. Nebude totiž možné určit, jaké zisky generovala společnost vyvlastňující a jaké vyvlastněná, zda investice šly ze zdrojů té nebo oné společnosti, z čeho se vyplácely dividendy, z čeho se splácely úvěry apod. Konec konců není ani jisté, zda v době hypotetického soudního rozhodnutí budou ve společnosti původní aktiva nebo že tam budou vůbec nějaká aktiva.

O něco lepší je situace v případě 183i, kde původní společnost zústává zachována a je tedy možné vrátit akcie zpět jejím původním majitelům. Ale i tak bude mít majoritář několik let, během kterých může legálně vyvést aktiva ze společnosti a nemusí se obávat žalob minoritářů. Takže je otázka, co bys vlastně po návratu akcií získal ....

Obávám se, že z hlediska výtžnosti je jistější žaloba na dorovnání, ústavní stížnost a následně žaloba na náhradu škody ve Štrassburku.

Díky za názor, má to logiku. Bohužel mi formulace "by měl soud ohlídat" nezní úplně povzbudivě.
Jestli je Tvůj vyčkávací postoj chybný záleží do značné míry na tom, nakolik jsi tu zainteresován. Zvaž si sám očekávaný přínos a nutně vynaložené náklady.
Chápu-li to dobře, postavení vedlejšího účastníka by Ti mohlo vyřešit otázku, odkud že se máš dozvědět o výsledku žaloby na vypořádání.

Narozdíl od rakouské právní úpravy, kterou jsme převzali při aplikaci 220p se v naší právní úpravě jaksi zapomělo na oznamovací povinnost. :) Kromě pár dalších detailů, na které se taky "zapomělo".

Kaibabe jaký Tvůj názor na to co se stane v případě, že jsou podány dvě žaloby dle par. 220k? Co se stane se žalobou, která je podána jako druhá? Už jsem se ptal několikrát, ale co člověk to názor a zajímal by mě Tvůj...

 

správně jsi použil způsob podmiňovací :)

Úhelníku, budou spojeny nebo budou druhá a další zamítnuty s tím, že běží již první žaloba?

jj toho jsem se bál. Major podá žalobu skrze nastrčeného maníka a smůla. Na druhou stranu věřím, že ve Štrasburku bych pak musel vyhrát, protože zcela evidentně bylo porušeno základní právo na soudní obranu. Otázka je, jestli vyhraný spor o lidské právo znamená také automaticky přiznání náhrady za vzniklou škodu. Ono se taky párkrát stalo, že Štrasburk přiznal za pořušení lidských práv nějaké symbolické odškodné s tím, že nebyl prokázán vznik škody ...

Petře5, úplně s Tebou nesouhlasím. K žalobě na doplatek není třeba znalecký posudek, i když samozřejmě by to zvýšilo šanci na úspěch. Znalecký posudek by si teoreticky měl opatřit soud, až bude přezkoumávat cenu. Je však třeba soudce přesvědčit o tom, že odbytné by se mělo přezkoumat a účetní závěrky T-mobilu a plán by se sakra hodily. Jinak je to plácnutí do vody, které nemusí, ale může vyjít.

Žaloba na doplatek se vede jedna, ale stále nevím, jak je to když se podají žaloby dvě. Nějak se spojí nebo se ta druhá zahodí?

Úvaha je správná jen z části:  ANO všechny ty vyvlastňovací paragrafy jsou ušitý na to, aby se major zbavil těchto obtěžujících a soudících se minoritářů, ALE hodně pochybuji, že na žalobě proti 220p dokáže někdo vydělat domluvou s majorem. Proč by se měl major při vyvlastnění s prudičem vyrovnávat, když ho prostě jednoduše vyvlastní? Vydělat se dá, ale asi až ve Štrasburku a platit to nebude major, ale my jako daňoví poplatníci.

Par. 220p zruší společnost a se žalobama si můžeš vytřít podlahu, abych byl slušnej. Pokud vím, 220p se nepodařilo zatím nikde zarazit, rejstřík to vždycky zapsal. 220p zatím neprorazili ani specialisté jako je Hodina

Nemusí to být úplně altruista, neboť z podané žaloby na dorovnání profitují všichni. Žaloba na dorovnání se vede pouze jedna a kdokoliv se k ní může připojit (když si zjistí která žaloba to je :). Přezkoumání výše vypořádání by mělo být v režii soudu, takže snad neplatí, že by se podatel žaloby mohl dohodnout s majoritářem a žalobu stáhnout.

Z toho vaplývá, že není nutné hledat  schopného altruistu, stačí schopný  egoista, a těch je mezi námi o poznání více.

Ví někdo jak je to, když žalobu podá neschopný altruista a žaloba je blbě napsaná? Co se pak děje s ostatními žalobami? Jsou zamítnuty, protože řízení už běží nebo jsou nějak k původní žalobě přidruženy?

A máš to Evropský demokrate :)

Jak vidíš, nikdo nezná Tvého ráčkujícího předsedu ani kuwajstkou exvelvyslankyni a pletou si je se Železným a Volfovou. A to Pijacka můžeme považovat za voliče, který se zajímá o politiku nadprůměrně.

Taky jsem u vás byl, ale když Kasl pohřbil nadějný projekt integrace kvůli osobním ambicím, vykašlal jsem se na to. Good luck, ale už beze mě.

Protože po zápisu do OR se firma JTR přejmenuje na "České Radiokomunikace, a.s. - právní nástupce".

par. 220p nám poslanci ODS ve spolupráci s ČSSD nadělili v roce 2001

Odvolat se může kdokoliv, ale soud odvolání zamítne. Názorný příklad je Sokuh, kde se odvolali minoritní akcionáži a zápis se kvůli tomu o dva týdny zdrželo:

Krajský soud v Plzni rozhodl dne 13.6.2005 o výmazu obchodní společnosti Sokolovská uhelná, a.s., se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, PSČ 356 00, IČ 49790072 z obchodního rejstříku. Výmaz se provádí po zrušení společnosti bez likvidace převodem jmění na hlavního akcionáře obchodní společnost Sokolovská těžební, a.s. se sídlem Sokolov, ul. Jednoty 1628, PSČ 356 01, IČ 26348349. Rozhodnutí nabylo právní moci ke dni 30.6.2005, ale z důvodu odvolání minoritních akcionářů, které bylo posléze odvolacím soudem odmítnuto pro nepřípustnost, byla doložka právní moci vyznačena až 18. července 2005.

Poděkuj při volbách svým hlasem poslancům ODS a ČSSD, kteří tuto změnu obchodního zákoníku v roce 2001 podpořili. Jako poděkování jim můžeš při volbách  vhodit svůj hlas.

A riskne KCP žalobu o náhradu škody, která by vznikla nedodržením zákona o cenných papírech a vlastních předpisů, chybným úředním rozhodnutím atd. ? Na to jsou obávám se moc velcí poseroutkové.

KCP přitlačí PKN aby nabídnul průměrku a všichni budou spokojení. I SMA, protože než jít do nejistého právního sporu, bude lepší počkat až se uklidní zahraniční investoři a svoje lotíky zpeněží.

No vždyť už pracujeme na tom, aby se EU rozpadla a nemohla nám kecat do našich prichvatizacií. Teda aspoň Klaun uz započal s ideologickou diverzí. Ale taky ze mě mluví pozice :)

To co mrož řekl poté, co odklepli prodej OKD koláčkovi a Penta nabídla víc :)

Radovat se můžeš z obou variant, obě jsou k minořitníkům stejně spravedlivé. Možná Doležalova je spravedlivější, neb majoritář nemusí nikam skládat peníze určené na odkup a minořitníci můžou dostat mnohem lepší odškodnění než peníze - dostanou pohledávku :)

Zákon tomu samozřejmě nebrání, ALE zároveň neříká, že se to má dělat takto. Obchodní zákoník požaduje "přiměřené vypořádání" a "spravedlivou cenu", ale vůbec nikde není řečeno co to znamená. Takže se vžijte do role soudce, který má rozhodnout, jestli je znalecký posudek férový. Zákon mu neposkytuje žádné vodítko, každá stokoruna na akcii znamená v důsledku třeba desítky milionů na celkovém vypořádání. Do toho přijde majoritář, který má v kapse stamiliony až miliardy, je velkým zaměstnavatelem, stojí za ním odbory, má v ruce posudek znalce s kulatým razítkem a prostřednictvím špičkového advokáta soudci předkládá jeden argument za druhým, že je vše v pořádku.

 Ruku na srdce, jak byste jako takovýhle soudce rozhodli? Uvědomte si, že jako soudce máte právní vzdělání, ale ne ekonomické, nevíte jak funguje která metoda ocenění, jaké má výhody nebo nevýhody. Já opravdu nevím, jak může soudce ve sporu o výši vypořádání kvalifikovaně rozhodnout jinak, než že poslechne znalce, který je odborníkem v dané oblasti. A co když má dva znalce a každý tvrdí něco jiného? Má poslechnout třetího znalce, nebo udělat průměr?

Hnědé uhlí si konkuruje. Předělání kotle není tak nákladné v okamžiku, kdy se stejně provádí retrofit - a to přijde během 5ti let u všech elektráren ČEZu. Změnit typ uhlí nejde u příliš odlišných druhů, v jistém rozmezí se to samozřejmě dá. Záleží na typu kotle, třeba takový fluid spálí v podstatě cokoliv, hlavně když je to nadrcené. Navíc uhlí může projít úpravnou, kde se dají jeho parametry trochu ovlivnit.

Hlavní důvod, proč si uhlí nekonkuruje jsou přepravní náklady. Naložit tunu uhlí na vlak v podstatě znamená zaplatit pár desítek korun navíc a to vlak ještě ani nevyjel. Pánevní elektrárny spalují laciné nízkovýhřevné uhlí, takže zaplatit na tuně uhlí, která stojí cca 300 korun o 50-100 korun víc jen za dopravu opravdu asi nikdo neudělá.

  

No nediv se, dneska je to tak běžné, že už to nikoho nepřekvapí :)

Kozino, ještě jednou jsem si přečetl Tvůj příspěvek a uznávám, že Tvoje konstrukce má také svojí logiku. Uvidíme do 90ti dnů, kdo se trefil :).

Je to trošku opačně, jako etalon bude sloužit minulá nabídka Romana na odkud MUS :) Bylo to 15 mld. za celou MUS, na což Tonda nepřistoupil. Roman je Tondovi za hodně vděčný, konec konců bez něj by neseděl tam kde sedí. Na druhou stranu víc mu tehdy nabídnout nemohl, protože chce SEVDO. Až bude SEVDO mít, nic nebude bránit nabídnout Tondu předem dohodnutou cenu.

V podání českých zákonů férový = buď rád, že jsi aspoň něco dostal :)

Že by snad znalci ocenili SEVDO na víc, než nabídne ČEZ si nemůže myslet ani optimista....

Zájemci jí můžou napadnout leda tak v novinách, ale do hry se po rozhodnutí vlády těžko vrátí. Nevrátili se ani u OKD, proč by měli u SEVDO? U EK prošly už horší zvěrstva, např. EK schválila, že prodej Sokolovské uhelné za čtvrtinovou cenu nebyla veřejná podpora.

Chybka se vloudí, mělo tam být:

Dividenda z Tmobilu se blíží, tak proč by měl mít major zájem na zdržování zápisu převodu jmění?

Dividenda z Tmobilu se blíží, tak proč by měl mít major zájem na zdržování zápisu Tmobilu?

Tam to ale také trvalo více než měsíc

Abyste věděli, komu vděčíte za to, že vás zbavil starostí s akciemi

Seznamte se s Doležalem