Povím vám dvě pohádky:
1) Žil, byl jeden sedlák. Jednoho dne nakoupil a zasel pšenici, přišlo ideální počasí, pšenici se zadařilo a všechna vyrostla. Sedlák sklidil, dovezl na trh a zjistil, že letos pěstují pšenici všichni a cena je tak nízká, že sotva pokreje jeho náklady.
2) Žil, byl jeden v jednom chudém městě muž. Oženil se, koupil si malý byt (byty v tomto městě byly levné), opravil ho a vypucoval. Narodilo se jim děcko a nezbývalo, než koupit byt větší. Půjčil si a koupil, opravil, aniž by prodal svůj starý. Později se narodilo další děcko, koupil další byt... Lidi si ťukali na čelo, proč neustále opravuje a kupuje byty. Najednou přišla do města jedna automobilka, cena bytů se vyšplhala na dvojnásobek a z milého muže se stal bohatý pán.
Z toho plyne: nechoď s davem.
P.S.: většina z vás říká držet, že jo?