Příspěvky nebo odpovědi uživatele Mykadlo

Pokud je to takto, tak veškeré budoucí outflow jsou zahrnuty v FCF a není tedy důvod odečít jaderné rezervy jako součást net debth ...

Naznám specifika jaderných rezerv, ale z toho co jste napsal chápu, že se to chová obdobně jako jiné rezervy - ve výsledovce musí být tvorba (úroky z jaderných rezerv) a také čerpání (nákup kontejnerů). Nechápu, proč odvody do jaderného fondu jsou čerpáním rezerv, ale budiž, do EV by to němělo mít vliv. Zajímalo by mne, zda když při přehodnocení plánů na likvidaci SUJB dojde k navýšení budoucích očekávaných výdajů musí ČEZ jednorázově tyto rezervy dotvořit, nebo zda tuto dotvorbu může rozložit do více let?

Pokud je to tak, jak píšete, je zřejmé že v postupu ocenění je chyba. Jeden přístup je NPV FCF(bez zahrnutí budoucích výdajů na likvidaci) - Net Debth (s odečtenou rezervou vyjadřující současnou hodnotu výdajů na likvidaci), osobně bych však upřednostnil NPV FCF(se zahrnutím budoucích výdajů na likvidaci) - Net Debth (bez odečítání rezerv), i když ten první přístup umožňuje použití odlišné diskontní sazby pro hotovostní toky spojené s likvidací. Nerozumím ještě jedné věci:  proč se v ocenění Patria odečítají od FCF úroky z jaderných rezerv a ne předpokládané budoucí hotovostní toky, které dle mého názoru musí mít úplně jiný průběh, než tvorba rezerv? 

Bohužel nemám čas si přečíst celé ocenění ING, ale ta finta s rezervama mě docela zajímá.

Můžu to chápat tak, že ING a Patria z volných CF odečítají rezervy na budoucí výdaje spojené s likvidací? Jsou potom v perpetuitě nějak zohledněny skutečné výdaje na likvidaci, které mají nastat?

A jiná otázka, proč mají být rezervy na likvidaci zahrnuty do FCF, když jsou vázány ve speciálním fondu (domnívám se že tomu tak je) a tudíž nejsou vlastně volné ani pro akcionáře a věřitele?

 

 

 

Ani s pádem vlády není vše jasné jak to vypadá....

Proč si nemůže MUS vyskakovat? Mám dojem že už si vyskakuje.

Před dvěma roky jsem byl v papírnách na exkurzi, ale pamatuji si z toho jen málo.

Většina strojů tam byla z roku 1930, nové investice si nepamatuju, ani že by naznačovali, že nějaké plánují. Tvrdili mi tenkrát, že stáří strojů nemá vliv na jejich poruchovost, ale domnívám se, že to bude mít určitě vliv na velkou energetickou náročnost výroby. Ekologické zátěže tam určitě také budou, takže z tohoto pohledu nebude prodejní cena valná.

Na druhou stranu neznám trh s papírenskými výrobky, ale v papírenském sektoru je teď poměrně slušný boom, takže by nemuseli mít problémy s odbytem.

Každopádně moc zájemců se asi nenajde a tipuju, že velkou sumu nikdo ...

Rád bych Vám sdělil důvod proč se Míl tlačí do SE, ale bohužel ho neznám. Vaše názory jsem vyvrátil, protože se mi zdály nepravděpodobné.

Nejsem úplně odborník, jsem ekonom pohybující se v energetice, takže následující úvahu berte s rezervou, je to jenom nápad při letmém pohledu na SE.

Napadá mě v podstatě jediný důvod, proč by mohly být SE alespoň trochu atraktivní.

Pravidla UCTE říkají, že soustava musí mít zajištěnu výkonovou rezervu o velikosti minimálně největšího bloku soustavy, což je 1000 MW pro Temelín. Regulačního výkonu je u nás nedostatek a možná chce ČEZ jako majitel SE prodávat tento výkon k nám. Toto platí pouze v případě, že slovenská soustava má regulačního výkonu nadbytek, to však není jisté. Hrubým porovnáním podílu vody u ČEZ (17%) a u SE (34%) se zdá, že vodní elektrárny by mohly být tím magnetem. Podmínkou však je, aby součástí privatizace bylo i Gabčíkovo (12% instalovaného výkonu SE).

Jako nejpravděpodobnější důvod snahy o nákup SE se mi zdá megalomanie manažerů ČEZ v kombinaci s hrou na odložení privatizace. ČEZ je na evropském trhu opravdu trpaslík a vidina zahraničních akvizic může být lákavá nejen pro Míla, ale i pro FNM a MPO. Úvaze o tom, že za nitky tahá někdo vyšší než Míl, nasvědčuje např. to, že od výměny Rusnoka Míl skáče přesně tak jak se nahoře píská (viz. např. jeho totální obrat v postoji u prodeje SD a výstavby nových elektráren společně s jednou nejmenovanou firmou). 

Vůbec bych se nedivil, kdyby nápad na koupi SE vzešel od šéfa MPO, kterému po prodeji SD a případném prodeji ČEZu zbydou na hraní pouze strategické koncepce, protože státní podporu soukromým firmám (jako u Třince) mu snad EK jednou pro vždy zakáže.  Doufejme, že myšlenka na vykrmení trpaslíka před jeho privatizací se ve vládě neujme.  

Souhlasím s plukovníkem, Pesimisto Vaše důvody nákupu SE nejsou asi ty správné.

1) V Evropě je nadbytek výrobních kapacit, cena silové energie byla z tohoto důvodu poslední 2 roky tlačena k 20 euro za MWh. Současný nedostatek je způsoben souběhem plánovaných odstávek, dlouhotrvajícího sucha a vlny veder, což je jev dočasný. Pokud by se to mělo opakovat každoročně, bude to spíš příležitost pro výstavbu špičkových zdrojů (asi na zemní plyn) než pro investice do Mochovců a Bohunic.

2) Souhlasím s plukovníkem, že vozit jaderný odpad mezistátně je nemožné. V Evropě je proti tomu silný odpor, takže tento synergický efekt je značně nepravděpodobný.

3) ČEZ plánuje výstavbu elektráren v Severočeské pánvi jako náhradu za dožité uhelné elektrárny. Slovenská zdrojová základna s velkým podílem jádra a skomírající těžbou uhlí není schopná nahradit výkon v uhelných elektrárnách. Jaderky se díky svým enormním pořizovacím nákladům provozují s maximálním využitím, jedou pouze v základu, prakticky se téměř neodstavují (s výjimkou Tunelína, ale tam ty odstávky jsou úplně z jiného důvodu :)). Uhelky na Slovensku nemají budoucnost. Nováky pálí těžbu z místního dolu s velmi drahým provozem. Vojany pálí ukrajinské uhlí a tam těžko soudit. Každopádně vozit naše uhlí na Slovensko je naprostý ekonomický nesmysl, který by neospravedlnily ani ušetřené investice do elektráren v severních čechách.

Po uzavření dožitých uhelných elektráren bude mít ČEZ velmi problematickou skladbu zdrojů (podíl jádra výrazně stoupne, bude chybět  výkon s dobou využití 3-5 tis. hodin) a to nákup SE nemůže vyřešit. SE mají sice zajímavý regulační výkon v přečerpávacích elektrárnách, ale ten je zapotřebí především pro regulaci vlastních jaderek. Takže ani investice do uhelných elektráren se nákupem SE neušetří. 

Ještě k tvrzení, že v Německu padnou dotace k jejich velmi drahé těžbě a že se tam těží uhlí velmi draho (Posel). Domnívám se, že na tomto fóru panuje velmi zjednodušený pohled. V Německu sice existují malé skomírající pánve s drahou těžbou, ale ve velkých pánvích (např. Rýnský revír) jsou náklady výrazně nižší než u nás. Např. jen v tomto revíru se těží více uhlí než v celé ČR, v postupu těžby nejsou krušné hory, uhelná sloj není zvrásněná apod. Navíc němci staví moderní bloky, které mají účinnost přes  40%, což jim v porovnání s našimi 30% umožní vyrábět ještě s nižšími variabilními náklady.

Tvrzení, že česká elektřina je v Evropě nejlevnější je značně zjednosušené a přes růžové brýle. 

    

 

Mohl byste prosím rozvést konstaování o zavírání elektráren na západě? Proč a kde by k tomu mělo dojít?

hmm, a jsi si jistý že je to "díra v zákoně" a ne úmysl ?

Mé skepsi napovídá např. úprava prodeje listinných cenných papírů v dražbě. Zákonodárce pamatoval na to, že je nutné podmínky vyzvednutí listinných papírů oznámit v jednom celostátním deníku. Pokud si je drobas nevyzvedne, musí emitent poslat dopisem oznámení, že si je nevyzvedl a že mu akcie budou prodány v dražbě. Proč mu nemusí poslat ten dopis tak, aby ho informoval, že si je má vyzvednout?

konkrétně mě takhle odrbali s akciema CE Woods. jednoho dne mi přišel dopis, kde na mě udělali dlouhej nos, že jsem si nevyzvedl akcie, jak mě upozornili inzerátem v Právu. A za měsíc přišla složenkou stovka - výnos z dražby.

 

Bedeš ještě potřebovat zákon o cenných papírech.

V OZ je jen, že přeměna podoby akcie se řídí zvláštním předpisem, čemuž jako právník amatér rozumím tak, že se jedná o zákon o CP. Žádná povinnost odkupu tam opravdu není.

ČF má asi pravdu, takováto možnost opravdu existuje. No nic, aspoň bude víc adrenalínu :)

ČF, ignoruj ho, není třeba se čílit. Slovník o inteligenci pisatele leccos napoví.

V paragrafu 186a, odstavec 3, skutečně není povinnost odkupu, pouze povinnost učinit "veřejný návrh smlouvy", což je předpokládám smlouva o výměně cenných papírů. Vyvozuji správně, že k odhlasování přeměny formy CP ze zaknihovaného na listinný stačí na VH 50% přítomných hlasů?

znění paragrafu 186a, ods. 3: 

Rozhodne-li  valná  hromada  o  změně  druhu  akcií nebo
o omezení převoditelnosti  akcií na jméno nebo  o jejím zpřísnění,
je  společnost povinna  učinit do   30 dnů  ode dne  zápisu těchto
skutečností do obchodního rejstříku veřejný návrh smlouvy. Veřejný
návrh smlouvy  se týká tohoto druhu  nebo této formy akcií  a musí
být určen  majitelům akcií nebo je  nahrazujících zatímních listů,
kteří  byli  ke  dni  konání  valné  hromady akcionáři společnosti
a nehlasovali   pro   změnu   druhu   akcií   nebo   pro   omezení
převoditelnosti   akcií   na   jméno   anebo   se   valné  hromady
nezúčastnili,  a  to  ohledně  těch  akcií  nebo  zatímních listů,
jejichž majiteli byli  ke dni konání valné hromady,  a nevzdali se
práva  na jejich  prodej společnosti.  Ustanovení §  220b odst.  5
platí přiměřeně.  V pochybnostech platí,  že osoba, která  veřejný
návrh smlouvy přijala, byla v době konání valné hromady akcionářem
společnosti  a  byla  majitelem  toho  počtu  akcií nebo zatímních
listů,   který  uvedla   v  přijetí   veřejného  návrhu   smlouvy.
V notářském zápisu  o rozhodnutí valné hromady  musí být jmenovitě
uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro  změnu druhu akcií nebo pro
omezení převoditelnosti akcií na  jméno. Představenstvo je povinno
oznámit   bez   zbytečného   odkladu   způsobem   určeným  zákonem
a stanovami pro  svolání valné hromady  den, k němuž  byla zapsána
změna druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního
rejstříku.

Bod pro tut0vku. :)

Hmm, takovýhle nekonkrétní strašení mi k tobě moc nesedí. Budiž, ale moc tomu nevěřím. Kdyby to šlo tak hladce už by to jiní, mě známí formáti neváhali použít. Jelikož to nepoužili a přes své desperátské metody sklapli kramfleky a nabídli odkup, zůstávám v klidu. Jo jiná věc je  manipulace s posudkem, těch už jsem viděl dost, ale odejít z burzy bez odkupu ...

To je dobrý, já jsem si zase vzpoměl na jistého zaměstnance ministerstva zahraničí, kterému v krabici od bot odkázali milión dolarů. Háček byl v tom, že u soudu ještě dvanáct českých melounů v jeho majetku přebývalo a on nebyl schopný vysvětlit kde je se svým příjmem státního úředníky vzal.

Inu dědictví je věc ošidná ...

 

Vracím se k minulé diskusi. ČF, naznač prosím naivnímu drobáskovi, jaké jsou možnosti odchodu z BCPP a RMS bez povinného odkupu, o kterých jsi tady mluvil?

 

Jo jo, kapitáni českého průmyslu. Stará generace odchází (Junek, Saudek, Stehlík) a nová přichází (tandem Koláček - Koláček).

Nedomnívám se, že 16% ČEZu si Koláček koupí, i když by je moc chtěl. Důvod je prostý, nemá na to peníze.

Taky si všimněte, že Koláček se nepouští do přímých soubojů, všechno co kupuje má dávno předjednané za cenu, která je směšná. Nemyslím, že by tentokrát udělal výjimku a zúčastnil se přímého souboje o akcie nabídnuté prostřednictvím kapitálového trhu. Navíc v situaci, kdy nemá úplně stopro jistotu jak hluboko bude muset sáhnout do peněženky v předposlední velké privatizaci (suma je sice veřejným tajemstvím, ale co když se to bude přetřásat v médiích a MPO přitlačí, aby to nevypadalo jako úplný podfuk).

Jiná věc by byla, kdyby MPO prosadilo prodej 16% přímému zájemci, splňujícímu strategické podmínky v multikriteriálním hodnocení, kde jako hlavní kritérium bude zachování zaměstnanosti. Jsem optimista, u ČEZu jim to nemůže projít jako u nejmenované severočeské společnosti. 

Appiany to stálo celkem 850 mil. Kč.

Nemají to zatím zpátky cash, ale v hodnotě majetku několikanásobně 

Je to 95 %, postup se jmenuje zrušení a.s. s převodem jmění na akcionáře. Probíhá to hladce a efektivně, minoritáři si ani neškrtnou. Příkladem je bývalá Mostecká uhelná. Tento postup nelze provést. pokud existuje nesouhlasící minoritář s více než 2,5 % (hlavní akcionář s více než 95% o rozhodnutí nehlasuje, takže 2,5 % může rozhodnutí blokovat).

 viz citace z obchodního zákoníku:

  Oddíl ... Zrušení akciové ... s převodem jmění na ... § 220p

     (1) Valná  hromada může rozhodnout, že  se společnost zrušuje
bez  likvidace  a  že  jmění  zaniklé  společnosti  převezme jeden
akcionář,  jestliže  je  tento  akcionář  majitelem akcií, jejichž
jmenovitá  hodnota přesahuje  95 %  základního kapitálu  (dále jen
"hlavní  akcionář"). Hlavní  akcionář o  takovém rozhodnutí  valné
hromady  nehlasuje. Vlastní  akcie  v  majetku společnosti  se pro
účely  výpočtu  této  podmínky  rozdělí  mezi  akcionáře  v poměru
jmenovitých hodnot jejich akcií.

     (2) Hlavní akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům
přiměřené vypořádání  v penězích. Výše vypořádání  v penězích musí
být doložena posudkem  znalce. Ustanovení § 59 odst.  3 se použije
pro jmenování a odměňování znalce obdobně.

Tipuju, že ČF není provozák z ČEZu.

Variabilní náklady z jádra podle mých znalostí  nejsou oproti nejlevnějším uhelkám levnější o 2/3.

Relace by mohla být cca 200 ku 300 - 350 Kč/MWh, což je levnější o cca 1/3.

A ten propad ceny silové elektřiny s liberalizací zase tolik nesouvisí. Primárním důvodem je přebytek výrobních kapacit v Evropě (zvlášť v Německu, kde je odstavená kapacita větší než instalovanej výkon celýho ČEZu) a zanedbatelný vliv mělo i posilování koruny. Aby byla naše elektřina konkurenceschopná, je nutné zlevňovat silovou elektřinu a nahnat se to dá třeba na systémových službách.

Domnívám se, že liberalizace byl pro zlevňování elektřiny okrajovej důvod, protože o těch pár oprávněných zákazníků se dosud přetahovaly veskrze pouze REASy, které nakupují většinu silovky od ČEZu. Těch pár IPíků, kteří tady kromě ČEZU působí nastavuje svoje ceny podle ČEZu a poslední tři roky skřípe zubama, že je tak nízko.

Takže asi nakonec budeš spíš ten čínskej bůh pravdy :)

P.R. jako prase. Miliarda dolarů neexistuje. Něco o tom vím :)