Příspěvky nebo odpovědi uživatele Magda Rotterová

Mám na mysli paušální výdaj na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt). Když jej uplatňujete, nemusíte vést knihu jízd ani jakkoli prokazovat skutečné výdaje na dopravu.

Osobně mám trošku problém s ignorováním odvodů na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Jsou to reálné náklady, které musí za zaměstnance zaměstnavatel zaplatit. Pokud chce být zaměstnanec zaměstnán za určitou mzdu, musí být za něj zaměstnavatel ochoten zaplatit veškeré náklady (tj. superhrubou mzdu). Kdyby čistě teoreticky se nastavilo, že zaměstnavatel nebude odvádět toto „zaměstnavatelské“ pojistné, hrubá mzda bude ve výši superhrubé mzdy a odvody by se pro zaměstnance zvýšily na úroveň součtu zaměstnavatelských a zaměstnaneckých, pak (při použití částek z prvního příkladu) bychom se dostali na částku odvodů 159 566 Kč za zaměstnance = odvody „zaměstnavatelské“ 118 460 Kč + odvody „zaměstnanecké“ 41 106 Kč.Takovéto nastavení by pro zaměstnavatele nebyl vůbec žádný rozdíl oproti aktuálnímu nastavení, tj. náklady, které by musel vynaložit na zaměstnance by byly úplně na stejné úrovni jako při stávajícím nastavení. Zaměstnanec by měl rovněž stále stejnou čistou mzdu (pro zjednodušení nezohledňuji daň z příjmu). A pro státní kasu by to taky žádný dopad nemělo. Stále by se odvádělo stejně. Tudíž by stačilo tyto odvody pouze pojmenovat jako zaměstnanecké. Nic jiného by se nezměnilo a hned bychom se dostali na úroveň 118 460 Kč namísto 41 106 Kč uvedené v příkladu 1. Koneckonců kdyby byl tento zaměstnanec zaměstnán u OSVČ, tak by tuto OSVČ zajímaly celkové náklady, které za něj musí vynaložit, nejen hrubá mzda. Tyto celkové náklady by si OSVČ odečetl od svého základu daně.

Autor sice na jednu stranu uvádí, že nelze míchat jablka s hruškami. Nicméně dále navrhuje úlevy, které jsou poskytovány zaměstnancům zpřístupnit také OSVČ. Osobně nic proti tomu nemám, i když aktuálně si nemyslím, že je to směr, kterým se hodlá vláda ubírat. Nicméně OSVČ má taky své úlevy, které zaměstnancům nepřísluší, a tyto nejsou z nějakého důvodu vůbec ve článku zmíněny. Například si může do daňových výdajů uplatnit 5000 Kč za to, že používá automobil k podnikání(příp. 4000 Kč, je-li využíván také k soukromým účelům) bez nutnosti jakéhokoli prokazování skutecnych výdajů. Naopak zaměstnanec mnohdy spoustu tisíc cestou do práce projede a tyto náklady mu rozhodně daň nesníží. Dále samotné výdajové paušály, kdy si můžete uplatnit proti svým příjmům 60 % (u řemeslných činností 80 %) výdaje, aniž by bylo nutné cokoli prokazovat. Což je u některých OSVČ velmi výhodné, protože jejich skutečně výdaje mohou být výrazně nižší. A z tohoto zisku (příjmy - fiktivní vydaje) ještě spočítate polovinu a pak teprve počítáte pojistné na sociální a zdravotní. Samozřejmě to s sebou nese i to, že se vám toto nízké pojistné projeví ve výši důchodu. To je třeba taky brát v úvahu. Ale OSVČ může dobrovolně platit více. Pak je ale otázka, zda peníze neivestovat raději někde jinde. Rozhodně nechci tvrdit, že být OSVČ výhodnější nebo ne. Jen mi připadá, že ve článku jdou některé významné body opomenuty. Dalo vy se samozřejmě pokračovat s výčtem i dále, jak na stranu OSVČ, tak i zaměstnanců. Nicméně pokud autor navrhuje úlevy OSVČ stejné jako mají zaměstnanci, neměli by pak také zaměstnanci mít možnost si snížit daňový základ o výdaje za dopravu do práce? Myslím, že obě varianty mají své. Pro někoho může být výhodněji podnikat jako OSVČ a pro někoho být zaměstnán. Závisí to na mnoha faktorech, které nelze generalizovat, ale je potřeba posoudit individuálně. Stejně tak i s daňovým zatížením. Za určitých okolností může být větší zatížení u jedné varianty a za určitých u druhé. Každý má právo si zvolit. Nicméně souhlasím, že zejména u nízkopříjmových živnostníků tvoří odvody na sociální a zdravotní pojištění větší zatížení. To se ale vytrácí s narůstajícím příjmem. Kdybych měla někde vidět úlevy, tak leda u těch, kteří podnikají skutečně příležitostně, protože je mohou povinné měsíční odvody, i když je zisk velmi nízký, opravdu odradit.