„Internetové diskuse poskytují účastníkům do značné míry anonymitu. Čím anonymnější pisatelé jsou, tím vulgárnější. Do anonymity se utíkají zpravidla mimořádní zbabělci. Mají plnou hubu agrese, ale jsou přitom tak zbabělí, že se neodváží za svůj názor veřejně postavit. I ten nejhorší politik je proti nim vlastně rytíř,“ napsal Cyril Höschl v jednom svém pravidelném sloupku v časopise Reflex. „K tomu někdy přistupují výlevy nerušených či vyloženě duševně chorých osob, včetně sexuálních deviantů. Nemusí jít pouze o „slídiče“, ale také o „skatology“, kteří se ukájejí zděšením druhých. Ti se dříve projevovali obscénními telefonáty, dnes mají k dispozici internet,“ napsal jí dr. Höschl, a dodal: „ O tom, že v takovýchto případech nejde o pouhé hulvátství, dané výchovou a prostředím, ale vskutku o duševní poruchu, svědčí právě nápadný kontrast mezi chováním dotyčného v anonymitě, a chováním tváří v tvář.
(7)
