! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 61 až 70

Mě taky napadlo, když jsem 2,5 měsíce před valnou žádal správce trustů o info, které má vzhledem k složité materii dorazit do mé schránky v den konání VH, že kdyby jeho kancelář nelajdačila a nenechala tu žádost 8 dnů odležet na poště a mě odpověď přišla 8 dnů před VH, což by bylo oukej, zda si nekazí schvalování vlastních návrhů valnou hromadou? Zvláště, když to lajdačení postihlo jako epidemie celý harvard, byť pravda, tam doporučená zásilka bez zájmu zatím leží jen 6 den :-)

názory (290312) ... máte pravdu, neuvědomil jsem si, že si kyperské firmy také nevyměnily akcie.

Otázkou je, co v případě harvardu považovat za normál. Neboť pokud z archivovaných podkladů doručování zásilek do sídla správce s placeným zaměstnancem vidím, že doporučená zásilka je převzata až po 8 dnech odležení na dodávací poště, pak v případě sídla HPH též s placeným zaměstnancem je pro převzetí pošty pár dnů dle tohoto normálu rezerva. Nicméně asi platí, že pokud některé body programu nadcházející VH až nápadně připomínají pokus o zmanipulování prodeje akcií z držení 90 procent akcionářů společnosti a snaze je poškodit, a lze tedy čekat podněty nejen k orgánu dohledu, ale dle výsledku i k orgánům dalším, pak čím více ten proces bude spojen se zjevnými obstrukcemi, tím asi lépe. Však já když opomenu u auta hlídat tachometr a pozdě zaregistruji radar, tak na poštu pro doporučené zásilky taky chodím nerad :-)

A myslite, ze patym dnem od doruceni posty zacne prebirani doporucenych zasilek v hphacku jiz normalne fungovat?

Kyperské firmy ovládali polovinu původního kapitálu. Kdyby Jiřík zamýšlel akcie 2 úpisu, získané za 4 Kč před pravomocným potvrzení jejich zneplatnění nechat odkoupit Harvard za 8 Kč, tak by na to neupozorňovalo jeho představenstvo ve svém doporučení k danému bodu hromady ..

Souhlasím, uvedených 12 milionů nemůže být relevantní údaj, neboť pokud v odhadu vyjdeme z původního počtu akcií 16,5 milionu, z kterých je nepřevzatých 91 procent, tak se vypočtem dostaneme k hranici 15 milionů akcií, což odpovídá i předloženému návrhu a je tak zřejmé, že se odkupy i zpeněžení v dražbě má týkat především nepřevzatých akcií v úschově.

Ještě připomenutí, že důsledky z nedostatku informací k majetku akcionářů nejdou k jejich újmě, je povinností jak společnosti, tak v případě trustů jeho správce, aby jim relevantní informace zajistil, a pokud to neplněním povinností nebo z důvodů jiných překážek nesplní, pak si nápravu zjednáte u dohledového orgánu, dohlížejícího na transparentní fungování kapitálového trhu.
Pokud je pozice podílníka trustu vázaná na pozici akcionáře zakládající společnosti (její matky), má společnost povinnost při stanovení ceny odkupu akcií zakladatelské společnosti zohlednit i hodnotu majetku, který připadá na podíl trustu. Určitá odchylka od obecné úpravy vyplývá z informace na stránkách Daventree Trustees Ltd., vycházející ze zakladatelské smlouvy Trustu kde se uvádí, že prodejem akcií HPH nezaniká pozice podílníka v trustu, odkazujíce se na rozhodný termín vzniku práva na vyplacení hodnoty podílu v Trustu 1 a 2.
Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některé relevantní body:
Listina přání (statut): Zakladatel trustu při jeho založení sepíše listinu přání, ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch. Tato listina může obsahovat i ustanovení týkající se odkupu podílu trustu.
Odkup podílu trustu: Pokud je podílníkem trustu obmyšlený, může mít právo na odkup svého podílu. Společnost by měla zohlednit hodnotu majetku trustu při stanovení ceny odkupu.
Hodnota majetku trustu: Společnost by měla provést ocenění majetku trustu, aby byla cena odkupu spravedlivá. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, podíly v obchodních společnostech a další aktiva.
Společnost by měla dodržovat zákonné povinnosti a postupovat v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a dalších relevantních právních předpisů, v tomto případě je nutno brát v potaz i právní předpisy na Kypru, aby byla zajištěna správná právní ochrana a dodržení všech povinností.

Jedno z vyjádření ing Ševčíka do médií ke stovkám milionů na Slovensku
Ing. Ševčík v rozhovoru sdělil:
Pan Častorál tvrdí, že část z těchto peněz nakonec mohla skončit až ve Váhostav. Popíráte to?
A rovněž tvrdil, že Druhá strategická kupovala i další akce firem.Ze smlouvy jasně vyplývá, že Druhá strategická může investovat finance pouze krátkodobě do jednoho roku. Peníze jsou dnes například vloženy do podílových fondů Royal Bank of Canada.
Část z nich je i jen na bankovním účtu. Je možné, že část z těchto peněz skončila krátkodobě ve Váhostav. Tuto informaci jsem zachytil už před pár lety.
Jak jsem však již řekl, tak Druhá strategická nemohla za peníze trustů nakupovat akcie jiných firem.
Kolik lidí v současnosti nedostalo ještě zaplaceno za své podíly v trustech?
Jde přibližně o 120 tisíc lidí z trustu 1 a 240 tisíc z trustu 2, kteří si však nepodali žádost o výplatu.
A kolik peněz je potřeba ještě na to, aby všichni dostali vyplaceny své podíly?
Zhruba 70 milionů dolarů.
A ty jsou kde uloženy?
Přibližně 25 milionů dolarů je v Druhé strategické a potom v Royal Bank of Canada a Franklin Templeton. Dvacet milionů je uložených u jednoho českého právníka (Bayera).
Takže kdybyste se zbavili toho receiveru, tak je reálné všechny vyplatit?
Ano. Udělali by se audity a do půl roku se může vyplácet.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Princip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena,  respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.)
 Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.
Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. 
Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ 
Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.
Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.
„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"
Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:
„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“
 Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.
Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“
  Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za dluhy, které nelze splnit právě z důvodu ovlivnění. To v konečném důsledku znamená, že může dojít k propíchnutí tzv. korporátního závoje, a věřitelé se budou moci domoci svého dluhu přímo na akcionáři.
Jelikož se ovlivnění dle § 71 ZOK může týkat jakékoliv záležitosti Společnosti, akcionáři může za výkon jeho hlasovacího práva na VH vzniknout povinnost k náhradě újmy nebo ručení věřitelům Společnosti za dluhy. Zákon totiž výslovně počítá v ustanoveních § 77 a 78 ZOK s tím, že nakládání s hlasovacími právy na jednáních nejvyššího orgánu obchodní korporace slouží jako prostředek pro vykonání vlivu.