! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

cotožeto ?

30.10. 2024 ve 14:00, 2 patro - jednací místnost 45

Pokud koncentraci kapitálu největším akcionářem HPH upřesním, tak úvěr 65 milionů, na kterém díky nižšímu úročení než u komerčních ústavů vydělal 880 000 Kč je splatný 10.8. 2024, takže s ním počítáno na koncové nabytí 15 milionů harvardem vykupovaných akcií není. Do odkupu má spadnout v první vlně zřejmě 12,5 milionů akcií z úschovy, v další vlně nejspíš akcie z držení kyperek, o které se již vede spor, ty nabývané miliony akcií v těchto počtech ale společnost musí následně zcizit, neboť jejich držením překročí povolený limit 10 procent základního kapitálu, kde na obchod za 8 Kč stačí největšímu akcionáři právě kapitál, získaný prodejem Wiraxu za 125 milionů do HPH, takže jak vidno, odkupová transakce již má svého koncového vlastníka. Harvard tedy bude překupníkem, aby se při zjevné manipulaci s oceněním majetku vyhnul prodeji akcií v úschově dražbou, neboť v ní by se za podhodnocení prodávaných akcií nedal koncový nabyvatel najisto ošetřit ..

Počkat, společnost ale musí dělat kvůli změně jména po vystoupení z likvidace další výměny akcií, možná k těm 12,5 milionů ještě i pár nepřevzatých přibude a výměny budou nejspíš rovnou spojeny s následnými odkupy nepřevzatých, a poté společnost zcela jistě předloží na vypořádání nepřevzatých akcií z druhých výměn solidní záměr, například zrušení části akcií nad limitem povolených 10 procent tak, aby jste na nich vydělali všichni, že by to valná pak ale neschválila, a v časové tísni by se někde prodával balík akcií za 120 milionů, o kterých předseda představenstva tvrdí, že jsou toxické je jiná věc. Tak by je holt musel nakonec asi kupovat sám pan majitel harvardu, když vy kapitál jako on obchody se společností plodit neumíte, ne?

Je pravda, ze soucasnemu spravci aktiv trustu udajna rekonstrukce ucta znemoznuje secist 3 hlavni majetkove polozky v uhrne hodnote 1,2 mld. CZK pro zpracovani odhadu hodnoty vyznamne pohledavky? A to znalec pomeru v DTL Mr. Sevcik neprisel na pomoc z jakeho duvodu? Copak posudek sročka Seifert a partneři nebyl pred 3 roky zakladem pro vyjasneni otazky, kdo byl cinnnosti Sevcika v hphacku nepřímym poskozenym, aby se vystoupenim z likvidace teto vyhodne pozice pro pripadne uplatneni skody vuci vracenemu majetku spojenemu s trusty skupina 120 tisic nevyplacenych drobasu zamerne zbavila?

Za týden bude na hphas zápis z valné s přílohami, do měsíce pak může být vypracována žádost o pomoc se zajištěním odborného dohledu a zapojení znalců, jež mohou harvardu pomoci tu inventuru trustíků a zhotovení znaleckých posudků na hodnotu firmy k jejímu vypořádání odkupy zrychlit :-)

Jak bylo vidět z poslední VH, majoritně zastoupený akcionář si z harvardu za pomoci členů statutárních orgánů udělal doslova dojnou krávu. Chápete někdo, proč by harvard měl lítat po dražbách a za omezení ceny a prznění tržních podmínek měl vyzobávat jednotlivě takto prodávané vlastní akcie, když sám jich může držet v rámci 10 procent základního kapitálu nikoliv 15 milionů, nýbrž 4,6 milionů, nebo při zrušení 2 úpisu 4 miliony? A zbytek by sám musel dále přeprodávat, když záměr rušit je a zahušťovat tak kapitál oznámen pro vyjasnění dalšího postupu nebyl? Když je naopak zřejmý další postup majoritního akcionáře, jenž si podivným kšeftem s prodejem své firmy Wirax ovládanému HPH vytvořil kapitál 125 milionů Kč, nikoliv asi náhodně potřebný právě na nákup všech 15 milionů akcií? Není právě nyní vhodný čas, aby do toho zřejmého plundrování harvardu a manipulování s jeho pohledávkami a jejich oceněním už vhlédl dozorový či dokonce policejní orgán, na tohle snad poškozovaní akcionáři 20 roků nečekali, nebo snad ano ..?

tak do kdy trvala včerejší VH ??jestli to není tajné,musel jsem brzy odejít

Přátelé, já bych nyní neřešil, jak byla valná hromada dlouhá, nýbrž kdy bude svolána nová, pokud chceme dostat k projednání a schvální usnesení o nabytí vlastních akcií způsobem, slučitelným se zákonem. Zatím k tomuto bodu byly diskutovány a protestovány různé důvody, nikoliv ale ten podstatný, pro který je ten schválený návrh již nyní mrtvý, více k tomu ale snad později ..

Pokud vezmeme v úvahu 12,5 milionů akcií v úschově a dalších několik milionů, jež do HPH spadnou ze sporu Kristiana J. a porovnáme s vytvořeným kapitálem dominantním akcionářem z transaxce prodeje jeho Wiraxu do HPH a půjčkou z Harvardu jeho kotvě, tak připravených 155 milionů naznačuje, u koho tyto akcie mají skončit. Za předem určenou cenu dost pofiderním způsobem, kdy je vykoupí Harvard s poviností je přeprodat následně dál, neboť je nad rámec 10 procent dlouho držet nemůže a pro rušení by si dominantní akcionář nepotřeboval tvořit hotovost v této výši. Že tento proces smrdí v situaci zjevné manipulace s oceněním majetku společnosti, neboť nikdo v ní nedokáže ocenit největší pohledávku dodávat netřeba ..

To,že představenstvo již dříve jmenovalo Jiříka do Trustu na Kypru nelze vidět jinak než jako obrovský střet zájmů a pokud ho nevymění za nezávislého odborníka,nemůžeme očekávat,že tam po jeho správě nějaké větší finance najdeme. Je otázka,zda představenstvo můžeme k takové výměně donutit.

Letos bude zajímavé zápis z valné hromady porovnat se záznamem z valné, neboť to, jak se společnost vypořádala s řadou dotazů zaslaných před valnou a stále vedených v režimu tajné bylo minimálně pozoruhodné :-)

Zendulkův článek je na adrese:https://zpravy.kurzy.cz/771768-akcionari-byvalych-harvardskych-investicnich-fondu-se-mozna-dockaji-odkupu/

Obcházení zákona a jeho důsledkyV souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.Dosavadní doporučení: určitě přečíst (9)Vaše doporučení:určitě přečístpřečístnečísturčitě přečíst (6) 01.06.24 13:40 další info (290293)OdpovědětLoajalita akcionářePrincip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena, respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.) Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“ Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“ Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ...

ČNBPokud akciová společnost při odkupu vlastních akcií či zpeněžení nepřevzatých akcií z výměn postupuje netransparentně, Česká národní banka (ČNB) jako dozorový orgán kapitálového trhu může podniknout několik konkrétních nápravných kroků. Tyto kroky jsou stanoveny v příslušných zákonech, zejména v Zákoně o dohledu nad kapitálovým trhem (zákon č. 15/1998 Sb.) a v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) . ČNB má řadu nástrojů, které může použít k nápravě situace a k zajištění dodržování právních předpisů.Konkrétní nápravné kroky ČNB mohou zahrnovat:Dohled a kontrola:ČNB může provést dohledovou kontrolu zaměřenou na zjištění skutečností a na posouzení, zda společnost postupovala v souladu s právními předpisy. To zahrnuje přezkoumání dokumentace, komunikace a postupů společnosti.Výzva k nápravě:ČNB může společnosti formálně vyzvat k nápravě nedostatků, které zjistila během své kontroly. Společnost bude mít stanovenou lhůtu, během které musí přijmout nápravná opatření.Uložení pokuty:ČNB může uložit společnosti pokutu za porušení povinností stanovených zákonem. Výše pokuty závisí na závažnosti porušení a na právních předpisech, které byly porušeny.Zveřejnění rozhodnutí:ČNB může rozhodnout o zveřejnění svého rozhodnutí o uložení sankcí, což může mít reputační dopad na společnost.Omezení činnosti:ČNB může nařídit omezení nebo zastavení určité činnosti společnosti, pokud zjistí, že tato činnost byla prováděna v rozporu s právními předpisy.Závazné pokyny:ČNB může vydat závazné pokyny, kterými se společnost musí řídit, aby byla zajištěna transparentnost a ochrana práv akcionářů.Ochranná opatření:ČNB může nařídit ochranná opatření k ochraně akcionářů a dalších zainteresovaných stran. To může zahrnovat nařízení dodatečného zveřejnění informací nebo zajištění nápravy škod způsobených netransparentním jednáním.Jak může akcionář iniciovat kroky ČNB:Podání stížnosti:Akcionář může podat stížnost k ČNB, ve které popíše nedostatky v postupu společnosti a požádá o prošetření.Poskytnutí důkazů:Akcionář by měl poskytnout všechny relevantní důkazy, které má k dispozici, aby ČNB mohla provést řádné šetření.Spolupráce s ČNB:Akcionář by měl být připraven spolupracovat s ČNB během šetření, včetně poskytování dalších informací a svědectví, pokud je to potřebné.Závěr: ČNB má široké pravomoci k zajištění transparentnosti a dodržování právních předpisů na kapitálovém trhu. Akcionáři, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena netransparentním jednáním společnosti, by měli využít možnosti podání stížnosti k ČNB a poskytnout veškeré důkazy k podpoře svého tvrzení. ČNB následně provede šetření a může přijmout nápravná opatření k zajištění ochrany práv akcionářů.