Obcházení zákona a jeho důsledkyV souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.Dosavadní doporučení: určitě přečíst (9)Vaše doporučení:určitě přečístpřečístnečísturčitě přečíst (6) 01.06.24 13:40 další info (290293)OdpovědětLoajalita akcionářePrincip loajality ukládá akcionáři usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena, respektovat její oprávněné zájmy, souhrnně vzato chovat se vůči společnosti čestně. (Neomezuje se pouze na vztah akcionáře ke společnosti, ale platí i pro vzájemné vztahy mezi akcionáři, vyplývající z účasti ve společnosti.) Porušení povinnosti loajality je porušení smluvní povinnosti, protože člen korporace se zavazuje ke ctění povinnosti loajality, a to přijetím jeho členství v korporaci.Problematika střetu zájmu akcionáře se zájmem Společnosti je komplexní záležitostí, a jako k takové se k ní musí přistupovat. Akcionář musí při každém svém jednání zkoumat a vážit, zdali náhodou nejedná v rozporu se svou povinností loajality. Povinnost loajality v sobě nese prvek aktivní, jenž představuje určité jednání, a prvek pasivní, který spočívá ve zdržení se určitého jednání, jako je například zneužívání svého vlivu nebo zneužívání svých práv. Práva a povinnosti akcionářů budou posuzována z hlediska porušení povinnosti loajality právě z důvodu, že výkon jednotlivých práv a dodržování povinností ovlivňují společnost jako celek. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti.“ Z usnesení Vrchního soudu ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009, vyplývá, že „společník nesmí činit vůči společnosti takové úkony, které jsou způsobilé ji poškodit, a to jak ve směru ke třetím osobám, tak i ve směru ke společníkům“.Porušení povinnosti loajality je možné odvodit z jednotlivých povinností, například povinnosti nezneužívat vlivné nebo ovládající osoby, nezneužívat většiny hlasů ve společnosti. Podle konkrétního porušení povinnosti se odvodí následky, které plynou z nežádoucího konání nebo naopak nekonání akcionáře.„Pokud byla porušením povinnosti loajality způsobena újma, lze žalovat na její náhradu"Ustanovení § 71 ZOK stanoví úpravu ovlivnění:„Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci („vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace („ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“ Toto ustanovení tak dopadá přesně na případy, kdy dojde ke střetu zájmů akcionáře se zájmy Společnosti.Vlivnou osobou se může stát každý, tudíž i akcionář. Odstavec 5 citovaného paragrafu sice říká, že „odstavec 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby, nicméně členem orgánu se akcionář nemyslí. Tento závěr totiž podporuje literatura, která zmiňuje, že „[Použitím na akcionáře] by však došlo k částečnému popření celé právní úpravy podnikatelských seskupení.“ Ustanovení § 71 odst. 3 ZOK pak stanoví, že vlivná osoba ručí věřitelům ...
