Příspěvky nebo odpovědi uživatele realista

Možná jste si mohl všimnout, že jsem se zaměřil na popis důvodů, které ve svém souhrnu zapříčinily vzestup kursu. Nic víc, nic míň. Ochota prodávat stoupla až nad 230, jestli jste si nevšimnul. V mém příspěvku byla řeč o ustupující ochotě prodávat po proražení hranice 200. Pochopitelně, že na trhu je vždy někdo ochoten prodávat, a po 15-20%-ech růstu je logické, že krátkodobá část trhu začne redukovat. Když proboha napíšu, že investoři nakupovali na dlouhodobé držení, tak tím pochopitelně nemyslím totálně všechny...

Navíc každý má svou strategii - Vám možná stačí 20% zisku, proč ne? Prodejte si. Ale vykašlete se na to mě tady vnucovat myšlenky o nějakém opájení, na to jsem na trhu už moc dlouho. A taky dost dlouho na to, abych si dokázal spočítat, že do 230 nemám důvod prodávat, protože hodnota té společnosti je prostě dostatečně vysoká. Možná, že za půl roku budu mít o něco menší zisk, možná, že naopak dalších 20% vydělám. Každopádně na cenách, za které jsem kupoval neprodělám, tak proč bych se měl hnát do unáhlených prodejů. Mám svou dlouhodobou strategii, vyvažuji rizika, a proto jsem třeba dnes něco odprodal, protože mě zklamala cena za Eurotel. Valnou část držím dál...

Nemyslím, že to, co jsem zde napsal o Radiokomunikacích, snad někomu kdy uškodilo. Byly to informace, a myslím, že z velké části dobré informace. Proč byl kurs tak dole tu bylo probíráno 100x, nemám motivaci stále do nekonečna opakovat jednou řečené. Tato akcie je tak jednoduchá na posouzení, že je opravdu velmi těžké předpokládat, že někdo "neví". možná Vy... Nakonec z Vašich představ a úvah cítím pěkně velkou naivitu, zaobíráte se věcí způsobem, jakým jsem činil minimálně před pěti lety...až mě zaráží, že vůbec reaguji...

Proboha přemýšlejte, právě teď si koupil Telekom zisk Eurotelu, který odpovídá Vašim 30Kč dividendy T-Mobilu, částku, která odpovídá 288 Kč/akcii Radiokomunikací. Jste schopen to pochopit?

To by mě p.Urbánek zajímalo, jak jste k tomu číslu (600) přišel. ZJ T-Mobil je 520 mil., Eurotelu 11 211 mil. Abch mohl srovnávat, vezmu nominální hodnotu u obou emisí jako 1000 a získám počet akcií. Vezmu zisk 2002 T-Mobil 2,43 mld., vydělím počtem akcií T-mobil a získám 4 615 Kč/akcii. Stejným způsobem získám zisk/akcii Eurotelu ve výši 5 178 Kč.

Za 49% (tedy 593 390 akcií) Eurotelu zaplatí Telekom 29 mld (26 mld + 3mld z Eurotelu), tj. 48 872 Kč/akcii.

Vydělím zisk T-Mobilu/akcii ziskem Eurotelu/akcii, vynásobím částkou, kterou za akcii zaplatí Telekom (48 872) a získám hodnotu akcie T-Mobile ve výši 43 559 Kč.

Tuto hodnotu vynásobím počtem kusů T-Mobil v držení Radiokomunikací (39,23% * 520 000) a získám hodnotu jejich podílu ve výši zhruba 8,89 mld. Kč. To odpovídá cca 288 Kč/akcii Radiokomunikací.

Pokud to samé srovnání provedete s vlastním jměním, vyjde Vám hodnota podílu cca 6,57 mld. (213 Kč/akcii Radiokomunikací).

Je to trochu zklamání, protože při očekávném prodeji za 1,285 mld USD by vycházelo první srovnání o cca 50 výš.

Možná chybka může být v tom, že 3 mld nemusí dostat konsorcium, ale rozdělí se napůl s Telekomem, každopádně Vaše úvaha p.Urbánku je podle mne mimo mísu...Nechápu co jste s čím srovnával???

A nestačím se divit tomu strašnému divení nad vzestupem Rádií...:-)

Samozřejmě, že stále držím, jak Rádio, tak Unipetrol a ČEZ. Pravda, taky jsem přikoupil Novou huť. Sice ještě nemám 100%-ně prostudované hospodaření, ale vývoj kursu a hlavně objemy při vzestupu mě jednoznačně přesvědčily, že ti, kdo to kupují, věří v dobré budoucí hospodaření skutečně silně. To je důležitější než to, jestli to bude pravda nebo ne... Podle výroční zprávy za 2002 to ale opravdu vypadá (důležité: zatím pouze vypadá) slibně. Záležitost s odkupem je naprosto nepodstatná a nechápu, že se jí někdo zabýval. Prostě šlo buď o snahu majoritáře naivním, pomalým způsobem navýšit svůj podíl ve společnosti, nebo naopak o dobře promyšlený tah, jak kurs podržet dole. Každopádně jim děkuji za to. Při korekci jsem si do 130 nakoupil - na to, že to byla asi po dvou letech investice do neSPADovky, docela dost...:-)

K Rádiu: myslím, že jen naprostý diletant se může divit, že kurs roste. Existují čtyři (!!!) naprosto zásadní důvody pro růst: 1. kurs byl velmi dlouho na úrovni, která začala být všeobecně považována investory za z dlouhodobého pohledu bezrizikovou. Každý výraznější pokles pod 190 byl několikrát velmi ochotně využit k nákupům, což nakonec vyústilo ve stagnaci nabídky na 200, protože nebyl důvod prodávat níže, když trh opanoval názor, že níže je výhodné nakoupit.. Pokud je kurs akcie považován stále větším počtem investorů jako dobrá dlouhodobá investice, pochopitelně slábne ochota prodávat. Je pak jen otázkou času, kdy přijdou investoři akceptující o něco vyšší cenu, a akcie se stává nedostatkovým zbožím - kdo z kupujících si stoupne zpět pasivně na 190, když vidí, že druhý bere za 200? Ti kdo neměli dostatečně nakoupeno lehce získali pocit, že jim ujíždí vlak...Naopak prodávající neměli nutkání prodávat do poptávky už z toho důvodu, že nakupovali pro dlouhodobé držení a neočekávali při nákupu zhodnocení o 5-10%... No a máme tady naprosto pochopitelnou rally...

Je nutné ovšem poznamenat, že k explozi je třeba roznětka, jakákoliv...a rovněž dobré podhoubí. Roznětkou byl důvod (2), kdy se blíží avizovaný nákup Eurotelu Telekomem. Pro současný růst není důležité, zda k němu dojde, protože čekat s nákupem Rádií až na dobu, kdy vše proběhne, by bylo samozřejmě pošetilé... Takže růst už teď, stejně jako v případě ostatních českých akcií a (přehnaný růst) cen bytů před vstupem do EU. Je jasné, že pokud ke koupi Eurotelu Telekomem dojde, ocenění podílu Rádií v T-Mobilu je cárem papíru. Podle nejjednodušších srovnávacích propočtů nevychází cena na 5 mld., ale na 12mld (dost přes 350/akcii Radiokomunikací)... To ví ale všichni. Jediné riziko této akcie (možný tunel ze strany Bivideonu) je proto dnes nepodstatný - jde přeci o momentální spekulaci na to, že ostatní vědí to co já, a když cena začne růst, poptávka se z toho důvodu rychle naakumuluje (krátkodobě, v řádu týdnů než dojde k vyřešení dokoupení Eurotelu). Pak kurs může opět klidně spadnout (ovšem ne na 200, viz dále).

Dobrým podhoubím byl v tomto případě (3) několikatýdenní růst českých akcií. Pokud dochází k všeobecnému vzestupu cen na trhu, těží z toho VŽDY všechny emise. I když emise není příliš atraktivní, po růstu ostatních akcií se stává relativně výhodnou, protože se sníží riziko, že by v optimistickém prostředí měla naopak klesnout. Majitelé akcií takové emise proto budou mít nižší ochotu prodávat, naopak poptávka posílí, neboť investoři neustále vyhledávají nové investiční příležitosti, a je obtížné si představit, že by ponechali nějakou emisi bez zájmu... Tyto "nezajímavé", často v předchozím období dlouhodobě stabilní emise vždy vyrostou stejně jako zbytek trhu, jejich růst ovšem příchází jako jeden z posledních. Vlastně pouze "dohání" to, co zameškali. Důvodem pro její posílení tedy bývá relativně nízké riziko poklesu vůči ostatním akciím, které za sebou mají naopak silný růst... Pokud tedy byla brána investice do Rádií jako dlouhodobě výhodná, nebyl důvod, proč by měla i krátkodobě stagnovat na stejné hladině, zatímco zbytek trhu si zlehka o 20% posílí...

(4) důvodem byl růst technologií na vyspělých trzích. Jde o analogii z předchozím důvodem, kdy kurs akcií majitele podílu na vysoce ziskovém operátoru trpěl v předchozích dvou letech globální všeobecnou nedůvěrou v technologický sektor. Samozřejmě, že pokud v předchozím období byl kurs akcií jak Rádií, tak Telekomu, zcela jistě pod určitým tlakem z důvodu globálního špatného vývoje v technologickém sektoru, bylo by velmi podivné, pokud by nyní obrat v tomto sektoru naopak alespoň neoslabil ochotu prodávat, což v důsledku znamená rovněž posílení kursu...

Jsem přesvědčen, že Ti, kdo dnes nakupují Rádia, neprodělají, protože není důvod k poklesu zpět. Všichni na trhu vědí, že 200 je bezpečných, tedy bez rizika. Kdo by tedy byl na této hladině ochoten prodávat? Naopak tento růst není u konce. Pokud opravdu dojde k odkoupení Eurotelu Telekomem, mění se výrazně hodnota podílu v T-Mobilu, což bych střízlivě hodnotil posunem bezrizikové hladiny na úroveň 230 Kč, spíše i více... Podle mne je tedy otevřen prostor pro další posílení přes 250 Kč ještě před eventuálním dokončením transakce s Eurotelem, a nákupy při korekci pod úrovní 230 Kč se mi zdají výhodné. Velké korekci však nevěřím, spíše v sérii malých v rostoucím trendu.

Podle mne má být pochopení uvedených čtyř důvodů jednoznačně ve výbavě každého makléře. Pokud se na trhu ozývaly hlasy z některých makléřských společností o neudržitelnosti kursu nad 200, nebo nechápavé kroucení hlavou nad náhlým vzrůstem, považuji to za drzou snahu ovlivnit některé investory k prodeji, aby sami vydělali, protože zaspali, nebo naprosté diletantsví těch, kdo své výroky vypustili z úst. Jak vidíte, důvodů pro růst bylo a je dost...

Jinak jsem v uplynulých měsících neměl pocit, že bych něčím užitečným přispěl do diskuse, vše podstatné jsem řekl před půl rokem a zavčas... A u ČEZu to obstará čezovejfanatik s Kozinou:-) Jsem tady ale stále:-)))

jestli máš, čekej, objemy jsou nad 115 (i 26 nebo 14mio na burze) hodně slušný na to, aby se kurs po vyčerpání nabídky do 130 zvedl dál, počítám, že bude třeba držet měsíce, ale že bych prodělal si nemyslím, navíc to chci mít bez daně, tuším, že mě znáš, víš, že nemám rád riziko, přesto kupuju...

klídek, ty kusy jsem koupil já, nikdo spřízněný

vážení, rozhodně jsem neměl na mysli odškodnění od státu přes úspěch žaloby na státního notáře - viz můj příspěvek níže, to se podle mne nemůže povést ani kdybychom v EU byli ani kdybychom nebyli...

mám pro své tvrzení i jiné důvody, ale v iracionální rovině si myslím, že dohoda uzavřena nebude, proto, že by její neuzavření pro mé další záměry v krátkodobém horizontu nebylo příliš šťastné:-)

když se ještě podívám v globálu na celou věc očima, kterýma posuzuji své investice do akcií (což neobnáší jen racionalitu), vidím zisk 250 Kč pro fondy jako částku, která se vymyká pravděpodobnostnímu rozložení toho, co by fondy mohly získat pokračováním v konkursním řízení - 250 Kč odhaduji jako nejnižší částku, na kterou by si fondy mohly přijít v průběhu sporu vždy - to není vrabec v hrsti, to by se fondy spokojily s trochou peří...Osobně bych dával šanci tomu, že fondy uspějí se svou pohledávkou v konkursu konzervativně asi 70-80%, ale i kdyby to bylo 50:50, stále mohou s poloviční šancí vysoudit na bance a státu v době definitivního rozhodnutí sporů částku o hodně vyšší než 2 miliardy (tou dobou téměř jistě 3).

Pokud mám při investování šanci 50:50 (jako že ji vidím vyšší), že na své investici vydělám čtyř- až šestinásobek proti nynější hodnotě, akcii neprodávám. Nevidím důvod proč by to měly dělat fondy. Nemám v tomto směru žádné informace, ale podle mého názoru to protistrana, která pohledávku kupuje, to 100%-ně zajištěno na všech místech (jako KCP apod.)nemá. Komplikace se vyskytnou vždy, když mouhou...

...to jen trocha iracionality od spekulanta:-)

Cesta k penězům se sice možná časově zkomplikovala, ale jsem bytostně přesvědčen, že fondy se dostanou k majetku i přes konkurs Plzeňské banky. Výnos by tato překážka zmenšit neměla, navíc v případě úspěchu, o kterém jsem nepochybuji, by se otevřely dveře k uplatnění zbylé škody na státu, což by už v právním prostředí EU mělo být i schůdnější.

Zatím se zde neobjevila informace o tom, co podílníci na schůzi schválili, proto raději zatím taky nebudu konkrétnější. Každopádně stejně jako výše jsem taktéž přesvědčen, že postup odsouhlasený podílníky na schůzi nedospěje do stadia, aby tuto situaci vyřešil jinak než přes konkurs.

O tom, co mne k tomu vede snad až později.

test

Opravdu nechápu, co se vůbec řeší - ČEZ, pokud distribučky od státu koupí, zaplatí cenu, která je jednoznačně považována za výhodnou. Cenu odkupu přitom bude moci nabídnout o dalších 15% nižší. Při této láci se může docela dobře stát, že mu akcie distribuček prodá jen pár menších spekulantů, balíky desítek procent si jejich vlastníci raději ponechají už z toho důvodu, že pak budou mít možnost ČEZu lépe komplikovat život a dívat se mu pod pokličku, jak uvedl Greenhorn. Taková strategie taky může za dva tři roky vyústit v lepší nabídku ČEZu, aby se jich zbavil...Takže celé odkupy se v tomto roce mohou s klidem vlézt do jediné miliardy...

No, a když se rozhodnou prodat všichni, za cenu odkupu to bude pro ČEZ tak dobrý nákup, že to jeho akcie jednoznačně posune ještě výš - jiná, lepší investice, do které vložit volné zdroje, totiž pro ČEZ dnes rozhodně neexistuje...Bylo by to možná i výhodnější než dividenda, protože pozitivní dopad na kurs by byl rozhodně větší než vyplacení stejné sumy v dividendách...

 

Naprosto souhlasím s Analytikem. Na začátku února jsem napsal, že považuji Unipetrol za možná dokonce nejvýnosnější, určitě ale nejstabilnjěší akcii na trhu v tomto roce. Nastínil jsem taky takovou malou grafickou pomůcku - udělat lineární spojnici bodů (únor 2003; 35Kč) a (únor 2004; 50Kč) s tím, že když se kurs bude nacházet pod touto čarou budu přikupovat, při kursech více nad linií odprodávat. Přiznám se, že můj optimismus krátce poté trochu posílil, takže jsem si posunul počáteční únorový bod na 37Kč:-) a minulé dny jsem mezi 38,5-39,2 přikupoval.

Po rozhodnutí ÚS (očekáváno, na těchto stránkách i mnohokráte avizováno), si sám posouvám počáteční bod na 40Kč, takže na současných úrovních budu určitě navyšovat dál. Důvod je jednoduchý - může tady někdo napsat stohy papíru o tom, jak je Unipetrol zadlužený, fakt je ovšem ten, že v podstatě shodně byl zadlužený už při prodeji Agrofertu a nabídky se pohybovaly myslím, že všechny nad 70 korunama, třetí nejlepší byla 91.

Je pravda, že povodně způsobily nějaké škody a přibyly problémy s ČRAF, to je otázka ale max. 20 Kč. Nejvyšší nabídky by se tedy měly v poklidu dostat nad 60Kč. Za hodně silný signál považuji návrh ÖMV po odstoupení Agrofertu, že je za okamžitý prodej Unipetrolu ochotna zaplatit 61Kč...

Při privatizační ceně 60Kč vychází min. výše odkupu na 51Kč, což je asi 25% výnos, na který jsem ochotný čekat i rok a půl. Riziko, že by se snad Unipetrol za 60Kč neprodal, je velice malé. Myslím, že si to uvědomuje i trh, a cena se v příštích dnech (Irák neIrák) posune výš nad 40Kč. Nad 44 bych už nenakupoval, ale k prodeji by kurs musel jít přes 46.

trochu kostrbatě je graf DAXU i na http://finance.yahoo.com/q?s=^GDAXI&d=c&k=c1&a=v&p=s&t=my&l=off&z=m&q=l (nutno zkopírovat celé)

Pokud máte možnost, doporučuji se podívat na graf DAXu za posledních 10 let (data jsou třeba na http://table.finance.yahoo.com/d?a=11&b=9&c=2002&d=2&e=12&f=2003&g=d&s=%5EGDAX, hodit do Excelu, krásný graf). Uvidíte, že na hladině 2000 bodů existuje ze dvou důvodů dovolil bych si říci obrovský support. 1.od listopadu 1993 do listopadu 1995 se DAX pohyboval ve vodorovném pásmu lehce nad touto hranicí, která mu byla podporou. 2. poslední akcelerace propadu způsobila, že se DAX dostal velmi blízko dna svého klesajícího kanálu, ve kterém se pohybuje od března 2000. Nemusím (ani nejsem) žádný velký technický analytik, abych neviděl, že další cesta dolů vede snad už jen přes jaderný výbuch. Jsem přesvědčen, že hranice 2000 je tak silná, že ať už válka v Iráku bude nebo ne, během velmi krátké doby (dnů, max málo týdnů) dojde k nastartování vzestupného trendu, který by mohl vydržet i několik měsíců. Celý graf na mne působí tak, že pokračování sestupu v dosavadním kanále je velice nepravděpodobné, naopak bych byl velmi překvapen, kdyby nedošlo k jeho proražení. Pozor ale: mám tím na mysli proražení časové, tedy, že při relativně nízkém růstu během DELŠÍHO období dojde v okamžiku střetu indexu s horní linií sestupného kanálu místo odražení směrem dolů k jejímu proražení a pokračování nově nastoupeného rostoucího trendu. Pokud by však byla horní linie kanálu dosažena během KRÁTKÉ doby tím, že index prudce vzroste (což přitom považuji za pravděpodobnější), zcela jistě by následoval návrat zpět, jen o něco výše nad současnou úroveň, protože by se evidentně růstový potenciál zcela vyčerpal. Po tomto poklesu bych znovu ale viděl další pokračování v sestupném kanálu jako nepravděpodobné. Každopádně během následujících několika týdnů je podle mne další pokles pod 2200 takřka vyloučen, protože pohled na graf je myslím jasný každému, takže to tam kupující ani nepustí  - jestli se tak stane, dám do toho vše co mám:-)

 

 

 

 

Pokud někdo věří v jakési náhle zrozené charakterové vlastnosti, které budou bránit profesorovi ve výkonu prezidentských pravomocí "nepolitickým" způsobem, tak tady asi po celá devadesátá léta nebyl. Vždyť ten člověk by popřel naprosto sám sebe!!! To by se z něj musel stát přes noc schizofrenik...

 

Jeho hlavním krédem vždy bylo mnohokráte zopakované heslo "za vším hledej něčí zájmy" - ať už to byla kritika politiky "Hradu" nebo reakce na "dřevíčskou výzvu" či na "Děkujeme, odejděte!". Sousloví "nepolitická politika", resp. snaha o zapojení se do veřejného dění jinou cestou než přes politickou stranu (např. formou občanského sdružení), profesorovi vždy způsobovala vyrážku.

 

Připomeňme si také jeho cestu transformace ekonomiky, která se nakonec celá ukázala být ne transformací státního majetku v soukromý, ale transformací politiky v centrum bankovního a průmyslového klientelismu.

 

Svou profesuru naštěstí pro něj profesor obhájil ještě v době, kdy pochlebovačská média nedávala takřka žádný prostor jeho kritikům. Jen o něco málo později se naplno ukázalo, že přes své velkohubě prezentované "tatcherovské" postoje, jeho reálná, naprosto levicová politika v kombinaci s ostentativním přehlížením nutnosti vytvořit právní prostředí, které by zamezilo přeměně privatizace na "rozkradizaci", zavedla hospodářství do naprosto zbytečné krize. (Zbytečné už z toho důvodu, že dobře rok před jejím vypuknutím jsem sám byl svědkem přednášky na nejmenované vysoké škole, kde přednášející s klidem přítomným vysvětlovala, že hospodářská krize je v podstatě z makroekonomického pohledu již neodvratná, s čímž akademická obec v podstatě už počítá, jen politici v čele s "profesorem" si toho "nevšimnuli", a vytrvale lakují na růžovo...). V zahraničí bylo hned zpočátku na jeho vizi transformace nazíráno s jistými rozpaky (což sám svým chvastounstvím přiživoval), nyní už tam ani nediskutují o tom, že by to snad kdy bývala byla správná cesta. Dnes by už profesuru sotva získal, protože ta se mimo jiné uděluje s přihlédnutím k praktickým výsledkům. Ty "profesorovy" jsou známy spíše jako "nechvalně známé":

 

Přestože v první polovině devadesátých let byly občané ochotni utahovat opasky, Klaus místo aby toho využil, naopak rozdal kupóny a uplatil tak voliče... Právě z této doby máme mimo jiné stále "bezplatné" zdravotnictví, ve kterém se utratí miliardy za paralen místo za pořádný plat lékaři, a regulované nájemné, které určitým skupinám obyvatelstva dává tu výhodu, že mohou svůj byt pronajmout jiným občanům za tučnou provizi... 

 

Jako pralinka jeho důvěryhodnosti pak působí profesorovi "zásluhy" na skutečné (tedy za peníze, ne kuponové) privatizaci, kdy privatizoval svou knírkatou hubou tak usilovně, až to za něj musel udělat Zeman v pozici, kdy do bank pod profesorovým schovívavým dohledem vytunelovaných jeho kamarádíčky musel nalít státní peníze, aby se cena na papíře nerovnala v nejlepším případě nule. Jak se připravovaly zákony o kapitálovém trhu v letech 1996-7 radši nechci vědět - fakt je pouze ten, že měsíc po jejich přijetí IPB udělala obchody za desítky miliard, takže to co předtím bylo aspoň trochu vidět, zmizelo nadobro z očí i ČNB. Klausův poradce Kocourek by jistě mohl vyprávět...

 

O vztahu profesor a kapitálový trh tady asi nemusím nikomu nic vyprávět - prostě bylo třeba zhasnout, tak se zhaslo... Že to bude mít taky ten efekt, že se burza na léta odrovná jako místo získávání kapitálu podniky, našeho bankovního socialistu jen hřálo u srdce. Co je nad slunce jasnější - buď profesor ekonomie Klaus nikdy nepochopil zásadní význam kapitálového trhu v tržní ekonomice...anebo dobře chápal - ovšem do politického krámu se mu to nehodilo, tak prostě tuto nedílnou část tržní ekonomiky pohřbil...Přitom 80. a 90. léta v bankovním Německu a Francii byla charakteristická budováním kapitálového trhu, aby se snížila příliš velká úloha bank v ekonomice - p.profesor byl bohužel přítomen na své planetě jménem "tady jsem bůh já".

 

Jak symptomatický je vztah profesora ke kapitálovému trhu pro celé jeho konání - na jedné straně velká slova ("když tržní, tak bez přívlastků"), na straně druhé pod příkrovem svých populistických hesel jasné konkrétní činy, kterými je popíral (když tržní ekonomika, tak bez burzy). Na jedné straně "utahování opasků", na druhé straně dotace rodinných rozpočtů stovkami miliard při kuponové privatizaci. Na jedné straně "privatizace", na straně druhé udržování průmyslových molochů při životě úvěry ze státních bank, jen aby se proboha nezvýšila nezaměstnanost a lidi se nemuseli rekvalifikovat...vždyť oni ty doly a železárny ty lidi ještě nějakou dobu uživí, a rukodělná práce má u nás tradici od středověku...na to, že Margaret vyrazila z dolů polovinu horníků asi zapomněl...

 

Tento profesor totiž vždy bude žvanit o jakýchsi ideálech, ale jeho reálná politika bude daleko více nebezpečná než politika "nevymáchané huby" Zemana právě proto, že na první pohled se jeví jinak. Když si tento pan profesor dovoluje v novinách tvrdit, že jeho názory jsou všem známy a že je tudíž (ve vztahu k Sokolovi) vypočitatelný, je to největší pravda jakou on může vypustit z úst - ovšem jako absurditu: on je totiž vypočitatelný v tom, že udělá vždy pravý opak toho co říká...politici si v tomto druhu vypočitatelnosti mohou libovat - já takového prezidenta nechci.

 

Mimochodem, pan profesor si v těchto souvislostech dodnes také neuvědomil, že mu nesrazil hřebínek žádný sarajevský atentát, ale právě ekonomické problémy země, které daly do ruky lidem stejným jako on, pouze hůl...Co mě na profesorovi děsí, je právě jeho naprostá neschopnost sebereflexe a vyhledávání viníků za všech okolností všude jinde než ve svých krocích a krocích jeho strany. Pokud za krizi v '97 mohla centrální banka a její politika, která "nerespektovala ani 'elementární součinnost' s vládou" (ještěže tak), pokud se Ústavní soud podle slov profesora stal "v zemi dalším politickým hráčem, který nebyl ústavou zamýšlen", kdo proboha věří, že tento člověk bude jmenovat do těchto institucí odborníky, kteří nesdílí jeho vidění světa, především to politické? Největší problém tohoto člověka je totiž v tom, že s institucemi, jejichž složení bude ovlivňovat, po celou svou zářnou kariéru bojoval. Co nejhorší, s odstupem doby se zatím ukázalo, že bojoval za omezení jejich suverenity vůči vlivu politiků, která se třeba u Ústavního soudu ukázala být jako poslední překážkou ve známém smluvně-opozičním řádění ve volebním zákonu...

 

Kdo myslí, že tento člověk se z ničeho nic vyváže z tohoto úzce stranického pohledu na svět, jehož linii vytrvale udržoval po více než deset let, ten musí být naprostý blázen. Navíc toto si myslet o člověkovi, který jako první po revoluci pochopil význam politických stran a rozštěpil neakceschopné Občanské fórum (to budiž jeho plus)...

 

Já souhlasím s tím, že Klaus je výrazná persona, která ve vztahu k zahraničí by nás snad mohla zastupovat lépe než neznámý Sokol. Dokonce i jeho rádoby euroskeptické názory bych překousl, i když jeho motivace je ve skutečnosti stejně euroskeptická jako byla v devadesátých letech tatcheristická. (Prostě se mu tato pozice hodila do krámu před volbami. V pojetí profesora a jeho svity ne poprvé a naposled účel světí jakékoliv prostředky...)

 

Bohužel je ale "profesor" vnímaný v zahraničí v kontrastu s Havlem jako člověk právě s těmi uvozovkami a to může být na škodu - protože se všude ví, že jakmile tomuhle profesůrkovi šlápnete na jeho ego, zamračí se na Vás a dá všanc klidně i dobré vztahy se sousedy. Jen bych v této souvislosti připomněl několikaleté přehlížení Klause (nejen) H.Kohlem - a to v době, kdy se (naštěstí) vztahy s Němci postupně zlepšovali a dařilo se řešit problematické otázky...nejsem zastáncem žádného pochlebování, Německu už vůbec ne, ale dostat se do pozice přehlíženého spíš ukazuje na malost...

 

Závěrem - bez ohledu na Klausovu osobu se velice divím "politikům" vládní koalice, kteří tohoto člověka vyexpedovali na Hrad. Asi je ve škole učili řezat si pod sebou větve...Jen politik-imbecil si totiž neuvědomí, že se právě totálně změnila rovnováha politických sil. Klaus, ať už jako prezident udělá cokoliv, bude za všech okolností veřejností chápán jako reprezentant ODS. Jako mediální persona je přitom Klaus mistr nad mistry. Zatímco zpočátku bude Klaus rozhlašovat kolik mohl ale neudělil milostí, a prát se jako lev proti uzurpátorství EU, ODS může začít bez zábran na domácí scéně populisticky mydlit do vlády hlava nehlava, protože je jen otázkou roku dvou, kdy se koalice ve své nesourodosti sama znemožní stejně jako to opět udělala dnes...Pak už pod svrchovaným dohledem z Hradu nebude nic stát v cestě rehabilitaci ODS jako jediné síly, která zůstala věrná sama sobě, a tím národu (a svému otci zakladateli...). Jak rádi se posranci z US vrátí ještě zpět do lůna své matičky strany...

 

No a dále:-))) - pozice prezidenta Klausovi přes Ústavní soud a hlavně centrální banku umožní konečně prosadit jeho vize, kdy se každé pondělí koná "přátelské" posezení centrálních bankéřů při ranní toaletě u Klausů na záchodě (nebudou se líbat nohy ale pr del) s tím, že roličky nepoužitého papíru poslouží jako motáky, které nejotřesnější "dáma" Evropy Lívie (to bude šok u Bushů) cestou po několika dozorčích radách doručí na vládu, kde už ministryně pro vykvokávání Benešová nalajnuje ministrům ta "správná" rozhodnutí...

Pokud někdo věří v jakési náhle zrozené charakterové vlastnosti, které budou bránit profesorovi ve výkonu prezidentských pravomocí "nepolitickým" způsobem, tak tady asi po celá devadesátá léta nebyl. Vždyť ten člověk by popřel naprosto sám sebe!!! To by se z něj musel stát přes noc schizofrenik...

 

Jeho hlavním krédem vždy bylo mnohokráte zopakované heslo "za vším hledej něčí zájmy" - ať už to byla kritika politiky "Hradu" nebo reakce na "dřevíčskou výzvu" či na "Děkujeme, odejděte!". Sousloví "nepolitická politika", resp. snaha o zapojení se do veřejného dění jinou cestou než přes politickou stranu (např. formou občanského sdružení), profesorovi vždy způsobovala vyrážku.

 

Připomeňme si také jeho cestu transformace ekonomiky, která se nakonec celá ukázala být ne transformací státního majetku v soukromý, ale transformací politiky v centrum bankovního a průmyslového klientelismu.

 

Svou profesuru naštěstí pro něj profesor obhájil ještě v době, kdy pochlebovačská média nedávala takřka žádný prostor jeho kritikům. Jen o něco málo později se naplno ukázalo, že přes své velkohubě prezentované "tatcherovské" postoje, jeho reálná, naprosto levicová politika v kombinaci s ostentativním přehlížením nutnosti vytvořit právní prostředí, které by zamezilo přeměně privatizace na "rozkradizaci", zavedla hospodářství do naprosto zbytečné krize. (Zbytečné už z toho důvodu, že dobře rok před jejím vypuknutím jsem sám byl svědkem přednášky na nejmenované vysoké škole, kde přednášející s klidem přítomným vysvětlovala, že hospodářská krize je v podstatě z makroekonomického pohledu již neodvratná, s čímž akademická obec v podstatě už počítá, jen politici v čele s "profesorem" si toho "nevšimnuli", a vytrvale lakují na růžovo...). V zahraničí bylo hned zpočátku na jeho vizi transformace nazíráno s jistými rozpaky (což sám svým chvastounstvím přiživoval), nyní už tam ani nediskutují o tom, že by to snad kdy bývala byla správná cesta. Dnes by už profesuru sotva získal, protože ta se mimo jiné uděluje s přihlédnutím k praktickým výsledkům. Ty "profesorovy" jsou známy spíše jako "nechvalně známé":

 

Přestože v první polovině devadesátých let byly občané ochotni utahovat opasky, Klaus místo aby toho využil, naopak rozdal kupóny a uplatil tak voliče... Právě z této doby máme mimo jiné stále "bezplatné" zdravotnictví, ve kterém se utratí miliardy za paralen místo za pořádný plat lékaři, a regulované nájemné, které určitým skupinám obyvatelstva dává tu výhodu, že mohou svůj byt pronajmout jiným občanům za tučnou provizi... 

 

Jako pralinka jeho důvěryhodnosti pak působí profesorovi "zásluhy" na skutečné (tedy za peníze, ne kuponové) privatizaci, kdy privatizoval svou knírkatou hubou tak usilovně, až to za něj musel udělat Zeman v pozici, kdy do bank pod profesorovým schovívavým dohledem vytunelovaných jeho kamarádíčky musel nalít státní peníze, aby se cena na papíře nerovnala v nejlepším případě nule. Jak se připravovaly zákony o kapitálovém trhu v letech 1996-7 radši nechci vědět - fakt je pouze ten, že měsíc po jejich přijetí IPB udělala obchody za desítky miliard, takže to co předtím bylo aspoň trochu vidět, zmizelo nadobro z očí i ČNB. Klausův poradce Kocourek by jistě mohl vyprávět...

 

O vztahu profesor a kapitálový trh tady asi nemusím nikomu nic vyprávět - prostě bylo třeba zhasnout, tak se zhaslo... Že to bude mít taky ten efekt, že se burza na léta odrovná jako místo získávání kapitálu podniky, našeho bankovního socialistu jen hřálo u srdce. Co je nad slunce jasnější - buď profesor ekonomie Klaus nikdy nepochopil zásadní význam kapitálového trhu v tržní ekonomice...anebo dobře chápal - ovšem do politického krámu se mu to nehodilo, tak prostě tuto nedílnou část tržní ekonomiky pohřbil...Přitom 80. a 90. léta v bankovním Německu a Francii byla charakteristická budováním kapitálového trhu, aby se snížila příliš velká úloha bank v ekonomice - p.profesor byl bohužel přítomen na své planetě jménem "tady jsem bůh já".

 

Jak symptomatický je vztah profesora ke kapitálovému trhu pro celé jeho konání - na jedné straně velká slova ("když tržní, tak bez přívlastků"), na straně druhé pod příkrovem svých populistických hesel jasné konkrétní činy, kterými je popíral (když tržní ekonomika, tak bez burzy). Na jedné straně "utahování opasků", na druhé straně dotace rodinných rozpočtů stovkami miliard při kuponové privatizaci. Na jedné straně "privatizace", na straně druhé udržování průmyslových molochů při životě úvěry ze státních bank, jen aby se proboha nezvýšila nezaměstnanost a lidi se nemuseli rekvalifikovat...vždyť oni ty doly a železárny ty lidi ještě nějakou dobu uživí, a rukodělná práce má u nás tradici od středověku...na to, že Margaret vyrazila z dolů polovinu horníků asi zapomněl...

 

Tento profesor totiž vždy bude žvanit o jakýchsi ideálech, ale jeho reálná politika bude daleko více nebezpečná než politika "nevymáchané huby" Zemana právě proto, že na první pohled se jeví jinak. Když si tento pan profesor dovoluje v novinách tvrdit, že jeho názory jsou všem známy a že je tudíž (ve vztahu k Sokolovi) vypočitatelný, je to největší pravda jakou on může vypustit z úst - ovšem jako absurditu: on je totiž vypočitatelný v tom, že udělá vždy pravý opak toho co říká...politici si v tomto druhu vypočitatelnosti mohou libovat - já takového prezidenta nechci.

 

Mimochodem, pan profesor si v těchto souvislostech dodnes také neuvědomil, že mu nesrazil hřebínek žádný sarajevský atentát, ale právě ekonomické problémy země, které daly do ruky lidem stejným jako on, pouze hůl...Co mě na profesorovi děsí, je právě jeho naprostá neschopnost sebereflexe a vyhledávání viníků za všech okolností všude jinde než ve svých krocích a krocích jeho strany. Pokud za krizi v '97 mohla centrální banka a její politika, která "nerespektovala ani 'elementární součinnost' s vládou" (ještěže tak), pokud se Ústavní soud podle slov profesora stal "v zemi dalším politickým hráčem, který nebyl ústavou zamýšlen", kdo proboha věří, že tento člověk bude jmenovat do těchto institucí odborníky, kteří nesdílí jeho vidění světa, především to politické? Největší problém tohoto člověka je totiž v tom, že s institucemi, jejichž složení bude ovlivňovat, po celou svou zářnou kariéru bojoval. Co nejhorší, s odstupem doby se zatím ukázalo, že bojoval za omezení jejich suverenity vůči vlivu politiků, která se třeba u Ústavního soudu ukázala být jako poslední překážkou ve známém smluvně-opozičním řádění ve volebním zákonu...

 

Kdo myslí, že tento člověk se z ničeho nic vyváže z tohoto úzce stranického pohledu na svět, jehož linii vytrvale udržoval po více než deset let, ten musí být naprostý blázen. Navíc toto si myslet o člověkovi, který jako první po revoluci pochopil význam politických stran a rozštěpil neakceschopné Občanské fórum (to budiž jeho plus)...

 

Já souhlasím s tím, že Klaus je výrazná persona, která ve vztahu k zahraničí by nás snad mohla zastupovat lépe než neznámý Sokol. Dokonce i jeho rádoby euroskeptické názory bych překousl, i když jeho motivace je ve skutečnosti stejně euroskeptická jako byla v devadesátých letech tatcheristická. (Prostě se mu tato pozice hodila do krámu před volbami. V pojetí profesora a jeho svity ne poprvé a naposled účel světí jakékoliv prostředky...)

 

Bohužel je ale "profesor" vnímaný v zahraničí v kontrastu s Havlem jako člověk právě s těmi uvozovkami a to může být na škodu - protože se všude ví, že jakmile tomuhle profesůrkovi šlápnete na jeho ego, zamračí se na Vás a dá všanc klidně i dobré vztahy se sousedy. Jen bych v této souvislosti připomněl několikaleté přehlížení Klause (nejen) H.Kohlem - a to v době, kdy se (naštěstí) vztahy s Němci postupně zlepšovali a dařilo se řešit problematické otázky...nejsem zastáncem žádného pochlebování, Německu už vůbec ne, ale dostat se do pozice přehlíženého spíš ukazuje na malost...

 

Závěrem - bez ohledu na Klausovu osobu se velice divím "politikům" vládní koalice, kteří tohoto člověka vyexpedovali na Hrad. Asi je ve škole učili řezat si pod sebou větve...Jen politik-imbecil si totiž neuvědomí, že se právě totálně změnila rovnováha politických sil. Klaus, ať už jako prezident udělá cokoliv, bude za všech okolností veřejností chápán jako reprezentant ODS. Jako mediální persona je přitom Klaus mistr nad mistry. Zatímco zpočátku bude Klaus rozhlašovat kolik mohl ale neudělil milostí, a prát se jako lev proti uzurpátorství EU, ODS může začít bez zábran na domácí scéně populisticky mydlit do vlády hlava nehlava, protože je jen otázkou roku dvou, kdy se koalice ve své nesourodosti sama znemožní stejně jako to opět udělala dnes...Pak už pod svrchovaným dohledem z Hradu nebude nic stát v cestě rehabilitaci ODS jako jediné síly, která zůstala věrná sama sobě, a tím národu (a svému otci zakladateli...). Jak rádi se posranci z US vrátí ještě zpět do lůna své matičky strany...

 

No a dále:-))) - pozice prezidenta Klausovi přes Ústavní soud a hlavně centrální banku umožní konečně prosadit jeho vize, kdy se každé pondělí koná "přátelské" posezení centrálních bankéřů při ranní toaletě u Klausů na záchodě (nebudou se líbat nohy ale pr del) s tím, že roličky nepoužitého papíru poslouží jako motáky, které nejotřesnější "dáma" Evropy Lívie (to bude šok u Bushů) cestou po několika dozorčích radách doručí na vládu, kde už ministryně pro vykvokávání Benešová nalajnuje ministrům ta "správná" rozhodnutí...

ČEZ: negativa: má ho každý, skoro každý je nad 90 v zisku. Schválení transakce v nedohlednu (resp. bez termínu). Při potvrzení předchozího rozhodnutí podle mne možnost revize, zda spojení vůbec provést. Vylepšení rozhodnutí ne příliš pravděpodobné. Nemožnost provést kalkulace ohledně nejbližšího cash flow - bude muset ČEZ zaplatit okamžitě? (rozhodnutí ÚOHS) za jakou cenu bude ČEZ prodávat distribuce? Bude muset privatizovat doly? Šílené nápady o rozdělení na jadernou a nejadernou část(jen úvahy o tomto by kurs posunuly výrazně dolů, přitom ti pitomci nahoře jsou schopni o tom jednat, i když konečný výsledek by nebyl ani lepší ani horší než prodej ČEZu tak jak je.. pozitiva: vývoj hospodaření, Temelín, možné rozhodnutí ÚS o povinných odkupech. Za této situace jistě držet, ale nepočítat se zhodnocením dříve než se rozhodne na ÚOHS. Dlouhodobě se nic nemění, kurs této akcie především vzhledem k podhodnocenosti vůči zahraničním energetikám a vstupu do EU má obrovský prostor pro růst. Přikupoval bych ale až hlouběji pod 90, sám jsem už v prosinci a i teď nad 90 redukoval. Když není v dohledné době na obzoru stimul k růstu, akcie vždy vyklesává, to nezmění žádné nářky a dojmy o manipulátorech. Kdo si ale počká, ten se už do roka jistě dočká...ČEZu držím kolem 20% portfolia, ale s částí aktivně obchoduji.

KB: vím jen to, že pod 1800 je za současné situace levná, ale to ví asi každý...hodně očekávání už splnila, takže může začít být problém s kupci podobně jako na ČEZu. Nad 2000 bych ji nějakou dobu asi nekupoval, počkal bych na lepší příležitost. Každopádně vstup do EU jí může pomoci stejně jako ostatním titulům, za předpokladu, že udrží hospodaření. Těžko se bude po posledním poklesu dostávat nad 2200, tam už teď je příliš mnoho investorů připravených realizovat zisky. Může přijít technický pokles jako v červnu, to bych využil. 10% nahoru ze současné ceny se mi zdá málo, ještě když je ve hře Irák. Jako zajímavější bych viděl Erste, která by měla čerpat ze podobných zdrojů jako KB. I když u Erste je pravda jisté riziko spojené s plánovanými investicemi ve východní Evropě.

Nevím, jestli jsem přinesl něco nového, co by tady nebylo řečeno, když zvlášť chat o ČEZu poskytuje takřka kompletní servis:-)

Základní premisa: ČRa, Telekom, Unipetrol - akcie, které jsou na úrovních, na které se budou velice ochotně po případném poklesu vracet, zároveň mají i z této hladiny prostor k růstu; KB - netroufám si odhadnout, už je na úrovni, kdy její vývoj bude určovat spíš stav zahraničních trhů; ČEZ - podle mne krátkodobě rizikovější akcie než by se mohlo zdát, zastoupení v portfoliu ale určitě ano; PM - pokud máte, držet, nákup ale jen co nejblíže 10 000, v případě krize budou ostatní papíry slibovat vyšší výnos; Erste - do uklidnění situace kolem Iráku bych se jí stejně jako KB vyhnul, v případě konfliktu je velké riziko, že bude zasažena celkovým sentimentem, sledovat ale pozorně, protože po uklidnění situace bude vzhledem k výrazné angažovanosti ve střední a východní Evropě určitě vyhledávaným titulem. ČEZ, Unipetrol, Telekom - nezapomenout na rozhodnutí ÚS ohledně povinných odkupů! (možné již do poloviny února)

Celková situace: jednoznačný determinant situace kolem Iráku. Myslím, že je už jasné, že válka bude. Nasazení vojenských sil je příliš velké na to, aby šlo jen o zastrašování. Podobně jako jsem v září nevěřil v zahájení války do konce roku, teď mám stejné přesvědčení v tom, že pokud tedy útok bude, bude hned zpočátku velmi masívní se snahou nedat Iráku naprosto žádnou šanci. Důvod je jasný: ropa. V případě rychlého ukončení konfliktu USA ušetří na poklesu cen ropy několik desítek miliard USD (což by mělo zaplatit celou akci), v případě delší války riziko zvýšení nákladů na koupi ropy až ve stovkách miliard USD. Válce může pochopitelně zabránit odstranění Husajna, ať už jakýmkoliv způsobem.

Stav trhů: americká ekonomika vykazuje v posledních týdnech dostatečné známky toho, že je na cestě k oživení. Indexy toto začaly akceptovat svým vzestupem před koncem roku, nyní jsou pod tlakem situace kolem Iráku. Jistá válečná prémie tak v kursech osažena je. Řekl bych, že prostor pro růst v případě vyřešení situace v horizontu týdnů po začátku incidentu není dokonce omezen ani posledními dosaženými maximy. Čím déle bude válka trvat, tím samozřejmě volatilnější vzrůst, záležet bude ale hodně na ceně ropy. Podle mne jsou ale indexy už dostatečně nízko na to, aby odolávaly i delší dobu. Řekl bych, že je připraveno velmi mnoho investorů, kteří budou chtít využít situaci k levnému nákupu. V paměti je stále totiž růst po válce v Zálivu 1991, to v kombinaci s nízkou úrovní indexů za poslední léta bude motivací k nákupům. Pokles tedy v případě války pochopitelně přijde, buď bude ale mělký, nebo bude korigován podobně silnou reakcí směrem vzhůru. Kursy obecně totiž už vykazují realistické ohodnocení budoucího hospodaření firem. Přestože jsou stále o něco výše než při konfliktu v Zálivu, zdá se mi to pochopitelné, neboť odrážejí fakt, že po prošlé dvouleté recesi by se za normální situace ekonomika začala oživovat, což slibuje zlepšující se hospodaření firem a naději na další zhodnocení kursů akcií. I několikamáloměsíční válka by však neměla toto oživení podlomit. Efekty z vítězství budou daleko rychlejší (hlavně psychologicky, a o tom kapitálový trh je) a výraznější. To, že by US nedosáhly svého, si neumím představit. Samozřejmě se mnou můžete nesouhlasit, je to pouze můj názor.

V posledním odstavci jsem mluvil o americké ekonomice a trzích. Evropská z případného oživení těžit bude, začínám být ale velice neklidný ohledně jejího stavu. resp. znechucený z přístupu Německa a Francie mířícího přes evidentní neudržitelnost k zachování socialismu v jejich ekonomikách. Jako kdyby se všude rozmnožili Špidlové...Měřeno DAXem ale stále považuji nákupy pod 3000 za výhodné, ovšem teď už s realizací zisků právě do 3000 bodů, nikoliv výše jako doposud.

Region střední Evropy vypadá makroekonomicky jako jeden z nejvíce imunních vůči případnému ekonomickému oslabení. Stejně tak jde i o geopoliticky stabilní region. To by mělo zaručit větší stabilitu akciových trhů zemí tohoto regionu s vyšším potenciálem ke zhodnocení po uklidnění situace než u vyspělých trhů. Podle mne výrazným stabilizačním prvkem bude i podpis (duben) a proces schvalování (červen, ČR) přistoupení kandidátských zemí k EU. V případě dobrého vývoje v Iráku bych se nedivil ani postupnému růstu až do konce roku.

V současné době lze velmi těžko krátkodobě spekulovat, proto se ani moc nevyjadřuji k momentálnímu vývoji. Je třeba pouze modurovat portfolio a čekat jak se vyvine situace v Iráku. Protože je možné (řekl bych na 1/3) její rychlé vyřešení, držím min. 50% majetku ve svých portfolií zainvestovaných. Jak jsem uvedl, kursy obsahují válečnou prémii, která by se ukončením konfliktu vzhledem k pohaslým obavám o postižení hospodářského vývoje dlouhotrvající válkou velmi rychle rozplynula.

Držet hotovost je nyní nutné. Každopádně české akcie považuji z výše uvedených důvodů za méně rizikové než zahraniční. V případě poklesu PX50 do 10% proto hodlám navýšit akcie v portfoliích na 80%, pokud by nastal pokles větší, zbytek. I když bude trh třeba dále klesat, a netrefím dno, počkám a nebudu prodávat do té doby, než se trhy vrátí min. na současné ceny. Chytit dno bude záležitostí štěstí, žádné kalkulace, protože nastávající události prostě odhadnout nelze.

K jednotlivým emisím:

Unipetrol: v případě konfliktu bude jistě kurs ovlivňován vývojem cen ropy. Jsem ale dost přesvědčen, že bude čím dál více oblíben především vzhledem k privatizaci. Těžko by nějaký vývoj dokázal volivnit hospodaření tohoto subjetku takovým způsobem, aby jej vláda neprodala aspoň za 40 Kč/akcii (což je momentálně nesmyslně nízký odhad). U tohoto titulu se hodlám řídit diskontací kursu k možné ceně dosažené při privatizaci. V situaci podobné té dnešní bych řekl, že vláda prodá o něco levněji než na kolik si bude kupující opravdu Unipetrol cenit (min. ale za 60 Kč). Bohužel holding je momentálně v problémech, takže srážka z ceny je pochopitelná. O to větší prostor pro zhodnocení však bude při restrukturalizaci. Dávám poměrně velkou šanci tomu, že vývoj bude podobný vývoji u Komerční banky, kdy konečný kurs bude činit více než privatizační cena. Dnes bych ale konzervativně ocenil kurs těsně před privatizací na 50Kč a udělal si na grafu lineární čáru s počátkem 1.2.2003 na 35 korunách a koncem 1.2.2004 na 50 korunách. Pokud bude kdykoliv během roku kurs pod touto čarou, pomalu bych přikupoval, při výraznějším vzrůstu nad úroveň danou čarou bych lehce redukoval. Vždy bych ale držel min. 10-15% portfolia v Unipetrolu.

 

ČRa: zde se dá lehce odrazit od jasných čísel: Příjem z opce dělá 160 Kč/akcii. Další aktiva hodnotu podniku zvedají nad 200 Kč. I kdyby se snad rozhodl Bivideon ČRa přes CRA Kajmany vytunelovat, kurs by jistě klesl (na 150? níže?), v konečném zúčtování by se ale akcionář měl dostat na 200 Kč. Když nechcete, nekupujte, já ale ze svých cca 10% portfolia nic neprodám. Naopak v nejbližší době určitě přikoupím. Pokud nedojde k tunelu, kurs se vždy vrátí na 200. Že půjde ale o tunel si nemyslím. Naopak vzrůst nad 200 z minulých dní nepovažuji za náhodu, ale logickou reakci investorů. Vzpomeňte si na PPF Holding - slíbil, že do pěti let vyplatí 500Kč/akcii. Kurs se držel mezi 300-400, myslím, že do tří let po slibu se investice zhodnotila více než dvojnásobně...Řekl bych, že se o ČRa začínají zajímat i silnější investoři, nechci spekulovat, ale vývoj na trhu mi dost připomíná stav, kdy někdo již něco ví...Navíc je tu důležitá spojitost s plánovanou koupí zbytku Eurotelu Telekomem - v okamžiku, kdy Telekom nabídne za 49% Eurotelu 40miliard, kurs ČRa bude jistě pozitivně reagovat, protože obecně vejde ve známost, že hodnota podílu ČRa v Radiomobilu není 5 miliard, ale daleko výše. Řekl bych, že současný růst kursu ČRa je spojen právě s touto spekulací, protože v takovém případě zcela určitě velmi ochladne ochota investorů tyto papíry prodávat, což se vlastně rovná postupnému vzestupu kursu. Je tedy momentálně riziko na ČRa opravdu tak velké?

Telekom: samozřejmě kurs bude dost ovlivněn situací v zahraničí stejně jako nabídnutou a posléze dosaženou cenou za Eurotel. Telekomu držím do 5% s tím, že jsem na 280 prodával. S dokoupením čekám, myslím, že ještě není kam spěchat. Pokud bude Eurotel koupen za cenu blízko 40miliard korun, kurs se může dotknout 300. Proto bych s nákupy čekal u 260 a níže, protože pravděpodobnost, že Telekom pořídí za 40miliard se mi nezdá až tak pravděpodobná. Když to američani přežili bez peněz doteď, dnes už pro ně prodej jistě není tak urgentní jako byl před rokem a půl...Navíc případná válka v Iráku by mohla postihnout kurs Telekomu výrazněji. Ale souhlasím s Fiem, že v průběhu roku si může sáhnout i nad 300. Zvlášť při dobrém konci v Iráku by zahraniční sentiment Telekomu dost pomohl. Kolem 250 se mi proto zdá být již velmi bezpečno, především když si uvědomíme, že za 200 by to koupil po dvojím výrazném odražení od této hranice v posledních 18ti měsících (a tedy výrazném zisku) asi opravdu každý...takže mít v portofoliu a tak u 265 přikupovat...

ČEZ: negativa: má ho každý, skoro každý je nad 90 v zisku. Schválení transakce v nedohlednu (resp. bez termínu). Při potvrzení předchozího rozhodnutí podle mne možnost revize, zda spojení vůbec provést. Vylepšení rozhodnutí ne příliš pravděpodobné. Nemožnost provést kalkulace ohledně nejbližšího cash flow - bude muset ČEZ zaplatit okamžitě? (rozhodnutí ÚOHS) za jakou cenu bude ČEZ prodávat distribuce? Bude muset privatizovat doly? Šílené nápady o rozdělení na jadernou a nejadernou část(jen úvahy o tomto by kurs posunuly výrazně dolů, přitom ti pitomci nahoře jsou schopni o tom jednat, i když konečný výsledek by nebyl ani lepší ani horší než prodej ČEZu tak jak je.. pozitiva: vývoj hospodaření, Temelín, možné rozhodnutí ÚS o povinných odkupech. Za této situace jistě držet, ale nepočítat se zhodnocením dříve než se rozhodne na ÚOHS. Dlouhodobě se nic nemění, kurs této akcie především vzhledem k podhodnocenosti vůči zahraničním energetik ...

Nechtěl byste mi náhodou vysvětlit, co je tak strašného na tom, že se majitel akcií snaží minimalizovat svou daňovou povinnost? I kdyby to byla ČSOB, je to banka, podnikatelský subjekt jako každý jiný, legálně se snažící dosáhnout zisku. Už vidím právě Vás jak budete platit státu víc, když budete vědět o cestě, jak si daně snížit...

Ta Vaše poznámka je typicky česká (co ti "nahoře", ti "v balíku" zase šijou! - určitě si nakradou další balík!) pohnojená zatuchlým socialistickým rovnostářstvím (někdo si zase nahrabe a já nic!). To je mix k poblití...

Hodně pochybuji, že na místě těch, kdo tyto obchody provádějí, byste jednal jinak...chlemtal byste blahem, kdyby Vám z toho něco káplo, podle toho jak jim závidíte..

 

Asi jsem mimořádně natvrdlý nebo nemám ty správné informace, ale naprosto nechápu, co máte na mysli, když mluvíte o ukradených penězích??? a proč to stále rozebíráte?

Komu kdo ukradl peníze? Katan Galileu? nebo Katan ČSOB/ČNB? a není to pro akcionáře Apollon Holdingu úplně jedno, jakým způsobem si jiní akcionáři vyměňují své podíly, notabene když ty jejich transakce naznačují brzké zhodnocení akcií holdingu???