Příspěvky nebo odpovědi uživatele Aleš Vanga

Posilování dolaru ve chvíli, kdy se ho řada zemí zbavuje, nepovažuji za dobrý odhad.
Logicky začne být na trhu USD "přebytek", který ještě živí USA - když každé 3 měsíce emitují nové dluhopisy na 1 bilion dolarů.
A mám pocit, že čeho je přebytek a klesá o to zájem, má malou šanci na růst "ceny".

Stačí si srovnat ceny elektřiny ve Francii (převažuje jádro) a v Německu (převažují OZE).
A jak dopadne "kontrola" té dovozové ceny 2 Kč / kWh:
Německo 2023: Vážený průměr vysoutěžených garantovaných cen větrných parků dosáhl 73,2 EUR / MWh.
Naplánována byla 4 kola aukcí, každé s objemem 3 200 MW. Ve 3. kole bylo vysoutěženo 1 433 MW...
2,90 Kč/kWh - jen samotná větrná energie.
Zálohování paroplynovými elektrárnami je extrémně drahé - je využívána nemalá investice, která po většinu času stojí, nicméně musí probíhat údržba a zaměstnanci musí dostávat mzdy. Tj. kvůli návratnosti investice musí být ceny odhaduji x 4. Tj. cca 270 EUR / MWh - tj. cca 10,80 Kč / Kwh.
A někdo nám tu tvrdí, že kombinací nákladových cen 2,90 Kč / kWh a 10,80 Kč / kWh vznikne prodejní cena do zahraničí 2 Kč / kWh.

Aby elektřina meziměsíčně rostla o 12,1 % a meziročně o 13,3 % - to by znamenalo, že nabízené ceníky byly ve 12/2023 dražší než 1/2023 - což se mi nezdá (ceny elektřiny klesaly).
ČSÚ totiž v metodice tvrdí, že vychází z "nabídek" 4 největších dodavatelů elektřiny (530 cen), zohledňuje jejich podíl na trhu.
A že by meziroční index:
E04.5 Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva: + 4,8 %
byl tak nízký oproti samotné elektřině:
E04.51 Elektrická energie: + 13,3 %
když váha elektřiny (E04.51 ve E04.5) je 50,4 % ?
To by mohlo platit jen za situace, kdy by meziročně výrazně (cca o 20 %) slevnil buď plyn nebo teplo a teplá voda (podíly 22,3 % a 16,7 %). Případně oba dohromady cca - 10 %.

Klimatologové taky s jistotou předpovídají teplotu pro rok 2100.
Jaká ale bude např. v roce 2030 - to raději neříkají.

Sportovní terminologií - považuje se za "špatné" měnit pravidla po skončení zápasu.
Např. fotbalové mužstvo sice vyhraje 2 : 0 na góly - ale pak přijde FIFA, že rozhodující je počet kopaných rohů - a rázem prohraje 1 : 3.

Možná přitažené za vlasy - ale co takhle naopak ?
Vláda v lednu 2024 zjistí, že ji nevychází rozpočet a hrozí "vážná" hospodářská škoda.
V legislativní nouzi proto navrhne zvýšení daně z příjmu právnických osob za rok 2023 na 80%.
A protože ještě nebylo podáno daňové přiznání - nejedná se podle ÚS o retroaktivitu - a je to naprosto v pořádku.

V roce 2021 byla průměrná cena benzínu cca 32 Kč.
V roce 2023 vzch8y9 průměrná cena benzínu na cca 38 Kč.
No neberte to - takové zlevnění !

Moc nevěřím tomu, že by centrální banky "vyráběly" deflaci + vysoké úroky kvůli "saturaci" poškozených věřitelů. Spíš bych věřil, že primárně korigovaly "teplotu" ekonomiky. Aspoň jsem žádný takový komentář při návrhu sazeb neregistroval.
Že inflaci "zaplatili" ti movitější nemusí být tak úplně pravda - často to jistě byly penzijní fondy. Např. v ČR důchodově spořící přišli o cca 25 % úspor. A pokud to byli bankovní investoři - ti se nepochybně hojili na klientech (opět spíše řadoví občané).
"Saturace" věřitelů po inflaci nemusí vůbec nastat. Např. banky v USA mají problémy kvůli razantnímu poklesu ceny dluhopisů (které drží). Stávají se tak technicky insolventními (nemusí být schopny dostát svým závazkům) - a mohou bankrotovat.Že by nyní nastala deflace považuji prakticky za vyloučené - vždyť ČNB cíluje inflaci na +2 % - tj. při poklesu pod 2 % by zasáhla.
Pro stát "post covid" situace také není úplný festival - obnovuje dluhopisy za současné vysoké sazby - které navíc nějaký rok vydrží (víceleté dluhopisy). Obsluha státního dluhu utěšeně roste - v roce 2024 to má bý tuším 92 mld.
A nakupování dluhopisů centrální bankou = tištění peněz...

Ve středověku se kupovaly plnomocné odpustky.
Dnes se "kupují" bezemisní certifikáty.
Náboženství se stále hlásí o slovo...

U nás je cena něco přes 8 Kč / kWh.
A podle eurostatu k partě kupní síly bude vítězem Rumunsko - tam platí 10,50 Kč.

Na potřebě zvyšovat cenu za distribuci mohou i nové zákony - např. skvělá komunitní elektřina.
Ony náklady na nezbytné posílení přenosové soustavy (z chalupy do města...) jakož i na její stabilizaci po připojení OZE - zejména solárů (potvora Slunce svítí na celou republiku podobně) se někde promítnout musí.

Výdaje vlády bohužel prudce rostou - šetřit musí jiní.
Musí se přednostně zplatit Green Deal a válčení na Ukrajině.

Já si pamatuji, jak jakýsi Fiala horoval, že musíme srazit ceny emisních povolenek a omezit jejich používání, abychom ochránili průmysl.
A pak se český premiér vítězoslavně vrátil z Buselu - že dostal povolenky i do dopravy a domácností - a jejich cena se bude zvyšovat (množství omezovat).
On nás ten antibabiš (=zvolení nekompetentní pětikolky) přijde sakra draho.

Přesně tak - energie začaly zdražovat už v roce 2021, na Ukrajině se válčí až od roku 2022. Válka na Ukrajině byla jen výborná výmluva.
Za zdražívání energií může jedině Geen Deal a německá Energiewende.
A že elektřina z německých jaderných elektráren byla levná je slabé slovo - ta byla prakticky zadarmo, protože investice už byly provedeny dříve - a nyní se stejně zahodily.

Co je na tom nepochopitelného - když se ztrácí elektřina za vysokou cenu ? Vždyž to je typická přímá úměra !
Vaše srovnání totiž kulhá - je to, jako by Vám 15 % rohlíků sežrali myši. A samozřejmě budou žrát rohlíky z drahé mouky.
I když ta mouka není zrovna ideální příklad - v ceně koncové pečiva tvoří jen cca 8 % ceny

Vzhledem k tomu, že velkoobchodní cena 1 kg chlebové mouky je okolo 5 Kč a kilový bochník stojí okolo 50 Kč, tak je zřejmé, že cena pšenice má na cenu pečiva zanedbatelný vliv.
Větší vliv mají energie a mzdy - a ty jdou a půjdou nahoru.

Naplánované to mají pěkně - jen se vkrádá otázka, odkud tu elektřinu dovezeme (a taky trochu "za co" - když automotive padá) ?
Aproximací vládních čísel to vychází v roce 2030 na dovoz 1,5 TWh.
ČEPS to odhaduje na dovoz 13,4 TWh...
A jak na tom mají být podle ČEPS okolní státy v roce 2030 (chybí/přebývá) ?
  DE: -18 TWh
  PL: -18 TWh
  AT: +2 TWh
  SK: +2 TWh
Pravda, Francie má mít díky jaderkám přebytek +107 TWh - jenže vedou k nám z Francie "dostatečné" dráty ? Samotné Bavorsko má problém dopravit elektřinu - ze severního Německa - a stavby vedení váznou...
A Belgie (-31 TWh) a Itálie (-32 TWh) budou také potřebovat dovážet. Co když pak bude ve Francii málo vody nebo problémy se sváry - jako v roce 2022 - to Francie musela 16 TWh dovézt.
A že by po plánovaném zdražení emisních povolenek šla cena elektřiny dolů - když i vláda počítá s dodávkami uhelek a plynovek ?

Pětikolka začala hospodařit tak, že uzákonila další mandatorní výdaje za cca 62 miliard. V situaci, kdy byl plánován schodek 400 mld.
To už nebyl jen diletantismus této vládě vlastní - to byl zločin.
Stovky mliard utopené v Green Dealu a válce za vybudování základny USA na Ukrajině jsou nadšeně fialovou vládou podporované. Projevila se kolosální neschopnost vlády reagovat na růst cen energií (který spoluzpůsobila).
A současný "konsolidační" balíček se začíná vybarvovat. Zvýšení daní a snížení výdajů je cca 50 : 50. A to snížení výdajů se týká především sebrání peněz důchodcům a "přepsání" dotování fotovoltaik na spotřebitele elektřiny. Jak je ta vláda na sebe přísná...
A příští rok zaplatíme na úrocích z vládního dluhu už 95 miliard.

Je to zkrátka úžasný ukazatel - ten HND +29 % neočištěný od inflace.
Překvapivě potvrzuje, že ČR má jednu z nejvyšších inflací.
Od 12/2019 do 12/2022 inflace dělá 26,2 %.
Od 12/2019 do 6/2023 inflace už dělá 35,7 %.
Když ještě zohledníme růst kurzu koruny vůči euru (ve kterém je HND počítáno) díky vyšším úrokovým sazbám v ČR... A zřejmě umíme tu inflaci "dobře" spočítat. Blahoslavení, kteří mají důchodové spoření s výnosem 1 %.

Ve chvíli, kdy byla v ČR nejlevnější nafta ve srovnání s okolními zeměmi, zahraniční dopravci naftu v ČR jistě rádi a ve větším objemu nakupovali.
Po zvýšení ceny možná začnou mimo ČR nakupovat i čeští dopravci - pak výběr státu nemusí vůbec růst.