Příspěvky nebo odpovědi uživatele Aleš Vanga

Nejsem si jistý, jestli se dá psát o "zachování svrchovanosti".
Když o těžbě surovin a bezpečnostních otázkách rozhoduje cizí velmoc.
USA dále získají volnou ruku nad svou vojenskou přítomností v Grónsku.
Nikde jsem se nedočetl, co tak nesmírně hodnotného za to Grónsko získá.

Tykač nahlásil ukončení provozu uhelných elektráren Sev.en na přelom roku 2026/2027.
Vypadla by tak výroba o výkonu 2 343 MW - tj. až 20,5 TWh ročně.
Tyto elektrárny sice letos jely jen na cca 30 % - ale i to je dost.
Pokud počítám dobře, ČR by se tak z vývozce stala dovozcem - na EU trhu, kde přebytky má snad jen Francie a Norsko.
Po růstu cen elektřiny v důsledku Trumpovy války prý Tykač provoz prodlouží - ale situace moc jistá není.

Ta Čína vůbec nedbá o svoji "energetickou bezpečnost".
EU o "energetickou bezpečnost" dbá (odstřižením od ruského potrubního plynu).
A my máme díky tomu "právo" nakupovat americký LNG za "skvělé" ceny.

Pokud výsledný produkt bude vyvážen - tak stát DPH nedostane (resp. ji vrátí).
Taky když nakupuje naftu řemeslník se sazbou 21 % a "prodá" své služby za 12 % - taky část DPH "unikne".
Za první polovinu roku při odhadované průměrné ceně 38 Kč/l nafta a 37 Kč/l benzin a zaznamenanému růstu prodejů (+2,3 % nafta a +3,7 % benzín) stát vybral více na daních:
2,1 mld Kč - zvýšená spotřeba (cizinci?)
2,2 mld Kč - zvýšená cena (oproti 33 Kč/l)
Aktuální ceny jsou ještě vyšší, po slevě by prodeje cizincům velmi pravděpodobně ještě vzrostly.
Tj. - 1 mld měsíčně "ztráty" by si stát dovolit mohl (aniž by klesl výběr daní oproti ceně 33 Kč/l).

Před Trumpovým "dobrodružstvím" v Íránu stál benzin cca 33 Kč.
Stát z litru inkasoval necelých 6 Kč DPH.
Při ceně 50 Kč už stát inkasuje 9 Kč DPH - tj. má "nadměrné zisky".
Když sníží DPH o zmiňovaných 5 Kč - bude sice inkasovat jen 4 Kč z litru - ale budou k nám jezdit nakupovat Němci a asi i Rakušané.
Prodeje se tak logicky zvýší - a Němci u nás budou platit ony 4 Kč DPH i spotřební daň (necelých 13 Kč z litru).
Vůbec bych se nedivil, pokud by daňové příjmy státu z benzinu a nafty byly "po slevě" vyšší, než při původní ceně 33 Kč.

Mám pocit, že není dostatečně zdůrazněno, že nezdražila jen ona 3 %, která EU odebírala z Hormuzu.
Zdražil veškerý LNG - i americký (kdo by prodával levněji ?) - a ten aktuálně tvoří výrazně vyšší procento dodávek, než tomu bylo před podporou války na Ukrajině.
EU tak nakupuje místo ruského potrubního americký LNG - za 70+ EUR.
A Čína (stejně jako EU závislá na dodávkách), nakupuje ruský potrubní plyn za 7 EUR...

Není vyloučeno, že Trump už listopadové volby vzdal a počítá s tím, že Kongres zcela ovládnou demokraté.
A on se na 2 roky stane jen chromým kačerem Donaldem.
Technologii na těžbu venezuelské ropy ovládá aktuálně Čína, američtí těžaři se do nejisté situace nehrnou. Jen Trumpovi korzáři přepadají tankery a kradou ropu na moři - ale to nemůže trvat věčně - kdo jim ty tankery bude pořád zadarmo posílat ?
USA sice nehrozí fyzický nedostatek ropy - ale bude se v USA prodávat barel za $60, když Evropané koupí za $200 ?
Trump voličům slíbil galon benzínu za $2. Když na stojanech bude $10 - vítězství ve volbách republikánům hrozit nebude.

Přes Hormuz procházelo 20 % světové produkce ropy.
Něco se podařilo "odklonit" - ale i tak cca 12 % na trhu není - a to už 3 měsíce.
Ukrajina ničí Ruský export - údajně až 40 % - to mohou být další 4 %.
Máte někdo pocit, že jsme omezili naši spotřebu ropy o 16 % ?
Nebo kdo tedy spotřebu drasticky omezil ?
Za této situace jsou ceny neuvěřitelně nízké - a čerpání ze zásobníků je jediné logické vysvětlení.

Trump cla zavádí zjevně proto - aby všichi nabídli USA "dárešek".
Jenže ani ten nemusí pomoci (viz Kanada a Mexiko) - Trump se snaží vracet výrobu do USA.
U některých asijských zemí mi to přijde pošetilé (Vietnam) - např. výroba obuvi a oděvů i tak nebude pro americké zaměstnance atraktivní.
EU by měla reagovat asymetricky - hrozit postihem "citlivých" míst USA = snižovat odbyt pro dluhopisy US vlády, snižovat roli dolaru jako rezervní měny, zdanit zisk ze služeb odváděný mimo EU, omezovat nákup zbrojních technologií.
V praxi:
- zavést daň 20 % z US bondů pro EU držitele
- zavést 2 % daň z plateb v USD (z a do EU)
- zavést daň 20 % ze zisků odváděných z EU (Google, MS...)
- odstupovat od smluv na zbraně - např. ČR od F 35

1.8. Kovanda píše, že je zvláštní, že Ukrajina sankcionuje soukromý Lukoil, který se stavěl proti válce na Ukrajině a 4 manažeři poté zemřeli za podivných okolností.
Zatímco státní Rosněfť pod sankcí není - a ropu přes Ukrajinu posílá.
https://zpravy.kurzy.cz/778538-proc-ukrajina-sankcionuje-jen-soukromy-lukoil-a-ne-take-statni-rosneft-pritom-rosneft-vozi-do-sve/
A pak najednou 2.8. vytáhne jakousi prý v červenci zrušenou dceřinku, která by teoreticky dopravovat mohla - takže za vše může Putin.
Přitom taktně pomíjí prvotní sankci Ukrajiny - bez které by zrušení dceřinky nic nezpůsobilo.
To zní tak krkolomně, že za tím nejspíš bude "boj proti dezinformacím".

...což je samozřejmě "proruská" poznámka...

Posilování dolaru ve chvíli, kdy se ho řada zemí zbavuje, nepovažuji za dobrý odhad.
Logicky začne být na trhu USD "přebytek", který ještě živí USA - když každé 3 měsíce emitují nové dluhopisy na 1 bilion dolarů.
A mám pocit, že čeho je přebytek a klesá o to zájem, má malou šanci na růst "ceny".

Stačí si srovnat ceny elektřiny ve Francii (převažuje jádro) a v Německu (převažují OZE).
A jak dopadne "kontrola" té dovozové ceny 2 Kč / kWh:
Německo 2023: Vážený průměr vysoutěžených garantovaných cen větrných parků dosáhl 73,2 EUR / MWh.
Naplánována byla 4 kola aukcí, každé s objemem 3 200 MW. Ve 3. kole bylo vysoutěženo 1 433 MW...
2,90 Kč/kWh - jen samotná větrná energie.
Zálohování paroplynovými elektrárnami je extrémně drahé - je využívána nemalá investice, která po většinu času stojí, nicméně musí probíhat údržba a zaměstnanci musí dostávat mzdy. Tj. kvůli návratnosti investice musí být ceny odhaduji x 4. Tj. cca 270 EUR / MWh - tj. cca 10,80 Kč / Kwh.
A někdo nám tu tvrdí, že kombinací nákladových cen 2,90 Kč / kWh a 10,80 Kč / kWh vznikne prodejní cena do zahraničí 2 Kč / kWh.

Aby elektřina meziměsíčně rostla o 12,1 % a meziročně o 13,3 % - to by znamenalo, že nabízené ceníky byly ve 12/2023 dražší než 1/2023 - což se mi nezdá (ceny elektřiny klesaly).
ČSÚ totiž v metodice tvrdí, že vychází z "nabídek" 4 největších dodavatelů elektřiny (530 cen), zohledňuje jejich podíl na trhu.
A že by meziroční index:
E04.5 Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva: + 4,8 %
byl tak nízký oproti samotné elektřině:
E04.51 Elektrická energie: + 13,3 %
když váha elektřiny (E04.51 ve E04.5) je 50,4 % ?
To by mohlo platit jen za situace, kdy by meziročně výrazně (cca o 20 %) slevnil buď plyn nebo teplo a teplá voda (podíly 22,3 % a 16,7 %). Případně oba dohromady cca - 10 %.

Klimatologové taky s jistotou předpovídají teplotu pro rok 2100.
Jaká ale bude např. v roce 2030 - to raději neříkají.

Sportovní terminologií - považuje se za "špatné" měnit pravidla po skončení zápasu.
Např. fotbalové mužstvo sice vyhraje 2 : 0 na góly - ale pak přijde FIFA, že rozhodující je počet kopaných rohů - a rázem prohraje 1 : 3.

Možná přitažené za vlasy - ale co takhle naopak ?
Vláda v lednu 2024 zjistí, že ji nevychází rozpočet a hrozí "vážná" hospodářská škoda.
V legislativní nouzi proto navrhne zvýšení daně z příjmu právnických osob za rok 2023 na 80%.
A protože ještě nebylo podáno daňové přiznání - nejedná se podle ÚS o retroaktivitu - a je to naprosto v pořádku.

V roce 2021 byla průměrná cena benzínu cca 32 Kč.
V roce 2023 vzch8y9 průměrná cena benzínu na cca 38 Kč.
No neberte to - takové zlevnění !

Moc nevěřím tomu, že by centrální banky "vyráběly" deflaci + vysoké úroky kvůli "saturaci" poškozených věřitelů. Spíš bych věřil, že primárně korigovaly "teplotu" ekonomiky. Aspoň jsem žádný takový komentář při návrhu sazeb neregistroval.
Že inflaci "zaplatili" ti movitější nemusí být tak úplně pravda - často to jistě byly penzijní fondy. Např. v ČR důchodově spořící přišli o cca 25 % úspor. A pokud to byli bankovní investoři - ti se nepochybně hojili na klientech (opět spíše řadoví občané).
"Saturace" věřitelů po inflaci nemusí vůbec nastat. Např. banky v USA mají problémy kvůli razantnímu poklesu ceny dluhopisů (které drží). Stávají se tak technicky insolventními (nemusí být schopny dostát svým závazkům) - a mohou bankrotovat.Že by nyní nastala deflace považuji prakticky za vyloučené - vždyť ČNB cíluje inflaci na +2 % - tj. při poklesu pod 2 % by zasáhla.
Pro stát "post covid" situace také není úplný festival - obnovuje dluhopisy za současné vysoké sazby - které navíc nějaký rok vydrží (víceleté dluhopisy). Obsluha státního dluhu utěšeně roste - v roce 2024 to má bý tuším 92 mld.
A nakupování dluhopisů centrální bankou = tištění peněz...

Ve středověku se kupovaly plnomocné odpustky.
Dnes se "kupují" bezemisní certifikáty.
Náboženství se stále hlásí o slovo...